Ing. Martin Děrgel

Fyzická podnikající osoba vykonává podnikatelskou činnost (poradenství v oblasti informačních technologiích) pro českou s. r. o. V předešlých letech obdržela od mateřské společnosti dané s. r. o., které fakturuje, nárok na opce. Ty byly v roce 2024 uplatněny a došlo k zakoupení opcí za výhodnější cenu (1 dolar za opci), než je tržní cena opce (5 dolarů za opci). Tato mateřská společnost má předkupní právo na opce v případě prodeje. Opce do konce roku 2024 nebyly ze strany fyzické osoby prodány. Bude se příjem považovat za příjem z podnikatelské činnosti, který podléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění v ČR (fyzická osoba je daňovým rezidentem ČR)? Jaký bude příjem z opcí ke zdanění (bude se jednat o 4 dolary krát počet zakoupených opcí, tj. 5 – 1), když by fyzická osoba uplatňovala výdaje procentem z příjmů (60 %)? Kdy bude okamžik zdanění opce, bude se jednat o rok 2024, tj. rok uplatnění opce?

Dne 27. 12. 2024 jsme vystavili fakturu našemu odběrateli za výrobky do 3. země. Výrobky 29. 12. 2024 vystoupily z EU. Dodací podmínka DDP. Výrobky byly doručeny v 3. zemi v lednu 2025. 1. Fakturováno bylo v okamžiku vyskladnění. Je to takto správně? 2. V jakém období je z účetního hlediska správně vykázán výnos za prodej výrobků a náklad na prodané zboží? 3. V jakém období prodej vykáži na ř. 22 přiznání k DPH? Jaký použiji kurz? 

Plátce DPH, právnická osoba s r. o., přijal zálohu na dodání zboží od podnikatele z třetí země – Švýcarsko. Je dohodnuto, že zboží se bude převážet do Francie. Švýcarský podnikatel není registrovaný k dani v EU. Nebude tedy možné dané plnění považovat za osvobozený vývoz, ani za osvobozené dodání do EU. Český plátce tedy bude muset vystavit konečnou fakturu s českým DPH. Jak ale postupovat u přijaté zálohy? Musí se vystavit daňový doklad k přijaté platbě a odvést již nyní DPH? Jak správně uvést v přiznání DPH a kontrolním hlášení?

Společnost sídlící (naše společnost) v ČR chce zaměstnat obchodního cestujícího, celkem 4 zaměstnanci. Tento obchodní cestující je Slovák (i další budou) a bude pracovat pouze na Slovensku, do ČR bude jezdit pouze na nějaké schůzky s vedoucím. Místo výkonu práce: jeho bydliště a celé Slovensko. 1) Jakou legislativou se bude naše firma muset řídit? 2) V jaké měně budeme muset zasílat mzdu? 2) Podle jakého zákoníku se budeme řídit a sepisovat pracovní smlouvy? 3) Kam posílat sociální a zdravotní pojištění? 4) Kam se musíme všude zaregistrovat na Slovensku, že máme zaměstnance vykonávající práci na Slovensku, ale pod firmou v ČR? 5) V jakém případě budeme muset založit pobočku na Slovensku? 6) Je to vyslání zaměstnance do zahraničí?  

Jsem daňový rezident v Spojených arabských emirátech. V ČR mám smlouvu o jednatelství a dále pak hlavní pracovní poměr jako projektová manažerka. Svoji práci vykonávám na dálku a cca 8× ročně přijedu do ČR. Česká společnost má v ČR provozovnu. Jakou daní mi má společnost, u které vykonávám práci jako projektová manažerka, hradit daň z příjmu ze závislé činnosti? Jde o daň zálohovou anebo srážkovou? Vztahuje se na mě povinnost dodanit 23% zálohovou daní, pokud jsem přesáhla roční základ daně, který je vyšší než průměrný výdělek v ČR?

V rámci získání nové zakázky předpokládá zaměstnavatel, že zajistí zaměstnancům přechodné ubytování mimo místo bydliště (zajištěn interní předpis zaměstnavatele) s tím, že mohou nastat následující případy: 1. Zjednodušeně – ubytovna má 10 lůžek a za každé se platí 350 Kč na noc – zaměstnanci by se měli v ubytovně střídat, tzn. zjednodušeně jeden měsíc tam bude zaměstnanec 10 nocí – 3 500 Kč a další měsíc 3 850 Kč za noc. Je tedy možné jeden měsíc nedodanit zaměstnanci nic (nepeněžní příjem do limitu a druhý měsíc dodanit zaměstnanci 350 Kč, jako nepeněžní příjem přes limit? Pokud bude zaměstnavateli fakturována celá částka za měsíc 7 350 Kč (21 × 350). Předpokládáme, že odečíst DPH z tohoto plnění nelze a zaměstnanci se dodaní pouze 350 Kč. Pro zaměstnavatele je vše daňový náklad. Jak to bude v případě, že zaměstnanec bude mít dovolenou a lůžko bude neobsazeno, ale ubytovateli se bude muset přesto hradit (rezervace)? 2. Ubytovna má 10 lůžek, ale bez ohledu na obsazenost si bude ubytovna účtovat všech deset lůžek. Zaměstnavatel má zatím v rámci náboru na tomto místě 8 zaměstnanců. Dvě lůžka tedy budou sloužit jako rezervní – a využívána pro tuzemské pracovní cesty – pro zaměstnance vykrývající nemoci, dovolené, dále pak budou využívána náborovými pracovníky, kontrolory. Je možné fakturu za ubytování rozdělit v poměru 8/10 a 2/10 mezi zaměstnance? U 2/10 faktury odečíst DPH a zaúčtovat do daňových nákladů, u 8/10 DPH neodečíst, ale zahrnout do daňových nákladů firmy/zaměstnavatele? 3. Pakliže součástí faktury za ubytování budou parkovací stání – v místě výkonu práce se nesmí parkovat ani naše firemní služební vozidla (malá kapacita), a vůbec soukromá vozidla – předpokládáme, že tato parkovací stání budou nákladem zaměstnavatele s nárokem na odpočet DPH, ale pouze v případě služebních, nikoliv soukromých vozidel. A jaká je sazba DPH u ubytovacích služeb - ubytovny? Pokud budete mít nějaká soudní rozhodnutí, popř. jiné prameny než D-59, a ZDP, prosím o jejich uvedení. 

Fyzická osoba vlastnila 100 % v české s. r. o. v letech 2012 až 2023. V průběhu roku 2023 došlo k prodeji částí podílů jak právnické, tak fyzické osoby. Jedné konkrétní fyzické osobě byl prodán 5% podíl s tím, že dle smlouvy bude kupní cena hrazena ve splátkách. Součástí této smlouvy byla také podmínka, že pokud nedojde k úhradě splátek, má prodávající právo odstoupit od smlouvy. Tato skutečnost nastala - kupující neuhradil první splátku a prodávající v lednu 2025 odstoupil od smlouvy. Od právníků máme vyjádření, že se na toto nahlíží jako by toto právní jednání neproběhlo. Informace o původním prodeji i „vrácení“ podílů byla uvedena také v obchodním rejstříku. Náš dotaz zní, jak na toto bude pohlížet ZDP z hlediska přerušení či nepřerušení časového testu pro osvobození u tohoto konkrétního 5% podílu při dalším případném prodeji.

V roce 2021 jsem zakoupil pozemky za 3 012 000 Kč plus 140 000 Kč za převod práv souvisejících s vlastnictvím pozemku. Jednalo se o poplatek, který původní majitel platil obci za zřízení přípojek (elektro, voda, plyn, kanalizace). Dohromady tedy 3 152 000 Kč. Pozemky jsem prodal v únoru 2024 za 4 400 000 Kč - náklady za služby realitní kanceláři činily 159 720 Kč. Zisk tedy byl následovně, prodejní cena - služby za realitní kancelář - kupní cena - cena za převod práv = 1 088 280 Kč. V roce 2024 jsem zakoupili nový byt za 5 400 000 Kč, hypotéka činila 2 750 000 Kč. Investice do nového bytu z prostředků nabytých z prodeje pozemků byla 400 000 Kč. Ostatní použité prostředky, jsou všechny prostředky z prodeje bytu (2 250 000 Kč) od manželky, která byt dostala od rodičů, byt byl ve vlastnictví družstva, převedla ho na sebe, ale také nesplnila podmínky pro osvobození od daně, nicméně všechny nabyté prostředky z jejího bytu budou tedy investovány do koupě nového bytu. V novém zakoupeném bytě jsme ještě investovali do opravy kuchyně, tato investice byla 300 000 Kč. Je správný výpočet základu daně na částku 388 280 Kč? Je možné základ daně ještě nějak ponížit? 

Český podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, má zakázku na stavbě v ČR. Najímá jinou fyzickou osobu jako subdodavatele. Tato fyzická osoba je ze Slovenka, má slovenský živnostenský list. Vystavil nám fakturu za stavební práce na stavbě v ČR, s textem nejsem plátce DPH a slovenským IČ, je osobou neusazenou v tuzemsku. Můžeme tuto fakturu přijmout a zaúčtovat do výdajů? Jak to bude s DPH? Musíme k této službě přiznat DPH a zároveň si můžeme uplatnit nárok na odpočet, řádek 12 a 43 v daňovém přiznání k DPH?

Loni byla schválena sice pouze jediná novela DPH, ta však stojí za to. Právní úprava této nejdůležitější daně se významně zkomplikovala a je zase méně srozumitelná. Podíváme se na šest stěžejních novinek: dva limity obratů povinné registrace plátce, širší osvobození prodeje staveb, konec režimu dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, možnost snížení DPH i u nevymáhaných pohledávek do 10 000 Kč po půl roce, ale i nemilé opačné povinné snižování odpočtu daně u dluhů delších půl roku a přeshraniční režim malého podniku.

Manželé pořídili v roce 2023 bytovou jednotku, kterou vlastnili společně v rámci (SJM), tuto bytovou jednotku pronajímali manželově mamince. V roce 2023 byl příjem z nájmu zdaněn u manželky a byl použit paušální výdaj ve výši 30 %. V roce 2024 nájem stále pokračuje. V 10/2024 došlo k rozdělení jmění manželů, kdy v rámci vypořádání jmění manželů byla bytová jednotka převedena již pouze na manžela. Převod proběhl bezúplatně, manželé vlastnili dva byty, kdy jeden zůstal manželce a druhý manželovi. V roce 2024 bude příjem z nájmu danit již manžel, který je od 10/2024 jediným vlastník pronajaté bytové jednotky. 1) Manžel chce v roce 2024 uplatnit skutečné výdaje - odpisy, úroky z úvěru, daň z nemovitosti, drobné opravy apod. Lze uplatnit daňové odpisy, anebo bude na nemovitost po rozdělení majetku nahlíženo tak, že byla jednotka od manželky „darována“, a nelze tedy daňové odpisy použít dle § 27 odst. j) ZDP? Nebyla uzavřena žádná darovací smlouva, pouze notář provedl rozdělení/vyrovnání majetku. V případě, že by šlo uplatnit daňové odpisy, bude jako vstupní cena použita pořizovací cena bytové jednotky z roku 2023 a zahájení odpisů bude prvně provedeno v roce 2024, nebo pro odpisy bude použit již druhý rok? 2) Nájem je ve smlouvě uveden ve výši 8 200 Kč/měsíc (98 400/rok). Manželovi ovšem hradí maminka, také zálohy na teplo a elektřinu, osvětlení a úklid společných prostor (11 869 Kč/měsíc celkem), tyto služby a zálohy jsou pravidelně vyúčtovány, do příjmu spadá pouze uvedený nájem. V případě, že nájem je v linii přímé (je uzavřena smlouva o nájmu), mohl by manžel postupovat dle § 4a písm. m) a osvobodit tyto příjmy, jelikož jsou do 100 000 Kč? 3) V případě, že pronajímatel bude uplatňovat v průběhu následujících let skutečné výdaje a došlo by k prodeji bytové jednotky dříve než by uběhla 10letá lhůta pro osvobození, bude danit vlastník bytové jednotky příjem z prodeje nemovitosti dle § 10 ZDP. Jako výdaj by byla použita zůstatková hodnota pronajímané nemovitosti (Pořizovací cena - daňové odpisy), šlo by také jako výdaj použít úroky z úvěru, daň z nemovitosti, drobné opravy apod., které by byly použity v předchozích letech, jako skutečný výdaj snižující základ daně dle § 9 ZDP, anebo jsou již tyto náklady vyloučeny, jelikož byly již použity pro výdaj snižující základ daně z příjmu při nájmu?

E-shop, plátce DPH, je zaregistrován i v Brně k režimu OSS z důvodu zasílání zboží do EU. Na e-shopovém portálu si zboží objednávají nejen občané, ale i firmy. Stává se, že si zboží objednají firmy z EU (v názvu odběratele je vidět GmBH apod.), nicméně tyto firmy nevyplní své DIČ. E-shop nemá kapacity se s takovými odběrateli spojit a DPH od nich získat. Jak v takovém případě vystavit fakturu? 1) V režimu OSS a odvést z faktury DPH jeho prostřednictvím do země EU? V přiznání by se tato situace projevila v ř. 24. 2) Fakturu vystaví s českým DPH, které se objeví v přiznání v ř. 1, do souhrnného hlášení kvůli absenci DIČ nevstoupí.

Poplatník, český daňový rezident, žijící trvale v ČR, zaměstnán u firmy v ČR (příjmy dle § 6 ZDP). Poplatník pořizuje nové bydlení v r. 2025 (zapsán do katastru nemovitostí jako vlastník od 20. 2. 2025, tento byt financoval zápůjčkami od bývalého zaměstnavatele a známých. Tyto půjčky budou v budoucnu umořeny z prodeje bytů, které poplatník vlastní, a z hypotéky, kterou si na nový byt vezme. Za účelem financování nového bytu prodá byt č. 1 – nabytý darem od rodičů (jako družstevní podíl) v 01/2024 a převeden do osobního vlastnictví poplatníka k 10/2024 v tomto bytě poplatník nebydlel. Tento byt č.1 byl pronajat od srpna 2024 do února 2025. Další prodávaný byt č. 2, rovněž družstevní a rovněž nabyt darem od rodičů v 01/2024, do osobního vlastnictví převeden 10/2024. V současném době v něm bydlí matka poplatníka. Bude se stěhovat k poplatníkovi do nového bytu po ukončení prodeje tohoto bytu. Výnosy budou použity na umoření zápůjčky na nový byt. Dále plánuje prodat byt č. 2 ve které současně bydlí – družstevní byt, poplatník se svou rodinou v něm bydlí déle než 2 roky. Výnos z prodej půjde rovněž na umoření nebankovních půjček na nový byt. Předpokládáme, že darováním družstevního bytu došlo k přerušení časového testu pro osvobození prodeje bytu č. 1 a bytu č. 2 je možné využít tzv. podmínečného osvobození příjmu z prodeje nemovitosti reinvestičním využitím prostředků (§ 4b odst. 2 a 3 ZDP), předpokládám, že se nemusí oznamovat správci daně. Je nutné, aby platba šla přímo z advokátní úschovy na umoření části zápůjčky od nebankovních firem (bývalý zaměstnavatel)? Je nutné tento byt nacenit k okamžiku nabytí – a tím zjistit, zda poplatník nemusel podat přiznání k DPFO s přílohou dle § 38v ZDP k datu nabytí, nebo tím, že oba byty budou prodány nyní za částku 4 mil. Kč a 1,5 mil. Kč jsou potvrzením toho, že se příloha § 38v nemusela dělat? Ohledně bytu č. 2 – podmínka osvobození dle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP – poplatník se bude do nového bytu stěhovat dříve, než tento prodá, pokud rozumíme znění zákona správně, nesmí byt před prodejem využívat např. k pronájmu, ale může ho nabízet již před přestěhováním do nového bytu.

Nepodnikající fyzická osoba nakoupila v roce 2023 dvě opce na nákup určitého množství akcií. V roce 2024 byla jedna opce využita, čímž vznikl příjem dle § 10 ZDP. Jako výdaj je uplatněna pořizovací cena opce. Druhá opce nebyla využita, a tudíž v roce 2024 propadla možnost jejího uplatnění. Je možné uplatnit pořizovací cenu nevyužité opce jako výdaj v rámci § 10 ZDP, a snížit tak zisk z uplatnění první opce? 

V loňském roce naši zákonodárci schválili 5 novel zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, (dále jen „ZDP “). Celkově jde o 32 změnových bodů, ano, o jeden méně, než jste spočítali, protože 5. novela zrušila třetí bod 2. novely den před nabytím účinnosti. Vždy se jednalo o zákon primárně zacílený jinde a „příjmovka“ se pouze útrpně musela přizpůsobit, resp. někdy šlo dokonce o věcně zcela odlišný tzv. přílepek, třebaže je ústavní soud již opakovaně kritizoval. Převážně jde o novinky poplatníkům příznivé, nicméně už tak složitý daňový zákon se dále komplikuje.

Jak správně danit a účtovat fotovoltaickou elektrárnu umístěnou na domě, který mám pořízen do osobního vlastnictví? Pronájem daním v § 9 ZDP. Fotovoltaika je nainstalovaná na této budově ve které mám ordinace a energii z této fotovoltaiky dodávám do ordinací, které provozuji jako moje společnost s ručením omezeným. Do systému je dodáváno cca 30 % (3,760,00 kWh) a do domu cca 70 % (8,750 kWh). FVE je do 50 kW.

Od roku 2025 platí u odběratele možnost snížení odpočtu daně u neuhrazené pohledávky více než 6 měsíců po splatnosti. Týká se to jen pohledávek do 10 000 Kč včetně DPH, přičemž částkou 20 000 Kč je limitován také jejich roční úhrn vůči jednomu dlužníkovi. Příklad: Dodavatel bude mít 3 pohledávky více než 6 měsíců po splatnosti u stejného odběratele vzniklé v r. 2025, všechny do 10 000 Kč vč. DPH, jejich celková výše do 20 000 Kč. Do konce roku už žádné práce nebude tomuto odběrateli fakturovat. Dluh bude vymáhat dvakrát písemně. Limit pohledávek do 10 000 Kč vč. DPH se týká jejich nedoplatku, nebo výše pohledávky v době vystavení faktury? Pokud by měl dodavatel 4 pohledávky do 10 000 Kč s tím, že hodnotou čtvrté pohledávky by již byl převýšen limit 20 000 Kč, mohl by snížit DPH na výstupu alespoň ze 3 pohledávek a ze čtvrté pouze částečně, do celkové výše 20 000 Kč? Kde se naopak bude uvádět případné zvýšení DPH v případě, že odběratel dluh doplatí? Stačí pro prokázání dvou písemných vymáhání mít uložený e-mail, nebo je třeba poslat datovou schránkou a mít uloženou doručenku? Jakým způsobem se bude snížení odpočtu provádět? Předpokládáme, že pouze nějakým způsobem v přiznání k DPH? V jakých řádcích? Bude se promítat i do kontrolního hlášení? 6) Bude nutné ke snížení odpočtu něco na FÚ dokládat?

Rezident ČR má příjmy z podnikání v ČR ve výši 1 mil. Kč, uplatňuje 60% výdajový paušál, základ daně je tedy 400 000 Kč. Kromě toho má i příjmy z krátkodobého ubytování z Itálie (airbnb) ve výši 100 000 Kč, daň zaplacená v Itálii 21 000 Kč. Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění dojde k vynětí těchto příjmů ze základu daně v ČR? Jakou částku uvedu na řádku 312? Nebo lze použít metodu prostého zápočtu? 

Naše společnost (česká s. r. o.) kupuje od jiné společnosti (také české s. r. o.) část obchodního závodu - prakticky se jedná o funkční penzion. Zvolili jsme na doporučení, že budeme do našeho účetnictví evidovat vstupní ceny majetku co jsou předmětem převodu v účetních cenách co jsou evidovány u prodávajícího a bude nám vznikat tak oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Nemůžeme se ale shodnout na následujících věcech: 1) jak máme zaúčtovat pohledávky co jsou evidovány u prodávajícího - máme je zanést v hodnotě netto nebo v hodnotě brutto - tyto pohledávky totiž jsou u prodávajícího kryty opravnými položkami (zákonnými i účetními)? U zbytku majetku chceme evidovat vstupní ceny v hodnotě netto. 2) součástí prodeje obchodního závodu jsou i "zaměstnanci" - zde si nejsme jisti zda dochází k převodu závazků z titulu zdravotního a sociálního pojištění a zálohy na daň ze závislé činnosti - právní zástupci nám sdělili, že je to účetní věc a nepomohou nám? 

Občan SK, dlouhodobě žijící v ČR a také zde podnikající jako OSVČ má současně příjmy z pronájmu nemovitosti, která je na Slovensku. Na příjem z pronájmu podává na Slovensku daňové přiznání. Je nutné tento příjem z pronájmu uvádět v DPFO odevzdávaném v ČR a pokud ano, tak jakým způsobem?