Výkon práce na dálku je v současné době významným zaměstnaneckým benefitem a stoupá počet profesí, ve kterých je možné vykonávat částečně (jeden nebo několik dnů v týdnu) nebo plně práci na dálku (například práci z domova). Při práci na dálku lze uplatňovat a rozlišovat v zásadě dva režimy, a to režim, kdy rozvrhuje pracovní dobu zaměstnavatel, a dále režim, kdy může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít dle § 87a odst. 1 zákoníku práce písemnou dohodu, podle níž si bude zaměstnanec za sjednaných podmínek rozvrhovat pracovní dobu do směn sám. V následujícím textu si blíže vymezíme výkon práce na dálku z hlediska příslušných ustanovení zákoníku práce a dále se budeme soustředit na daňové řešení výkonu práce na dálku jak u zaměstnance, tak u zaměstnavatele v podmínkách roku 2026.
Práce na dálku a výhody práce z domova v rámci rodiny
Vydáno:
21 minut čtení
Práce na dálku a výhody práce z domova v rámci rodiny
Ing.
Ivan
Macháček
Jaké jsou výhody a nevýhody práce na dálku?
K výhodám práce na dálku zejména patří:
–
možnost vlastního rozvrhu pracovní doby,
–
úspora času a cestovních nákladů, protože odpadá každodenní cesta na pracoviště,
–
sladění pracovních povinností s rodinným a osobním životem,
–
možnost aktivnějšího zajištění péče o děti v rámci rodiny.
Práce na dálku však přináší i jisté nevýhody, především:
–
nezbytné
vybavení vymezeného pracoviště pro práci na dálku
, jako například vybavení kvalitním počítačem, tiskárnou, výkonným internetem, potřebným kancelářským nábytkem a dalšími potřebnými předměty dle druhu výkonu práce na dálku
,–
náročnost na kontrolu své práce a nutná vlastní sebekázeň,
–
ztráta osobního kontaktu s kolegy v zaměstnání
(s nadřízenými i spoluzaměstnanci).Zásady práce na dálku obsažené v zákoníku práce
Dle § 2 odst. 2 ZP
závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, a to v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
V § 151 ZP se uvádí, že zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v sedmé části zákoníku práce.
Ustanovení § 190 ZP se zabývá náhradou za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce.
Uvádí se zde: „Sjedná-li zaměstnavatel, popřípadě vnitřním předpisem stanoví nebo individuálně písemně určí podmínky, výši a způsob poskytnutí náhrad za opotřebení vlastního nářa