doc. Ing. Hana Březinová, CSc.

Společnost s r. o. (fungující) na základě podaného přiznání k dani z příjmů PO, vykázala přeplatek na dani ve výši 20 000 Kč za rok 2015. V roce 2016 zaplatila další 2 zálohy. Společnost za rok 2016 byla ve ztrátě. Následné roky byla ve ztrátě , nebo v zisku a ztrátu z minulých let uplatňovala. Žádnou daňovou povinnost neměla. O přeplatek na dani za rok 2015 a zaplacené zálohy v průběhu roku 2016 nepožádala dosud o vrácení. Je možné, že tyto přeplatky propadly státu? Jedná se o fungující firmu. Pokud to je takto dle zákona, prosím podle jakého § a jakého zákona? Jak se v účetnictví vypořádat s takto propadlým přeplatkem na dani?
Vydáno: 28. 02. 2024
A) Máme pohledávky přihlášeny do úpadku ve výši 900 000 Kč a jsou i řádně zveřejněny na justici. K těmto pohledávkám jsme vytvořili v roce 2020 zákonné opravné položky dle § 8 ZDP. ) Další pohledávky máme za majetkovou podstatou ve výši 800 000 Kč. K těmto máme vytvořeny jen účetní opravné položky také v roce 2020. Pohledávky jsme zaslali insolvenčním správci. Tyto pohledávky, jak jsem pochopila se nezveřejňují na justici Dne 6. 10. 2023 nám přišlo od insolvenčního správce 500 000 Kč. Dle vyjádření insolvenčního správce se jedná o úhradu pohledávek za majetkovou podstatou. Tedy jak jsem pochopila, tak jsou to pohledávky z bodu B). Mám dotaz. Má se k bodu B) v roce 2023 vytvořit a následně v roce 2023 zrušit zákonná opravná položka a pohledávky ve výši 800 000 Kč daňově odepsat? Odpis pohledávek a zrušení zákonných opravných pohledávek ve výši 900 000 Kč z bodu A) bude možný až skončí konkurz? 
Vydáno: 28. 02. 2024
Firma s.r.o. má v rozvaze v aktivech v položce C.II.2.4. 3. Stát - daňové pohledávky v běžném účetním období: 0 Kč a v minulém období 1 000 000 Kč a dále v pasivech v položce C.II.8.5. Stát - daňové závazky a dotace v běžném období částku s minusem: -1 400 000 Kč a v minulém období částku s plusem: 200 000 Kč. S.r.o. je plátcem DPH, zároveň zatím vždy jí vznikla povinnost platit daň z příjmů právnických osob a platila vždy v průběhu roku i zálohy na daň. V pasivech má znaménko s mínusem - je/může to být správně (neměla by spíš být tato částka s plusem na řádku C.II.2.4. 3. v aktivech) ? Jaké konkrétní účetní případy si mohu pod těmito dvěma položkami v rozvaze představit, resp. co je/může být obsahem? Děkuji za vysvětlení pro začínajícího účetního, který vidí částku v pasivech s mínusem. Dále jak to bude pro s.r.o. v případě, že např. v roce 2023 zaplatila na zálohách 1 000 000 Kč, ale daň v přiznání nakonec vyjde 250 000 Kč, tj. bude tam v roce 2024 přeplatek 750 000 Kč - ten se uvede v Oddílu V. jako přeplatek na řádku 4. - lze zažádat o vrácení přeplatku, jak je tomu u fyzických osob nebo nikoliv a případně jakým způsobem? V přiznání se o přeplatek nežádá (tak jak je tomu u fyzických osob)?
Vydáno: 26. 02. 2024
Firma s.r.o., neplátce DPH, poskytující zdravotní služby dle § 58 (fyzioterapie) pacientům v hotovosti bez úhrady zdravotní pojišťovnou. Během roku vystavuje balíčky např.5 vstupů za zvýhodněnou cenu,které mají rok platnost. Koncem roku nejsou všechny vstupy vybrané. Účtuji vystavenou fakturu 311/602 a na konci roku zjistím počet nevybraných vstupů a zaúčtuji 602/384. Je tak správně?
Vydáno: 22. 02. 2024
Dne 8. 2. 2024 jsme obdrželi od společnosti O2 smluvní pokutu za 10-12/2023. Tuto jsme zaúčtovali do 12/2023 následovně 544/325. Úhradu jsme však provedli až v roce 2024. Budou tyto náklady daňově účinné v roce 2023? 
Vydáno: 22. 02. 2024
Společnost účtuje o tržbě za výrobek v okamžiku vyskladnění výrobku ze skladu 20.12.2023. Výrobek putuje např. do Ameriky, dodací podmínka je DAP, doputuje do místa určení 15.1.2024. Má účetní jednotka povinnost provést korekci tržeb? A pokud ano, jak korekce bude vypadat?
Vydáno: 22. 02. 2024
Společník společnosti (fyzická osoba) zapůjčil společnosti finanční prostředky a má se společností sjednanou smlouvu o zápůjčkách. Zápůjčka je úročena úrokem obvyklým (dle podkladů od banky společnosti). Dle § 24 odst. 2 písm. zi) se tyto úroky stanou daňovým nákladem v okamžiku zaplacení. Společnost zatím úroky za sjednané roční období nevyplatila a přes rozvahový den je eviduje jako závazek ke společníkovi (v daňovém přiznání byly vyloučeny z daňových nákladů). V novém roce uzavřel společník se společností dohodu, že poskytne společnosti další zápůjčku ve výši nevyplacených úroků. K plnění této zápůjčky má dojít tím, že dojde k započtení pohledávky společnosti ze smluvené (nové) zápůjčky a závazku z nevyplacených úroků. Je možné na základě této transakce považovat za splněnou skutečnost, že úroky byly (na základě zápočtu) uhrazeny a uplatnit jako odčitatelnou položku v daňovém přiznání v aktuálním roce?
Vydáno: 16. 02. 2024
Společnost se rozhodla k rekonstrukci svých výrobních budov (zateplení, renovace oken atp.) pro zlepšení jejich energetické náročnosti. Společnost po dokončení rekonstrukce zařadí tyto práce jako technické zhodnocení budov a začne odepisovat se zvýšené vstupní ceny. Společnost uzavřela s bankou smlouvu o zvýhodněném úvěru, ve které je specifický článek, že za dosažení energetické úspory (kterou musí bance následně prokázat Ověřovacím energetickým posudkem-tento je nutno bance předložit do šesti měsíců od doby uplynutí tří let od ukončení projektu) může od banky dostat Finanční příspěvek. Předpokládám, že o tomto příspěvku bude účtováno jako o investiční dotaci, tedy o částku tohoto příspěvku dojde ke snížení pořizovacích cen prací (resp. technického zhodnocení budov)? Ve smlouvě je specifikováno, že Finanční příspěvek bude přiznán a vyplacen na základě Žádosti společnosti o přiznání a výplatu, poté co bude realizace projektu ukončena s nejzazším termínem podáním žádosti společně s předložením Ověřovacího energetického posudku. Mezi okamžikem ukončení projektu (zařazení do majetku a započatí odepisování) a okamžikem podání žádosti o Finanční příspěvek může vzniknout časová prodleva. Je správná moje úvaha, že k vykázání pohledávky z titulu dotace (a souvztažně ke snížení pořizovací ceny) může dojít (v duchu interpretace NUR I 14) až v okamžiku „nezpochybnitelného nároku na dotaci“, tedy až v okamžiku, kdy (a zda se vůbec) společnost rozhodne o Finanční příspěvek zažádat? Respektive, kdy bude bankou přiznán? Jak by se dle Vašeho názoru v tomto případě správně postupovat? Je správný postup zařadit majetek a začít odepisovat v době ukončení projektu a o pohledávce (snížení pořizovací ceny) až následně (např. následující účetní období) v okamžiku, kdy se společnost rozhodne podat žádost a banka ji schválí? V případě vyplacení Finančního příspěvku bude vyplacen v jedné částce bez nějaké podrobnější specifikace. Technické zhodnocení a projekt se týkal tří budov (tedy tří různých druhů majetku). V jaké výši by se měla tedy snížit pořizovací cena jednotlivých budov? Je možné toto určit např. v poměru nákladů na technické zhodnocení jednotlivých budov? Nebo jaké kritérium by bylo vhodné pro rozdělení dotace?
Vydáno: 16. 02. 2024
Stomatologická ordinace (s. r. o., neplátce) koupila nebytové prostory, kde budou během 3 let vybudovány nové ordinace. Do doby, než bude na katastru provedena změna užívání nebytových prostor na ordinaci, budeme účtovat všechny náklady, týkající se budoucích ordinací, na účet 042? Celé 3 roky se tedy budou na účtě 042 kumulovat všechny náklady – stavební práce a materiál, lékařské přístroje a zařízení ordinací, úroky z úvěru na nebytové prostory, poplatky za správu úvěru, energie a služby k předmětné nemovitosti?
Vydáno: 16. 02. 2024
Jaký je právný postup účtování v e-shopu, v situaci, kdy je mimo zboží účtována i doprava? Má se tato doprava účtovat na účet 602, nebo se zbožím na 604? 
Vydáno: 15. 02. 2024
Firma nakupuje stravenky v hodnotě 150 Kč/ks, od 1. 1. 2024 budu tedy účtovat měsíčně do nákladů na účet 527/213 hodnotu spotřebovaných stravenek. Kolik korun bude platit zaměstnanec firmě za stravenky? Mohu stanovit vnitřní směrnicí, že zaplatí nadlimitní část, tj. 33,80 Kč (150 - 116,20) srážkou ze mzdy a již se to nepromítne do SP, ZP a DP?
Vydáno: 15. 02. 2024
Statutární orgán má dle smlouvy o výkonu funkce obdržet ke se stávající odměně i roční bonus dle dosaženého výsledku hospodaření. Ve smlouvě je přesně specifikováno procento z dosaženého výsledku hospodaření, které jednateli náleží. Odměna nepodléhá žádnému schvalování, nicméně jednatel ji dostane vyplacenou na základě výše výsledku hospodaření, který plyne ze závěrky, která musí být auditovaná bez výhrad a závěrku musí zároveň schválit i valná hromada. Odměna se musí vyplatit do 30. 6. následujícího roku. Má se na tuto odměnu tvořit dohad? A bude daňově uznatelný?
Vydáno: 15. 02. 2024
V rámci 2/2023 muselo být podáno dodatečné DPH + následné KH, neboť za provedené služby měla být dodavatelem zohledněna vyšší sazba DPH, než-li původně vykázaná. Směrem k odběrateli tak musela být dodavatelem provedena oprava na vyšší sazbu DPH - z 15% na 21% (mj. dle vyměření nové výše DPH od FÚ, které dodavatel akceptoval). Faktura dodavatele zněla původně celkem na 103.051,50 Kč vč. 15% DPH (89.610 Kč + 13.441,50 Kč), následně musela být opravena na vyšší částku 108.428,10 Kč vč. 21% (89.610 Kč + 18.818,10 Kč). Vznikl tak rozdíl mezi DPH ve výši 5.376,60 Kč, na který byl vystaven opravný daňový doklad (dále jen „ODD“) - tuto doměřenou částku DPH odběratel uhradil dodavateli na jeho b.ú. (proti vystavenému ODD). Následně byl tento rozdíl v DPH (5.376,60 Kč) dodavatelem poukázán (přeposlán) na b.ú. FÚ (jakožto doměřený doplatek DPH). Při účtování tohoto účetního případu nám nevychází zejména zůstatek účtu 311 na MD (viz níže). Je tedy možné, že na celou situaci nahlížíme nevhodně, prosíme tak o přesný postup zaúčtování úč. případu. Prozatím jsme zaúčtovali následovně: 89.610 Kč MD 311 / D 602 - faktura vydaná za prodej služeb, 18.818,10 Kč MD 311 / D 343 - DPH 21% z faktury vydané. 103.051,50 Kč MD 221 / D 311 – úhrada faktury dodavatelem odběrateli (v pův. výši, tj. ještě s 15% DPH a v době, kdy ještě nebyly informace o doměrku DPH známy). 5.376,60 Kč MD 311 / D 343 – odběrateli vystaven ODD na novou výši DPH (rozdíl DPH mezi 15% a 21%). 5.376,60 Kč MD 221 / D 311 – úhrada ODD odběratelem na b.ú. dodavatele (zároveň se jedná o doplatek rozdílu mezi DPH 15% a 21%). 5.376,60 Kč MD 343 / D 343.900 – předpis na doplatek dodatečně vyměřeného DPH vůči FÚ (u dodavatele). 5.376,60 Kč MD 343.900 / D 221 – úhrada doplatku dodatečně vyměřeného DPH na FÚ dodavatelem. Podotýkáme, že máme za to, že se v úč. v programu Pohoda, ve kterém účtujeme, musí vystavit faktura na opravené částky (zde vč. 21% DPH), pokud potřebujeme provést požadovanou opravu vůči FÚ. V opačném případě nám konkrétně program Pohoda nevystavoval správně dodatečné DPH + násl. KH. Tzn. částky v pův. faktuře jsme přepsali na nové (celková částka fakturace tak vychází na 108 428,10 Kč vč. 21% DPH) a až následně jsme mohli vystavit skrz program dodatečné DPH + následné KH. Po zaúčtování shora uvedeného na straně MD účtu 311 vzniká přebytečný zůstatek ve výši 5.376,60 Kč – tento neumíme zlikvidovat v programu jinak, než-li tzv. „bez vazby“. Tím by byl shora uvedený případ účetně vyřešen, ovšem nejsme si jisti, zda je takové řešení správné. Napadl nás také případný zápočet, ale po hlubším zkoumání nám v rámci tohoto úč. případu nepřišel vhodný.
Vydáno: 09. 02. 2024
Dodavatel nás zažaloval o úhradu jím provedených stavebních prací. Na tyto práce byl vyhotovený soupis provedených prací, se kterým souhlasíme, ale nemáme ho od dodavatele podepsaný a dodavatel nevystavil i přes naše urgence na tyto práce daňový doklad. Současně my vůči dodavateli uplatňujeme náhradu nákladů na parkování a smluvní pokutu. Na nevyfakturované práce máme zaúčtovanou dohadnou položku. Máme zaúčtovat také výnos z titulu náhrady nákladů a smluvní pokuty, i když je sporný? 
Vydáno: 09. 02. 2024
Pronajímatel ukončil s nájemcem nájemní smlouvu. V rámci ukončení nájmu se strany vzájemně dohodly, že nájemce zaplatí částku 1,2 mil. Kč za to, že zajistí pronajímatel odstranění stavebních úprav, které tam nájemce prostavěl a se souhlasem pronajímatele odpisoval tyto úpravy. Je nutné mít znalecký posudek, pokud tam zůstali nějaké stavební úpravy, které se nebudou odstraňovat a využije je nový nájemce - pak o výši úprav vyčíslených v posudku zvýšit pořizovací cenu budovy, ve které se prostor nachází? Jak je to s účtováním částky 1,2 mil. Kč - 648.xxx? a jak budeme účtovat proti tomu bourací práce za odstranění stavebních úprav - 511.xxx?
Vydáno: 09. 02. 2024
Malá společnost oceňuje zásoby vytvořené vlastní činností skutečnými vlastními náklady. Ve vnitřní směrnici je upraveno, že tyto vlastní náklady zahrnují přímé náklady, a to přímý materiál (spotřeba základních surovin při výrobě), přímé mzdy (hrubé mzdy zaměstnanců, kteří se přímo podílí na výrobě dané zakázky včetně pojistných odvodů), přímé cestovné (cestovní náhrady přímo související s danou zakázkou) a ostatní přímé náklady (subdodávky, které jsou nedílnou součástí výrobku). Neobsahuje žádné další přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě jako energie (které nejsou moc vysoké) a odpisy výrobní stavby. Navíc zpravidla byly větší zakázky v rámci roku dokončeny. Ale nyní jedna větší zakázka zůstává k 31.12. nedokončená. Vzhledem k tomu, co už jsem se zde dočetla a že §25 odst. 5 zákona o účetnictví obsahuje slovo „POPŘÍPADĚ“, chápu správně, že je volbou účetní jednotky, zda si sama stanoví, zda bude rozpočítávat nepřímé náklady? Pokud si účetní jednotka ve vnitřní účetní směrnici o oceňování zásob vlastní činnosti sama nestanoví to, co je napsáno za slovem „popřípadě“, pak to nemusí zahrnovat?
Vydáno: 08. 02. 2024
Firma má kromě zaměstnanců pracujících v ČR i zaměstnance pracujícího v SK. Zaměstnanci v SK vyplácí mzdu v EUR, zaměstnanec má stále stejnou mzdu. Firma používá pro přepočet EUR denní kurz ČNB. Čistá mzda za 11/2023 pro zaměstnance pracujícího v SK má být 30.000.- Kč. Účetní zaúčtovala mzdy za 11/2023 dne 30.11. Dne 30.11. byl kurz ČNB 24,29 Kč/EUR. Mzdu firma odešle zaměstnanci dne 8.12.2023. Kurz ČNB byl v den odeslání mzdy 24,355 Kč/EUR, čistá mzda je odesílána z eurového bankovního účtu. Jak se výplata mzdy projeví v účetnictví? 1) Závazek k proplacení čisté mzdy je v korunách na Dal účtu 331 ve výši 30.000.- 2) Jakým kurzem má být mzda k úhradě přepočítána? Kurzem 24,29 ke dni zaúčtování mezd, nebo 24,355 ke dni výplaty? 3) Zaměstnanec předpokládám stále stejný příjem v EUR. Je možné, aby pro přepočet mezd na EUR používala firma po celý rok pevný roční kurz ČNB platný k 1.dni daného roku s tím, že na přepočty ostatních cizoměnových transakcí (faktury a jejich úhrady) by firma používala i nadále denní kurz ČNB, případně by tento pevný kurz používala na veškeré cizoměnové transakce?
Vydáno: 08. 02. 2024
Společnost pořídí hmotný, příp. nehmotný majetek. Součástí pořizovací ceny je např. 3letá podpora. Je podpora součástí vstupní ceny pro zařazení a odepisování majetku nebo máme požádat dodavatele o rozdělení částky na majetek a podporu zvlášť, tak aby mohla být podpora zaúčtována do nákladů časově rozlišených? Je smluvní záruka na období delší než zákonná záruka považována za součást ceny majetku a podléhá odepisování, i když doba odepisování je odlišná od délky smluvní podpory? Jak by se účtovala několikaletá podpora u pořízeného zboží?
Vydáno: 11. 01. 2024
  • Článek
Dotace se staly zásadním způsobem financování jak ve veřejném sektoru, tak v sektoru podnikatelském. Od politiků a ekonomů zaznívá oprávněně, že nabobtnalý systém dotací je neefektivní, nákladný, často zneužívaný. Dotace pronikly prakticky do všech oblastí ekonomického, ale i občanského života. Následující článek nabízí pohled na dotace v mezinárodních i v českých účetních a daňových předpisech a také celkový pohled na příjmy České republiky z EU.
Vydáno: 10. 01. 2024
Před koncem roku bylo vráceno zboží dodavateli. Čekáme na dobropis, který bude vystaven s datem nového roku. Máme účtování způsobem B. Jak tento případ zaúčtovat?
Vydáno: 09. 01. 2024