Václav Dobrozemský
- Článek
V poslední třetí části se věnujeme problematice adresných záměrů, procesu hodnocení žádostí došlých vyhlašovateli a projednání příslušnými obecními orgány. Součástí příspěvku jsou i vzory nejčastěji používaných dokumentů. Jaké jsou důsledky nezveřejněného nebo vadně zveřejněného záměru?
- Článek
V druhé části příspěvku zabývající se institutem záměru dispozic s majetkem obce se zaměříme na jeho obsahové náležitosti. Analyzujeme i problematiku stanovení bližších podmínek záměru, tzv. nabídková řízení. Příspěvek se taktéž věnuje povinnostem spojeným s publikací záměru na úřední desce obecního úřadu.
- Článek
Obec jako veřejnoprávní korporace může vlastnit majetek a vystupovat vlastním jménem v právních vztazích. Při nakládání se svým majetkem má v zásadě stejné postavení jako jakýkoliv jiný vlastník, ovšem majetek, s nímž hospodaří, má povahu veřejného majetku. S ohledem na skutečnost, že obec je subjektem veřejného práva, jsou na ni zákonem kladeny specifické požadavky. Tyto požadavky jsou odůvodněny potřebou zajistit maximální transparentnost, účelnost a přístup veřejnosti. Jedním z těchto specifických požadavků je povinnost zveřejnit záměr disponovat s vymezeným majetkem před schválením vlastního právního jednání (smlouvy). Právě o problematice záměru dispozice s obecním majetkem pojednává následující příspěvek.
- Článek
Podle ústavního pořádku České republiky mají obce právo na samosprávu. Dle čl. 101 odst. 1 Ústavy 1) je obec samostatně spravována zastupitelstvem. Dle čl. 101 odst. 4 Ústavy může stát zasahovat do činnosti územních samosprávných celků jen, vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Výjimkou z pravidla, že obec spravují volené orgány, a formu zásahu státu do samosprávy představuje institut správce obce, o němž pojednává následující text.
- Článek
V sérii příspěvků v tomto periodiku jsme se v uplynulém období zabývali problematikou odměňování členů zastupitelstev obcí, včetně analýzy nové právní úpravy promítnuté do novely zákona o obcích , která nabyla účinnosti 1. 1. 2024. V tomto příspěvku se zaměříme na odměňování osob, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce ve výborech zastupitelstva, komisích rady či zvláštních orgánech obce.
- Článek
Právní úprava odměňování zastupitelů je obsažena v zákoně č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích “). Systém odměňování zakotvuje měsíční odměnu za výkon funkce uvolněných a neuvolněných členů zastupitelstev obcí. Tyto dvě kategorie zastupitelů, respektive rozdíl mezi nimi, je zásadní. Rozdíl spočívá v tom, že uvolnění členové zastupitelstva mají nárok na odměnu za výkon funkce automaticky ze zákona, o jejich odměně tudíž žádný orgán nerozhoduje. Neuvolněným zastupitelům může být odměna poskytnuta, což znamená, že o tom, zda poskytnuta bude a v jaké výši, rozhoduje příslušné zastupitelstvo. Následující příspěvek se věnuje specifickým odměnám zastupitelů, z nichž některé jsou právě vázány na rozlišení výše zmíněných kategorií zastupitelů.
- Článek
Územní samosprávné celky mohou zřizovat k plnění úkolů ve veřejném zájmu speciální typ právnické osoby – příspěvkovou organizaci. Tyto subjekty reguluje zejména zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů , ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon obsahuje speciální úpravu týkající se majetkové problematiky příspěvkových organizací a vztahu ke svému zřizovateli. Aktuální příspěvek se zabývá problematikou dispozic s majetkem, který je příspěvkové organizaci svěřen svým zřizovatelem, ale také majetkem ve vlastnictví příspěvkové organizace.
- Článek
V současné době je v legislativním procesu vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb. , o krajích (krajské zřízení ), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“). Jedná se o sněmovní tisk č. 499. Nabytí účinnosti tohoto zákona se přepokládá dne 1. 1. 2024.
- Článek
Zákony regulující postavení územních samosprávných celků určují pravidla pro odměňování členů zastupitelstev. Kromě jiného stanoví dvě kategorie zastupitelů – uvolněné a neuvolněné. Rozdíl spočívá v tom, že uvolnění členové zastupitelstva mají nárok na odměnu za výkon funkce ze zákona, tedy automaticky bez toho, aby výši odměny stanovilo zastupitelstvo. Zákonodárce se v minulosti zabýval problematikou kumulace funkcí a novelou municipálních zákonů zavedl snížení odměny zastupitelů, pokud vykonávají jiné vyjmenované veřejné funkce. Tato novela byla i předmětem řízení u Ústavního soudu.
- Článek
Tajemník úřadu je jednou ze stěžejních osob v územním samosprávném celku, respektive v jeho úřadu. Tajemník je nadřízen všem zaměstnancům obce zařazeným do úřadu územního samosprávného celku 1) a plní vůči nim úkoly zaměstnavatele. Je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti s tím, že tuto odpovědnost má přímo vůči starostovi obce. V jednom z minulých čísel 2) jsme se zabývali právním postavením a pravomocemi tajemníka úřadu, aktuální příspěvek se věnuje krokům směřujícím k jeho jmenování a procesu výběrového řízení.
- Článek
Tímto textem navazujeme na sérii příspěvků, které se věnují příspěvkovým organizacím zřizovaným územními samosprávnými celky, se zaměřením na organizace zřizované obcemi. Následující text se věnuje postavení a pravomocím orgánů obce, které plní vůči příspěvkovým organizacím úkoly zřizovatele. Jak dokazuje rozhodovací praxe soudů, i na této problematice lze dokladovat dělbu moci mezi zastupitelstvo a radu ve vztahu k vyhrazeným pravomocem.
- Článek
Po delší době můžeme v oblasti odměňování členů zastupitelstev sledovat významné změny, respektive jejich přípravu. Začátkem roku 2023 zaslalo Ministerstvo vnitra do meziresortního připomínkového řízení návrh na změnu zákonů upravujících postavení územních samosprávných celků, jejímž předmětem mají být i změny v odměňování zastupitelů. Nejvýznamnější z nich má být zakotvení automatické valorizace odměn. V květnu 2023 vyhlásil Ústavní soud nález, jímž zčásti vyhověl návrhu skupiny senátorů a dnem 31. 12. 2023 zrušil některá ustanovení zákonů týkající se územních samosprávných celků v souvislosti s odměňováním zastupitelů včetně nařízení vlády o odměňování.
- Článek
Navazujeme na sérii příspěvků, které analyzovaly pracovněprávní vztahy příspěvkových organizací. Následující text se zabývá problematikou, která se v praxi často a běžně vyskytuje, právní úprava je však velmi stručná a uživatelský základ tak dotváří rozhodovací praxe soudů, a to jak v rovině civilního, tak trestního práva. V praxi můžeme zaznamenat, že příspěvkové organizace i jejich zřizovatelé k této problematice přistupují různými způsoby.
- Článek
Zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech “), vymezuje speciální typ právnické osoby – příspěvkovou organizaci. Jedná se o subjekt veřejného práva zřízený k plnění úkolů ve veřejném zájmu a jde o jednu z forem veřejného ústavu.1) Příspěvkové organizace podle tohoto zákona mohou zřizovat územní samosprávné celky (obce, kraje) pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové2) a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Může se typicky jednat o školy a školská zařízení, nemocnice, zařízení sociálních služeb, kulturní zařízení (kina, divadla, kulturní domy, muzea), organizace zajišťující správu a údržbu komunikací, domovního fondu a dalších nemovitostí apod. Následující příspěvek se zabývá stěžejním dokumentem pro fungování příspěvkové organizace, totiž zřizovací listinou.
- Článek
Volební mezidobí v obcích – postavení, pravomoci a kooperace dosavadní rady a nových funkcionářů obce JUDr. Václav Dobrozemský Shrnutí Zákon o obcích obsahuje řešení správy obce v tzv....
- Článek
S příchodem nového roku opět nabízíme přehled zajímavých soudních rozhodnutí vydaných v případech týkajících se oblasti neziskových organizací. Přestože v českém právním prostředí nemají soudní rozhodnutí precedentní povahu, zaujímají významnou úlohu v utváření práva v praxi, vyplňování mezer v zákonech i jako návod pro činnost a fungování cílové skupiny subjektů. Vydaná rozhodnutí se zabývala problematikou spolků, odborových organizací, společenství vlastníků jednotek, zájmových sdružení právnických osob či honebního společenstva. Výběr z těchto rozhodnutí přinášíme níže. Právní věta soudního rozhodnutí obsahuje to podstatné, o co v dané věci šlo a jaký právní názor k tomu soud zaujal.
- Článek
Zákon o obcích dává zastupitelstvu obce možnost zřizovat výbory jako své poradní, iniciativní a kontrolní orgány. Výbory tudíž nejsou orgány obce, ale orgány zastupitelstva obce. Plní úkoly, kterými je zastupitelstvo obce pověřilo, a svá stanoviska a návrhy předkládají zastupitelstvu obce. Nemohou však vykonávat žádnou rozhodovací pravomoc, a to ani v případě, že by jim ji svěřilo zastupitelstvo obce. Nemají pravomoc ukládat úkoly či realizovat opatření k nápravě, mohou však iniciovat opatření k nápravě prostřednictvím zastupitelstva obce.
- Článek
Obce v České republice jsou řízeny a spravovány jednotlivými orgány. Jejich postavení, pravomoci, způsob ustavení a další záležitosti upravuje zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích “). Mezi dva kolektivní orgány obce patří zastupitelstvo a rada. Zákon o obcích upravuje princip dělby moci na úrovni obce a každému z těchto orgánů stanoví pravomoc rozhodovat v určitých věcech samostatné působnosti obce. Zákon výslovně vymezuje tzv. vyhrazené pravomoci. V případě nevyhrazených pravomocí umožňuje, aby zastupitelstvo na sebe některé pravomoci vztáhlo. Právě tomuto institutu se věnuje následující příspěvek.
- Článek
Navazujeme na příspěvek z minulého čísla časopisu UNES č. 7–8/2022 na s. 21 tohoto periodika, který se zabývá problematikou místního referenda. Obsahem první části byly zejména podmínky přípustnosti a konání referenda, podmínky pro hlasování v něm, náležitosti návrhu na jeho konání a institut přípravného výboru a rozhodování o jeho vyhlášení. Druhá část se zaobírá procesními aspekty a podmínkami samotného hlasování, problematikou platnosti a závaznosti či soudní kontrolou ve věcech místního referenda.
- Článek
Na základě rozhodnutí prezidenta republiky č. 81/2022 Sb. ze dne 5. 4. 2022 byly v termínu 23.–24. 9. 2022 vyhlášeny volby do zastupitelstev obcí. Komunální volby se konají jednou za čtyři roky a touto dobou je také vymezeno volební období zastupitelstev obcí, jak stanoví Ústava České republiky . S ukončením stávajícího a se zahájením nového volebního období zastupitelstev obcí jsou spojeny další kroky a úkony, které je potřeba realizovat, čemuž se věnuje následující příspěvek.