Od ledna 2025 zákon č. 263/2024 Sb. o veřejných kulturních institucích, upravuje účel a činnost veřejné kulturní instituce, její zřízení a vznik, postavení jejího zřizovatele a působnost jejích orgánů, její hospodaření a nakládání s jejím majetkem, stejně tak jako další záležitosti týkající se jejího postavení. Zákon přináší významné změny v oblasti poskytování veřejných kulturních služeb, zavádí koncept veřejné kulturní instituce jako nové právnické osoby, která by měla nahradit stávající příspěvkové organizace. Nová právní úprava slibuje odpolitizování kultury, širší zapojení odborné veřejnosti a zlepšení finanční stability prostřednictvím rozmanitějších zdrojů financování. Nový zákon také přináší změny ve způsobu řízení, hospodaření a nakládání s majetkem těchto kulturních subjektů, což může ovlivnit současná divadla, muzea, knihovny a další instituce, které zvažují přechod na tuto novou právní formu.
Veřejné kulturní instituce
Vydáno:
25 minut čtení
Veřejné kulturní instituce
doc. Ing.
Hana
Březinová,
CSc.
Nová právnická osoba
Oblast kultury a poskytování veřejných kulturních služeb si vyžádalo zvláštní právnickou osobu, a sice veřejnou kulturní instituci, která by měla být alternativou stávajícím příspěvkovým organizacím. Odborná veřejnost v kultuře si od nové právnické osoby, veřejné kulturní instituce (v.k.i.) slibuje odpolitizování, účast odborné veřejnosti na řízení, zajištění finanční stability a zefektivnění financování díky možnosti využívat více zdrojů. Převládá názor, že příspěvkové organizace si nemohou dlouhodobě plánovat svoje finance, neboť jsou závislé na každoročním příspěvku od zřizovatele. Právní úprava příspěvkových organizací neumožňuje spoluzřizování a zejména neumožňuje efektivní spolufinancování hlavní činnosti. Panuje názor, že příspěvkové organizace mohou být do jisté míry pod politickým vlivem zřizovatele. Ministerstvo kultury si slibuje od formy veřejné kulturní instituce širší model řízení, vysoké zapojení odborné veřejnosti, což by mělo vést k zajištění činnosti této instituce a k jejímu odbornému směřování. Divadla, muzea, knihovny, kulturní centra, koncertní sály, ústavy, filharmonie mohou uvažovat, zda je pro ně dosavadní právní forma ta vhodná, zda by jim transformace na veřejnou kulturní instituci nepřinesla větší volnost v řízení a více zdrojů k financování svých potřeb.
Založení a vznik veřejné kulturní instituce
Letošní rok umožňuje založit veřejnou kulturní instituci, jejímž účelem je přispívat k rozvoji kulturního života a kulturního dědictví společnosti. Taková instituce může zajistit vysokou kvalitu veřejných kulturních služeb a posílit význam české kultury. Hlavní činností veřejné kulturní instituce je poskytování veřejných kulturních služeb, avšak v.k.i. může vykonávat i vedlejší činnosti, aniž by omezila svoji hlavní činnost.
Za Českou republiku může být
zřizovatelem
vládou pověřené ministerstvo. V.k.i. může zřídit také jeden nebo více územních samosprávných celků (kraje, města, obce). Zřízení se provádí vydáním zřizovací listiny, která má zákonem č. 263/2024 Sb., o veřejných kulturních institucích (dále jen „zákon o veřejných kulturních institucích“), stanoveny náležitosti. Pro budoucí funkčnost v.k.i. je důležité vymezení vkládaného nebo svěřovaného majetku a plánovací období pro stanovení finančního plánu. V.k.i. je obvykle řízena správní radou, nad níž bdí dozorčí rada, případně revizor. Součástí zřizovací listiny musí být pravidla pro výběr kandidátů navrhovaných do funkce ředitele, člena správní rady a dozorčí rady, popřípadě revizora a dále požadavky na výkon funkce ředitele, člena správní rady a dozorčí rady, popřípadě revizora.
Veřejné kulturní instituce byly zařazeny novelou zákona o účetnictví do
vybraných účetních jednotek,
neboť jsou nap