Základním úkolem obcí je péče o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Při plnění svých úkolů obec též chrání veřejný zájem. Jakými způsoby či formami realizuje obec své úkoly, zákon nestanoví. Jedním ze způsobů, jak tyto úkoly realizovat, je zřízení či založení právnické osoby, resp. účast (členství) obce v ní, přičemž některé činnosti a agendy na ně obec deleguje.
Zastupování obce jako společníka na valné hromadě kapitálové obchodní společnosti
JUDr.
Václav
Dobrozemský
Pravomoc obce k zakládání a zřizování právnických osob
Dle § 35a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), může obec pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak. Dle § 35 odst. 1 zákona o obcích obec pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Zakládat a zřizovat právnické osoby může tedy obec pouze v oblasti samostatné působnosti, nikoliv přenesené (výkonu státní správy, tj. výkonu veřejné moci). Tuto neomezenou volnost však limituje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“), který ve svém § 23 taxativně vymezuje, které právnické osoby či jiné útvary bez právní osobnosti mohou územní samosprávné celky ve své pravomoci k plnění svých úkolů zakládat a zřizovat.
V prostředí obcí mohou existovat právnické osoby nevýdělečného charakteru, i právnické osoby podnikatelského charakteru (zřízeny či založeny za účelem dosahování zisku). V písm. c) citovaného ustanovení jsou uvedeny obchodní společnosti, konkrétně akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Pro úplnost dodejme, že obec nemusí být vždy na samém začátku existence obchodní společnosti v pozici zakladatele, nýbrž se může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků (§ 23 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidl