Veřejné kulturní instituce

Oblast kultury a poskytování veřejných kulturních služeb si vyžádalo zvláštní právnickou osobu, a sice veřejnou kulturní instituci, která by měla být alternativou stávajícím příspěvkovým organizacím. Odborná veřejnost v kultuře si od nové právnické osoby, veřejné kulturní instituce (v.k.i.) slibuje odpolitizování, účast odborné veřejnosti na řízení, zajištění finanční stability a zefektivnění financování díky možnosti využívat více zdrojů. Převládá názor, že příspěvkové organizace si nemohou dlouhodobě plánovat svoje finance, neboť jsou závislé na každoročním příspěvku od zřizovatele. Právní úprava příspěvkových organizací neumožňuje spoluzřizování a zejména neumožňuje efektivní spolufinancování hlavní činnosti. Panuje názor, že příspěvkové organizace mohou být do jisté míry pod politickým vlivem zřizovatele. Ministerstvo kultury si slibuje od formy veřejné kulturní instituce širší model řízení, vysoké zapojení odborné veřejnosti, což by mělo vést k zajištění činnosti této instituce a k jejímu odbornému směřování. Divadla, muzea, knihovny, kulturní centra, koncertní sály, ústavy, filharmonie mohou uvažovat, zda je pro ně dosavadní právní forma ta vhodná, zda by jim transformace na veřejnou kulturní instituci nepřinesla větší volnost v řízení a více zdrojů k financování svých potřeb.

Letošní rok umožňuje založit veřejnou kulturní instituci, jejímž účelem je přispívat k rozvoji kulturního života a kulturního dědictví společnosti. Taková instituce může zajistit vysokou kvalitu veřejných kulturních služeb a posílit význam české kultury. Hlavní činností veřejné kulturní instituce je poskytování veřejných kulturních služeb, avšak v.k.i. může vykonávat i vedlejší činnosti, aniž by omezila svoji hlavní činnost.

Za Českou republiku může být vládou pověřené ministerstvo. V.k.i. může zřídit také jeden nebo více územních samosprávných celků (kraje, města, obce). Zřízení se provádí vydáním zřizovací listiny, která má zákonem č. 263/2024 Sb., o veřejných kulturních institucích (dále jen „zákon o veřejných kulturních institucích“), stanoveny náležitosti. Pro budoucí funkčnost v.k.i. je důležité vymezení vkládaného nebo svěřovaného majetku a plánovací období pro stanovení finančního plánu.

V.k.i. je obvykle řízena správní radou, nad níž bdí dozorčí rada, případně revizor. Součástí zřizovací listiny musí být pravidla pro výběr kandidátů navrhovaných do funkce ředitele, člena správní rady a dozorčí rady, popřípadě revizora a dále požadavky na výkon funkce ředitele, člena správní rady a dozorčí rady, popřípadě revizora.

Veřejné kulturní instituce byly zařazeny novelou zákona o účetnictví do neboť jsou napojeny na veřejné rozpočty. Způsob financování v.k.i. je uveden ve zřizovací listině, stejně jako výše a způsob tvorby rezervního fondu, sociálního fondu a fondu reprodukce majetku, případně i jiných fondů.

V souladu s § 4 zákona o veřejných kulturních institucích v.k.i. dnem zápisu do . V návrhu na zápis do rejstříku veřejných kulturních institucí určí zřizovatel den, ke kterému má být zápis proveden.

Financování činnosti v.k.i. zajišťuje zřizovatel ve výši a za podmínek stanovených finančním plánem. Veřejná kulturní instituce navrhne finanční plán a předloží ho ke schválení zřizovateli. Finanční plán obsahuje alespoň výdaje a příjmy související s hlavní a vedlejší činností v členění na hlavní činnost a vedlejší činnost. Následně zřizovatel uzavírá s veřejnou kulturní institucí, kterou zřídil, smlouvu o poskytnutí prostředků na výkon činnosti v souladu se schváleným finančním plánem a rozpočtem veřejné kulturní instituce.

Smlouva mezi zřizovatelem a v.k.i. musí obsahovat nejen výši a účel poskytnutých prostředků, způsob jejich poskytování v čase, ale také způsob jejich vyúčtování v.k.i. a způsob kontroly ze strany zřizovatele. Zřizovatel má právo podle zákona rozhodnout o přeměně veřejné kulturní instituce. K té může dojít fúzí nebo rozdělením rozštěpením se vznikem nových veřejných kulturních institucí. Osobami zúčastněnými na přeměně a nástupnickými osobami mohou být . Pokud dochází k přeměně, jíž se účastní veřejná kulturní instituce, jejímž zřizovatelem je Česká republika, mohou být zúčastněnými osobami na přeměně pouze veřejné kulturní instituce, jejichž zřizovatelem je Česká republika.

Zákon nařizuje, aby ředitel v.k.i. předložil návrh finančního plánu zřizovateli alespoň 9 měsíců před uplynutím plánovacího období, na které byl schválen předchozí finanční plán. , pokud nestanoví zřizovací listina v.k.i. plánovací období kratší. Zřizovatel schválí finanční plán na další plánovací období nejpozději 3 měsíce před koncem stávajícího plánovacího období.

Z pohledu hospodaření hraje ve veřejné kulturní instituci významnou roli dozorčí rada. Jejím úkolem je totiž správní radu a zřizovatele právních předpisů, soudních nebo správních rozhodnutí nebo zřizovací listiny, na nehospodárné postupy, popřípadě na další závažné nedostatky v činnosti veřejné kulturní instituce nebo jejích orgánů. Dozorčí rada tak:

V zájmu zřizovatele může dozorčí rada svolat mimořádné zasedání správní rady, podat správní radě návrh na odvolání ředitele, pokud závažně nebo opakovaně porušil zřizovací listinu nebo vnitřní předpis veřejné kulturní instituce, se kterým byl prokazatelně seznámen, nebo v souvislosti s výkonem funkce porušil zákon nebo jiný právní předpis, a pověřit svého člena jednáním za veřejnou kulturní instituci při uplatňování práva na náhradu škody vůči řediteli nebo členovi správní rady, včetně zastoupení veřejné kulturní instituce v souvisejícím řízení před orgánem veřejné moci.

Veřejná kulturní instituce který musí být sestavený jako vyrovnaný nebo přebytkový. Veřejná kulturní instituce zřízená územním samosprávným celkem hospodaří se svěřeným majetkem, s vlastním majetkem a s dalším majetkem, který užívá. Veřejná kulturní instituce zřízená Českou republikou hospodaří s vlastním majetkem a s dalším majetkem, který užívá. Majetek, s nímž v.k.i. hospodaří, musí využívat výhradně k účelu, ke kterému byla podle zřizovací listiny zřízena.

Kladný rozdíl příjmů a výdajů veřejné kulturní instituce vytvořený z hlavní činnosti nebo vedlejší činnosti musí být použit na financování její hlavní činnosti nebo převeden do fondů, které v.k.i. zřídí podle zákona a zřizovací listiny.

Rozpočtovým obdobím může být kalendářní rok, ale také hospodářský rok, pokud je tak určeno ve zřizovací listině. Rozpočet se sestavuje podle finančního plánu, přičemž má zhruba strukturu uvedenou v tabulce č. 1.

Příjmy v Kč	Výdaje v Kč
dotace nebo příspěvky od zřizovatele na zajištění hlavní činnosti	hlavní činnost
jiné dotace nebo příspěvky z veřejných rozpočtů	vedlejší činnost
příjmy z hlavní činnosti	na správu, údržbu svěřeného majetku a na investice do svěřeného majetku
příjmy z vedlejší činnosti	na správu, údržbu vlastního majetku a na investice do vlastního majetku
příjmy z vlastního majetku	na správu a údržbu dalšího majetku, který užívá
dary
dědictví

Zdroj: Vlastní práce autorky podle § 26 zákona o veřejných kulturních institucích

Zákon a zřizovací listina stanoví tvorbu fondů, přičemž podrobnější pravidla nakládání s nimi patří do vnitřního předpisu. Zákon nařizuje rezervní fond, sociální fond a fond reprodukce majetku. Ostatní fondy jsou na rozhodnutí zřizovatele. Zákonné fondy jsou zřizované jako peněžní, to znamená, že proti nim jsou k dispozici v aktivech vázané peněžní prostředky na bankovních účtech. Zůstatky peněžních fondů se po skončení rozpočtového období převádějí do rozpočtového období následujícího.

Kreditní strana je tvořena z kladného rozdílu příjmů a výdajů z hlavní činnosti a vedlejší činnosti za rozpočtové období, pokud nebyl určen na financování hlavní činnosti nebo vedlejší činnosti v bezprostředně nadcházejícím období ani nebyl převeden do jiných fondů veřejné kulturní instituce. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary. Rezervní fond lze použít k úhradě ztráty, k úhradě sankcí uložených orgány veřejné moci, ke krytí dočasného nedostatku peněžních prostředků, k navýšení fondu reprodukce majetku, k navýšení sociálního fondu, nebo v případech určených zřizovací listinou.

je tvořen jako v rozpočtových pravidlech základním přídělem ve výši veřejné kulturní instituce na platy, náhrady platu a odměny za pracovní pohotovost. Sociální fond může být použit ve prospěch zaměstnanců veřejné kulturní instituce k zabezpečení jejich kulturních, sociálních a dalších potřeb. Nejméně 50 % přídělu do fondu použije v.k.i. na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

Poznámka: Zákonem č. 35/2025 bylo zrušeno ustanovení § 48 odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech „Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. 1. rozpočtového roku se použije na příspěvky na produkty na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů“. V této souvislosti by bylo vhodné provést také novelu zákona č. 263/2024 Sb.

Zdrojem jsou stejně jako u příspěvkových organizací prostředky až do výše účetních odpisů dlouhodobého majetku, dále příděl z kladného rozdílu příjmů a výdajů, peněžní dary určené na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, prostředky přijaté na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, prostředky přijaté na sdružení prostředků k pořízení dlouhodobého majetku a prostředky rezervního fondu, jejichž převod do fondu reprodukce majetku schválila správní rada.

Fond reprodukce majetku se používá na pořízení dlouhodobého majetku, jako doplňkový zdroj financování oprav a udržování dlouhodobého majetku, k technickému zhodnocení dlouhodobého majetku, pro sdružování prostředků na pořízení dlouhodobého majetku nebo k úhradě splátek úvěrů nebo zápůjček na pořízení dlouhodobého majetku, včetně úroků z těchto úvěrů nebo zápůjček.

Protože novela zákona o účetnictví doplněním § 1 odst.3 zařadila veřejné kulturní instituce mezi vybrané účetní jednotky, vztahuje se na ně účetnictví pro tyto subjekty (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 410/2009 Sb., ČÚS 701 až710).

Z účetních záznamů musí být zřejmé, který majetek patří veřejné kulturní instituci a který má při své činnosti. Pokud zřizovatel vkládá do v.k.i. majetek, je nezbytné jej vymezit ve zřizovací listině. Vlastnické právo k majetku nabývá v.k.i při svém vzniku. Pokud však zákon vlastnictví podmiňuje zápisem do veřejného seznamu, nabude v.k.i. vlastnictví předmětu vkladu zápisem do příslušného seznamu. Zřizovatel následně předá předmět vkladu veřejné kulturní instituci bez zbytečného odkladu po jejím vzniku a o této skutečnosti je sepsán předávací protokol. Samozřejmě může zřizovatel vložit do v.k.i. další majetek v průběhu její činnosti.

veřejné kulturní instituce představují peněžní prostředky a jiný majetek získané z hlavní činnosti a vedlejší činnosti, peněžní prostředky a jiný majetek vložené zřizovatelem nebo získané od zřizovatele, dary, peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu, státních fondů a ze zahraničí, případně jiné peněžní prostředky a majetek.

Pokud dochází k úbytku majetku veřejné kulturní instituce, pak jí vzniká povinnost sjednat cenu ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze majetek zcizit pouze ve veřejném zájmu. Pokud se jedná o hmotné věci nebo jejich části, které v.k.i. dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů, může je přenechat do užívání právnické nebo fyzické osoby, a to pouze na dobu určitou, maximálně 8 let (pro jednoho uživatele). Obdobně může postupovat v případě, že tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci při zachování účelu, ke kterému veřejné kulturní instituci slouží. Veřejná kulturní instituce je povinna v takovém případě sjednat nájemné v obvyklé výši. Jen s osobami, jejichž hlavním účelem není podnikání a zajišťují výkon státní správy v přenesené působnosti, anebo pro účely sociální, humanitární, požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému, vzdělávací, vědecké, kulturní, sportovní a tělovýchovné, ochrany přírody a péče o životní prostředí a práce s dětmi a mládeží, lze sjednat užívání bezúplatné.

Ve zřizovací listině může být určen majetek, s výjimkou peněžních prostředků, vložený do veřejné kulturní instituce a nezbytný pro poskytování veřejných kulturních služeb, jako . Chráněný majetek nelze zcizit, zatížit nebo dát do užívání nebo požívání, anebo, pokud tak stanoví zřizovací listina, jej lze zcizit, zatížit nebo dát do užívání nebo požívání pouze s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Chráněný majetek je vyloučen z výkonu rozhodnutí a , může však propadnout nebo být zabrán v trestním řízení, pokud jde o nástroj trestné činnosti nebo o výnos z trestné činnosti. , a které zřizovatel vložil do veřejné kulturní instituce, jsou .

Pokud je chráněným majetkem nemovitá věc evidovaná v katastru nemovitostí, oznámí zřizovatel tuto skutečnost katastrálnímu úřadu k zápisu poznámky. Stane-li se nemovitá věc evidovaná v katastru nemovitostí chráněným majetkem poté, co jej nabude veřejná kulturní instituce, oznámí tuto skutečnost katastru tato veřejná kulturní instituce.

Veřejná kulturní instituce nesmí ručit za dluhy jiných osob. Česká republika neručí za závazky veřejné kulturní instituce.

Veřejná kulturní instituce se může stát společníkem, zřizovatelem nebo zakladatelem právnické osoby anebo vložit vlastní majetek do právnické osoby. Potřebuje k tomu souhlas zřizovatele, správní rady a dozorčí rady.

Výstupem z účetních záznamů účetních případů do účetních knih je . Její obsah závisí na tom, jak velká čistá aktiva v.k.i. drží, jak velký má čistý obrat a kolik má zaměstnanců.

Veřejná kulturní instituce vyhotovuje , kterou zpřístupňuje nejpozději do 6 měsíců po skončení rozpočtového období. Výroční zprávu v.k.i. zveřejňuje v rejstříku veřejných kulturních institucí jejím uložením do sbírky listin tohoto rejstříku a uveřejňuje na svých internetových stránkách.

V případě v.k.i. obzvláště platí, že výroční zpráva je i nástrojem marketingové komunikace, jehož pomocí instituce prezentuje své cíle, filozofii a současné komunikační téma. Dobře zpracovaná výroční zpráva pomáhá budovat image společnosti, zvyšuje důvěryhodnost ve značku a posiluje pozici instituce na trhu.

Výroční zpráva veřejné kulturní instituce ze zákona obsahuje alespoň:

Pokud by měla výroční zpráva v.k.i. sloužit k marketingovým účelům, pak je vhodné, aby její předseda vyhodnotil úspěchy kulturní instituce v daném období, vyjádřil se k aktivitám, které kulturní instituce v nejbližší době plánuje a uvedl ocenění, přínosy a úspěchy, kterých veřejná kulturní instituce docílila. Z pohledu hospodaření lze doporučit, aby v.k.i. včas reagovala na případné výhrady dozorčí rady a včas zareagovala na problémy vzniklé v běžném účetním období.

Položme si otázku, proč zákonodárce v oblasti účetnictví jinak přistupuje k veřejné kulturní instituci a jinak k veřejné výzkumné instituci?

Veřejná výzkumná instituce je zařazena v rámci účetních jednotek podle zvláštního právního předpisu mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavní činností není podnikání.

(v.v.i.) je právnickou osobou. Účel, činnost, financování a další potřebné podmínky stanoví zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (poznámka: zákon byl do roku 2025 již 23krát novelizován). Hlavní činností – předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu podporovaný zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropských společenství. Zřizovatelem veřejné výzkumné instituce může být Česká republika – funkci zřizovatele plní ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, dále Akademie věd České republiky (která se sama veřejnou výzkumnou institucí) nebo vyšší územní samosprávný celek. Je zřízena dnem vydání zřizovací listiny zřizovatelem. Vzniká dnem, ke kterému je na návrh zřizovatele zapsána do rejstříku veřejných výzkumných institucí, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o veřejných výzkumných institucích. Orgány v.v.i. jsou ředitel a rada. Rejstřík veřejných výzkumných institucí vede MŠMT jako veřejný seznam. Pro každou zapsanou veřejnou výzkumnou instituci vede ve sbírce listin zvláštní složku.

Zřizovatel určí v návrhu den, ke kterému má být zápis proveden. K návrhu na zápis musí být přiložena zřizovací listina. V případech, kdy veřejná výzkumná instituce vzniká splynutím nebo rozdělením, podává zřizovatel návrh na její zápis společně s návrhem na výmaz zanikajících veřejných výzkumných institucí z rejstříku veřejných výzkumných institucí. Zřizovatel podává také návrh na zápis změny zřizovací listiny, změny v osobě ředitele veřejné výzkumné instituce, sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituce, vstupu veřejné výzkumné instituce do likvidace. Stejně tak návrh na její výmaz z rejstříku veřejných výzkumných institucí podává zřizovatel. V ostatních případech je osobou oprávněnou podávat návrh na zápis změn do rejstříku veřejných výzkumných institucí ředitel veřejné výzkumné instituce nebo její likvidátor. Zřizovací listina se vydává i při vzniku veřejné výzkumné instituce splynutím. Poněvadž se jedná o specifickou organizaci financovanou z veřejné podpory, musí mít jasné označení, název musí obsahovat „veřejná výzkumná instituce“ nebo jeho zkratku „v. v. i.“. Zániku veřejné výzkumné instituce předchází její zrušení bez likvidace nebo s likvidací.

Přístup k rozpočtu v.v.i. je obdobný jako je stanoven k rozpočtu v.k.i. Veřejná výzkumná instituce sestavuje vyrovnaný rozpočet na kalendářní rok a střednědobý výhled rozpočtu nejméně na dva další následující roky. Do rozpočtu a střednědobého výhledu v.v.i. zahrnuje náklady a výnosy související s hlavní, další a jinou činností.

Výnosy v.v.i. jsou zejména finanční prostředky získané z podpory výzkumné organizace na základě jí dosažených výsledků nebo projektů výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, dále podpory hlavní nebo další činnosti z jiných než veřejných prostředků, výnosy z majetku, přijaté dary a dědictví, na další činnost z veřejných prostředků, výnosy jiné činnosti.

Náklady v.v.i. zahrnují zejména náklady na hlavní činnost, náklady na další činnost a náklady na jinou činnost. Náklady na činnost orgánů veřejné výzkumné instituce v.v.i. hradí z prostředků veřejné výzkumné instituce. Další činnosti, jestliže jsou povoleny ve zřizovací listině v.v.i. a jsou podporované z veřejných prostředků, může provádět na základě požadavků příslušných organizačních složek státu nebo územních samosprávných celků ve veřejném zájmu. Jinou činnost, kterou je činnost hospodářská může provádět za účelem dosažení zisku, navazuje na hlavní činnost a neohrožuje hlavní činnost – výzkum, přičemž náklady a výnosy každé z uvedených činností jsou v účetnictví vedeny odděleně. Přitom výnosy z těchto činností musí pokrýt alespoň skutečně vynaložené náklady.

Pokud je na konci účetního období výsledkem hospodaření v další nebo jiné činnosti ztráta, v.v.i. musí neprodleně tuto ztrátovou činnost ukončit. Výsledek hospodaření v.v.i. je tvořen výsledkem hospodaření v hlavní činnosti a výsledkem hospodaření v další a jiné činnosti po zdanění. Zisk po zdanění v.v.i. využívá nejprve k úhradě případné ztráty z minulých období, dále k podpoře hlavní činnosti prostřednictvím fondů. Prostředky podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků může veřejná výzkumná instituce použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytovatelem poskytnuty, a to i v případě jejich převodu do fondu účelově určených prostředků. Veřejná výzkumná instituce vytváří fondy, a to rezervní fond, fond reprodukce majetku, fond účelově určených prostředků a fond sociální. Zůstatky fondů k 31. 12. běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku.

Veřejná výzkumná instituce je účetní jednotkou, účtuje o nákladech výnosech na akruálním principu. Podle zákona účetnictví je zařazena mezi tzv. veřejně prospěšné poplatníky, jejichž hlavní činností není podnikání. Je povinna mít . Veřejná výzkumná instituce vypracovává výroční zprávu. Výroční zpráva obsahuje informace o složení orgánů veřejné výzkumné instituce a o jejich činnosti či o jejich změnách, informace o změnách zřizovací listiny, hodnocení hlavní činnosti, hodnocení další a jiné činnosti, dále informace o opatřeních k odstranění nedostatků v hospodaření a zprávu, jak byla splněna opatření k odstranění nedostatků uložená v předchozím roce, stanoviska dozorčí rady, případně další požadované skutečnosti. Po schválení výroční zprávy radou instituce ji zveřejňuje, a to nejpozději do 6 měsíců po skončení hodnoceného období. Hodnoceným obdobím je kalendářní rok. Informace o výsledcích výzkumné činnosti veřejné výzkumné instituce musí být veřejně dostupné v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací a ve výroční zprávě o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce, zveřejněné způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 30 dnů po jejím schválení. Na formu veřejné výzkumné instituce se transformovaly státní příspěvkové organizace v oblasti výzkumu. Proces přeměny dříve příspěvkových organizací na veřejné vědecké instituce je upraven zákonem. Majetek ve vlastnictví ČR, se kterým zajišťovala v minulosti svou činnost státní příspěvková organizace, přešel s transformací této státní příspěvkové organizace na státní v.v.i. V případě výzkumné příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem je rozhodnutí o její transformaci na v.v.i. v pravomoci zastupitelstva tohoto územně samosprávného celku. Hospodaření veřejné výzkumné instituce je v mnohém podobné hospodaření příspěvkových organizací.

Veřejná kulturní instituce se významně podobá ve finanční oblasti veřejné výzkumné instituci. Také vzešla ze snahy nahradit právní formu příspěvkové organizace. Veřejná kulturní instituce však je zařazena mezi vybrané účetní jednotky (na rozdíl od v.v.i.), tudíž vede účetnictví a sestavuje účetní závěrku podle prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví č. 410/2009 Sb. (v.v.i. však postupuje podle prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví č. 504/2002 Sb.; v té době ještě vybrané účetní jednotky neměly režim stanovený od roku 2010). Veřejná kulturní instituce nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Tato povinnost nadále trvá u vědecké výzkumné instituce.

Nový zákon upravující postavení veřejné kulturní instituce kopíruje zákon upravující veřejnou výzkumnou instituci.

Odlišnosti jsou patrné ve struktuře orgánů příslušné instituce.

V mnohém se zákony shodují. Rozdíl je patrný v zařazení subjektů: v.k.i. jako vybraná účetní jednotka, v.v.i. jako neziskový subjekt. Z toho plyne odlišná aplikace prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví, jiné požadavky na účetní závěrku, strukturu účetních výkazů.

Účetní závěrka v.k.i. nepodléhá ověření auditorem, účetní závěrka v.v.i. musí být ze zákona ověřena auditorem. Obě dvě instituce sestavují výroční zprávu. Obě dvě instituce zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu ve veřejném rejstříku.

Na úrovni vlády sjednotit přístup k veřejným kulturním institucím a k veřejným výzkumným institucím z pohledu sestavování účetních závěrek, výročních zpráv a jejich ověřování auditorem.