Řadě obcí komplikují jejich činnost požadavky dané zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Zákon podle mého názoru výrazně straní žadatelům o informaci a obce mají minimální možnost se těmto žádostem bránit. A to i v případě, že je zřejmé, že smyslem žádostí není získat informaci, ale pouze zahltit úřad zbytečnou prací. Tento článek se zabývá vyvážením mezi právem na informace a právem na ochranu osobních údajů, přičemž analyzuje, jaké případy mohou vést k odmítnutí poskytnutí údajů v souladu s českou a evropskou legislativou.
Poskytování informací obcemi
Ing.
Zdeněk
Morávek
Právní úprava
Na úvod je potřeba konstatovat, že právo na informace patří mezi ústavně zaručená základní (politická) práva, jejichž meze mohou být upraveny pouze zákonem a z úzkého okruhu důvodů. Článek 17 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, zaručuje svobodu projevu a právo na informace.
Podle čl. 17 odst. 4 Listiny platí, že
„svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.“
Podle čl. 17 odst. 5 Listiny „státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.“
Zákonem provádějícím oba citované odstavce čl. 17 Listiny je především uvedený zákon o svobodném přístupu k informacím jako komplexní úprava poskytování informací, resp. podmínek přístupu veřejnosti k informacím o činnosti veřejnoprávních subjektů.
Při výkladu zákonných omezení přístupu k informacím je třeba dbát na to, že nelze zužovat ústavně zaručené právo na informace (tj. zákonná omezení přístupu k informacím je nutné vykládat restriktivně), a při případné kolizi s jinými ústavně zaručenými právy (např. ochranou soukromí) je třeba uplatňovat tzv. test proporcionality, tedy přiměřenosti zásahu do jednotlivých práv. Při porušení práva na informace je možné se po vyčerpání ostatních právních prostředků domáhat ochrany před Ústavním soudem podáním ústavní stížnosti. Je potřeba konstatovat, že
judikatura
se shodla na konstantním závěru, že informace se, až na několik málo výjimek, poskytují. Zákonné standardy a postupy při žádosti o poskytnutí informace
Pokud obec obdrží žádost o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), má obec povinnost „vyřídit“ tuto žádost způsobem, který InfZ stanoví. Nejdříve je třeba posoudit, zda jde skutečně o žádost dle