Ing. Martin Děrgel

Mám dotaz k registraci DPH v jiných členských státech EU. Máme českou s. r. o., která už má registraci v Itálii a Francii, tam jejich účetní podává přiznání. Jaké jsou povinnosti pro vedení účetnictví v ČR? Jak s tím naložit v účetnictví a popřípadě jaké jsou další povinnosti?

Společnost provedla technické zhodnocení najatých prostor (stavební úpravy), které daňově odepisovala (disponovala písemným souhlasem pronajímatele). V roce 2024 dochází k ukončení nájemního vztahu a je provedeno „vypořádání“ technického zhodnocení, kdy pronajímatel „odkupuje“ realizované technické zhodnocení, nicméně za vyšší částku, než činí daňová zůstatková cena majetku při jeho rovnoměrném odepsiování bez zvýšení odpisu v prvním roce (příklad tato daňová zůstatková cena je: 10 mil. Kč, pronajímatel ale poskytne úhradu 11 mil. Kč). Musí pronajímatel o celou hodnotu 11 mil. Kč zvýšit vstupní cenu pronajímaného majetku a z této částky tedy provádět daňové odpisy? Nebo je nutné částku nad rámec (1 mil. Kč) považovat za daňově neuznatelný náklad (či naopak za přímý daňový náklad)? 

Daně z příjmů významně motivují lidi k odkládání části příjmů do dlouhodobých finančních produktů pro přilepšení „po práci“, vedle starobních penzí. Příspěvky vlastní jim sníží základ daně, ty od zaměstnavatele jsou štědře osvobozeny a soukromé důchody (přes 10 let) budou osvobozeny od daně. Dosavadní čtveřici a priori spořících penzijních produktů od roku 2024 doplnil dlouhodobý investiční produkt. Což mohou být termínované vklady, podílové listy, dluhopisy, akcie apod. V příspěvku se podíváme na daňové aspekty novinky a zaměříme se i na porušení stanovených podmínek. Nezahazujte ale loňské znění daňového zákona, pro dříve sjednané penzijní produkty totiž platí i nadále dosavadní daňová pravidla, až na jednu příznivou výjimku…

Při prodeji bytů, které nesloužily pro podnikání (samostatnou činnost) a které před prodejem prošly rekonstrukcí, jsou často splněny podmínky pro osvobození příjmů z prodeje od daně z příjmů. Tím ovšem padá možnost daňového uplatnění souvisejících výdajů. Nicméně v řadě případů příjem osvobodit nelze, čímž vyvstává na pořad dne otázka, jestli si prodávající může snížit daňový základ – kromě pořizovací ceny daného bytu – také o obvykle značné výlohy za jeho opravy a rekonstrukce. Kupodivu je odpověď ano – v případě prodeje bytu ve vlastnictví, i ne – jestliže se jedná o prodej družstevního bytu. Tento rozdílný přístup nedávno potvrdil i soud.

Fyzická osoba A, nepodnikatel, poskytla bezúročnou zápůjčku ve výši 6 mil. Kč jiné fyzické osobě B, nepodnikateli a tuto v r. 2018 postoupila za nominální hodnotu na právnickou osobu X. Právnická osoba X závazek neuhradila a fyzická osoba A v r. 2023 postoupila svou pohledávku v částečné výši 1,5 mil. Kč na jinou právnickou osobu Y rovněž v nominální hodnotě. Právnická osoba Y závazek v roce 2023 ve výši 1,5 mil. Kč fyzické osobě A uhradila. Zbývající část pohledávky ve výši 4,5 mil. Kč eviduje fyzická osoba A stále za právnickou osobou X. Kdy a v jaké výši vznikla povinnost přiznat zdanitelný příjem u fyzické osoby A? Zápůjčka není předmětem daně. Měl se ale příjem přiznat v případě postoupení dle § 10 ZDP, a to již v roce 2018 v celé výši tj. 6 mil. Kč, současně s uplatněním výdaje ve výši zápůjčky, tj. rovněž 6 mil. Kč? V případě dalšího postoupení a úhrad zbylé pohledávky v následujících letech již žádné daňové povinnosti fyzické osobě A nevzniknou?

Dodavatel (ČR) přijal od odběratele (ČR) zálohu ve výši 100% v cizí měně ( celkem 121 EUR) na dodávku zboží ke dni 31. 5., následně vystavil daňový doklad k přijaté platbě, základ daně a daň přepočetl na českou měnu kurzem platným 31. 5. (25 Kč/EUR) základ daně 100 Eur (2 500 Kč, daň 525 Kč) K dodávce zboží došlo 4.6., načež dodavatel vystavil fakturu - daňový doklad , kde vyčíslil částku základu daně (100 EUR) a daň (21 EUR) kurzem platným k 4. 6. (24,50) a vyčíslil vyrovnání záklohy: základ daně -50 Kč, daň -10,50 Kč. Domníváme se, že tento postup není správný, protože nedošlo k navýšení ani ke snížení základu daně oproti základu daně dle dokladu k uhrazené záloze (§ 37a ZDPH). Můžete prosím vysvětlit, jak se v tomto případě (kdy se nemění základ daně vyjádřený v cizí měně při uskutečnění zdanitelného plnění oproti základu daně dle daňového dokladu k přijaté úplatě)? 

Jak postupovat při určení místa plnění úklidových služeb? Plátce DPH zajišťuje komplexní úklid při pořádání MS v hokeji v Ostravě pro jiného plátce se španělským DIČ? 1) Při určení místa plnění postupovat dle § 10 ZDPH, místo plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci je místo, kde se nemovitá věc nachází, fakturovat tedy s českou DPH, nebo 2) při určení místa plnění lze postupovat dle § 10b ZDPH, místo plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy, lze prosím dle § 10b odst.b ZDPH dovodit, že v případě služeb, vztahujících se ke kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akci, včetně přímo souvisejících služeb, pokud jde o službu poskytovanou osobě povinné k dani, se místo plnění stanoví nikoli podle § 10b ZDPH, tj.podle místa konání akce, ale podle základního pravidla dle § 9 odst.1 ZDPH, tzn. podle sídla příjemce služby, tedy fakturovat bez české DPH. 

Společnost s r. o. (neplátce), zabývající se 30 let pronájmem nemovitostí (osvobozená plnění), má jediného společníka, od roku 2023 jako svěřenského správce svěřenského fondu. Nerozdělený zisk s. r. o. je 10 mil. Kč, závazek vůči společníkovi je 3 mil. Kč. Společník (SF) chce odkoupit jednu z nemovitostí, aktuálně oceněnou znaleckým posudkem na 6 mil. Kč. Jsou splněny podmínky: 100% podíl na ZK, 12 měsíců držení, s. r. o. není v likvidaci, podíl nebyl nabyt koupí závodu, příjemce je skutečný vlastník. 1) Lze započíst kupní cenu s výplatou nerozděleného zisku, případně i s dluhem vůči společníkovi? 2) Platí, že s. r. o. je osvobozena od 15% srážkové daně z vyplaceného podílu na zisku (vztah matka–dcera)? 3) Jak je to s daní z příjmů z prodeje majetku z pohledu s. r. o.?

Jak správně postupovat při odpisu pohledávek a jak správně si nárokovat DPH v těchto dvou případech? Prodejce zboží vystavil dne 13. 5. 2022 první fakturu na 22.294,78 Kč (vč. DPH 21 %), dále dne 23. 5. 2022 druhou fakturu na 11.486,24 Kč. Nákupčí za přijaté zboží nezaplatil a dostal se do insolvence. Prodejce pohledávky přihlásil jako vykonatelnou přihláškou ze dne 20. 11. 2023 v celkové výši 49.925,58 Kč (Prodané zboží 33.781,02 + úroky 16.144,56). Na přezkumném jednání byla pohledávka zjištěna a nikým nepopřena. Insolvenční soud prohlásil konkurz na dlužníka. Prodejce zboží vystavil celkem 4 faktury ve dnech 28. 2. 2023 / 16. 3. 2023 / 31. 3. 2023 / 28. 4. 2023 v celkové částce 134.675,99 Kč (vč. DPH 21 %). Nákupčí za přijaté zboží nezaplatil a dostal se do insolvence. Prodejce pohledávku přihlásil jako nevykonatelnou přihláškou ze dne 10. 1. 2024 v celkové výši 147.106,62 Kč (Prodané zboží 134.675,99 + úroky 12.430,63). Na přezkumném jednání byla pohledávka zjištěna a nikým nepopřena. Insolvenční soud prohlásil konkurz na dlužníka.

Od r. 2024 platí limit pro uplatnění DPH na vstupu při nákupu osobního automobilu 420 tis. (z hodnoty 2 mil.) a limit pro daňové odpisy tohoto vozidla 2 mil. Je v souvislosti s tím také nějaké omezení v případě finančního či operativního leasingu?

Situace – zpětná registrace plátce DPH od 01/2022 do 01/2024. Plátce, fyzická osoba, poskytuje služby – stavební a montážní práce, správce daně ale postupoval dle § 92a odst. 5 ZDPH a vyměřil daň na výstupu a to tak, že vydal platební výměry za všechna zdaňovací období (měsíční) s čísly vystavených faktur. Nyní tedy dle mého musí plátce daně – zpětně vystavit daňové doklady k předmětným fakturám, žádný daňový doklad vystaven nebyl a to vykomunikovat s odběrateli. Pokud chce DPH od odběratelů obdržet. Ti využijí toho, že je možné tyto doklady uplatnit tři roky zpětně – uplatní např. v přiznání za červenec 2024. Vystavené budou doklady v červenci 2024 a DUZP bude k datu poskytnutí služby např. 31.1.2022. Přiznání k DPH se za jednotlivá období již nepodávají. Jak je to ale s kontrolním hlášením, je možné v tomto případě využít § 104 a zahrnout vše do jednoho kontrolního hlášení – např. za červenec 2024? Nehrozí pokuty za nepodání / pozdní podání kontrolních hlášení za 01/2022 až 01/2024? Na rozdíl od předchozích dotazů jsou zde platební výměry za jednotlivá zdaňovací období. 

Jsme s.r.o. plátci DPH a zabýváme se prodejem vlastních knih, které si necháváme tisknout u dodavatele. Účtujeme metodou B, ale fyzicky vedeme sklad. Potřebujeme poradit jak účetní a daňově zlikvidovat poškozené knihy přímo z výroby? U dodavatele se reklamuje celý náklad a poškození se počítá se vzorku (není možné kontrolovat celý náklad), kdy nám poté poskytne např. 10 % slevu na zakázku (většinou jen poníží fakturu oproti původní kalkulaci zakázky). Některé poškozené knihy darujeme, jiné jsou tak poškozené, že se musí vyhodit (vše řešíme výdejkou ze skladu a v excelu evidenci poškození, ale již nemáme likvidační protokol o tom, že jsme některé knihy vyhodily). Každý měsíc tyto knihy vyskladňujeme, aby nám fyzicky seděl sklad a věděli jsme kolik knih máme reálně k prodeji a nemají žádné poškození. Je náš výše uvedený postup správný? Jak správně zaúčtovat výdej knih, které darujeme, které zcela vyhodíme či ty které vyskladníme ze skladu, ale fyzicky je ještě nevyhazujeme? Je vše daňově uznatelným nákladem?

Společnost s. r. o., která má od r. 2023 tichého společníka právnickou osobu s 20% podílem na zisku, je dlouhodobě ve ztrátě, ale za rok 2023 vykázala poprvé účetní zisk. Daň z příjmů za rok 2023 neplatí (započítává daňovou ztrátu z minulých let), stejně tak účetní zisk by měl být zúčtován s účtem neuhrazené ztráty z minulých let. Má tato společnost povinnost vyplatit podíl na zisku tichému společníkovi, přestože ze zákona nesplňuje podmínky pro vyplacení podílu vlastnímu společníkovi? Pokud ano zdaní 20% podíl na zisku srážkovou daní ve výši 15 % a zbytek zisku zúčtuje s neuhrazenou ztrátou z minulých let? Je třeba oznamovat FÚ daň sraženou z podílu českému daňovému subjektu - právnické osobě?

Klient ABC s.r.o. (má jediného společníka fyzickou osobu XY) koupilo před šesti lety dceřinou DEF s.r.o. (po celou dobu podíl 50%, druhých 50% má od počátku manželka osoby XY) za cenu 1,3 mil. Kč (za svůj 50% podíl, základní kapitál podílu 15 tis. Kč). Aktuálně se osoba XY rozvádí a v rámci dělení SJM byl převeden podíl 50% na DEF s.r.o. na manželku za 0,-Kč. Manželka (nyní bývalá) má tedy nově podíl 100%. Řeším daňové důsledky pro ABC s.r.o. z důvodu bezúplatného převodu DEF s.r.o. na manželku pana XY. Aktuální hodnota celé DEF s.r.o. činí 5 mil. Kč (znalecký posudek se zpracovával při řešení dělení SJM). Za prvé - bezúplatný příjem pro ABC s.r.o. - v případě prodeje obchodního podílu by tento prodej byl osvobozený od DPPO z důvodu splěný podmínek matka/dcera. Proto zde není nevzniká problém? Za druhé - srážková daň při výplatě podílu na zisku pro společníka XY z důvodu použití majteku (podíl DEF s.r.o.) pro soukromé účely (vyrovnání SJM) - jak s tím naložit? Za třetí - DPH - převod obchodního podílu je osvobozená finanční činnost bez nároku na odpočet u vstupů. Je třeba toto uvádět v přiznání k DPH i v případě bezúplatného převodu?

Podnikatel, FO, plátce DPH, pořídil v roce 2018 osobní automobil a vložil jej do obchodního majetku. U tohoto majetku uplatnil nárok na odpočet DPH ve výši 80 % (používal ho částečně pro soukromé účely – 20 %). V roce 2024 se rozhodne darovat automobil dceři. Je správná úvaha, že při vyřazení automobilu (darování) má povinnost odvést DPH z odhadní ceny (obvyklá cena dle posudku např. autobazaru), přičemž odhadní cena již obsahuje DPH (odhad např. 121 000 Kč, DPH 21 000 Kč, odvod DPH bude 80 % z této částky, tj. 16 800 Kč)? Na dani z příjmu nevznikají žádné ze stran (dárci ani obdarované) žádné daňové povinnosti. V případě, kdy podnikatel není účetní jednotkou a ani nevede daňovou evidenci (automobil nebyl zařazen v obchodním majetku), ale uplatňuje výdaje procentem z příjmů, při darování automobilu po uplynutí 5leté lhůty od jeho pořízení, nemá povinnost odvést DPH a rovněž mu neplynou žádné daňové povinnosti na dani z příjmu?

Právník, plátce DPH vedoucí daňovou evidenci, má v obchodním majetku od r. 2013 auto, na které si uplatnil DPH na vstupu. Plánuje auto vyřadit z obchodního majetku, poté ho bude používat částečně k ekonomické činnosti či pronájmu dle § 9 ZDP. Bude při vyřazení z OM odvádět z tohoto majetku DPH? Pokud při vyřazení z OM nebude DPH odvádět, v jakých případech by DPH musel odvést později?

Jak si vyložit podmínku uvedenou v § 15 odst. 3 až 4 zákona o daních z příjmů? Bytovou potřebou je zde koupě bytu dle § 4b odst.1 písm. c) ZDP. Byt vlastní poplatník fyzická osoba od roku 2019 až dosud. Byt není v obchodním majetku. Od roku 2019 do 17. 9. 2023 v bytě vlastník bydlel, do této doby byt nepronajímal ani nepoužíval k podnikání. Od 18. 9. 2023 celý byt pronajal a neužívá jej vůbec k bydlení. Sám se přestěhoval jinam. Byt pořídil na úvěr, je účastníkem úvěrové smlouvy, úroky z úvěru neuplatňuje v přiznání jiná osoba.  Jde nám o tuto konkrétní podmínku, zda pro možné uplatnění nároku na odpočet u této bytové potřeby, byť třeba kráceného (při souběžném splnění ostatních podmínek dle ZDP, které nejsou předmětem dotazu): musí poplatník bytovou potřebu po celý rok 2023 vlastnit a zároveň musí bytovou potřebu po celý rok 2023 užívat k bydlení, nebo platí, že musí bytovou potřebu po celý rok 2023 vlastnit a po jakoukoli část roku 2023 užívat k bydlení? Je nám jasné, že v druhém případě by se nárok na odpočet krátil dle poměru doby užívání pro bydlení. Citace: „Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb.“

Fyzická osoba nabyla podíl 10 % ve společnosti A v březnu 2018 (byli zde ještě další 3 společníci, také FO). V roce 2020 se uskutečnila přeměna formou odštěpení se vznikem nové společnosti B, na které fyzická osoba nabyla také podíl, nicméně v projektu přeměny byl stanoven nerovnoměrný výměnný podíl – důvodem bylo, že dva společníci ze společnosti již nechtěli pokračovat v technologickém vývoji technologie co byla předmětem odštěpení. Fyzická osoba tedy nabyla v odštěpované společnosti více než by standartně při rovnoměrném výměnném poměru ji náleželo (její podíl na odštěpované společnosti jí byl zachován). V listopadu 2023 došlo k prodeji podílu v plné výši ze strany této fyzické osoby. Máme pochybnosti, zda můžeme celý prodej podílu v roce 2023 osvobodit díky uplynutí časového testu? 

Na daních zajímá lidi především, jak se jim vyhnout. Jak na to? Možnosti jsou dvě: legální a nelegální. Druhou tady řešit nebudeme a ta první se může ubírat opět dvěma cestami: minimalizovat zdanitelné (!) příjmy a maximalizovat daňové výdaje. Obojí má svá úskalí. Zvýhodněných – nedaněných příjmů je málo a z podstaty nemůže jít o nic masového; mít stát je holt drahé. Ovšem administrativně je to snazší a bezpečnější než daňové uplatňování výdajů, které je nutno prokazovat, evidovat, dokladovat, bývá sporné, zda jsou uznatelné, atd. Nás bude zajímat první cesta krajinou nedaněných příjmů a i na ní je rozcestí: mimo předmět daně, nebo osvobozeno od daně. My se vydáme tím druhým chodníčkem a prohlédneme si změny, které přinesl „konsolidační balíček“.

Plátce DPH koupil pozemek za účelem jeho podnikatelského využití, a proto standardně nárokoval plný odpočet DPH na vstupu. Správce daně ale měl pochyby, zda je tvrzený záměr plátce reálný, tedy pravdivý. Dnešní soudnička nám (ne)hezky předvede, jak v praxi může vypadat názorový střet zastánce své jediné pravdy a jejího úředního oponenta, kterým už naštěstí není středověká inkvizice. A šlo o hodně – co do kvality (časté téma), i kvantity (kupa zlaťáků). Spor se obvyklým kolečkem dostal až na stůl Nejvyššího správního soudu..., avšak nepředbíhejme, než prozradíme „kdo je vrah“, osvěžíme si stručně základní pravidla a podmínky nároku na odpočet DPH. Předesílám, že nepůjde o daňový podvod, ale právě o posuzování pravdivosti tvrzení.