V tomto článku bych chtěl přiblížit možnosti, které územním samosprávným celkům poskytuje skupinová registrace k DPH. Zejména v případech zapojení obchodních společností typu „Technické služby“ se může vytvoření skupiny jevit jako efektivní nástroj pro snížení daňové zátěže. Na druhou stranu je ale skupinová registrace spojena s vysokou administrativní zátěží. Právě z tohoto důvodu v České republice nejsou skupinové registrace v podmínkách územních samosprávných celků příliš rozšířené.
Využití skupinové registrace k DPH u územních samosprávných celků
Ing.
Zdeněk
Nejezchleb
Princip fungování skupiny
Skupina z pohledu DPH funguje jako jeden plátce při zachování právní samostatnosti. Zkusím uvést fungování skupiny na příkladu Města a Technických služeb, s. r. o., které toto Město vlastní ze 100 %.
Ve standardním režimu máme dva právní subjekty a dva samostatné plátce DPH. Pokud Technické služby poskytují nějaké práce pro Město (například údržbu zeleně, péče o místní komunikace, svoz odpadu apod.), jedná se o zdanitelná plnění, která jsou zatížena daní z přidané hodnoty. Obec si zpravidla ale z těchto plnění nemůže uplatnit odpočet DPH, protože se jedná z velké části o aktivity nespadající do ekonomické činnosti Města.
Pokud začleníme Město a Technické služby, s. r. o., do skupiny, stávají se jediným plátcem DPH. Na vzájemné vztahy proto hledíme ve vztahu k DPH jako na vnitroorganizační dodávky a nezatěžujeme je daní. Na druhou stranu jsou Technické služby omezeny v odpočtu DPH, neboť musí zohlednit to, zda a v jakém rozsahu jsou příslušné vstupy použity ke zdaňované činnosti skupiny jako celku.
Za tento celek tak počítáme jediný koeficient pro odpočty DPH podle § 76 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). Zároveň za tento celek podáváme jediné kontrolní hlášení a jediné přiznání k DPH (podává je pověřený člen skupiny).
Ve vztahu k ostatním povinnostem (vedení účetnictví, daň z příjmů apod.) se stále jedná o dva nezávislé subjekty.
Kdo může být členem skupiny
Tato problematika je řešena v § 5a ZDPH. Klíčovou podmínkou pro vznik skupiny je kapitálové propojení jednotlivých subjektů, které do skupiny vstupují. Limit propojení je nastaven na úrovni minimálně 40 % podílu na kapitálu, případně na hlasovacích právech.
Skupinu tak může vytvořit například Město a jím založená akciová společnost, ve které má Město alespoň 40 % podíl na základním kapitálu. Skupinu ale nemůže vytvořit Město s obchodní společností ovládanou jiným vlastníkem. Skupinu také nemohou vytvořit například dvě obchodní společnosti založené Městem („sesterské“ společnosti), pokud se do skupiny příslušné Město nezapojí.