Ing. Zdeněk Morávek

Koordinační výbory jsou nepochybně velmi užitečným zdrojem informací a výkladových stanovisek, v příspěvku jsme se zaměřili na ty nejnovější, které reflektují aktuální daňový vývoj a mohou být užitečné i pro praxi neziskových poplatníků.

Jsme příspěvková organizace. Tvoříme účetní rezervy na opravu nemovitého majetku. Můžeme rezervu vytvořit v plné výši v roce "n" a čerpat ji rovnou v roce "n+1". Neřešíme daňovou uznatelnost rezervy, jde pouze o rezervu účetní, tvořenou z důvodu nerealizace opravy v roce "n", ale v roce "n+1". V roce "n" se nepovedlo realizovat opravu, v roce "n+1" nejsou k dispozici provozní peníze. Rezerva má tedy sloužit k vykrytí finančního rizika. Není z pohledu hospodaření příspěvkových organizací jiná, vhodnější metoda pro převod provozních prostředků mezi lety, jedná-li se o tento případ, tedy finance budou v dalším roce použity na stejný účel jako byly určeny v původním roce?

Postupujeme správně při zúčtování fondu v nadačním fondu vedeného na účtu 911? Nadační fond přijímá finanční dary, které účtujeme 221/911. Následně je část peněz darována na účely vymezené v § 20/8 ZDP (911/221) a část peněz je použita na provoz nadačního fondu (kancelářské potřeby, nájem, mzdy, cestovné, právní služby atd.). Oproti těmto nákladům je jednou za čtvrtletí zúčtována z fondu částka ve výši nákladů 911/648. Jak je to ale s kurzovými rozdíly, které nám vznikají po konverzi měn nebo na konci roku při přecenění EUR bankovního účtu, na který přicházejí dary od dárců? Kurzové ztráty účtujeme na účet 545, zisky na účet 645. Dosud jsme kurzové rozdíly z účtu 911 nezúčtovávali, ale nejsme si jisti, jesli je to správně. 

Pokud zakladatel nadačního fondu, který realizuje kulturní činnost, věnuje tomuto fondu finanční částku, může si ji zakladatel odečíst ze základu daně dle § 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb? Na straně nadačního fondu, veřejně prospěšného poplatníka, může být tento dar osvobozen od daně z příjmu, pokud bude využit na kulturní činnost, anebo je dar od zakladatele v jiném režimu než dar od "cizí osoby" (například není předmětem daně)?

Spolek dal každému členovi představenstva věcný dar v hodnotě 1000 Kč. Členové představenstva za účast na jednání představenstva pobírají odměnu, tedy jsou přihlášeni na sociální a zdravotní a z odměny se jim sráží daň. Musí se dar v měsíci darování každému členovi představenstva započítat do příjmu jako naturální mzda a zdanit a zpojistnit? Nebo se hodnota tohoto daru posuzuje tak, že do limitu 21 983,50 Kč není předmětem daně? Kromě tohoto daru každý člen představenstva měl v roce 2024 ještě naturální příjem ve výši 4,1 tis. Kč z toho titulu, že spolek za členy představenstva uhradil pojištění odpovědnosti, tento byl zdaněn a zpojistněn.

Prosíme o zodpovězení otázky k možnosti tvorby zaměstnaneckého fondu (fondu pro benefity) ve státním podniku. 1. Existuje možnost založení fondu ve smyslu ustanovení § 19 odst. 5 zákona č. 77/1997 Sb. Jednalo by se o fond pro zaměstnance a účelem by bylo poskytování benefitů, v podstatě stejný účel jako FKSP. 2. Je možné mít 2 fondy – FKSP a Fond pro zaměstnance (jakožto další příděl) se stejným účelem. Dříve upravovala možnost dalšího přídělu vyhláška MF č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, po jejím zrušení stále zbývá možnost tvorby dalšího fondu ze zisku. Je možné takto postupovat?

V srpnu žádal zaměstnanec o 1 týden pracovního volna souvisejícího s účastí táborového vedoucího, zaměstnavatel mu vyhověl a zaplatil náhradu v max. možné výši. Následně si požádal o proplacení náhrady mzdy. Nyní přišlo zamítnutí žádosti z důvodu, že dle potvrzení organizátora není jeho činnost činností ve smyslu vedení kroužků, schůzek, tréninků, tj. přímé práce s dětmi a mládeži do 26 let ve smyslu přímého vedení dětí a mládeže v rámci volnočasových aktivit. Je nyní nutné opravit mzdu zaměstnance za srpen, překvalifikovat pracovní volno na dovolenou (neplacené volno) a zaslat opravné přehledy nebo je možné to ponechat, pouze zaměstnavatel tuto částku nebude mít kompenzovanou ze strany ČSSZ?

Jsme střední škola a máme autorizaci od Ministerstva průmyslu pro profesní kvalifikace pro pracovníky různých firem. Akreditaci MŠMT přímo pro tyto kurzy nemáme. Jak správně naložit s DPH? Bude toto osvobozeno? Četli jsme, že od r. 2025 nebude třeba akreditace MŠMT pro vzdělávací kurzy.

Dotaz se týká výkladu ZDP §18a bod 1 a). Počítají se při porovnání příjmů a nákladů na hlavní činnost do příjmů z hlavní činnosti i dotace z veřejných rozpočtů? Např. když bude mít subjekt náklady na hlavní činnost 400.000 Kč, výnosy z hlavní činnosti 250.000 Kč, členské příspěvky 50.000 Kč, dary 50.000 Kč a k tomu dotaci na provoz spolku ve výši 100.000 Kč (záměrně píšu na provoz, protože v ní není specifikováno, že je určena pouze na úhradu nákladů na hlavní činnost), tak bude dle výše zmíněného paragrafu porovnávat výnosy 350.000 (bez dotace) a náklady 400.000 Kč a tak na řádku 101 daňového přiznání vyloučí 250.000 Kč a 100.000 Kč dotaci, takže celých 350.000 Kč a následně na řádku 62 vyloučí i veškeré náklady na tuto hlavní činnost. Nebo se do příjmů počítá i dotace a tím tak nedojde k tomu, že by náklady na hlavní činnosti byly vyšší a na řádku 101 bude vyloučena pouze dotace a na řádku 62, že žádné náklady vylučovat nebudou? 

Jsme SŠ PO zřízená JMK. V současné době probíhá výstavba venkovního multifunkčního hřiště (umělý povrch s běžeckým oválem, uvnitř kterého je hrací plocha, na které jsou branky, vše oploceno). Financování investice je ze tří zdrojů: inv.příspěvek zřizovatele, příspěvek městyse obce, ve které sídlí škola a část z vlastního invest.fondu. Zatím neproběhla kolaudace. Můžeme do ceny pořízení investice zahrnout okolní sadbové úpravy, které přímo navazují na hranici hřiště? Cena 294 000 Kč. Škola také zajistila dovoz zeminy pro úpravu okolí za 6 000Kč. Dále pořízení zahradního domečku pro úschovu nářadí k tomuto hřišti. Cena 43 990 Kč, bude spojen se zemí na zabetonovaných patkách v bezprostřední blízkosti hřiště. Mohou být tyto náklady jako investiční a vstupovat do vstupní ceny hřiště? 

Bezúplatný příjem veřejně prospěšného poplatníka je osvobozen od daně z příjmů, pokud bude majetek využit na dosahování obecně prospěšných cílů. Znamená to, že musí být využit POUZE na obecně prospěšné cíle? Pokud se je podmínka splněna, ale majetek bude využit i pro jiný účel, jedná se o porušení podmínek pro osvobození? Příklad 1: Nadační fond má formou výpůjčky (zdarma) k dispozici prostory k naplňování obecně prospěšných cílů (neziskové semináře). Nájemné tedy neplatí, bezúplatný příjem nedaní (uplatní osvobození). Pokud v tomto prostoru bude současně také prodávat své publikace a u jedné půjde o prodej ziskový (tedy vedlejší, hospodářská, činnost, zisk bude zdaněn), dojde k porušení podmínky pro osvobození bezúplatného příjmu (hlavní činnost v prostoru dále trvá)? Příklad 2: Nadační fond získá darem automobil. Bezúplatný příjem nedaní (uplatní odpočet) a automobil používá k naplňování obecně prospěšných cílů. Pokud následně automobil prodá, jedná se o porušení podmínek pro osvobození a musí dar zpětně dodanit?

Organizační složka státu vlastní rekreační chatu, kterou užívá k rekreaci svých zaměstnanců, příp. jejich rodinných příslušníků. Chatu lze užívat pouze v období od dubna do září, jinak je chata zavřená (z provozních důvodů – nemá topení atp.). V pravidlech hospodaření s prostředky FKSP má OSS stanoveno, že z fondu se hradí veškeré náklady na provoz chaty, v případě rekreace pak stanoví dopředu pevnou částkou platbu za ubytování pro zaměstnance a další účastníky rekreace. Vzhledem ke změnám ve financování FKSP od r. 2024, zejm. snížení základního přídělu do fondu, chce OSS využít § 68 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a na konci roku přeúčtovat 50 % nákladů za provoz této chaty z výdajů SR na účet FKSP. Je možné takto postupovat? Chata se k jiným účelům než rekreaci nevyužívá, ani k tomu není uzpůsobena.

Předmětem příspěvku je registrační povinnost daňových subjektů. Nejdříve se zaměříme na základní úpravu této povinnosti včetně změn, které byly přijaty od roku 2024. Důležitá je také forma a způsob podání, kterým je tato povinnost splněna. Dále se článek zaměřuje na právnické osoby a speciálně na splnění této povinnosti u veřejně prospěšných poplatníků. Poslední část příspěvku je zaměřena na registrační povinnost k dani z přidané hodnoty s tím, že prostor je věnován také oblasti identifikovaných osob.

Naše škola je neplátce DPH. Musím začít sledovat obrat, naše „provozní“ výnosy se pohybují těsně pod 2 mil. Kč. Jaké položky se do obratu DPH počítají? Máme výnosy ze školní jídelny - cizí strávníci, zaměstnanci a žáci, výnosy z pronájmu tělocvičny, bazénu a sauny, výnosy z úplat z MŠ, ŠD, ZUŠ a kroužků. 

Společnost s r. o. vlastní byt v bytovém domě. Měsíčně hradí zálohy na energie společenství vlastníků vč. správy a příspěvku do fondu oprav. Nájemníkovi stanovil zálohy na platbu energíí dle výpočtového listu společenství vlastníků s tím, že chce od nájemníka hradit jako další položku (součástí nájmu) i tento poplatek za správu a příspěvek do fondu oprav. Může tedy s. r. o. účtovat o poplatku za správu a příspěvek do fondu oprav přímo celé do nákladů, když proti tomu má i nájem včetně těchto poplatků definovaných ve smlouvě jako součást nájmu? Jak by to pak bylo s fondem oprav, v případě, že se s. r. o. rozhodne byt prodat?

Prosím o kontrolu účtování příkladů popř. opravu účtování. Přijatá záloha od majitele bytu na účet 221/955 fond oprav 1000,- Kč, zálohy na služby 221/324001 100,- voda/324002 100,- energie apod. Pak přijatá faktura na vodu 324001 / 321 a energie 324002 / 321, tím zjistím jaký je stav účtu záloh dle analytiky, voda, energie apod. Přijaté faktury, které se týkají údržby domu např. revize, vedení účetnictví apod. účtuji do nákladů 518/321, ne přes zálohy 324. Přijaté faktury na opravy domu z fondu účtuji 955 / 321. Na konci roku pak přeúčtuji částky z nákladů na dům z 5... účtů na 955/648, kladné úroky účtuji na 221/644, je to jediný zisk, který se po uzavření roku přeúčtuje do fondu 931/911.

Věnujme se aktuální judikatuře v oblasti daňového režimu členských příspěvků, jak v oblasti daně z příjmů, tak v oblasti daně z přidané hodnoty. Právní úprava přijatých členských příspěvků v případě daně z příjmů i daně z přidané hodnoty je poměrně stručná a některé spolky mají v praxi tendence ji obcházet. Tato praxe však nenašla pochopení u finanční správy a následně se stala předmětem soudních sporů. Přinášíme, kromě rozboru samotných soudních rozhodnutí, také návod, jak správně posoudit daňový režim přijatých členských příspěvků a v jakých případech existuje reálné riziko odlišného pohledu finanční správy.

Obecně prospěšná společnost v rámci hlavní činnosti poskytuje osobní asistenci. Tyto služby jsou hrazené z dotací a částečně z fakturace klientům. Faktury klientům jsou účtovány do daňových výnosů. Po odečtu dle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů o. p. s. neplatí daň. Může o. p. s. k nezaplaceným fakturám (splňují náležitosti dané zákonem o rezervách) vytvořit opravnou položku?

Do vyúčtování dotace za školní rok 2022/2023 patří i ty náklady předmětného školního roku, jejichž úhrada proběhne až v následujícím školním roce, tj. v 09/2023 (např. mzdy a příslušné odvody). Mohu na dohadnou položku k 31. 8. 2023 zaúčtovat fakturu za účetnictví, která se vztahuje k 08/2023, ale byla vystavena v 09/2023 a uhrazena až v 10/2023? Jedná se o soukromou školu, která obdržela dotaci na provoz z MŠMT. 

Jako veřejně prospěšný poplatník konkrétně domov důchodců - příspěvková organizace, tj. poskytovatel sociálních služeb zapsaný v registru poskytovatelů sociálních služeb – řešíme dlouhodobě problém se správným způsobem zdanění přijatých příspěvků na péči. Příspěvek na péči (dále jen „příspěvek“) se poskytuje osobám, které jsou z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění pomoci, která může být poskytována prostřednictvím sociálních služeb nebo jiných forem pomoci při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. Příspěvek je poskytován na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách), a vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 505/2006 Sb.). Nárok na příspěvek má v § 4 odst. 1 zákona o sociálních službách osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb. V souladu s § 18a odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů u veřejně prospěšných poplatníků nejsou předmětem daně dotace, příspěvky, podpora nebo jiná plnění z veřejných rozpočtů. Jedná se o příjmy taxativně vymezené a hrazené z veřejných rozpočtů. Jelikož příjem v podobě příspěvku je příspěvek konkrétnímu uživateli služeb, který je pouze vyplácen přímo poskytovali služeb Úřadem práce, jedná se, podle našeho názoru, o příjem za služby pro uživatele a tím se jedná pouze o náhradu za poskytnuté služby hrazené z jiných zdrojů, jedná se o platbu uživatele jiným způsobem. Je naše úvaha správná, že tento příspěvek nelze zařadit do příjmů, které nejsou předmětem daně dle § 18a odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Jedná se o příjem, který nebude předmětem daně pouze za podmínky, že výdaje vynaložené podle zákona budou vyšší než tento příjem (§ 18a odst.1 písm. a zákona o daních příjmů). O tomto příjmu se účtuje jako o službě, a to na účet 602. Nebo lze ze zákona dovodit, jelikož § 18a odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů není vázán na jiný předpis a Úřad práce zasílá domovu důchodců plnění z veřejného rozpočtu, že příspěvek na péči není předmětem daně a není podstatné, že se jedná o úhradu za uživatele sociální služby. Postupujeme správně, když daný příspěvek pohlížíme optikou § 18a odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů?