Miloš Longin

Obchodování na burze je v současné době poměrně jednoduché. Drobný investor (předpokládejme, že se jedná o fyzickou osobu, rezidenta České republiky, nepodnikatele) 1) k tomu potřebuje počítač (nebo chytrý mobilní telefon), do kterého stáhne tzv. obchodní platformu, což je aplikace, která zobrazuje aktuální kurzy a grafy obchodovaných finančních nástrojů. Tento drobný investor by zároveň měl mít alespoň minimální znalosti o tom, jak finanční trh funguje, jaké možnosti investování má, jaká rizika mohou nastat a jakým způsobem se případně daní zisk z realizovaných obchodů. Prostřednictvím obchodní platformy pak umisťuje své obchodní příkazy, které jsou dále poslány na trh, kde dochází k zobchodování, pokud se nabídka s poptávkou bude shodovat.

Finanční trh nabízí retailovým (česky drobným) investorům celou řadu možností, kam uložit volné, aktuálně nepotřebné finanční prostředky. Jednou z možností je investování prostřednictvím fondů kolektivního investování, které umožňují investovat úspory snadněji, s poněkud menším rizikem, při zachování reálné naděje na vyšší zhodnocení oproti pouhému uložení peněz např. na spořicí účet u banky. Podstata kolektivního investování spočívá ve shromažďování peněžních prostředků od jednotlivých drobných investorů. Investor svěřuje své finanční prostředky fondu a o jejich investování se za něj stará odborník – portfolio manager (česky správce fondu).

V první části příspěvku zveřejněném v minulém čísle časopisu jsme se zaměřili na jednodušší formy ukládání volných finančních prostředků nepodnikajících fyzických osob splňujících podmínku rezidence, tj. na vklady v bance, stavební spoření, III. pilíř a soukromé životní pojištění. Nyní se budeme věnovat těm složitějším, kde způsob zdanění není úplně jednoduchý.

Řeč bude o nepodnikajících fyzických osobách (tzn. osobách, které nejsou OSVČ) splňujících podmínku rezidence v České republice, které mají volné finanční prostředky k investování. Abychom se mohli bavit o zdaňování jejich příjmů plynoucích z investic, musíme si nejprve shrnout, jaké možnosti finanční trh nabízí. V případě, že tato fyzická osoba investuje své prostředky tak, že dochází k navýšení jeho majetku, ať už v průběhu investice nebo při jejím ukončení, podléhá tento kladný rozdíl mezi penězi vloženými a získanými zpět zdanění podle zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Přitom platí, že při dodržení určitých podmínek může být toto navýšení majetku u fyzických osob od zdanění osvobozeno. V první části příspěvku se zaměříme na investice, které jsou na finančním trhu nabízeny fyzickým osobám už delší dobu a zdaňování příjmu případně jeho osvobození od daně je tak patřičně legislativně upraveno.

1. Vedu daňovou evidenci a splňuji stanovené podmínky pro evidenci hotovostních tržeb ve zvláštním režimu EET od května roku 2020. Hotovostní tržby živnosti účtuji na základě originálu příjmového pokladního dokladu od 1. 1. každého kalendářního roku a kopii tohoto dokladu s originálem svého podpisu předávám místo stvrzenky zákazníkovi. Jemu budu od 1. 5. 2020 předávat originál stvrzenky z bloku účtenek předaných mi finančním úřadem a kopie těchto účtenek budu archivovat. Účtovat o dané hotovostní tržbě budu muset zřejmě opět na základě příjmového pokladního dokladu, tzn. že budu muset navíc vystavovat i příjmový pokladní doklad jako dosud, nebo bude umožněno účtovat tržbu na základě kopie dokladu z bloku účtenek? 2. Nebude možné místo vypisování identifikačních údajů živnosti opatřit účtenku razítkem živnosti? Jako daňové identifikační číslo plátce dosud slouží mé rodné číslo, které bych ale neměl na účtence uvádět dle pokynů pro zvláštní režim EET. Budu muset tedy uvádět IČ živnosti? 3. Hranice hotovostních tržeb pro povolení zvláštního režimu EET je stanovena částkou 600 000 Kč za čtyři bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí před 1. 5. 2020 , jde tedy o tržby od 1. 4. 2019 do 31. 3. 2020 a s předpokladem, že nepřekročí tento limit ani za bezprostředně následujících 12 kalendářních měsíců, tj. od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2021, pokud tomu dobře rozumím.

Jsme firma o třech společnících – manžel, já a syn, všichni s třetinovým podílem. Syn je klasický zaměstnanec na hlavní pracovní poměr. Já a manžel jsme již starobní důchodci, ale oba pracujeme ve firmě na dohodu o provedení práce za 9 980 Kč měsíčně, celkem 299 hodin za rok. Zajímalo by mě, zda nám firma může v tomto případě přispívat na doplňkové důchodové spoření, kam si oba platíme soukromě 2 000 Kč měsíčně. Původní důchodové spoření nám již v 60 letech skončilo a vybrali jsme si ho. V roce 2016 jsme si založili doplňkové důchodové spoření, kam si pravidelně spoříme a z něho nic nevybíráme. Je-li příspěvek od firmy možný, je to daňově odčitatelná položka pro firmu? Může firma přispět z tzv. fondu FKSP zaměstnanci, který pracuje převážně na počítači jako účetní, na zakoupení optických brýlí?

Otec má dvě děti, které chce obdarovat. Vlastní byt, který nechal ocenit. Na základě tohoto posudku chce darovat každému dítěti hodnotu poloviny tohoto bytu. Ale protože nechce, aby děti vlastnily byt každé z jedné poloviny, domluvili se, že první dítě dostane celý byt s tím, že hodnotu poloviny bytu je povinno vyplatit druhému dítěti (tzv. vyrovnání). Považuje se toto vyrovnání také za darování a je osvobozeno od daně z příjmů?

Všeobecně platí, že na finančním trhu investují subjekty, které mají k dispozici volné finanční prostředky a jsou ochotny se po určitou dobu vzdát svého práva nakládat s těmito finančními prostředky ve prospěch ostatních subjektů. Za to očekávají odpovídající odměnu, která má především podobu úroku, podílu na zisku (dividend), zisku z prodeje finančních instrumentů, případně dalších odměn.

Podnikatel, fyzická osoba-zpěvák, má příjmy z hudební produkce. Může si dát faktury za opravu zubů do daňových výdajů?