Článek se zaměřuje na novinky roku 2025, které jsou z hlediska zaměstnanců převážně příznivé. Nejprve si ale stručně připomeneme parametrické změny vyplývající automaticky a priori z průběžného růstu cen (inflace) v České republice a s tím související průměrné mzdy. Prvních pět novinek u zaměstnanců se týká zdanění jejich mezd. Tomu odpovídá adresa místa, kde je najdeme v ZDP – v § 6 Příjmy ze závislé činnosti alias ze zaměstnání. Jedná se o následující změny:
- Úprava podmínek tzv. srážkové daně u podlimitních příjmů zaměstnanců,
- Rozšíření osvobozených nepeněžních příjmů zaměstnanců u volnočasových benefitů,
- Opomenuté osvobození stravování bývalých zaměstnanců od daně,
- Speciální daňové ocenění firemní školky apod. pro děti zaměstnanců,
- Umožnění vzdání se pozdějšího zdanění zaměstnaneckých podílů, přičemž poslední „+1“ daňová změna týkající se zaměstnanců se udála poněkud překvapivě na poli zákona o DPH , který doposud zaměstnance zmiňoval pouze okrajově, zejména coby osoby, jejichž činnost se nepovažuje za ekonomickou, a tudíž je mimo předmět DPH. Nově se dostali do nezáviděníhodné kategorie tzv. spojených osob, u nichž je za určitých podmínek nutno přiznávat DPH z tzv. ceny obvyklé, a nikoli skutečně sjednané.
- Test ceny obvyklé v DPH rozšířen na prodej nemovité věci zaměstnanci.
5 + 1 daňových změn týkajících se zaměstnanců
Ing.
Martin
Děrgel
Parametrické změny týkající se zdanění mezd
I kdyby se neměnil ZDP, přesto se z roku na rok trvale mění parametry zdanění mezd. Jak je to možné? Protože u zaměstnanců je plno všemožných hraničních částek, u nichž platí jiný daňový režim
do
a jiný
od
, které nestanoví přímo zákon, ale prováděcí vyhláška či nařízení vlády. Asi nejznámější jsou cestovní náhrady – stravné a jízdné, které do úředně daných limitů nepodléhají zdanění ani zpojistnění, zatímco vyšší částky ano. Rozšiřujícím se nešvarem příjmovky je i navázání důležitých parametrů zdanění na průměrnou mzdu v národním hospodářství. A stačí, aby si některá prominentní skupina zaměstnanců (např. soudci, učitelé, lékaři…) vymohla pro sebe 300, 150, 130 % průměrné mzdy a čistě matematicky máte na věčné časy zaručeno neustálé zvyšování průměrné mzdy, a tím také inflaci. Jen telegraficky uvádím
stěžejní změny parametrických limitů pro rok 2025:
–
Průměrná mzda
=
46 557 Kč
(Nařízení vlády č. 282/2024 Sb.), význam pro zdanění mezd: limity pro osvobození nepeněžních benefitů zaměstnanců, mzda přesahující 3násobek podléhá vyšší sazbě daně 23 %.–
–
Rozhodný příjem účasti na nemocenském pojištění = 4 500 Kč
(Sdělení MPSV č. 308/2024 Sb.), dále 1.–
Paušál za „práci na dálku“ (home office) = 4,80 Kč/h
(Vyhláška č. 474/2024 Sb.), do limitu se nedaní.–
Cestovní náhrady pracovních cest
(Vyhláška č. 475/2024 Sb.), např. stravné u cest: 5–12 hodin (148 až 177 Kč), 12–18 hodin (225 až 271 Kč), přes 18 hodin (353 až 422 Kč), průměrné ceny pohonných hmot.–
Rozhodný příjem pojištění dohod o provedení práce = 11 500 Kč
(Sdělení MPSV č. 476/2024 Sb.), dále 1.1. Úprava podmínek tzv. srážkové daně u podlimitních příjmů zaměstnanců
Pod záštitou Hospodářské komory ČR se pravidelně koná anketa Absurdita roku, v níž vítězí nejnesmyslnější byrokratická povinnost. Co vyhrálo loni? Úprava pravidel speciálního zpojistnění a návazně i zdanění příjmů z
dohod o provedení práce
(dále jen „
DPP
“). Do půlky roku 2024 platil u DPP léta letoucí pevný limit 10 000 Kč/měsíc – odměna do této výše nepodléhala povinnému pojistnému na sociální ani zdravotní pojištění, a pokud zaměstnanec neučil u zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k ZDP, pak byla zdaněna konečnou srážkovou daní 15 % (§ 36 ZDP). Vyšší odměny byly zpojistněny a i bez onoho prohlášení k dani podléhaly standardní měsíční záloze na daň z příjmů ze závislé činnosti (§ 38h ZDP). Jednoduché, osvědčené a srozumitelné pro všechny aktéry.Jenže díky tomu v EU unikátní české zaměstnání formou DPP znamená výpadek povinného pojistného z 6 miliard Kč mezd, což chtělo Ministerstvo práce a sociálních věcí zvrátit konsolidačním balíčkem – zákonem č. 349/2023 Sb. S účinností od 1. 7. 2024
měly platit dva daňově pojistné limity
příjmů, první individuální pro každého zaměstnavatele 10 500 Kč a druhý za všechny příjmy zaměstnance z jeho DPP sjednaných s kýmkoli 17 500 Kč. Pomineme-li pracnost a chaos, byl fatálním problémem rozdílný postup u pojištění sociálního
versus
zdravotního. Naštěstí dva týdny před dnem „D“ přišla opravná novela – zákon č. 163/2024 Sb., který zabránil letnímu spuštění nedomyšlené změny. Takže u DPP zůstal osvědčený limit 10 000 Kč/měsíc.