Václav Dobrozemský

  • Článek
Následující příspěvek se zaobírá problematikou ručení – jednoho z tradičních soukromoprávních institutů představující prostředek k zajištění dluhu – v praxi obcí a měst. Na rozdíl od soukromoprávních subjektů totiž existuje v prostředí územních samosprávných celků poměrně výrazné omezení použití tohoto instrumentu, a to z důvodu jeho rizikovosti s poukazem na předchozí neblahou praxi v hospodaření obcí.
Vydáno: 11. 08. 2022
  • Článek
Následující příspěvek částečně tematicky navazuje na jeden z předchozích příspěvků, který se zabýval poskytováním dotací a návratných finančních výpomocí z rozpočtu obcí.1) Příspěvek komplexně analyzoval problematiku poskytování dotací a návratných finančních výpomocí (dále jen „NFV“) z rozpočtu obcí a téma uzavíral rozhodnutím o poskytnutí dotace či sdělením o nevyhovění žádosti a neposkytnutí dotace. Aktuální příspěvek se zabývá situacemi, kdy žadatel byl úspěšný, dotace nebo NFV mu byla schválena, nicméně v průběhu jejího čerpání došlo ke sporným situacím a vzniku sporu, případně k porušení rozpočtové kázně.
Vydáno: 29. 06. 2022
  • Článek
V době nedávno minulé budily v některých krajích či městech zájem spory, který orgán územního samosprávného celku je oprávněn měnit zakladatelské dokumenty obchodních společností, v nichž má daný územní samosprávný celek majetkovou účast (je jejím společníkem či akcionářem). Tyto spory pak zaměstnávaly kromě daných municipalit Ministerstvo vnitra, správní soudy či protikorupční organizace. Právě problematikou změn zakladatelských dokumentů obecních (krajských) obchodních společností a rozhodovacích pravomocí orgánů územních samosprávných celků se zabývá následující příspěvek.
Vydáno: 30. 05. 2022
  • Článek
Zákon č. 312/2002 Sb. , o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o úřednících“), obsahuje kategorizaci úředníků. Zákon rozlišuje „řadové“ úředníky, vedoucí úřadu a vedoucí úředníky. Zmíněný zákon stanoví specifické podmínky, respektive důvody pro odvolání těchto vedoucích zaměstnanců z funkce. Jde o projev zvýšené ochrany jejich postavení. Taxativní vymezení důvodů pro odvolání je odůvodněno potřebou stabilizace vedoucích úředníků. Odvolání vedoucích zaměstnanců z funkce a následné domáhání se jeho neplatnosti u soudu je častým předmětem pracovněprávních sporů.
Vydáno: 28. 04. 2022
  • Článek
V čele školy a školského zařízení stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává zřizovatel tohoto zařízení. Zřizovatelem může být stát, kraj, obec nebo svazek obcí. Na rozdíl od ředitelů „neškolských“ příspěvkových organizací lze ředitele školy a školského zařízení odvolat jen ze zákonem stanovených důvodů.
Vydáno: 31. 03. 2022
  • Článek
V čele školy a školského zařízení stojí ředitel, kterého jmenuje zřizovatel tohoto zařízení. Školský zákon stanoví, že ředitele takového zařízení lze jmenovat na základě konkursního řízení, které vyhlašuje zřizovatel. Konkursní řízení je specifický druh výběrového řízení, tedy procesu směřujícího k nalezení a výběru vhodného uchazeče na vedoucí pracovní místo ve škole.
Vydáno: 31. 01. 2022
  • Článek
Dne 3. 2. 2021 byl ve Sbírce zákonů ČR vyhlášen zákon č. 35/2021 Sb. , o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (dále jen „zákon o Sbírce“), přičemž účinnosti má tento zákon nabýt dne 1. 1. 2022.1) Jedná se o významnou změnu v oblasti normotvorby, respektive publikace právních předpisů vydávaných územními samosprávnými celky (obcemi, městy, kraji) a některými správními úřady. Následující příspěvek má za cíl analyzovat změny a novinky, které tento nový právní předpis přináší zejména pro obce, a porovnat je se stávajícím stavem.
Vydáno: 22. 12. 2021
  • Článek
Zákony upravující volby do zastupitelstev obcí a krajů obsahují ustanovení týkající se neslučitelnosti funkce člena zastupitelstva s v zákoně vyjmenovanými funkcemi. Zároveň tyto zákony obsahují mechanismy, jak vzniklou neslučitelnost funkcí řešit.
Vydáno: 26. 11. 2021
  • Článek
Funkce člena zastupitelstva obce je veřejnou funkcí. Tento mandát tedy nelze vykonávat jako závislou práci podle zákoníku práce . Člen zastupitelstva není v postavení zaměstnance a obec není v postavení zaměstnavatele, a nelze tak vůbec hovořit o vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jak je tomu v pracovněprávních vztazích. Nicméně i v prostředí obecní samosprávy může dojít k situaci, kdy člen zastupitelstva má mít s obcí, kde tuto funkci vykonává, sjednán pracovněprávní vztah.
Vydáno: 29. 10. 2021
  • Článek
Zákon o obcích obsahuje ustanovení o možnosti spolupráce obcí. Obce mohou při výkonu samostatné působnosti vzájemně spolupracovat, přičemž konkrétní podoba a forma spolupráce je ponechána na úvaze obcí. Právě rozličným formám spolupráce se věnuje následující text.
Vydáno: 29. 09. 2021
  • Článek
Zákon o obcích dává zastupitelstvu obce možnost zřizovat výbory jako své poradní, iniciativní a kontrolní orgány. Výbory tudíž nejsou orgány obce, ale orgány zastupitelstva obce. Plní úkoly, kterými je zastupitelstvo obce pověřilo, a svá stanoviska a návrhy předkládají zastupitelstvu obce. Jedním z typů výborů, které může zastupitelstvo obce zřídit, jsou osadní nebo místní výbory, o kterých pojednává tento příspěvek.
Vydáno: 28. 07. 2021
  • Článek
Na úředníky územních samosprávných celků klade zákon č. 312/2002 Sb. , o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o úřednících“), zvláštní požadavky a jeho § 16 obsahuje základní povinnosti úředníků. Speciální úprava základních povinností úředníků je odůvodněna zvláštní povahou činnosti úředníka. Ustanovení § 16 odst. 6 zákona o úřednících totiž výslovně vylučuje aplikaci § 301 a 303 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), které upravují základní povinnosti zaměstnanců a zvláštní povinnosti některých zaměstnanců.
Vydáno: 26. 06. 2021
  • Článek
Na úředníky územních samosprávných celků klade zákon č. 312/2002 Sb. , o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o úřednících“), zvláštní požadavky a jeho § 16 obsahuje soubor základních povinnosti úředníků. Speciální úprava těchto povinností úředníků je odůvodněna zvláštní povahou činnosti úředníka. Ustanovení § 16 odst. 6 zákona o úřednících totiž výslovně vylučuje aplikaci § 301 a 303 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, které upravují základní povinnosti zaměstnanců a zvláštní povinnosti některých zaměstnanců.
Vydáno: 25. 04. 2021
  • Článek
V následujícím příspěvku si dokončíme problematiku poskytování dotací z rozpočtu obcí, jejíž první část jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 2/2021 na s. 13. Budeme se věnovat veřejnoprávní smlouvě, uvedeme si praktické vzory žádostí o poskytnutí dotace.
Vydáno: 30. 03. 2021
  • Článek
Jedním z nástrojů, kterým mohou obce dosahovat svého cíle, tedy pečovat o potřeby a blaho svých občanů a o rozvoj svého území, je poskytování dotací a návratných finančních výpomocí (dále jen „NFV“) třetím subjektům. Tyto finanční prostředky z rozpočtu obce mohou být poskytovány na rozličné oblasti – sport, kulturu, volný čas, výchovu a vzdělávání, prevenci kriminality, sociální služby, životní prostředí a ekologii, památkovou péči, vybudování technické infrastruktury, podnikání apod. Problematika poskytování dotací a NFV je komplexně upravena zákonem č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o rozpočtových pravidlech “) a byla zde začleněna zákonem č. 24/2015 Sb. , který zákon o rozpočtových pravidlech novelizoval. Do nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo poskytování dotací a NFV obcemi komplexně upraveno.
Vydáno: 22. 02. 2021
  • Článek
V následujícím příspěvku vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v minulém čísle časopisu UNES č. 11/2020. Připravili jsme pro Vás některé vzory usnesení, dále se budeme věnovat například odměňování a náplni práce komisí.
Vydáno: 21. 12. 2020
  • Článek
Zastupitelstvo a rada obce mohou dle zákona o obcích zřizovat své orgány, které plní kontrolní, poradní a iniciativní roli. Podobně jako zastupitelstvo obce může zřizovat své výbory, tak i rada obce může zřídit své orgány – komise. Existence komisí rady obce zvyšuje participaci občanů a dalších osob na správě obecních záležitostí a slouží radě obce k získávání znalostí širšího spektra osob pro své rozhodování, ale také pro lepší informovanost občanů obce o činnosti rady obce, respektive obce jako takové.
Vydáno: 27. 11. 2020
  • Článek
V minulém příspěvku jsme se podrobně zabývali právním postavením tajemníka obecního úřadu coby nejvyššího úředníka vykonávající úkoly zaměstnavatele vůči zaměstnancům zařazeným do obecního úřadu. V obci však může nastat situace, kdy funkce tajemníka obecního úřadu není vůbec zřízena, nebo není dočasně obsazena. Těmito aspekty se zabývá následující příspěvek.
Vydáno: 30. 10. 2020
  • Článek
Funkce tajemníka obecního úřadu představuje jednu ze stěžejních postav v obci. Jde o jakéhosi personálního ředitele obecního úřadu, „prvního úředníka“. Tajemník je nadřízen všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu a plní vůči nim úkoly zaměstnavatele. Je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti s tím, že tuto odpovědnost má přímo vůči starostovi obce.
Vydáno: 30. 09. 2020
  • Článek
V posledním období přinesla činnost Nejvyššího soudu ČR mnoho zajímavých rozhodnutí, která se dotýkají a formují praxi v oblasti neziskových organizací. Přestože v českém právním prostředí nemají soudní rozhodnutí precedentní povahu, zaujímají významnou úlohu v utváření práva v praxi, vyplňování mezer v zákonech i jako návod pro činnost a fungování cílové skupiny subjektů. Vydaná rozhodnutí se zabývala problematikou spolků včetně pobočných spolků, odborových organizací, obecně prospěšných společností, společenství vlastníků jednotek, ale i politických stran a hnutí. Výběr z těchto rozhodnutí přinášíme níže. Právní věta soudního rozhodnutí obsahuje to podstatné, o co v dané věci šlo, a jaký právní názor k tomu soud zaujal.
Vydáno: 03. 08. 2020