Nad judikaturou správních soudů ohledně plných mocí

Vydáno: 50 minut čtení

Problematika plných mocí se opakovaně dostává na pořad jednání správních soudů při daňových sporech. Chybné vyhodnocení plné moci může mít zásadní vliv na výsledek daňového řízení. Zajímavé judikatuře z této oblasti je věnován dnešní příspěvek. Zmíněné oblasti jsme se v našem časopisu již věnovali v č. 6/2018, 12/2021 a 4/2023. V úvodu tedy provedeme tradiční stručné shrnutí rozsudků z předcházejících příspěvků. Nejvyšší správní soud dne 19. 2. 2014 pod čj. 1 Afs 88/2013-66, (podobně i 10. 4. 2015 pod čj. 4 Afs 8/2015-39) konstatoval, že v případě, kdy daňový subjekt uloží plnou moc u svého místně příslušného finančního úřadu, nemusí být tímto úřadem automaticky předána na všechny ostatní finanční úřady v republice, a je ji tedy nutno uložit u každého finančního úřadu samostatně. Tuto situaci však nelze zaměňovat např. s kontrolou v rámci tzv. vybrané působnosti dle zákona č. 456/2011 Sb. , o Finanční správě ČR, kdy kontrolu provádí místně nepříslušný finanční úřad, kterému není nutno plnou moc předkládat znovu. Další výjimky jsou uvedeny přímo v daňovém řádu (např. dožádání jiného finančního úřadu) a jsou zmiňovány přímo v rozsudcích.

Nad judikaturou správních soudů ohledně plných mocí
Ing.
Zdeněk
Burda,
daňový poradce BD Consult, s. r. o.
 
K minulé judikatuře
Plnou moc uloženou na finančním úřadě nemusí odvolat či zrušit pouze
klient
, ale může tak učinit i zmocněnec
(např. daňový poradce), což zjistíme z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2014 pod čj. 9 Afs 38/2014-59 (zveřejněného ve Sbírce rozhodnutí NSS č. 2/2015 pod č. 3153/2015). Nejvyšší správní soud dne 26. 6. 2014 pod čj. 5 Afs 65/2013-79 vyhodnocoval text plné moci ve znění:
„Zplnomocňuji paní I. N. k zastupování společnosti L. P. ve věci kontroly Přiznání k dani z přidané hodnoty za rok 2007“.
Spor se vedl o otázku, zda tento text postačuje k oprávněnosti zmocněnce zastupovat při kontrole, soud plnou moc považoval za dostatečnou mj. proto, že další zástupce daňového subjektu ani on sám pro zbytek kontroly nenamítali v jejím průběhu, že by byla zahájena nezákonně. K jejímu zpochybnění tedy došlo až dodatečně.
Nejvyšší správní soud dne 26. 4. 2017 pod čj. 3 Afs 94/2016-33 došel k závěru, že
i v případě, kdy byl daňový poradce vyškrtnut ze seznamu Komory daňových poradců a byl mu soudem uložen zákaz podnikání, plná moc na jeho osobu uložená u správce daně nezanikla.
Nejvyšší správní soud dne 8. 9. 2016 pod čj. 10 Afs 197/2015-58 řešil situaci, kdy nizozemský subjekt ve svých podáních různým způsobem uváděl svůj název a nizozemské sídlo, ale stále stejné nizozemské DIČ. Finanční orgány si však díky zmíněným různým názvům plnou moc nespárovaly ve všech probíhajících řízeních s tímto subjektem, což NSS akceptoval.
Generální plná moc formulovaná výslovně jen pro zastupování před konkrétním finančním úřadem neplatí automaticky i pro nadřízený orgán
, který prováděl odvolací řízení. Tento závěr nalezneme v rozsudku NSS ze dne 22. 11. 2017, čj. 6 Afs 8/2017-48. V kauze řešené NSS dne 13. 10. 2021 pod čj. 4 Afs 104/2021-44
jednatel žalobce tvrdil, že podpis na plné moci není jeho,
tím pádem zmocněnkyně neměla právo firmu zastupovat, průběh kontroly byl nezákonný a díky tomu uběhla
prekluzivní lhůta
pro doměření daně. Finanční orgány ani soudy však tento názor neakceptovaly. Problémem totiž byla skutečnost, že představitelé firmy o probíhající kontrole prokazatelně věděli a své námitky stran plné moci uplatnili až v době, kdy měla uplynout
prekluzivní lhůta
pro doměření daně. Toto chování bylo označeno za účelové. Neuspěl ani návrh na provedení znaleckého posudku ohledně pravosti podpisu na plné moci, neboť byl učiněn až opožděně.
Otázku,
zda text plné moci
opravňující
„k zastupování ve věci zpracování, podávání a elektronického podávání přiznání k dani z přidané hodnoty vč. všech souvisejících příloh (záznamních povinností, souhrnných hlášení)“
postačuje k zastupování i pro podávání kontrolních hlášení,
posuzoval Nejvyšší správní soud dne 27. 9. 2018 pod čj. 9 Afs 199/2018-35. Nejvyšší správní soud konstatoval, že z celého řízení byla zřejmá vůle žalobkyně k tomu, aby její zástupkyně za ni jednala, a není tak rozhodující, zda se plná moc trefila do metodiky finančních orgánů.
Problematika
plné moci, kterou společnost s ručením omezeným uložila u správce daně na svého jednatele, který byl zároveň daňovým poradcem,
byla předmětem soudního řízení u NSS dne 22. 2. 2018 pod čj. 3 Afs 258/2017-35. V daňovém přiznání k dani z příjmů za tuto firmu bylo na první straně uvedeno, že přiznání podává daňový poradce, v části pro podpis tohoto dokumentu však bylo uvedeno, že podepisující osobou byla sama s. r. o. a její jednatel a kód 4c označující právnickou osobu – společnost vykonávající daňové poradenství. Nebylo tedy zcela jasné, zda s. r. o. podávala jako zmocněnec přiznání sama za sebe (což by nebylo uznatelné), či zda to byl zmocněnec – fyzická osoba, tedy samostatný daňový poradce, který je shodou okolností jedním z jednatelů firmy. Finanční orgány neuznaly právo na odklad termínu pro podání daňového přiznání. Nejvyšší správní soud však došel k názoru, že správce daně měl v daném případě využít instrument odstranění vad podání dle § 74 daňového řádu a výzvu zaslat do datové schránky toho, kdo zmíněné přiznání podal (což byla datová schránka s. r. o.). V případě, že by na výzvu byly vady podání odstraněny, bylo by pak možno uznat podání za bezvadné a včasné.
Rozsah plné moci ve vztahu k požadování poplatků za kopie dokumentů
byl probírán v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2021, čj. 6 Afs 212/2020-28. Žalobce nesouhlasil s tím, že by měl hradit poplatek za kopii platebních výměrů ze svého spisu. Podle platné právní úpravy se totiž správní poplatek nehradí v případě, že jde o listinu, kterou daňový subjekt od správce daně ještě neobdržel. Namítal, že platební výměry byly (poprvé) zaslány jeho daňovému poradci, což dle jeho názoru nebylo správné, neboť jeho plná moc se nevztahovala na doručení zmíněných platebních výměrů. Proto jejich kopie požadované od správce daně by neměly být zpoplatňovány, ale posuzovány jako první předání písemnosti. Nejvyšší správní soud však sdělil, že doručováno bylo správně a plná moc tomu odpovídala.
Kontrola je platně zahájena i v případě, že plná moc pro zastupující daňovou poradkyni není uvedena jako příloha v protokolu o zahájení kontroly
, jak konstatoval NSS v rozsudku ze dne 27. 1. 2021, čj. 4 Afs 334/2018-33. Postačí, aby správce daně např. do plné moci jen nahlédl, nemusí ji mít nutně hned jako přílohu protokolu.
Nejvyšší správní soud dne 18. 9. 2018 pod čj. 6 Afs 58/2018-30 sdělil, že pokud byla vystavena plná moc na osobu, která byla zároveň ředitelem nákupu žalobce, a podání z jeho strany byla činěna prostřednictvím datové schránky žalobce a do stejné datové schránky bylo průběžně většinou doručováno i v průběhu kontroly, jsou tyto skuteč