Ing. Zdeněk Morávek

Sportovní spolek, plátce DPH, který reprezentuje univerzitu, s ní uzavřel smlouvu o spolupráci, na základě které škola přispěje na fungování spolku částkou 250 000 Kč. Formulace ze smlouvy je následující: „1) Spolupráce smluvních stran, jež je předmětem této smlouvy, se uskutečňuje formou vzájemně výhodné spolupráce v oblastech, jež jsou podle této smlouvy předmětem činnosti smluvních stran, zejména pak rozvojem vzájemné spolupráce v oblasti činnosti univerzitního hokejového klubu. 2) Spolupráce podle předchozích ustanovení této smlouvy se realizuje zejména formou vzájemné podpory a mediální propagace, společných PR aktivit, spolupráce při organizaci volnočasových aktivit, podpory užšího propojení sportu a vysokoškolského studia apod. Smluvní strany se pak dale vzájemně dohodly, ze UNIVERZITA bude na podporu KLUBU jak výše uvedeno v tomto článku každý rok vyplácet částku ve výsi 250.000 Kč..." 1. dotaz zní, zda z pohledu daně z příjmů lze na tento příspěvek nahlížet jako na bezúplatné plnění a využít z pohledu spolku osvobození od daně dle § 20 odst. 8 ZDP, případně využít jiné osvobození v zákoně nebo se bude jednat vždy o příjem podléhající dani z příjmu? (samozřejmě pokud nevyužijeme § 18a odst. 1 a) ZDP) 2. dotaz zní, zda v tomto případě lze na příspěvek nahlížet jako na příjem z hlavní činnosti, která dle § 5 ZDPH není ekonomickou činností pro spolek a není tak dle § 2 ZDPH předmětem daně nebo podle Vašeho názoru předmětem daně je a na tuto částku by měla být vystavena standardní faktura?

Jsme základní škola (příspěvková organizace). Zaměstnancům přispíváme ročně částkou 1 000 Kč na nákup vstupenek do divadel, na nákup vitaminových prostředků apod. Někteří mají zájem pod vedením určitého instruktora (předváděcího cvičitele) navštěvovat hodiny cvičení, např. pilates, jogu apod. Je možno i na tento druh vyžití příspěvek poskytnout?

Naše základní škola pořizovala novou skluzavku na hřiště. Na faktuře je uvedeno: Skluzavka laminátová v částce 19 422 Kč, demontáž a likvidace stávající skluzavky a montáž nové skluzavky v ceně 3 500 Kč, plastová deska – výměna demontáž montáž v ceně 2 000 Kč, doprava bude upřesněna. Budu zařazovat do majetku, až mi přijde faktura za dopravu? A  budou všechny tyto ceny součástí pořizovací ceny nové skluzavky? 

Jsme střední škola, zřízená krajem. Naše mzdová účetní poslala na finanční úřad pozdě vyúčtování daně z příjmů fyzických osob 2023, tzv. tvrzení daně, ale daň byla během roku 2023 řádně placena. Byla nám FÚ předepsána pokuta za pozdní podání tvrzení daně. Zažádali jsme o prominutí. Není ještě vyřízeno, tedy jsme zatím pokutu uhradili. Neprominutou částku budeme požadovat po mzdové účetní? Jak správně v tomto případě postupovat a jak o tomto správně účtovat?

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na problematiku sportovních služeb poskytovaných neziskovými subjekty z pohledu DPH, tedy úpravy zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), a dokončili téma započaté v minulém čísle časopisu UNES č. 5/2024 na s. 10. Jak jsme již uváděli, novelou ZDPH provedenou zákonem č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček), byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti sportu. U většiny služeb v oblasti sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %.

Máme bytový dům o pěti bytech a 7 vlastnících. Jsme vlastníci podílů na bytovém domě. Chceme si na katastru podíly převést na bytové jednotky. Budeme si muset založit SVJ a vést účetnictví?

SVJ v roce 2023 mělo na spořicím i běžném účtu úroky, které byly zdaněny srážkovou daní. Tyto úroky tvoří hospodářský výsledek-zisk o kterém bude rozhodovat shromáždění vlastníků na nejbližší schůzi. Pokud by došlo k variantě a) HV by byl rozdělen dle podílu vlastníků a převeden na dlouhodobé zálohy na opravy ("fond oprav")-je toto příjmem vlastníka, který bude muset případně zdanit vlastník? b) HV bude použit na úhradu nákladů spojenou se správou a údržbou-vlastník nemusí zdaňovat?

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na problematiku kulturních a sportovních služeb poskytovaných neziskovými subjekty z pohledu DPH, a tedy úpravy zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “). Novelou ZDPH provedenou zákonem č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček), byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti kultury a sportu. U většiny služeb v oblasti kultury a sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %. Častým praktickým problémem při uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu je, že stejné činnosti jsou zdanitelným plněním, pokud je provádějí podnikatelské subjekty, a že jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je provádějí právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. V seznamu služeb, které podléhají snížené sazbě 12 %, jsou uvedeny také služby označené jako oprávnění ke vstupu na vybrané kulturní akce a do kulturních zařízení.

Likvidátor občanského sdružení zaslal finanční prostředky, které zůstaly při likvidaci občanského sdružení jiné obecně prospěšné společnosti s obdobou činností. Na jaký účet zaúčtuje o. p. s. takto získané prostředky?

Jsme základní škola, příspěvková organizace. V evidenci majetku máme 7 ks lyžařských běžeckých setů pořízených v roce 2014. Pořizovací cena jednoho setu činila 3.720 Kč. V letošním roce jsme se rozhodli opotřebované, ale funkční sety odprodat jiné základní škole za oboustranně dohodnutou cenu 13.020 Kč, což je 50 % z celkové hodnoty setů v době pořízení. Je možné pouze na základě vzájemné dohody stanovit takto cenu již nevyužívaného a opotřebovaného inventáře, sepsat kupní smlouvu a nebo je potřeba k tomu odborný posudek?

V následujícím textu se zaměříme na některé praktické otázky podání daňového přiznání za rok 2023. Věnovat se budeme zejména lhůtám pro podání a způsobům, jak s nimi pracovat, abychom dosáhli optimálního termínu podání daňového přiznání.

Jsme střední průmyslová škola, PO zřízená JMK. V roce 2023 jsme využili možnost úročení volných peněžních prostředků na spořících a termínovaných vkladech na BÚ. Tím jsme dosáhli výnosů (SU662) ve výši 420 000 Kč. Srážkovou daň z těchto úroků jsme účtovali na SU 591. Jsou dosažené čisté výnosy z těchto kladných úroků ze spořících účtů a termínovaných vkladů předmětem daně z příjmu PO? Setkala jsem se z názorem, že v daňovém přiznání k dani z příjmu PO za rok 2023 mohu tyto čisté výnosy uvádět na ř. 120 a srážkovou daň, kterou jsem účtovali na SU 591 vyloučit na ř. 101. Tímto způsobem by nebyly kladné úroky předmětem daně z příjmu. 

Podle § 5 vyhlášky č. 114/2002 Sb. lze z fondu FKSP hradit pořízení hmotného majetku, který slouží kulturním a sociálním potřebám zaměstnanců. Naše účetní jednotka pořídila z FKSP dlouhodobý hmotný majetek za 81.000 Kč. Na kartu majetku jsme připsali informaci, že Dl.HM byl pořízen z FKSP. Při zařazení majetku do užívání a jeho následném odepisování jsme postupovali dle nám dostupných materiálů následovně. K dlouhodobému majetku se po zařazení do užívání chováme jako k vlastnímu majetku ( jako kdyby nebyl pořízen z FKSP ) a stal se tak součástí veškerého dlouhodobého majetku evidovaného v naší PO . Podle dostupných výkladů k ČÚS 704 - bod 5.5 . jsme účtovali pořízení DHM následovně : 1. 042/ 321 81.000 Kč 2. 022/ 042 81.000 Kč 3. 412/648 81.000 Kč. Zároveň s bodem 2. jsme proúčtovali zdroj financování (bod 3.) 412/ 648 namísto obvyklého zápisu 416/401. A zde si nejsme jisti správností svého postupu, protože v daném okamžiku (pro zjednodušení dotazu abstrahujeme nyní od fáze odepisování 551/082 a zároveň ve stejné hodnotě 401/416 ) se nám nekryje zůstatková cena majetku s účtem jmění 401. ZC (de facto PC ) je 81.000 Kč a hodnota na účtu 401 je 0 Kč. Jsme si vědomi toho, že zdroje a prostředky z FKSP nezle převádět do jiných fondů , je proto nutné účtovat o přímém použití FKSP bez převodu do fondu investic. ČÚS 704 - bod 5.5 počítá však jen se zápisem 412/648 , nikoliv se zápisem 412/401, který by se nám pro náš případ pořízení dlouhodobého hmotného majetku, který chceme dále odpisovat, hodil. Je tomu tak proto, že se obecně předpokládá, že z FKSP bude pořízen jen drobný DHM a ten se účtuje 558/321, 412/648, 028/088? Jak máme proúčtovat pořízení Dl.HM z FKSP a zároveň zachovat pravidlo, že ZC majetku je rovna účtu 401 - jmění? 

Jsme škola, která vede FKSP dle zákona č. 250/2000 Sb. Máme nastavenou vnitřní směrnici o FKSP. Je nutné mít určeného správce FKSP, nebo stačí správce rozpočtu, příkazce operace dle zákona o finanční kontrole v organizaci? U nás je to ekonom a ředitelka školy.

Může základní škola odprodat na základě kupní smlouvy lyžařský běžecký set? Tento set byl zakoupen před 10 lety v pořizovací ceně 3720 Kč a škola ho už nevyužívá. Zahrnuje lyže, boty a hůlky. Pokud ano, je potřeba, aby cena, za kterou by se odprodal, byla stanovena odborníkem, anebo je možno udělat pouze odhad našimi zkušenými učiteli-lyžaři? Z evidence majetku by se odepsal jako odprodaný majetek?

Roční zúčtování záloh je konkrétně upraveno v § 38ch zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), ale váže se k němu řada dalších ustanovení ZDP . Smyslem ročního zúčtování je, aby zaměstnanci, kteří kromě příjmů ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně od více plátců nemají jiné zdanitelné příjmy, nebyli zatěžováni povinností podávat daňové přiznání. Výsledného celoročního zdanění je tak u těchto poplatníků dosaženo prostřednictvím ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, o které mohou ve stanovené lhůtě požádat svého zaměstnavatele.

Jsme základní škola, příspěvková organizace. V zásadách hospodaření s prostředky FKSP máme v roce 2023 uvedeno, že příspěvek na penzijní připojištění budeme poskytovat ve výši 600 Kč na zaměstnance. Tuto částku jsme poslali ještě v měsíci lednu a únoru 2024 na účty zaměstnanců u PF. Jelikož dle nové právní úpravy je povinnost 50 % z přídělu vyčlenit na produkty spoření na stáří zaměstnanců pro všechny zaměstnance, nejsme schopni tuto částku v uvedené výši dodržet pro rok 2024 a musíme ji podstatně snížit. Bylo by v pořádku, kdybychom nyní 2 měsíce příspěvek na jednotlivé účty zaměstnanců neposílali a v květnu ho poslali již snížený, abychom se „vešli“ do účelově vázaných finančních prostředků? 

Jsme základní škola, tvoříme FKSP. Z fondu poskytujeme dary při životních jubileích i osobám, které jsou našimi důchodci. V zásadách máme stanovenou částku 600 Kč. Za 500 Kč kupujeme dárkové karty, za zbytek květinu. Jak budeme těmto osobám tyto dary danit, když nemají u naší organizace žádný příjem?

Zapsaný spolek (jehož účelem je „všestranná podpora a rozvoj basketbalu a to zejména sportovní činností členů spolku“ a dlouhodobě vykonává sportovní činnost a má širokou členskou základnu od dětských až po dospělé kategorie) obdrží finanční příspěvek z nadačního fondu. Nadační fond má mimo jiné ve statutu zapsán tento účel: „podpora a rozvoj aktivit fyzických a právnických osob sledujících obecně prospěšné cíle v oblasti rozvoje vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, zejména v oblasti rozvoje letectví, modelářství, turistiky, míčových a vodních sportů“. Spolek příspěvek použije na nákup starší sportovní haly (uzavře KS se současným vlastníkem a následným zápisem do katastru nemovitostí spolek nabyde pozemek jehož součástí je stavba = sportovní hala = vnitřní sportoviště s tribunami vč. zázemí tj. šatny, sociální vybavení a sprchy, kanceláře, odpočinkové místnosti atd.). Co se týká následného využití nemovitosti spolkem nabízejí se tyto možnosti: A) využití haly jen pro spolkové účely = hlavní činnost spolku; B) využití haly částečně pro hlavní činnost spolku a částečně pro vedlejší (ekonomickou) činnost tzn. různé formy pronájmu nebo poskytnutí prostor za úplatu jiným subjektům a to v termínech, kdy nebude využití ze strany spolku; C) využití celé haly jen pro vedlejší (ekonomickou) činnost. Předpokládáme, že spolek přijatý příspěvek z nadačního fondu nezdaní při následném využití podle bodu A), jelikož nemovitost využije v plném rozsahu pro svoji spolkovou činnost. Jak je tomu ale v případech využití podle B) a C), kdy spolek bude nemovitost využívat pro svoji hlavní činnost pouze částečně a nebo dokonce vůbec, a celou nemovitost využije k vedlejší (ekonomické) činnosti? Podle našeho názoru spolek nezdaní přijatý příspěvek ani pokud by pořízenou nemovitost využíval v souladu s body B) a C). Tento závěr opíráme o ustanovení § 19b odst. 2 písm. b) ZDP, které říká „Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem poplatníka, který je 1. veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území České republiky, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 nebo jeho kapitálové dovybavení,…“. Tedy je buď splněn účel využití příspěvku vymezený v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 ZDP (u varianty A, možná i B), ale i kdyby nebyl (jako by to mohlo být pravděpodobně dovozeno u varianty C, i když výsledný zisk z vedlejší činnosti spolku logicky podpoří hlavní činnost spolku), tak je stejně naplněna podmínka pro osvobození přijatého příspěvku od zdanění, protože pořízení nemovitosti do majetku zapsaného spolku = kapitálové dovybavení. Je tento náš závěr správný? Děkuji.

Jsme státní příspěvková organizace (zřizovatel je OSS). Potřebovala bych prosím vědět, jestli při uzavření smlouvy (Auto na operativní leasing mám účtovat na podrozvahu ve výši předpokládaných splátek nebo ve výši ocenění auta? A jakým způsobem se odúčtovává z podrozvahy? Při ukončení smlouvy a vrácení auta leasingové společnosti? nebo při úhradě splátek leasingové společnosti? Stejný dotaz mám k velkému kávovaru, který máme v nájmu a platíme měsíčně nájem. V jaké výši dát na podrozvahu a jak odúčtovat z podrozvahy?