Dmytro Krasovskyj

Dne 13. 2. 2024 byl ve Sbírce zákonů v částce 30 pod číslem 30/2024 Sb. vyhlášen nový zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla , s účinností již od 1. 4. 2024. Hlavním důvodem pro přijetí nového zákona bylo to, že stávající zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, byl v souvislosti se změnami právního řádu České republiky a v zájmu harmonizace s právem EU mnohokrát novelizován, což se odrazilo i na jeho přehlednosti. S ohledem na to, že není možné donekonečna novelizovat stávající zákon, bylo třeba přijmout nový, přičemž i nadále se jedná o právní normu, ve které se prolínají jak veřejnoprávní, tak i soukromoprávní prvky.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo komplexní novelu zákona č. 85/1996 Sb. , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii “), která je v danou chvíli v připomínkovém řízení a dle návrhu Ministerstva spravedlnosti by měla nabýt účinnosti k 1. 1. 2024. V případě, že dojde k jejímu přijetí, bude jednou z nejvýznamnějších změn zakotvení ochrany důvěrnosti informací při poskytování právních služeb advokátem.

Legislativa České republiky reaguje na pokračující vojenský konflikt na území Ukrajiny novelizací tzv. zákonů „Lex Ukrajina“. V danou chvíli vstoupil v platnost zákon č. 20/2023 Sb., ze dne 11. 1. 2023, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb. , o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a zákon č. 67/2022 Sb. , o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále jen „zákon č. 20/2023“). Níže bude blíže popsáno, jaké podstatné změny očekávají uprchlíky z Ukrajiny v souvislostí s nově přijatým a účinným zákonem.

Dne 30. 11. 2022 byl vyhlášen zákon č. 365/2022 Sb. , kterým došlo ke změně zákona č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „novela energetického zákona “), ve znění pozdějších předpisů. Přijetím tohoto zákona došlo k adaptaci části nařízení Rady EU 2022/1854 ze dne 6. 10. 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie1).

Vláda České republiky předložila další zákon, který reaguje na válečnou situaci na Ukrajině. Vládní návrh zákona byl podepsán prezidentem republiky dne 22. 6. 2022 a dne 27. 6. 2022 již byl vyhlášen ve Sbírce zákonů jako zákon pod č. 175/2022 Sb. , o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a o změně dalších zákonů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále „Lex Ukrajina II“)1).

Aktuálně se v Poslanecké sněmovně projednává zákon, kterým se mají novelizovat trestní předpisy, přičemž předmětná novela na jedné straně především reaguje na přijaté směrnice EU a na druhé straně má zakotvit do zákona č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník “), nový trestný čin „účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu“. Navržené novele trestního zákoníku se budu věnovat v tomto článku.

Dne 1. 7. 2021 nabyla účinnosti novela zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti “). Zákonodárci touto novelou především zavedli nový institut podpory zaměstnanosti. Jedná se o „příspěvek v době částečné práce“, který se bude vyplácet zaměstnavatelům s cílem udržení úrovně zaměstnanosti.

Dne 29. 4. 2021 byl Senátem schválen návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb. , o volbách do Parlamentu České republiky (dále jen „volební zákon “). Zákonodárci museli upravit volební zákon , jelikož část ustanovení byla v únoru tohoto roku zrušena Ústavním soudem poté, co skupina senátoru navrhla jejich zrušení.

Poslanecká sněmovna v nedávné době schválila novelu zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, jejímž cílem je zavedení nového institutu chráněného účtu do právního řádu České republiky. Poslanci si od této novely slibují, že zabrání neoprávněným exekucím účtů povinných. Hlavním smyslem předkládané novely by mělo být snížení rizika sociálního vyloučení a prevence kriminality dlužníků.

V důsledku koronavirové krize byla přijata opatření, která měla negativní vliv na ekonomickou situaci v České republice a mnohé podnikatelské obory byly silně postiženy, ať už přímo či nepřímo. V návaznosti na negativní vlivy, způsobené vládními opatřeními, byla přijata řada zákonů, které měly za cíl zmírnit tyto dopady. Tento článek se zaměří na novelu týkající se zákonů o daních.

Celý svět se v danou chvíli potýká s koronavirovou krizí a s tím spojenými problémy v oblasti ekonomiky. Jak spotřebitelé, tak i osoby samostatně výdělečně činné, přicházejí o příjmy a je tu tak pravděpodobnost, že se velké množství osob dostane do finanční tísně a nebudou moci splácet své závazky věřitelům. Na tuto situaci se snaží reagovat novela č. 186/2020 Sb. zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitel­ském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotře­bitelském úvěru“), která již nabyla účinnosti.

Poslanecká sněmovna projednává vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích “), a další související zákony1). Po vyjádření ústavně právního výboru bylo 3. čtení tohoto zákona zařazeno na pořad 35. schůze Poslanecké sněmovny. K rekodifikaci soukromého práva došlo v roce 2014 a zákon o obchodních korporacích je tak účinný již více než 5 let. Na základě aplikační praxe jej Ministerstvo spravedlnosti průběžně analyzovalo a vyhodnocovalo a dospělo k závěru, že nynější právní úprava je nedostatečná.

V této chvíli se v Senátu České republiky nachází návrh zákona, kterým se má novelizovat zákon č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů1). K novelizaci dochází zejména z důvodu optimalizace našeho právního řádu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2016/801/EU , o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair. Návrh novely zákona však jde nad rámec implementované směrnice. Zákonodárce se tímto snaží řešit například integraci cizinců do naší společnosti, a to s poukazem na zásadní roli integrace pro bezpečnost České republiky i jejích obyvatel. Tato novela je rozsáhlá a z tohoto důvodu zde blíže popíši pouze hlavní změny a novinky.

Ve Sbírce zákonů byla dne 5. 6. 2018 v částce 48 pod číslem 94/2018 Sb. publikována již další, v nekonečné řadě, novela zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), a téhož dne nabyla účinnosti. Nynější novela daňového řádu se zaměřuje na rozšíření přístupu daňových orgánů k informacím potřebným pro boj proti praní špinavých peněz. Podle důvodové zprávy cílem úpravy daňového řádu je zefektivnění boje s daňovými úniky. Novelizací se do právního řádu České republiky transponuje Směrnice EU upravující přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní špinavých peněz „DAC 5“ ze dne 6. 12. 2015.

Dne 1. 3. 2017 vstoupil v účinnost zákon č. 452/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb. , o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. Daná novela má za cíl transponovat evropskou směrnici 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 a adaptovat český právní řád tak, aby byl v souladu s nařízením 2015/751/EU ze dne 29. dubna 2015. Novelizací stávajícího zákona o platebním styku došlo k pozitivním změnám na trhu poskytování platebních služeb, neboť zejména spotřebitelé se dočkají posílení svých práv.

Zastoupení právnické osoby Právní úprava po rekodifikaci soukromého práva k právnickým osobám přistupuje s uplatněním tzv. teorie fikce. Z teorie fikce se dovozuje, že právnická osoba již nadále nemůže jednat sama za sebe, nemá svoji vlastní vůli a musí tedy být vždy zastoupena. Zastoupení právnické osoby se dá obecně rozdělit na dvě kategorie, a to zákonné zastoupení a zastoupení smluvní. V následujícím článku se budeme věnovat vybraným formám zákonného a smluvního zastoupení.

Novela zákoníku práce 1) č. 205/2015 Sb. , jež ruší zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, vstoupila v účinnost dne 1.10.2015 a přináší řadu změn v oblasti úpravy náhrady újmy za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Dosavadní zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, který byl platný od 1.7.2006, nikdy nenabyl účinnosti a účinná hmotně-právní úprava odškodňování za úrazy a nemoci z povolání byla obsažena pouze v přechodných ustanoveních zákoníku práce . Po dialogu se sociálními partnery se rozhodlo o zrušení zvláštního zákona a o zařazení odpovědnosti zaměstnavatele za úrazy a nemoci z povolání zpět do zákoníku práce , konkrétně do části jedenácté pod označením náhrada škody a nemajetkové újmy.