Otázky související se zaúčtováním vybraných typů dotací

Vydáno: 18 minut čtení

V tomto článku bych se chtěl věnovat problematice účtování dotací, které se v posledních letech začaly objevovat zejména u příspěvkových organizací působících v oblasti školství. Zároveň si na těchto případech můžeme demonstrovat, že k významným posunům v zaúčtování nemusí vést pouze změna legislativy, ale také změna věcných podmínek skutečností, které jsou předmětem zaúčtování, tedy podmínek čerpání dotací. Zatímco dříve byla výše dotace zpravidla odvozena od skutečně vynaložených uznatelných nákladů, stále častěji je rozhodující splnění stanoveného věcného cíle nebo dosažení konkrétního výstupu projektu. Tato změna má významné dopady nejen na způsob účtování výnosů z dotací, ale také na tvorbu dohadných položek či převody do rezervního fondu. Článek upozorňuje na nejčastější praktické situace, se kterými se mohou školské příspěvkové organizace setkat, a nabízí doporučení pro jejich správné účetní řešení.

 

Otázky související se zaúčtováním vybraných typů dotací
Ing.
Zdeněk
Nejezchleb
 
Povaha přijatých dotací z hlediska vzniku nároku
V České republice se nejčastěji vyskytují
dotace
, jejichž úkolem je
pokrytí stanoveného podílu vznikajících (uznatelných) nákladů
. Vynaložený uznatelný náklad v rámci určitého projektu tak způsobí vznik potenciálního nároku na dotaci. V těchto případech se logicky nabízí zdrojový systém zaúčtování, kdy dotační projekt je určitým způsobem analyticky oddělen, jsou sledovány náklady projektu a podle vynaložených nákladů se stanoví hodnota, která má být zaúčtována jako výnos (účet 672). Pokud se budeme pohybovat v oblasti školství, tak typickým reprezentantem tohoto typu
dotace
je státní
dotace
na náklady přímého vzdělávání. Logickým důsledkem těchto dotací je, že v rámci dotačního projektu by až na výjimky (například u dotačních programů s vlivem přepočtu na cizí měnu) neměl vznikat kladný hospodářský výsledek, dotační projekt by měl skončit buď s nulovým hospodářským výsledkem, případně ztrátou.
Musíme si ale uvědomit, že ne všechny dotační platby jsou koncipovány tímto způsobem.
Můžeme poukázat na poskytování provozního příspěvku zřizovatele pro příspěvkové organizace. V řadě případů
je příspěvek poskytován jako fixní bez povinnosti vyúčtování a dokládání, na co byly finanční prostředky spotřebovány
. V takovém případě musíme celou částku takto stanoveného provozního příspěvku zřizovatele zaúčtovat jako výnos běžného roku (roku, na který je příspěvek poskytován) a logicky tak v příspěvkové organizaci může vzniknout i kladný hospodářský výsledek (i v situaci, kdy jediným zdrojem financování je právě takovýto provozní pří