Ing. Ivan Macháček

Kolektivní investování prostřednictvím podílových fondů nabízí jednoduchý a dostupný způsob, jak mohou drobní investoři efektivně zhodnocovat své úspory a zároveň snižovat riziko. V tomto článku se zaměříme na význam pravidelného investování – jak pomáhá rozložit riziko a postupně budovat stabilní finanční budoucnost. Díky zkušenostem s podílovými fondy předních finančních institucí je možné sledovat, jak investice rostou v horizontu 1 až 5 let, což jasně ukazuje, že systematický přístup k investování se dlouhodobě vyplácí.

Při zdaňování příjmů ze závislé činnosti se uplatňují dva základní způsoby, a to zálohová daň z příjmů, kdy zaměstnavatel odvádí správci daně zálohy na daň z příjmů, které se následně vyúčtují v rámci ročního zúčtování daně nebo v rámci daňového přiznání poplatníka, a srážková daň z příjmů, která se uplatňuje zejména u dohod o provedení práce a u tzv. zaměstnání malého rozsahu ve smyslu znění § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kdy zaměstnanec nemá u zaměstnavatele učiněné prohlášení k dani z příjmů. V těchto situacích není možné uplatnit základní slevu na dani na poplatníka ani jiné daňové slevy a odpočty, a příjem zaměstnance je proto zdaněn přímo při výplatě srážkovou daní. Srážková daň je konečná – to znamená, že poplatník, u něhož byla uplatněna, tyto příjmy již nemusí (ale za určitých okolností může) uvádět do daňového přiznání.

Zákonem č. 87/2025 Sb. došlo s účinností od 1. 8. 2025 ke zrušení speciálního ustanovení § 30b ZDP k odpisování hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření (FTVE). Nově se má daňové odpisování řídit obecným zařazením hmotného majetku do odpisových skupin podle přílohy č. 1 ZDP. V článku si s ohledem na přechodná ustanovení k novele ZDP obsažená v zákonu č. 87/2025 Sb. ukážeme daňové řešení na několika příkladech.

V článku se zaměříme na daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů u zaměstnance a zaměstnavatele v roce 2025 a 2026, vyplývající z upraveného znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP pro rok 2025 na základě zákona č. 470/2024 a pro rok 2026 na základě zákona č. 360/2025 Sb. a z ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 a ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP. V závěru článku se ještě zmíníme o dvou benefitech poskytovaných zaměstnancům, spočívajících v konání společenských akcí s kulturním nebo sportovním prvkem pořádaných zaměstnavatelem pro zaměstnance a dále v poskytnutí sportovního vybavení, které je k dispozici zaměstnancům na pracovišti. Podotýkáme, že k daňovému řešení zaměstnaneckých benefitů vydalo v závěru roku 2023 GFŘ Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024. K upravenému znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP zákonem č. 360/2025 Sb. vydalo GFŘ dne 22. 9. 2025 informaci s objasněním odlišení daňového režimu zaměstnaneckých benefitů od naturální mzdy a obdobných plnění zaměstnavatele zaměstnancům.

V článku si blíže rozebereme zdanění příjmů z úplatného převodu kryptoměny u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to v časovém období do 15. 2. 2025 a od 15. 2. 2025 včetně podmínek pro uplatnění limitního osvobození příjmů od daně z příjmů fyzických osob z úplatného převodu kryptoaktiv od 15. 2. 2025. Změny ve zdanění od 15. 2. 2025 vyplývají ze zákona č. 32/2025 Sb. , kterým se mění některé zákony (včetně zákona o daních z příjmů ) v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti digitalizace finančního trhu a financování udržitelnosti

S účinností od zdaňovacího období roku 2021 se uplatňují při zdanění příjmů fyzických osob dvě sazby daně, a to základní sazba daně 15 % a takzvaná progresivní daň 23 %, přičemž hranice pro zdanění mezi oběma sazbami je odvozena z průměrné mzdy, která pro každý rok vyplývá z příslušného nařízení vlády. Zatímco od roku 2021 do roku 2023 byla dle znění § 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů stanovena hranice pro uplatnění sazby daně 15 % a 23 % výše základu daně ve výši 48násobku průměrném mzdy, od roku 2024 je sazba daně 23 % uplatňována pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy.

V článku si odpovíme na otázku, jaké jsou rozdíly ve zdanění příjmů z nájmu hmotného majetku, který je zařazen v obchodním majetku a který naopak v hmotném majetku zařazen není. Rovněž si ukážeme, jaký je rozdíl mezi ubytováním a nájmem nemovité věci z hlediska zařazení příjmů ke zdanění.

V článku se zaměříme na způsob vedení daňové evidence poplatníkem s příjmy zdaňovanými dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) a ukážeme si postup v případě, kdy podnikatel přechází ze zákonných důvodů nebo na základě svého rozhodnutí z vedení daňové evidence na vedení účetnictví, a dále postup v případě, kdy podnikatel přechází z vedení účetnictví na vedení daňové evidence. Zákon o daních z příjmů se výše uvedenou problematikou zabývá v § 7b a dále v příloze č. 2 a 3 ZDP.

V článku se zaměříme na optimalizační řešení při uplatnění cen za spotřebované PHM při použití soukromého vozidla podnikatele a zaměstnance na pracovní cestu s ohledem na současný pokles cen PHM. Nezabýváme se zde uplatněním paušálních výdajů na dopravu silničním motorovým vozidlem dle § 24 odst. 2 písm. zt) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů.

V článku se zaměříme na daňové otázky související s prodejem nemovitých věcí. S využitím příkladů si blíže rozebereme podmínky pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí a následně pak vlastní zdanění příjmů z prodeje, pokud nejsou splněny podmínky pro osvobození těchto příjmů od daně z příjmů.

V článku si rozebereme poskytnutí motivační podpory související se získáváním nových pracovníků, a to především z hlediska daňového řešení dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jedná se o dvě specifické varianty – a) poskytnutí motivačního příspěvku žákům a studentům s cílem jejich přípravy studiem k nástupu do pracovního poměru k dotyčnému zaměstnavateli, b) poskytnutí náborového příspěvku zaměstnavatelem v rámci získávání nových pracovníků.

V článku si blíže rozebereme daňové řešení související s úmrtím poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to jak podnikatele (pronajímatele), tak zaměstnance. Zejména se zaměříme na postup při sestavení daňového přiznání správcem pozůstalosti za zůstavitele a na postup odpisování při pokračování dědice v podnikání a pronájmu zůstavitele. V závěru si blíže uvedeme daňové řešení v případě úmrtí zaměstnance.

Článek se zaměřuje na specifika daňového řešení finančního leasingu v roce 2025: Bylo zrušeno daňové uznání splátek pro finanční leasing drobného majetku, který se nyní řídí obecným pravidlem pro uznatelné výdaje podle účetnictví nebo daňové evidence. Nájemné je výdaj při úhradě, pokud poplatník vede účetnictví nebo daňovou evidenci. Úplata u finančního leasingu se uznává, pokud je předmět leasingu v obchodním majetku. U poplatníků s daňovou evidencí se uznává poměrná část splátky za období. Pokud poplatník nesplní podmínky pro finanční leasing, může být úplata uznána jako výdaj jen tehdy, pokud je majetek zařazen do obchodního majetku a cena za nabytí splňuje podmínky ZDP . U bezemisních vozidel pořízených mezi 1. 1. 2024 a 31. 12. 2028 lze odepsat až 100 % vstupní ceny za 24 měsíců. U vozidel pořízených mezi 1. 1. 2020 a 31. 12. 2023 platí dřívější pravidla pro mimořádné odpisy. U vozidla kategorie M1 v rámci finančního leasingu je daňový výdaj omezen částkou 2 000 000 Kč. Pokud je finanční leasing ukončen před uplynutím minimální doby, postupuje se podle § 24 odst. 6 ZDP . Výdajem je pouze poměrná část úplaty, která odpovídá skutečně zaplacené částce nebo době leasingu. Lhůta pro stanovení daně u finančního leasingu je obvykle 3 roky od uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nebo od okamžiku, kdy se daň stala splatnou. Může být prodloužena o 1 rok při podání dodatečného přiznání nebo rozhodnutích o stanovení daně, přičemž maximální lhůta pro je 10 let.

S účinností od 1. 1. 2021 byla zákonem č. 540/2020 Sb. zavedena v zákonu č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, možnost uplatnit paušální daň pro určité skupiny poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti, přičemž od 1. 1. 2023 došlo zákonem č. 366/2022 Sb. k zavedení tří pásem paušálního režimu odvozených od výše a charakteru příjmů poplatníka. V článku si blíže ukážeme uplatnění paušální daně v roce 2025.

Fyzická osoba se může rozhodnout k přerušení podnikání nebo nájmu z různých důvodů, např. když odjíždí na delší dobu za svými blízkými mimo území ČR nebo odjíždí na stáž mimo ČR, popř. když podstupuje náročnou operaci s delším pobytem ve zdravotním zařízení a následnou rekonvalescencí. Ukážeme si, jak bude postupovat poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti zdaňovanými dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, nebo s příjmy z nájmu zdaňovanými dle § 9 ZDP , který se rozhodne krátkodobě nebo dlouhodobě přerušit tuto činnost.

Zaměstnavatelé mohou svým zaměstnancům poskytovat určité benefity v souvislosti s návštěvou jejich dětí v předškolním zařízení. Může jít buď o provozování vlastní firemní mateřské školy, anebo o poskytování příspěvků zaměstnancům na úhradu pobytu dítěte v předškolním zařízení jiného provozovatele. Ukážeme si daňové řešení tohoto benefitu, a to jak z hlediska zaměstnance, tak z hlediska zaměstnavatele.

V souvislosti s přípravou zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2024 jsou v článku uvedeny některé tipy a rady, jak toto daňové přiznání úspěšně zpracovat a současně jak optimalizovat svou daňovou povinnost: využití všech nezdanitelných částí základu daně a slev na dani, které při jejich neuplatnění propadají; co vše může poplatník, který vede daňovou evidenci, v rámci sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob uplatnit ve svých daňových výdajích; nezapomenout na možnost uplatnění mimořádných odpisů u bezemisního vozidla pořízeného v roce 2024; využít ustanovení § 34 odst. 1 ZDP k optimálnímu uplatnění daňové ztráty; možnosti, jak se lze v roce 2024 vyhnout uplatnění progresivního zdanění; správné rozhodnutí o uplatnění paušálního výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem; správné uplatnění výše paušálních výdajů u různých druhů příjmů.

Řada fyzických osob má kromě příjmů z hlavního zaměstnání ještě další příjmy ze zaměstnání u druhého zaměstnavatele, v převážné většině na základě uzavřené dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Rovněž řada starobních důchodců pobírajících starobní důchod si ještě přivydělává prací u zaměstnavatelů, a to opět převážně na základě uzavřených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. A v neposlední řadě studenti často uzavírají krátkodobé dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti převážně na dobu školních prázdnin k získání určitého výdělku. Pokud výše uvedení poplatníci daně z příjmů ze závislé činnosti neučiní u svého zaměstnavatele prohlášení k dani, může se na ně vztahovat zdanění získaných příjmů dle § 6 odst. 4 ZDP , tj. s uplatněním zvláštní sazby daně – tzv. srážkové daně. Podívejme se blíže na právní vymezení a dále na základní podmínky řešení zdanění daní z příjmů a odvodu pojistného u obou druhů těchto dohod v roce 2025.

U akciových společností se můžeme setkat se dvěma druhy specifických zaměstnaneckých benefitů. Jednak jde o možnost poskytnutí akcií společnosti jejím zaměstnancům za zvýhodněných podmínek a dále o možnost sjednání práva v budoucnosti odkoupit určitý počet akcií společnosti za předem stanovenou cenu (sjednání opce). Zatímco možnost výhodně zakoupit akcie společnosti může být dána všem zaměstnancům, pak opční akciové programy jsou specifickým motivačním nástrojem určeným pro představenstvo (statutární orgán) a dozorčí radu akciové společnosti, ale může být využit i jako forma motivace vedoucích zaměstnanců společnosti, zejména pak vrcholových manažerů a ředitelů společnosti. V článku si ukážeme daňové řešení nabytí a následného prodeje zaměstnaneckých akcií v roce 2024 a 2025 na základě zákona č. 462/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a podporou zajištění na stáří, a zákon č. 163/2024 Sb. , kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb. , o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, včetně projednávané legislativní úpravy v současné době.

Jako každý rok, tak i pro rok 2025 došlo k úpravě výše minimální mzdy a výše průměrné mzdy. V článku si ukážeme, k jakým změnám při uplatnění daně z příjmů fyzických osob na základě daných skutečností dochází v roce 2025.