Podnikatel, fyzická osoba-zpěvák, má příjmy z hudební produkce. Může si dát faktury za opravu zubů do daňových výdajů?
Otázky a odpovědi: Daňově uznatelné náklady podnikatele
Ing.
Miloš
Longin
Uznatelnost výdajů fyzické osoby-podnikatele jako daňových řeší § 24 a 25 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).
V § 24 ZDP jsou výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uvedeny pouze v příkladech, tzn. není zde uveden jejich úplný výčet, a tazatelem specifikované výdaje tady nenajdeme.
Naopak v § 25 ZDP jsou vyjmenovány výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, které
zejména
nelze pro daňové účely uznat, a v § 25 odst. 1 písm. u) ZDP jsou z uznatelných výdajů vyloučeny výdaje na osobní potřebu poplatníka.Je nasnadě, že v mnohých případech (a tento určitě není výjimkou) bude mít na daňově uznatelné výdaje jiný názor správce daně a jiný daňový subjekt a předmětem sporu bude stanovení, co je osobní potřebou poplatníka.
Správce daně není oprávněný k závaznému výkladu právních předpisů, to přísluší pouze soudu. Proto bude správce daně hledat obdobné kauzy, které byly v minulosti k daňové uznatelnosti výdajů soudem řešené a narazí na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 9. 2011, čj. 30Af 43/2010-45. Zde správce daně rozporoval daňovému subjektu výdaj na pořízení dioptrických brýlí jako daňově uznatelný. Argumentoval tím, že pokud daňový subjekt v rámci jím vykonávané výdělečné činnosti užívá prokazatelně zdravotní pomůcku (dioptrické brýle), kterou však lze využívat také pro zcela soukromé účely, je na něm, jakým způsobem stanoví a věrohodně odůvodní míru jejího využití pro podnikatelské a soukromé účely. Jinými slovy, důkazní břemeno nese daňový subjekt a v této kauze je neunesl – nedokázal navrhnout žádné důkazní prostředky prokazující nákup dioptrických brýlí jako výdaj podle § 24 odst. 1 ZDP.
Lze předpokládat, že i v tomto případě bude daňový subjekt těžko prokazovat, kdy jeho opravené zuby slouží k výdělečné činnosti a kdy pro soukromé účely, a správce daně tak bude zřejmě tento výdaj posuzovat jako daňově neuznatelný.
Daňový subjekt samozřejmě nemusí s takovýmto posouzením správce daně souhlasit a může využít řádného opravného prostředku, mimořádného opravného prostředku, popřípadě dozorčího prostředku podle § 108 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a v konečném důsledku může opět rozhodnout jen soud.