Ing. Martin Děrgel

V roce 2023 bylo dokončeno a předáno stavební dílo. Z ceny díla bylo sjednáno zádržné ve výši 1 100 000 Kč na úhradu nároků z odpovědnosti za vady. V roce 2024 se zhotovitel a objednatel dohodli, že zádržné z ceny díla bude zhotoviteli vyplaceno a objednateli bude vystavena bankovní záruka ve výši zádržného s platností záruky do konce roku 2028. V roce 2025 se vyskytly na stavebním díle vady a objednatel uplatnil u banky bankovní záruku. Banka vyplatila z bankovní záruky částku požadovanou objednatelem (1 000 000 Kč) a tuto částku si následně inkasovala z účtu zhotovitele. Jak zaúčtovat u zhotovitele vyplacenou bankovní záruku? Bude se jednat o daňově uznatelný náklad?

Společnost ABC s.r.o. založili v roce 2008 dva společníci, společník A a společník B, každý s podílem na společnosti ve výši 50 %. Společnost emitovala k 20. 12. 2012 korunové dluhopisy v objemu 40.000.000 Kč. Výnos dluhopisů byl stanoven pevnou úrokovou sazbou ve výši 8,00 % p.a. ze jmenovité hodnoty dluhopisu. První výnosové období začíná datem emise a končí 31. 3. 2013. Následující výnosová období jsou čtvrtletní, počínají 1. dnem kalendářního čtvrtletí a končí posledním dnem téhož kalendářního čtvrtletí. Výnos dluhopisů je vyplácen do 10. dne kalendářního měsíce následujícího po právě uplynulém výnosovém období. Dluhopisy (res. Jejich jmenovité hodnoty) jsou splatné 31. 12. 2027. Vlastníky dluhopisů se stali oba 2 společníci společnosti ABC s.r.o., když každý se stal držitelem dluhopisů v objemu 20.000.000Kč. Počátkem roku se společníci dohodli, že mají zájem na předčasném splacení dluhopisů k 31. 12. 2026, když řádný termín splatnosti je k 31. 12. 2027. Emisní podmínky dluhopisů obsahují možnost předčasného splacení dluhopisů, když je v nich uvedeno, že společnost-emitent splatí jmenovitou hodnotu dluhopisů převodem na účet, který jí vlastníci dluhopisů (společníci společnosti) sdělí písemně na výzvu emitenta (společnosti). Neobsahují však možnost předčasného splacení ve splátkách. Emisní podmínky budou o tuto možnost doplněny. Protože společnost nebude mít k datu 31. 12. 2026 dostatečný objem hotovosti, společníci mají v úmyslu uplatnit níže uvedenou variantu splacení dluhopisů, kdy polovina nominální hodnoty dluhopisů bude vyplacena společníkům, vlastníkům dluhopisů, převodem na bankovní účet, který společníci určí pro splacení, a druhá část hodnoty dluhopisů bude započtena na příplatkovou povinnost v rámci ostatního kapitálu. 1. K 30. 9. 2026 se sejde valná hromada společnosti, která rozhodne o příplatkové povinnosti, když každý společník bude mít povinnost vložit do ostatního kapitálu společnosti nejpozději k datu 31. 12. 2026 částku ve výši 10.000.000 Kč. Společnost zaúčtuje k 30. 9. 2026 příplatkovou povinnost: Společník A - 355.100/413.100 10.000.000 Kč, Společník B – 355.200/413.200 10.000.000 Kč.2. Zároveň společníci na valné hromadě schválí povinnost společnosti předčasně splatit dluhopisy k datu 31. 12. 2026. Společnost zaúčtuje k 30. 9. 2026 předpis vzniku povinnosti předčasného splacení dluhopisů se splatností k datu 31. 12. 2026: Vůči vlastníkovi - společníku A - 479.100/375.100 20.000.000 Kč Vůči vlastníkovi - společníku B - 479.200/375.200 20.000.000 Kč.3. K 31. 12. 2026 bude proveden vzájemný zápočet pohledávky a závazku společnosti a obou společníků. Společnost zaúčtuje vzájemný zápočet povinnosti k 31. 12. 2026: 375.100/355.100 10.000.000 Kč 375.200/355.200 10.000.000 Kč.4. K 31. 12. 2026 společnost-emitent vyplatí společníkům dluhopisů bankovním převodem na jimi sdělený bankovní účet zbylou část nominální hodnoty dluhopisů. Výplata druhé části hodnoty dluhopisů: Společníkovi A - 375.100/221.100 10.000.000Kč Společníkovi B - 375.200/221.100 10.000.000 Kč.Je možné zaúčtovat z účetního pohledu k uvedeným datumům výše uvedené účetní případy?

Polská komanditní společnost založila v roce 2025 dceřinou společnost se sídlem v České republice, která má právní formu společnosti s ručeným omezením. Polská matka má strukturu komanditista 1 % a tři komplementáři, kteří mají každý podíl 33 %. Dva z komplementářů jsou daňoví rezidenti Polska, třetí komplementář je daňový rezident České republiky. Matka ma podíl na ZK 100 %, podmínka držby 12 měsíců bude splněna. Jaká bude uplatněna sazba daně při výplatě podílu na zisku, případně zálohách na podíl?

V roce 2022 jsme přijali daňový doklad A, který nebyl uhrazen, až v roce 2026 byl ukončen soudní smír, kde soud rozhodl o tom, že bude uhrazená pouze poměrná část dluhu (daňový doklad A z roku 2022 a nově obdržený daňový doklad B, který nebyl zadaný v účetnictví), abychom mohli napárovat platbu, o které rozhodl soud, musíme do účetnictví v roce 2026 zadat i daňový doklad B, který byl vystaven v roce 2022, ale až teď soud rozhodl o jeho povinnosti uhradit. Bude tato částka daňově uznatelná? Z 2 výše zmíněných faktur zůstane na základě rozhodnutí soudu k úhradě ještě zhruba 90 000 Kč, který soud prominul a nebude potřeba je hradit. Je potřeba naopak zdanit tuhle částku?

Společnost A (plátce DPH) nakoupila od společnosti B (plátce DPH) na základě dodavatelských faktur s DUZP 1. 4. 2026: a) HW 1 mil. Kč + 21% DPH – faktura přijatá 1 b) Licence na období 1. 4. 2026 – 31. 3. 2027 v částce 120 000 Kč + 21% DPH – faktura přijatá 2 c) Podporu HW na období 1. 4. 2026 – 31. 3. 2027 v částce 240 000 Kč + 21% DPH – faktura přijatá 3 Veškerý předmět nákupu (tj. HW, licence a podpora) byla přefakturována společnosti C (plátci DPH) v poměru 1:1. Společnost C je mateřská společnost společnosti A. Společnost A používá způsob A tj. průběžné účtování zásob. Žádáme o posouzení správnosti účtování či sdělení správného postupu účtování společnosti A, kdy dle názoru společnosti A je považován nákup HW a licence za zboží. Dále u přefakturace podpory společnost A neprovádí v tomto případě časové rozlišení na straně nákladů ani výnosů z důvodu, že se jedná o přefakturaci 1:1. Tento podpis/zdůvodnění má rovněž uvedeno v interním předpisu (směrnici). Z výše uvedeného tedy vyplývají následující dotazy: a) Lze nákup věcí nehmotné povahy (např. licence, sw) a jejich přeprodej považovat za nákup a prodej zboží? Pokud nelze, jak má být účtováno? b) Lze nákup podpory, která spadá do více účetních období, a její přefakturaci, účtovat pouze do jednoho účetního období, tj. do nákladů a výnosů v celé částce a ve stejné výši (viz příklad níže)? c) Přefakturace je vázána na podpis akceptačního protokolu od přejímající společnosti C, takže se přefakturovávat bude s časovým zpožděním. Je společnost A oprávněná tvořit dohadnou položku aktivní na přelomu roku? d) Je níže uvedené účtování správné? Pokud nikoliv, jak má být správně účtováno? Rok 2026 Text Kč MD D 1. Faktura přijatá – nákup HW od společnosti B 1 000 000,00 131.1 – Pořízení zboží – HW   210 000,00 343 – DPH   1 210 000,00   321 – Dodavatelé 2. Faktura přijatá – nákup licence od společnosti B 120 000,00 131.2 – Pořízení zboží - licence   25 200,00 343 - DPH   145 200,00   321 – Dodavatelé 3. Faktura přijatá – nákup podpory od společnosti B 240 000,00 518 – Ostatní služby   50 400,00 343 - DPH   290 400,00   321 – Dodavatelé 4. Příjemka – příjem zboží na sklad 1 000 000,00 132.1 – Zboží - HW 131.1 – Pořízení zboží – HW 5. Příjemka – příjem zboží na sklad - licence 120 000,00 132.2 – Zboží - licence 131.2 – Pořízení zboží - licence 6. Přefakturace HW společnosti C – faktura vystavená 1 000 000,00   604.1 – Tržby za zboží - HW 210 000,00   343 - DPH 1 210 000,00 311 – Odběratelé   7. Úbytek zboží HW 1 000 000,00 504.1 – Prodané zboží – HW 132.1 – Zboží - HW 145 200,00 311 – Odběratelé   8. Přefakturace licence společnosti C 120 000,00   604.2 – Tržby za zboží – licence 25 200,00   343 – DPH 9. Úbytek zboží - licence 120 000,00 504.2 – Prodané zboží - licence 132.2- Zboží - licence 10. Přefakturace podpory společnosti C 240 000,00   602 – Tržby za poskytnuté služby 50 400,00   343 - DPH 290 400,00 311 – Odběratelé    

Společnost, plátce DPH, pořídila automobil v únoru 2026, u kterého ví k datu pořízení, že bude používán přibližně ze 70 % ke zdanitelným výstupům s nárokem na odpočet DPH a zbylých 30 % bude sloužit ke soukromé spotřebě. Je možné k datu pořízení majetku zmíněných 30 % zaúčtovat do vstupní ceny automobilu, kdy tato vstupní cena bude sloužit jako výpočtová základna pro daňové odpisy? V dalších letech, pokud se koeficient změní a budeme vracet nebo naopak nárokovat DPH je možné tuto korekci účtovat výsledkově nebo je nutné měnit vstupní cenu auta? 

Vystavili jsme fakturu v cizí měně v eurech, uvedli eurový účet společnosti a dále pro evidenci ekvivalent v české měně. Částka celkem k úhradě je uvedena tučně pouze v eurech. Je naprosto zřejmé, v jaké měně se má faktura hradit. Většina lidí uhradí správně, jen zaokrouhlení často neřeší. Někdo uhradí na účet v měně české nebo třeba v polské – třeba z důvodu toho, že někdy v minulosti na tento účet již platil. Ale bohužel se to začalo stávat častěji. Odběratel viděl částku v české měně a tu zadal své bance poslat na eurový účet. Banka částku poslala s vlastním kurzem a nám dorazilo eur méně, než je pohledávka. Reálně poslední úhrada: FAV 2394,95 EUR (58 077,73 Kč), úhrada 2326,47 EUR (poslal 58 077,73 Kč na eurový účet), nedoplatek 68,48 EUR. Jak takové situace řešit? V minulosti jsme vysvětlili odběrateli, že udělal chybu, ten to uznal a poslal doplatek – ten chyboval vícekrát. Dokonce nás ten jeho převod na účtu stál i poplatek. Jindy šlo ale o velmi malé hodnoty a mimořádně, firma nedoplatek nedaňově odepsala, protože to nechtěla zdlouhavě řešit. Někdo tento rozdíl považuje za kurzový rozdíl, někdo odepisuje nedaňově, někdo daňově na 548. Co je správně?

Jako externí účetní zpracovávám kompletní účetnictví a sestavuji účetní závěrku, což je moje zákonná odpovědnost. Daňové přiznání však zpracovává daňový poradce klienta. V jakém rozsahu může externí účetní poskytovat součinnost při přípravě daňového přiznání, aby tím nepřebírala odpovědnost daňového poradce za výpočet a podání přiznání? Jak správně popsat tyto služby na faktuře – například jako „poskytnutí podkladů“, „příprava dat z účetnictví“, „spolupráce při sestavení daňového přiznání“ apod., aby z textu faktury jasně vyplývalo, že nejde o zpracování samotného daňového přiznání? Je potřeba mít od klienta písemné potvrzení, že odpovědnost za daňové přiznání přebírá daňový poradce / statutární orgán, nebo postačí formulace ve smlouvě a na faktuře? Existují doporučené formulace či postupy, které ochrání účetního před převzetím daňové odpovědnosti, ale zároveň umožní poskytovat běžnou součinnost při přípravě podkladů?

Daňová top desítka Sbírky zákonů 2025 přináší zásadní změny v oblasti daní z příjmů, energetiky, bydlení, správy daní a účetnictví. Novela zákona o dětských skupinách upravuje daňové režimy zaměstnaneckých akcií, zatímco zákon o energetice ruší speciální odpisy fotovoltaických elektráren. Důležitou změnou je také možnost odpočtu úroků z úvěrů bytových družstev od základu daně z příjmů. V oblasti správy daní se mění podmínky pro silniční daň a zavádí nové procesní úpravy. Novela zákona o účetnictví zmírňuje administrativní zátěž pro firmy zvýšením limitů velikostních kategorií účetních jednotek. Sdělení Ministerstva práce stanovuje novou minimální mzdu a mění limity pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Vyhláška mění sazby cestovních náhrad a stravného, což ovlivní mzdové účetní při vyúčtování pracovních cest. Tato legislativní smršť přináší řadu parametrických úprav a změn, které je nutné pečlivě sledovat a aplikovat v praxi.

Naše společnost (A) obdržela fakturu za neoprávněné parkování na vyhrazeném místě ve výši 300 EUR, přičemž toto parkovací místo má v pronájmu společnost (B). Společnost (B) vystavila uvedenou fakturu včetně DPH. Tyto náklady plánujeme přefakturovat společnosti (C), jelikož se jedná o vozidlo, které této společnosti přefakturováváme, a zároveň je uživatelem vozidla zaměstnanec společnosti (C). Současně zvažujeme navýšení přefakturované částky o dalších 300 EUR jako sankci za poškození dobrého jména naší společnosti. Je faktura vystavená společností (B) z pohledu DPH správně? Celá situace na nás působí spíše jako pokuta, která by neměla být předmětem DPH. Společnost (B) nám však sdělila, že částku vyfakturovala s DPH jako (byť neúmyslně poskytnutou) službu, nikoliv jako smluvní pokutu, která by musela být výslovně sjednána ve smlouvě, což v tomto případě není. Bude částka 300 EUR, o kterou plánujeme přefakturaci navýšit, rovněž předmětem DPH, nebo se v tomto případě jedná o plnění mimo režim DPH? 

Zaměstnanec má z firmy možnost čerpat nepeněžní benefit ve výši 15 000 Kč/rok. Benefit v nepeněžní formě je pro firmu nedaňovým nákladem a pro zaměstnance nemá daňové důsledky, pokud je využit kromě jiného i na služby léčebného či zdravotního charakteru a nákup zdravotních prostředků na lékařský předpis. Splňuje tuto podmínku využití nepeněžního benefitu zaměstnancem či jeho rodinným příslušníkem na: odstranění převislých víček v nemocnici či v soukromé ordinaci, pobyt v lázních bez předpisu lékaře včetně procedur zaměřených na pohybové ústrojí, odstranění bradavic a jiných výrůstků na obličeji lékařkou, která má smlouvu se zdravotní pojišťovnou či v soukromé ordinaci?

OSVČ, plátce DPH, v roce 2026 vyřadí z obchodního majetku pro daň z příjmu nemovitost, která byla v OM od r. 1993. Nebude již moci uplatňovat daňové výdaje na opravu, údržbu a technické zhodnocení - viz § 25 odst. 1 písm. u) ZDP v § 7 ZDP. V nemovitosti je provozovna a byty, které pronajímá. Pronájem bytů chceme danit v § 9 ZDP a uplatnit 30% paušální výdaje. V nemovitosti má provozovnu (tiskárnu), kde podniká a 4 byty, které pronajímá osvobozeně. Může nadále uplatňovat nárok na odpočet DPH z oprav a TZ u provozovny? U bytů z oprav nelze, protože se jedná o osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně. Kdyby opravoval celou nemovitost, tak by bylo DPH kráceno koeficientem. Lze takto z hlediska DPH postupovat? Z hlediska daně z příjmů nemá obchodní majetek a z hlediska DPH má obchodní majetek - nemovitost, která slouží k ekonomickým účelům?

Společnost s r. o. , plátce DPH, má v majetku bytový dům. V bytovém domě jsou bytové i nebytové prostory. Nebytové prostory pronajímá plátcům v režimu s odvodem DPH, obytné prostory pak v režimu osvobození. Prostory nejsou vymezené jako samostatné jednotky. Podíl fakturace nebytových a bytových prostor je cca 50/50. Nyní se rozhodl dům zvýšit o patro, kde budou další byty, tedy prostory sloužící k osvobozeným plněním. Je rekonstrukce v podobě nástavby stále rekonstrukcí celého bytového domu, a protože ten jako takový slouží pro obě plnění (zdanitelné i osvobozené), bude v případě nároku na odpočet použit koeficient a společnost tak získá 50 % nároku na odpočet? Mohou se v bytovém domě nebytové prostory pronajímat plátcům DPH jako zdanitelné plnění s odvodem daně, bez ohledu na to, jakou podlahovou plochu z celkové plochy tvoří? Ptám se na to s ohledem na § 56a odst. 5 písm. d) ZDPH, kde se mluví o nájmu stavby BD, kde obytný prostor tvoří 60 % podlahové plochy. Pojem stavba se bere ve smyslu pronájmu celé stavby, nikoliv části vymezené jako nebytový prostor? 

Společnost, s. r. o., plátce DPH, vlastní bytový dům se 6 byty, ve kterém pronajímá byty občanům. Nájem je tedy z hlediska DPH osvobozen a uváděn na ř. 50 DP. Při pořízení nebylo uplatněno DPH, kolaudace proběhla v 02/2024. Nyní se rozhodla, že jeden z bytů chce prodat. Ostatních 5 bytů bude dále pronajímat. Protože se jedná o prodej do 23 měsíců od kolaudace, by měl být prodej zdanitelný. 1. Pokud tedy prodá byt neplátci nebo občanovi, zatíží prodej DPH? Pokud prodá firmě, bude tam reverse charge? 2. Jak to bude s odpočte, z nákladů na tento jeden byt? Pokud bude prodej zdanitelný, může si zpětně nárokovat DPH z nákupů v nějakém poměru? Jak dlouho zpětně?

OSVČ vlastní nemovitost, zařazenou v obchodním majetku a používanou v rámci živnosti ubytovací služby (§ 7 ZDP). Samostatnou výdělečnou činnost ukončí 31. 1. 2025 a nebude již znovuzahájena. K 31. 1. 2025 vyřadí nemovitost z obchodního majetku. Od 1. 2. 2025 až dosud slouží nemovitost k dlouhodobému pronájmu (§ 9 ZDP). U obou typů činnosti uplatňuje poplatník skutečné výdaje, nemovitost odepisuje. Dle § 30 odst. 10 ZDP v tomto případě pokračuje majitel v odepisování. Za rok 2025 tedy může uplatnit ve výdajích celoroční odpis. Jak však máme rozdělit odpis do dílčího základu daně dle § 7 ZDP a do § 9 ZDP? Toto rozdělení bude mít zásadní dopad i na stanovení vyměřovacího základu pro pojistné OSVČ. Je toto případně řešeno v § 26 odst. 7 ZDP, kdyby se odpis dělil na poloviny?

V roce 2025 jsme realizovali opravu transformátoru do EU. Oprava ještě v roce 2025 nebyla dokončena a my transformátor namontujeme opět až v roce 2026, kdy bude oprava dokončena a v roce 2026 bude oprava také odběrateli vyfakturována. V roce 2025 jsme ale zaplatili dopravu tohoto transformátoru do EU. Bude tato doprava figurovat jako položka v nedokončené výrobě, když se do nedokončené výroby zahrnují i rozpracované služby? Jiný náklad na opravu jsme zatím v roce 2025 neměli.

Společnost, s ohledem na očekávané výsledky hospodaření (EBITDA) za rok 2025, bude ve výplatním termínu za leden 2026 vyplácet manažerům společnosti stimulační odměny za rok 2025, na základě ujednání v pracovní smlouvě. Jsou mzdové a sociální náklady z titulu těchto odměn daňově uznatelným nákladem roku 2025 (akruální princip)? Zaúčtování MD 521/D 383 odměna, MD 524/D 383 sociální a ZP pojištění? Nebo je nutné zaúčtovat tyto náklady až v roce 2026? Nebo zde neplatí akruální princip a předpis nákladů patří až do roku 2026?

Česká s. r. o. má 100% společníka německou GmbH. a) Tato česká s. r. o. najímá od německého pronajímatele – fyzické osoby (nespojená osoba nebo spojená osoba): traktor a návěs. b) Česká s. r. o. najímá od německého pronajímatele, společníka GmbH (spojená osoba): kompresor. Ač je v SZDZ s Německem v čl. XII odst. 2 uvedena 5% srážková daň, jsem toho názoru, že s ohledem na § 19 odst 1 pís zj) a § 19 odst. 5 a § 19 odst. 7 ZDP je tento nájem od srážkové daně osvobozený. Podmínkou je však mít rozhodnutí o přiznání osvobození dle § 38nb ZDP, je to tak?

Fyzická osoba koupí v roce 2025, zrekonstruuje ho a prodá. Dosáhne díky tomu určitého zisku (prodejní cena minus kupní cena minus náklady na rekonstrukci). Získané prostředky použije pro splacení svého hypotečního úvěru na byt, ve kterém prokazatelně bydlí. Svůj byt ale má již od roku 2023, stejně tak hypoteční úvěr na něj. V odpovědi na dotaz Splacení hypotéky a osvobození od daně z příjmů z roku 2023 se Ing. Děrgel vyjadřoval k obavám týkající se ustanovení § 4b dnešního odst. 2. Jde o to, zda to musí být „nově obstaraný byt“, nebo lze použít na splacení již svého stávajícího bydlení – opatřeného v roce 2023. 

Fyzická osoba je OSVČ – klempíř. Zároveň je jediným společníkem a jednatelem své s. r. o., ve které je zaměstnán na pracovní smlouvu jako klempíř a tuto činnost pro společnost fakticky vykonává. Tato fyzická osoba je jako OSVČ v paušálním daňovém režimu. Otázka zní, zda může tato osoba současně jako OSVČ fakturovat své s. r. o. klempířské práce (tj. stejný druh činnosti, kterou vykonává jako zaměstnanec), aniž by došlo k porušení daňových nebo pracovněprávních předpisů. Je mi známo, že neexistuje jeden konkrétní paragraf, který by tuto situaci výslovně zakazoval. V odborné praxi je však často uváděno, že takové plnění je při kontrole překvalifikováno na příjem ze závislé činnosti dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a to s odkazem na § 8 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (posuzování skutečného obsahu plnění) a judikaturu Nejvyššího správního soudu. Prosím o potvrzení, zda je správný závěr, že v případě, kdy tutéž práci vykonává tatáž fyzická osoba osobně (nikoli prostřednictvím zaměstnanců OSVČ), je fakturace OSVČ vůči vlastní s.r.o. daňově neobhajitelná, byť není výslovně zakázána zákonem, a to bez ohledu na skutečnost, že OSVČ uplatňuje paušální daň. Zároveň prosím o uvedení konkrétního právního důvodu (ustanovení zákona, judikatura NSS/NS nebo ustálená aplikační praxe správce daně), na jehož základě je takový postup považován za nepřípustný.