Výkon výdělečné činnosti zaměstnance

Vydáno: 16 minut čtení

Pracovní poměr zaměstnance je nejčastěji založen pracovní smlouvou. Práva a povinnosti tohoto pracovního poměru se řídí zákoníkem práce a u některých zaměstnanců se uplatní také speciální právní úprava. Tak je tomu například u úředníků územních samosprávních celků, kde se ve vztahu speciality k zákoníku práce uplatní ta ustanovení, která tato právní úprava určuje jinak. Součástí těch zákonem stanovených práv je rovněž právo zaměstnance pracovat i pro jiného zaměstnavatele anebo vykonávat určitou činnost podnikatelským způsobem. V takovém případě však není na volném uvážení zaměstnance, zda bude tuto činnost provádět. S ohledem na zaměření tohoto článku na zaměstnance územních samosprávních celků se v dalším textu budu věnovat také specifikům ve vztahu k této skupině zaměstnanců.

 

Výkon výdělečné činnosti zaměstnance
Mgr.
Slávka
Kopačková
 
Pracovní poměr zaměstnance
Pracovní poměr zaměstnance vzniká na základě pracovní smlouvy anebo jmenováním. V druhém případě dochází ke vzniku pracovního poměru v situacích výslovně stanovených v § 33 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Výkon závislé práce je možný i na základě některé z dohod o výkonu práce konaných mimo pracovní poměr (tj. dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce). I výkon práce na základě dohody je základním pracovněprávním vztahem. Právní úprava pracovního poměru je stanovena zejména v zákoníku práce, na určité druhy zaměstnanců se však vztahuje také právní úprava speciální. To platí také pro ty zaměstnance územních samosprávných celků, kteří jsou úředníky. Těmi jsou dle § 2 odst. 4 zákona č. 312/20002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o úřednících územních samosprávných celků“) ti zaměstnanci územních samosprávných celků, kteří se podílejí na výkonu správních činností a jsou zařazeni do obecního úřadu (příp. do krajsk&