Ing. Martin Děrgel

Jaký je pro zahraniční podnikatelské subjekty rozdíl mezi odštěpným závodem a stálou provozovnou? Co je pro zahraniční podnikatelské subjekty lepší/výhodnější, jak jsou výhody a nevýhody? Je pro zahraniční subjekt výhodnější zřídit odštěpný závod zápisem do obchodního rejstříku či je výhodnější pokud mu vznikne stálá provozovna po splnění podmínek pro její vznik?

Společnost s ručením omezeným eviduje několik neuhrazených faktur z roku 2014, jedná se o nevýznamné částky. V minulých letech byl o tyto závazky navýšen základ daně. Před 2 lety, ale společnost (v tomto případě věřitel) ukončila činnost a byla zlikvidována. Nikdy nebylo sepsáno uznání dluhu apod. Jak postupovat účetně správně v případě těchto závazků, pokud je chceme dostat z účetnictví. Důvodem je i to, že jednatel chce společnost prodat.

Prosím o jasné stanovisko k otázce, kdy se stane poskytovatel zdravotních služeb plátcem DPH (např. zubní lékař). Dle mého názoru se do obratu pro jejich povinnou registraci k DPH nezahrnují příjmy za zdanitelní plnění osvobozená od DPH tzv. zdravotní služby a dodání zdravotního zboží. Ostatní činnosti se do obratu k DPH započtou. To znamená, že pokud má např. zubní lékař příjem za 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích vyšší než 2 mil. Kč a z činnosti např. čínské medicíny 200 000 Kč, nemá povinnost se registrovat jako plátce DPH, jelikož jeho činnost spadající do zdravotních služeb se do celkového kontrolního obratu nezapočítává? Do limitu obratu pro povinnou registraci k DPH se v tomto případě započítává pouze příjem z činnosti čínské medicíny. Je mé stanovisko správné?

Česká s. r. o. vyplácí peněžitý podíl na likvidačním zůstatku většinovému společníkovi (vlastní 80% obchodní podíl od počátku existence firmy), která je rezidentem Velké Británie. Podíl v brutto výši činí 1 000 000 Kč. Nabývací cenu podílu tvoří jednak složený splacený základní kapitál ve výši 100 000 Kč a jednak peněžitý příplatek mimo základní kapitál ve výši 500 000 Kč. Použijeme sazbu dle čánku 10 odst. 2 písm. a) SZDZ mezi ČR a Velkou Británií ve výši 5% (společník vlastní více než 25% podíl a je přímým příjemcem dividendy), pod dividendy spadají i podíly na likvidačním zůstatku. Dle českého ZDP se příjem v podobě podílu na likvidačním zůstatku snižuje o nabývací cenu. Platí tato definice i pro případ použití nižší sazby daně dle SZDZ nebo pro účely SZDZ nelze podíl snižovat o nabývací cenu?

Česká společnost, plátce DPH, má v plánu dodat zboží firmě do Estonska, plátci DPH, která následně plánuje zboží vyvézt na Ukrajinu. Bylo domluveno, že firma z Estonska zajistí přepravu na své náklady a zboží bude dodáno a vyloženo v Estonsku. Estonská firma si pak ve své režii uskuteční vývoz na Ukrajinu. Obdrželi jsem ale informaci, že firma z Estonska si domluvila místo vykládky v Polsku a odtud bude uskutečněn režim vývoz na Ukrajinu. Nyní si ale nejsme jisti, když zboží pojede do Polska, a nikoliv do Estonska, zda splníme podmínku pro osvobození § 64 zákona o DPH - Osvobození při dodání zboží do jiného členského státu. Firma z Estonska tvrdí, že nám veškeré přepravní papíry potvrdí. Bude se prosím jednat o osvobozený režim, když je místo vykládky v jiném státě? 

Jsme český e-shop se sportovním vybavením, plátce DPH. V rámci marketingových akcí děláme balíčky. Kde ke konkrétnímu zboží nabízíme dárek zdarma (různé hodnoty od 100 Kč - 20 000 Kč). Takto je to zobrazené na eshopu, že k tomto zboží zákazník obdrží XY dárek zdarma. Při rekapitulaci objednávky je vložena položka s textem XY dárek ZDARMA. Při vystavení faktury, dochází k tomu, že dárek na faktuře je na samostatném řádku a jeho cena je poměrově rozpočítána mezi hlavní produkt, ke kterému se dárek váže a samotný dárek. Příklad: Rekapitulace objednávky: Pánské běžecké boty v hodnotě 2 404 kč + nákrčník jako dárek zdarma. Na faktuře to vypadá takto: Pánské běžecké boty cena 2 177,55 Kč Nákrčník cena 226,45 Kč. Občas se někteří zákazníci ozvou s tím, že na faktuře je uvedena cena dárku a že si to sami neobjednali, že to e-shop vložil sám a požadují vrácení částky v hodnotě dárku. Ostatní e-shopy dávají do faktury dárek zdarma v hodnotě 1 Kč, případně 0,01 Kč. S postupem naší účetní jednotky jsem se dosud nesetkala. Je postup účetní jednotky ve vystavování faktur správný? Nemůže se jednat o klamání zákazníka z pohledu obchodní inspekce?

česká s.r.o. vedle prodeje a nákupu zboží v ČR prodává a nakupuje zboží na Slovensku. Zboží-stroje a vybavení provozoven koupí od slovenské firmy a prodá opět slovenské firmě. Odběratelé jsou výhradně podnikatelé na Slovensku (většinou plátci DPH, občas neplátce). Objem prodeje zboží je cca 900.000 EUR, t.j. 23 mil. Kč. Veškerá činnost související s prodejem zboží je zajišťována z Česka, zaměstnanci, veškeré náklady vše v ČR. Firma si nechce na Slovensku zakládat samostatný podnikatelský subjekt, dceřinou společnost nebo něco podobného, ale ráda by vše účtovala a zdaňovala pod hlavičkou české s.r.o. Je takový postup možný? Pokud ano, předpokládám, že problémem bude DPH. Je možné, aby se firma na Slovensku pouze přihlásila k plátcovství DPH a DPH vzniklé z nákupu a prodeje od slovenských partnerů uváděla na přiznání k DPH tam? Nebo je nějaký jiný vhodný postup jak toto řešit ?

Náš podnik pořádá pro zaměstnance interní soutěže v různých kategoriích – např. běh, chůze, cyklistika, houbaření atd. Výherce (zaměstnanec) v každé kategorii obdrží dar – reklamní předmět do 500 Kč bez DPH s logem podniku např. ponožky, deku, tričko. Pro podnik jsou výdaje na pořízení darů nedaňovým nákladem bez nároku na odpočet DPH. Pro zaměstnance nejde o osvobozené plnění a hodnota dárku se přidaňuje ke mzdě vč. odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Postupujeme takto správně? Je možné organizovat tyto interní soutěže tak, aby nepeněžní odměny pro výherce – zaměstnance byly pro ně osvobozeným plněním, resp. aby nedocházelo k přidaňování ke mzdě a k odvodům?

Jedná se v tomto případě o licenční poplatky? Jsme česká společnost, která vyvíjí a vlastní software, který máme na svým počítačových serverech a zákazníkům umožňuje tento software vzdáleně používat. V tomto hledisku se domnívám, že se nejedná o licenční poplatky, ale o službu. Tuto službu poskytujeme jak tuzemským zákazníkům, tak zákazníkům z jiných členských států EU. Nyní však máme partnera A v Estonsku, který tento náš software dále přeprodává koncovým zákazníkům B mj. v Estonsku, kteří náš software vzdáleně používají. Koncoví zákaznicí B za toto platí prodejci A. Následně prodejce A (náš Estonský partner) platí nám dle toho, kolika jeho zákazníkům systém poskytne. Má otázka zní, zda se v tomto případě jedná o licenční poplatky tj. mezi námi a estonským partnerem A. Estonský partner však náš software nepoužívá, jen ho přeprodává, vyhledává další zákazníky.

Dvě fyzické osoby, obě plátci DPH, jsou společníci společnosti (sdružení). Ve smlouvě o společnosti mají společníci ujednání, že příjmy a výdaje si dělí rovným dílem 50/50, kdežto na majetku a závazcích se podílí 100/0, tedy veškerý vytvořený majetek, zásoby, pohledávky, ale i závazky náleží pouze jednomu z nich. Takto to i dlouhodobě vykazujeme v přiznání. Nyní se rozhodli ukončení společnosti ukončit. Je to právně možné, aby měli podíl na majetku jiný než na příjmech a výdajích? My jsme takový zákaz v občanském zákoníku nenašli, a tak se domníváme, že taková dohoda možná je. Pokud by takové ujednání nebylo platné, znamená to, že podíly na majetku a závazcích jsou shodné jako podíly na příjmech a výdajích? V případě ukončení společnosti, kdy podíl na majetku a závazcích náleží pouze jednomu ze společníků, který bude dál pokračovat v podnikání, nevznikají žádné daňové důsledky z vypořádání, protože k žádnému vlastně nedochází?

Růst byrokracie nakládané na bedra podnikatelů se podobá ohřívání vody v hrnci se žábou. Přibude pár kolonek, podrobnější příloha, zavede se (nejprve stručný) nový formulář, zkrátí lhůty, zvýší sankce… To přece ještě lehce snesou, jako ona žába pár stupínků teploty vody. Až jednoho dne skončí přehřátý život žáby i firmy. Před pár lety by nás ani nenapadlo hlášení osvobozených příjmů občanů (nad 5 000 000 Kč), on-line oznamování tržeb (EET), účetní udržitelné hrátky a unijní hodnoty (ESG), zdanění neočekávaných zisků… Od dubna 2019 se takto plíživě rozšířilo také oznamování firemních plateb do zahraničí. Samo ministerstvo však uznalo, že to bylo příliš, a tak od roku 2024 došlo – neobvykle příznivě – k uvolnění opratí a odlehčení břemene.

Veřejná obchodní společnost vstoupí k 30. 9. 2024 do likvidace. Ve společnosti jsou 2 společníci, každý má 50 %. Sestaví před dnem vstupu do likvidace rozvahu. V majetku má společnost dům postavený a zkolaudovaný v roce 2009, osobní automobily a zásoby dřevní hmoty. Pohledávky má jen za společníky v. o. s. – vyplacené zálohy společníkům v průběhu roku 2024 a současně i závazky ke společníkům – půjčky společnosti v. o. s. těmito společníky. Jiné závazky a pohledávky společnost nemá. Jak postupovat při likvidaci, jak likvidovat dům, jak likvidovat osobní automobily a zásoby dřevní hmoty? Co je pro společníky v. o. s. výhodnější? Likvidovat před vstupem do likvidace nebo až po vstupu do likvidace? Otázka DPH, odvést DPH z převodu osobních automobilů do osobního vlastnicví a dřevní hmoty také pro osobní potřebu? 

Společnost s r. o. poskytuje půjčky vlastním společníkům v měnách CZK, EUR, USD, GBP. Část splátek zpět do s. r. o. společníci uskutečňují v Bitcoinu. Jakým způsobem ocenit Bitcoin, tj. kolik z jistiny bylo uhrazeno? Může to být v ceně, kterou v době transakce vezmu z průměru trhu, např. tří největších kryptoměnových burz, nebo je nutné stanovit jiným způsobem? U faktury vystavené za služby a uhrazené v Bitcoinu, je postup stejný, nebo lze pro ocenění hodnoty přijímaného Bitcoinu použít částku faktury, bylo-li tak domluveno? Např. faktura na 1000 USD a množství přijmutého Bitcoinu je 1000 USD, bylo-li tak domluveno. Pokud by domluveno nebylo, vezme se za ocenění v době transakce opět průměr trhu, např. tří největších kryptoměnových burz?

Vlivem silného větru a deště došlo k odchlípnutí střechy pronajaté skladové budovy a ke zničení zboží ve skladě. Zboží je nepoužitelné. Mimořádnou inventurou bylo vyřazeno zboží v PC 600 tisíc Kč a bude řádně zlikvidováno (s protokolem). Zboží bylo pojištěno, škoda nahlášena pojišťovně. Má vliv na daňovou uznatelnost, zda je událost definována jako živelní pohroma podle § 24 odst. 10. (sklad není v oblasti, která byla zaplavena, i když událost se stala v prvních dnech zářijových povodní 2024)? Je správné účtování: odpis zničeného zboží 582/504, náklady likvidace 588/321, pohledávka za pojišťovnou (pouze do výše vyčíslené v účetnictví) 378/688? Uvažujeme správně, že nemusíme vracet DPH na vstupu u zničeného zboží dle § 77 zákona o DPH, když škoda bude řádně prokázána a zaprotokolována?

V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. června 2024 se spisovou značkou 1 Afs 80/2023-58 šlo o doměření daně kvůli chybné ceně obvyklé se spojenou osobou. Oceňovací rozdíl společnosti vzniklé odštěpením tato společnost nepromítla do výpočtu srovnávací základny, z níž vycházely její jednotlivé „obvyklé“ prodejní ceny. Správce daně měl naopak za to, že i tyto „startovací“ náklady – tj. účetní odpisy oceňovacího rozdílu – je nutno započítat při určování převodních cen rádoby obvyklých. Přičemž účelovým snížením nákladové základny s. r. o. uměle snížila obvyklou cenu výrobků, a tím i daňový zisk.

Firma vlastnila nezasíťované pozemky, které rozprodala mezi jednotlivé zájemce s tím, že bylo domluveno, že zasíťování těchto pozemků zajistí po jejich prodeji jednotlivým zájemcům tato firma. Firma tedy musela na své náklady zajistit páteřní síť k jednotlivým pozemkům, kterou poté povinně odprodává distributorovi. Náklady na zhotovení této páteřní sítě hodlá nyní přefakturovat jednotlivým majitelům pozemků. Jak budou tyto částky zohledněny v účetnictví jednotlivých majitelů pozemků? Půjde o dodatečné zvýšení ceny pozemku nebo půjde o náklad? Domníváme se, že nemůže jít o samostatný dlouhodobý majetek, jelikož majitelé pozemku páteřní síť neodkoupí (v době fakturace od firmy A na jednotlivé majitele pozemků bude již páteřní síť ve vlastnictví distributora). Na základě jaké smlouvy by případně měly být náklady spojené se zhotovením páteřní sítě fakturovány na jednotlivé majitele pozemků?

Společnost obchoduje na platformě pro investování do nemovitostí. Jedná se o platformu pro investování do nemovitosti. Investor se může na investici podílet výběrem konkrétní úvěrované nemovitosti z nabídky a zvolenou investovanou částkou. Každý měsíc obdrží výnos z investice nebo i bonus. Společnost tedy nakupuje podíly na úvěry různých nemovitostí. Na výpise z těchto transakcí jsou investované prostředky a dále jsou zde připisovány výnosy a bonusy. Společnost je plátcem DPH. Jsou tyto výnosy a bonusy předmětem DPH? Má z nich být odváděna DPH? Budou vždy v účetním roce vynaložené náklady daňově uznatelné, a pokud za rok bude tato činnost ztrátová, bude celá ztráta daňová?

Česká s. r. o., plátce DPH, plánuje poskytovat logistické/dopravní služby dodavatelům z EU. Řídit auto české s. r. o. bude zaměstnanec společnosti z Německa. V tomto případě německá společnost bude poskytovat služby agentury naší české s. r. o., nebo německá společnost bude fakturovat něco jiného? 

V důsledku realizace stavby Obcí XY bude naší společnosti znemožněn stávající vjezd do areálu a bude přistoupeno k nucené likvidaci části objektů (vrátnice, vnitrokomunikace, apod.). Obec následně bezúplatně převede na naši společnost pozemky, na kterých bude provedena stavba spočívající v nově vybudovaných objektech, které nahradí objekty původní. Náš názor je, že pokud převezmeme do svého vlastnictví pozemky a již zkolaudované stavby nahrazující původní, u společnosti v okamžiku nabytí nebudou předmětem daně z příjmu a lze bezúplatné pořízení pozemků v ocenění dle § 29 písm. d) zákona o dani z příjmů, zaúčtovat kapitálově na účet příslušné skupiny 41X . Prosím o posouzení správnosti názoru.

Fyzická osoba s daňovou evidencí provozovala pivovar. V roce 2023 ho jako nepeněžní vklad podniku vložila do s. r. o., kde byla jediným společníkem. Pro účely vkladu byl zpracován znalecký posudek. V účetnictví s. r. o. byl vklad podniku zachycen na účtech majetku - dlouhodobý hmotný majetek + dlouhodobý drobný hmotný majetek, na účtech zásob - materiál a výrobky a na účtech pohledávek a závazků, a to vše dle ocenění u vkladatele. Rozdíl do výše znaleckého posudku byl kladný a byl zaúčtován na oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Nyní se FO chystá 50% podíl na s. r. o. prodat. Předpokládáme, že prodej podílu bude podléhat DPFO v § 10 ZDP (není osvobozen) a proti příjmům z prodeje se bude moci do výdajů zohlednit 50 % z nabývací ceny podílu dle § 24 odst. 7 písm. b) bod 1 ZDP = 50 % z majetků a závazků uvedených v prvním odstavci dotazu. Chceme se však ubezpečit, zda i 50 % oceňovacího rozdílu bude výdajem proti příjmům z prodeje poloviny podílu? Vede nás k tomu skutečnost, že oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku u vkladu podniku nejsou daňově relevantní. Dále oceňovací rozdíl představuje významný podíl k hodnotě posudku (59 %) a neradi bychom udělali chybu.