Ztrátovost závislého subjektu v kontextu příkazu mateřské společnosti

Vydáno: 11 minut čtení

Příkaz mateřské společnosti představuje situace spočívající v aplikaci principu tržního odstupu i v případech, kdy daňový subjekt realizuje transakce výhradně s nezávislými subjekty, resp. aniž by napřímo uskutečňoval transakci se svou spojenou osobou. Jelikož tento pojem není aktuálně explicitně obsažen v žádném právně závazném předpise, může být v praxi posouzení některých situací mnohdy problematické. Nesprávné vyhodnocení transakce považované za příkaz mateřské společnosti může mít zároveň pro poplatníky nedozírné důsledky z hlediska odvodu dodatečné daňové povinnosti. V současnosti je bezesporu příkaz mateřské společnosti v oblasti převodních cen jedním z nejčastějších titulů pro doměření daně.

 

Ztrátovost závislého subjektu v kontextu příkazu mateřské společnosti
Ing.
Martina
Zbončaková
 
Spojené osoby a princip tržního odstupu
Problematika převodních cen je v rámci mezinárodní legislativy upravena zejména prostřednictvím čl. 9 jednotlivých Smluv o zamezení dvojímu zdanění. Pro poplatníky, resp. odborníky v oblasti převodních cen, je dále stěžejní zejména Směrnice OECD. V rámci uváděných metodických pramenů se lze setkat zejména s definicí kapitálově či jinak spojených osob a souvisejícím požadavkem na uplatňování principu tržního odstupu u transakcí uskutečňovaných mezi spřízněnými subjekty. Jeho nedodržení zpravidla vede ze strany jednotlivých daňových správ k úpravě cen tak, aby odpovídaly obvyklé (tržní) úrovni.
V rámci tuzemských předpisů je definice spojených osob upravena zejména § 23 odst. 7 ZDP a souvisejícími pokyny GFŘ, z nichž nejkomplexnějším pokynem ve vztahu ke způsobu stanovení cen mezi kapi