Příspěvek se zabývá vybranými pracovněprávními záležitostmi v příspěvkové organizaci. Personální strukturu stanoví její statutární orgán – vedoucí (ředitel). K obsazování této funkce však dochází na základě tzv. vnějšího jmenování. To znamená, že tento vedoucí zaměstnanec je do funkce jmenován jinou osobou než zaměstnavatelem. V tomto případě je jím zřizovatel, kterým může být stát nebo územní samosprávní celky. V případě územních samosprávných celků je jím jeho orgán, konkrétně rada, která plní úkoly zřizovatele podle zvláštních předpisů, a to ve vyhrazené pravomoci. Ředitel organizace tedy vystupuje jako nadřízený všem zaměstnancům příspěvkové organizace, stanoví organizační strukturu organizace, uzavírá pracovní smlouvy s uchazeči o zaměstnání a jmenuje do funkce vedoucí organizačních útvarů. Příspěvek se dále zabývá institutem tzv. pověřeného zaměstnance, tedy osoby, která vedle ředitele může za organizaci vystupovat navenek, a zabývá se taktéž problematikou odměňování zaměstnanců, konkrétně formám odměňování.
Pracovněprávní vztahy v příspěvkové organizaci
Vydáno:
29 minut čtení
Pracovněprávní vztahy v příspěvkové organizaci
JUDr.
Václav
Dobrozemský
Úvodem
Příspěvková organizace je speciálním typem právnické osoby veřejného práva. Jedná se o formu veřejného ústavu, tedy o souhrn věcných a osobních prostředků, s nimiž disponuje subjekt za účelem trvalé služby zvláštnímu veřejnému účelu. Příspěvková organizace je tedy zřizována k plnění úkolů ve veřejném zájmu. Na rozdíl od organizačních složek zřizovaných státem nebo územními samosprávnými celky má příspěvková organizace právní osobnost (je právnickou osobou). Aby mohla organizace účel, pro který byla zřízena, naplňovat, je zapotřebí k její činnosti zaměstnanců. Organizace tedy z pohledu pracovněprávních vztahů vystupuje jako zaměstnavatel.
Zřizovatelem příspěvkové organizace může být stát nebo územní samosprávné celky (kraje, města, městyse, obce). Stěžejními právními předpisy regulující příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky je zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“). Pro oblast pracovněprávních vztahů bude pro příspěvkové organizace stěžejní zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“ nebo „zákoník práce“), a příslušné prováděcí právní předpisy (zejména nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě). V neposlední řadě se na právní úpravu příspěvkových organizací použijí i obecná ustanovení o právnických osobách v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“). V § 20 odst. 2 ObčZ stanoví, že ustanovení tohoto zákona se použijí tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob. ObčZ se tedy bude vztahovat i na příspěvkové organizace (například v otázce statutárního orgánu, zaměstnanců pověřených k zastupování právnické osoby apod.), neboť není dán důvod, aby se tato obecná pravidl