Změna v ukládání peněžitých trestů. Vetší šance poškozených v trestním řízení na vymožení jejich majetkových nároků?

Vydáno: 8 minut čtení

Novela trestního zákoníku , která byla dne 17. 7. 2025 podepsan prezidentem, směřuje k zásadní změně trestní politiky. Jejím cílem je snížení počtu vězněných osob a širší využívání alternativních trestů, zejména trestu peněžitého. Významnou změnou je částečná dekriminalizace trestného činu zanedbání povinné výživy, když nově zůstane trestné jen tehdy, pokud neplacení výživného způsobí nebezpečí nouze. Zákonodárce argumentuje nízkou účinností věznění neplatičů, avšak v praxi může mít tento krok sporné dopady. Zvýšení ukládání peněžitých trestů může současně posílit možnosti obětí domoci se náhrady škody. Dále dojde ke snížení horní hranice trestu odnětí svobody u krádeží spáchaných v recidivě, když nově za toto jednání bude hrozit maximální trest odnětí svobody ve výši 2 let místo stávajících 3 let.

 

Změna v ukládání peněžitých trestů. Vetší šance poškozených v trestním řízení na vymožení jejich majetkových nároků?
Mgr.
Dmytro
Krasovskyj
 
Úvodem
Poslanecká sněmovna dne 30. 5. 2025 v rámci 3. čtení schválila novelu zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“). Novela