Mgr. Slávka Kopačková

Klient provozuje „rodinný penzion“. Je povinnost ze zákona vést knihu ubytovaných hostů?

Hodnocení zaměstnanců je jednou z nejdůležitějších činností prováděných vedoucím zaměstnancem. Dobře uskutečněné hodnocení zaměstnance má význam nejen pro vedoucího zaměstnance – pro kontrolu a řízení zaměstnanců. Je důležité také pro samotné zaměstnance, jejich zpětnou vazbu, motivaci či jistotu v pracovních vztazích. Významně může přispět ke stabilitě pracovního poměru a k vytvoření a udržení vzájemné důvěry mezi vedoucím a zaměstnancem. Hodnocení zaměstnance má své místo i v oblasti veřejné správy. Zde má logicky, s ohledem na specifika veřejné správy proti soukromoprávní oblasti, své odlišnosti. Tento příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s těmito odlišnostmi a zejména poukázat na důležitost hodnocení zaměstnance i v této oblasti, a to jako nástroje účinného řízení a péče o zaměstnance.

Následně vám přinášíme dokončení příspěvku z minulého čísla časopisu UNES č. 12/2023, jenž si klade za cíl poskytnout komplexní pohled na právní úpravu, kterou zákon o registru smluv přináší a zodpovědět tak alespoň většinu otázek, se kterými se lze v praxi setkat.

Spolek jehož účelem je sportovní a tělovýchovná činnost, pořádání společenských a kulturních akcí, formou pořádání sportovních kroužků a příměstských táborů, chce zorganizovat Vánoční setkání u punče. Musí spolek vyřídit živnostenské oprávnění, pokud bude chtít prodávat vánoční punč, kávu a občerstvení?

Zákon o registru smluv1) není v našem právním řádu novinkou, přesto neustále vyvolává množství otázek, a to nejen ze strany subjektů, kterým je podle něj povinnost zveřejňování smluv určena. Tento příspěvek si klade za cíl poskytnout komplexní pohled na právní úpravu, kterou zákon o registru smluv přináší a zodpovědět tak alespoň většinu otázek, se kterými se lze v praxi setkat.

Do širokého povědomí se již nepochybně dostala informace o aktuální novelizaci zákoníku práce 1), a to zejména s ohledem na diskutovanou krátkou dobu do nabytí účinnosti, změnu právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „dohoda“), ale také s ohledem na dlouho očekávanou právní úpravu práce na dálku. Novela přinesla či nabytím účinnosti některých ustanovení v budoucnu také přinese mnoho dalších změn, které budou mít dopad do praxe obcí. Tento článek si bere za úkol seznámit čtenáře přehledně o všech klíčových změnách zákoníku práce provedených touto novelou a upozornit na otázky, kterým je aktuálně vhodné věnovat zvýšenou pozornost.

Obec je veřejnoprávní korporace, a pokud vstupuje do právních vztahů s jinými subjekty, jedná jako právnická osoba. Právní jednání obce má však s ohledem na její status veřejnoprávní korporace, která hospodaří s veřejnými prostředky, jistá omezení a specifika. Cílem tohoto článku je nejen objasnění mechanismu tvorby vůle obce při realizaci jejího právního jednání, ale také poskytnutí přehledu právních jednání, u kterých zákon o obcích stanoví specifické podmínky jejich platnosti, a také objasnění situací, za kterých je učiněné právní jednání obce neplatné.

Právní institut předsmluvní odpovědnosti je v občanském právu relativně novým, do zákona byl zahrnutý v souvislosti s rekodifikací občanského práva od 1. 1. 2014. V souvislosti s kontraktačním procesem se však předsmluvní odpovědnost za škodu uplatňovala i podle předchozí právní úpravy. Obec, jako právnická osoba, autonomně projevuje svou vůli navenek a vstupuje do právního jednání s jinými subjekty. Je tedy zřejmé, že i na ni se bude tato právní úprava vztahovat.

Vzdělávání je nedílnou součástí práv zaměstnanců v oblasti pracovněprávní. Je realizací povinnosti péče o zaměstnance, uložené zákonem zaměstnavateli, prostřednictvím vzdělávání zajišťuje zaměstnavatel jejich odborný rozvoj. Postavení zaměstnance územního samosprávního celku, který je úředníkem, má svá specifika, a to i v oblasti vzdělávání.

Obec v rámci samostatné působnosti pečuje o vytváření podmínek pro uspokojování potřeb svých občanů, a to i potřeby výchovy a vzdělávání. V rámci této své povinnosti je často také zřizovatelem školy, nejčastěji mateřských a základních škol, případně školských zařízení, jako je školní jídelna či školní družina či další. Tento článek si klade za cíl přehledně seznámit čtenáře s postavením obce coby zřizovatele školy a její možností zasahovat do její organizace a poskytování vzdělávání.

Skončení pracovního poměru úředníka se řídí ustanoveními zákoníku práce stejně jako v případě jakéhokoliv jiného zaměstnance. S postavením zaměstnance – úředníka jsou však spojena jistá specifika a ta se týkají i skončení pracovního poměru. Upozornění na odchylnosti v právní úpravě týkající se skončení pracovního poměru úředníků jsou předmětem tohoto příspěvku.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 11/2022 na s. 24. Opět se budeme věnovat postavení obce jako zaměstnavatele a pracovněprávním souvislostem v prostředí obce.

Obec je veřejnoprávní korporace a jako jiné právnické osoby vstupuje do právních vztahů a realizuje svá práva a povinnosti. Toto jednání realizuje jednak prostřednictvím volených zástupců, ale také prostřednictvím svých zaměstnanců. Postavení zaměstnanců obce, ale i vznik pracovního poměru zaměstnance obce má ve srovnání s jinými zaměstnanci v oblasti soukromé sféry svá specifika. Tento článek si bere za cíl seznámit čtenáře s postavením obce jako zaměstnavatele a poskytnout základní informace o pracovněprávních souvislostech v prostředí obce.

Postavení úředníků územních samosprávných celků je upraveno zákonem o úřednících územních samosprávných celků , jejich postavení je však v mnoha ohledech specifické. Jako na subjekty vykonávající specifickou činnost ve veřejné správě jsou na ně kladeny vyšší nároky týkající se vzniku pracovního poměru, vzdělávání i povinností.

Problematika pozemních komunikací, a to zejména místních a účelových, je pro obce trvale aktuálním tématem. Nejenom z důvodu jejich správné kategorizace a práv a povinností spojených s jejich vlastnictvím, ale zejména s ohledem na vlastnictví pozemků, na kterých se pozemní komunikace nachází.

Plat zaměstnanců je ze strany obce výdejem veřejných prostředků, na který se vztahují kontrolní mechanismy předvídané platnou právní úpravou. Otázka povinnosti poskytování informace o platech zaměstnanců obce dle zákona o svobodném přístupu k informacím doznala za dobu účinnosti zákona podstatný vývoj. V následujícím článku se vám pokusíme tento vývoj přiblížit a odpovědět na otázky související s povinností obce poskytnout žadateli informaci o výši platu svých zaměstnanců či odměnách jim vyplacených.

Obce v rámci plnění svých povinností stanovených zákonem vstupují do právních vztahů s různými subjekty. V případě prodlení či z jiných důvodů mnohdy obci vzniká právo na úhradu smluvní pokuty. Je však povinností obce splnění těchto povinností vymáhat, anebo je na jejím uvážení, zda se takového kroku vzdá či dokonce dluh výslovně promine?

Darování je jedním ze zákonem stanovených způsobů nabytí majetku příspěvkovou organizací. Jakýkoliv způsob nabytí majetku příspěvkovou organizací může mít vliv na majetek jejího zřizovatele. Proto v souvislosti s tímto způsobem nabytí majetku zákonodárce stanovil přesná pravidla tak, aby negativa spojená s takto nabytým majetkem nepřevážila nad majetkovým přínosem.

Obec jako veřejnoprávní korporace má v souvislosti s nakládáním se svým majetkem specifické postavení vyplývající z jejího postavení jako subjektu veřejného práva. Zejména vybrané dispozice s majetkem obce musí být činěny transparentně, hospodárně a ve vztahu k nim musí být umožněna kontrola ze strany veřejnosti. K naplnění těchto cílů slouží záměr obce, povinně zveřejňovaný v zákonem stanovených případech.

Jednou ze základních a povinných náležitostí zřizovací listiny příspěvkové organizace je vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření – tzv. svěřeného majetku. Bližší obsah tohoto pojmu zákon přímo nedefinuje, lze ho odvodit z dalších ustanovení zákona a vyplývá také z celkového účelu právní úpravy příspěvkových organizací. Prostřednictvím zřizovatelem stanovených majetkových práv ve vztahu ke svěřenému majetku pak zřizovatel ovlivňuje a vhodně koriguje právní jednání příspěvkové organizace.