Kryptoměny se staly nedílnou součástí moderního finančního světa, avšak jejich zdanění představuje pro daňové systémy celosvětově významnou výzvu. Česká republika, jakožto člen Evropské unie, čelí nutnosti adaptovat své daňové právo na dynamiku digitálních aktiv. Tento článek se zaměřuje na analýzu současné právní úpravy zdanění kryptoaktiv v ČR, srovnává ji s přístupy vybraných států EU a identifikuje klíčové výzvy, které je třeba překonat. Od decentralizace a anonymity až po volatilitu hodnoty – kryptoaktiva vyžadují inovativní přístup k jejich zdanění. Jak je české daňové právo připraveno na digitální revoluci?
Aktuální právní úprava zdanění kryptoaktiv v ČR a srovnání s jinými státy EU
JUDr.
Dominik
Králik,
LL.M., EUR., Ph.D.,
odborný asistent na Vysoké škole finanční a správní
Digitální aktiva a daňový režim
Digitální aktiva, zejména kryptoměny a tokenizované produkty, se za poslední desetiletí transformovala z okrajového technologického experimentu na významnou součást globálního finančního systému. Jejich inherentní charakter – decentralizace, pseudonymita, rychlost převodů a možnost okamžitého obchodování bez prostředníka – představuje zásadní výzvu pro tradiční daňové režimy, které byly koncipovány pro finanční transakce uskutečňované v rámci regulovaných institucí. Kryptoměny původně vznikaly jako nástroj anonymních plateb a uchování hodnoty mimo dohled státních orgánů, což staví daňové subjekty i správce daně do složité situace, kdy je nutné zajistit efektivní výběr daní, aniž by docházelo k narušení technologické integrity těchto systémů.
V českém kontextu se tato problematika dotýká především aplikace zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), kde je nutné zohlednit specifika kryptoměn včetně jejich volatilní ceny, možnosti anonymního držení a různorodých forem využití – od spekulativního obchodování přes staking a mining až po tokenizované cenné papíry. Česká daňová správa tak stojí před úkolem vytvořit jasná metodická pravidla, která u