Národní účetní rada nedávno publikovala novou interpretaci I-51 – Vykazování výrobků a zboží používaných k předvádění. Hlavní otázkou této interpretace je, jakým způsobem by měly účetní jednotky evidovat a vykazovat výrobky a zboží, které jsou určeny k předvádění, tedy k prezentaci zákazníkům, nikoli k okamžitému prodeji.
Nová interpretace Národní účetní rady I-51
Ing.
Petra
Jerie
Interpretace
vyjadřují odborný názor Národní účetní rady, jejímiž členy jsou Komora auditorů, Komora daňových poradců, Svaz účetních a Vysoká škola ekonomická, zastoupená Fakultou financí a účetnictví. Hlavním úkolem interpretací je pomoci účetním jednotkám při hledání správného řešení účtování a vykazování specifických transakcí, jejichž účetní řešení v českým účetních předpisech neexistuje, případně je praxí prováděno nejednotně či nesprávně.Popis problému
V praxi dochází k nejasnostem při vykazování výrobků a zboží určených k předvádění, zejména pokud splňují podmínky pro užívání (např. registrace vozidla či
kolaudace
stavby). Účetní jednotky používají různé obchodní politiky pro tyto výrobky a zboží. Záměrem může být:–
Dočasné použití zboží/výrobků k předvádění po dobu kratší než 1 rok a následný prodej zákazníkovi s případnou slevou.
–
Dočasné použití zboží/výrobků k předvádění po dobu delší než 1 rok a následný prodej zákazníkovi s případnou slevou.
–
Použití zboží/výrobků k předvádění po celou dobu životnosti s následnou likvidací.
Hlavní body I-51
–
Vykazují se výrobky a zboží používané k předvádění vždy jako zásoby?
–
Může nastat situace, kdy se výrobek a zboží určené k předvádění „reklasifikuje“ do stálých aktiv z důvodu předpokládané délky používání k předvádění a ocenění? Pokud ano, za jakých podmínek tato „reklasifikace“ nastane?
–
Má na vykazování vliv to, zda bylo nutné uvést výrobek a zboží do provozuschopného stavu (např. kolaudační rozhodnutí u nemovitostí, registrace vozidla)?
Řešení
Je třeba upozornit, že
interpretace
řeší situaci, kdy jsou
výrobky a zboží účetní jednotkou výhradně používány k předvádění zákazníkům a nejsou používány k žádné jiné činnosti účetní jednotky.
Pro přehlednost je řešení popsáno pro zboží. V případě výrobků se postupuje obdobně.
Klasifikace předváděného zboží se odvíjí od účelu jeho použití:
–
Stálé aktivum:
–
Pokud je zboží primárně určeno k předvádění, nikoli k prodeji, bude používáno déle než 1 rok (nebo déle, než trvá prodejní cyklus) a výše ocenění je určena od hranice stanovené účetní jednotkou pro zařazení do stálých aktiv.
–
Předváděné zboží se ocení pořizovací cenou. Po dobu předpokládané doby používání účetní jednotkou se tento majetek odepisuje. Při stanovení odpisového plánu by pak účetní jednotka měla zvážit využití zbytkové hodnoty, zejména s ohledem na možný prodej v delším časovém období.
–
Zásoby:
–
Pokud je zboží předváděno jen jako součást prodeje a jeho hlavním účelem je prodej, zůstává zásobou.
–
Zboží se ocení pořizovací cenou. Při následném ocenění (například k rozvahovému dni) se ocení pořizovací cenou nebo čistou realizovatelnou hodnotou, podle toho, která hodnota je nižší. Zboží se ocení pořizovací cenou. Při následném ocenění (například k rozvahovému dni) se ocení pořizovací cenou nebo čistou realizovatelnou hodnotou, podle toho, která hodnota je nižší - viz. požadavek uvedený v § 25 odst. 3 a § 26 odst. 1 a 3 zákona o účetnictví.
Pokud má předváděné zboží nižší pořizovací cenu, než je limit stanovený účetní jednotkou pro vykazování stálého aktiva a účetní jednotka očekává jeho využití k předvádění po dobu delší než 1 rok (nebo delší, než je prodejní cyklus zboží), vykáže toto zboží v nákladech v okamžiku, kdy rozhodne o jeho předvádění. V případě naplnění hlediska významnosti může účetní jednotka tyto náklady časově rozlišovat.
Registrace zboží (například
kolaudace
či SPZ) nezakládá důvod pro reklasifikaci na stálé aktivum, pokud hlavním účelem zůstává prodej.Doporučení pro praxi
–
Klíčové je vždy vymezení záměru použití předváděného zboží.
Stěžejním aspektem je jednoznačné určení, zda zboží slouží primárně k prodeji, nebo k předvádění jako samostatná, déle užívaná položka. Od záměru se odvíjí jeho správná klasifikace v účetnictví.
–
Nastavení interních pravidel a dokumentace.
–
Osobně doporučuji vytvořit si interní směrnici nebo metodiku, která bude rozlišovat jednotlivé případy, jako je krátkodobé vs. dlouhodobé předvádění, způsob evidence a hodnotové limity.