V následujícím příspěvku bychom volně navázali na příspěvek uveřejněný v časopisu UNES č. 5-6/2025 na s. 10 a na příspěvek uveřejněný v tomto čísle na s. 19 týkající se finančních investic u obcí. Nyní se budeme věnovat podílům v obchodních společnostech. Příspěvek nabízí názorné příklady zahrnující nejen peněžité, ale i nepeněžité vklady, a zabývá se i otázkami vkladového ažia. Diskutována je také úprava ocenění ekvivalencí a jejích důsledků pro účetnictví obcí, včetně problematiky oceňování reálnou hodnotou podle zákona o účetnictví a s tím související daňová pravidla. Tento článek poskytuje komplexní přehled o řízení finančních investic formou obchodních podílů obcí v kontextu účetních a zákonných požadavků.
Účast na obchodních společnostech
Ing.
Zdeněk
Morávek
Dalším případem finančních investic je podíl na obchodních společnostech, tedy účtování na účty 061, 062 a 069. Příslušný účet je závislý na výši podílu, jak jsme uváděli v předchozích částech.
Oceňování
Pořizovací cenou
Významným aspektem tohoto účtování je oceňování. Jak vyplývá z § 25 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o účetnictví“), podíly, cenné papíry a deriváty se oceňují pořizovacími cenami, kdy pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související.
Příklad 1
Město založilo s. r. o. k údržbě zeleně a dalším souvisejícím činnostem, založení proběhlo peněžitým vkladem ve výši 200 000 Kč. Dále byly v souladu se založením uhrazeny notářské a právní poplatky ve výši 20 000 Kč.
Tyto poplatky představují náklady související s pořízením podílu, celková pořizovací cena tedy činí 220 000 Kč. Tato částka bude zaúčtována na účet 061, město vlastní 100% podíl ve společnosti.
V případě, že se nebude jednat o peněžitý vklad, bude rozhodující ocenění tohoto vkladu, zpravidla na základě znaleckého posudku, a následně započítání na vklad na straně přijímající společnosti. Uveďme zjednodušený příklad.
Příklad 2
Město založilo s. r. o., a to nepeněžitým vkladem v podobě stavby, jejíž účetní zůstatková hodnota činí u města 4 200 000 Kč.
Ocenění stavby dle znaleckého posudku činí 6 mil. Kč. Předpokládejme, že stavba bude započtena na vklad v plné výši dle znaleckého posudku. Město tak disponuje vkladem ve výši 6 mil. Kč, ale ocenění v účetnictví města bude ve výši účetní zůsta