Veřejné sbírky v praxi neziskových organizací (s promítnutím novely zákona účinné od 1. 1. 2025)
Povaha veřejné sbírky
Právní úprava veřejných sbírek je obsažena v zákoně č.
117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných sbírkách“). Dle § 1 odst. 1 tohoto zákona je veřejnou sbírkou získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí. Jde tedy o formu získávání finančních prostředků od široké skupiny lidí, kdy tato skupina není předem uzavřena nebo vymezena. Veřejně prospěšný účel je však znám předem.
Veřejnou sbírkou ovšem není oslovování konkrétních osob s žádostí o finanční příspěvek.
„Důležité je v tomto směru zdůraznit, že zákon hovoří o neurčitém okruhu přispěvatelů, nikoli o neurčitém okruhu oslovených. Za veřejnou sbírku je tak nutno považovat například i adresné oslovování osob za účelem poskytnutí finančního příspěvku (například formou zasílání složenek, direct mailingu atp.), pokud tyto osoby nejsou se subjektem požadujícím příspěvek ve zvláštním vztahu, z nějž poskytování finančních příspěvků vyplývá (například členové určitého uskupení, jehož členství je podmíněno příspěvky na humanitární činnost; dlouhodobá sponzorská spolupráce či jiné formy individuálního fundraisingu, tj. oslovování konkrétních podporovatelů atp.). Naopak oslovení osob, které žádný takový vztah nemají (například oslovení všech klientů určité banky, všech podnikatelů v určitém regionu atp.), byť jde o oslovení v podstatě adresné (například zasílání složenek na konkrétní adresu), je třeba za veřejnou sbírku považovat. Takové oslovování širokého okruhu subjektů se v zásadě nijak neliší od oslovování veřejnosti na veřejných prostranstvích, prostřednictvím médií atp., neboť i v tomto případě jde, do důsledku vzato, o oslovení určitého okruhu osob, to jest například osob, které se v době konání sbírky zdržovaly v místech, kde se sbírka koná.“
1) Podle zákona o veřejných sbírkách se veřejnou sbírkou rozumí výhradně shromažďování peněžitých prostředků, shromažďování a získávání věcných darů do tohoto rámce nespadá.
Pořadatel a účel veřejné sbírky
Veřejné sbírky mohou konat pouze právnické osoby. Veřejné sbírky představují významný a velmi účinný nástroj pro financování aktivit neziskových organizací, např. spolků, ústavů, obecně prospěšných společností, nadací, nadačních fondů, školských právnických osob či evidovaných právnických osob církve nebo náboženské společnosti. V praxi jsou však veřejné sbírky hojně využívány i územními samosprávnými celky (včetně městských částí a městských obvodů územně členěných statutárních měst)2) či dobrovolnými svazky obcí. příspěvkovými organizacemi či veřejnými vysokými školami.
Podmínkou pro právnické osoby konající
