Ing. Ivan Macháček

Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 v zákonu o daních z příjmů k vymezení daňově podporovaného produktu spoření na stáří. Jeho součástí je i nově zavedený dlouhodobý investiční produkt (DIP). V článku se zaměříme na možnosti uplatnění DIPu, na jeho výhody a nevýhody v podmínkách roku 2024 a 2025.

Podnikatel, který používá k pracovní cestě automobil, by měl zvažovat optimalizační otázky související s možným uplatněním cestovních výdajů. U podnikatele, který využívá k pracovní cestě osobní automobil zahrnutý v obchodním majetku nebo osobní automobil nezahrnutý v obchodním majetku (soukromé vozidlo), půjde rovněž o volbu mezi výdaji na pohonné hmoty v prokázané výši nebo uplatnění paušálních výdajů na dopravu.

V důsledku povodní 2024 se může podnikatel rozhodnout pro ukončení nebo přerušení svého podnikání, například kvůli zatopení prostor používaných k podnikání a zničení obchodního majetku. Podnikatel musí při ukončení nebo přerušení podnikání kvůli povodním upravit základ daně z příjmů podle ZDP [§ 23 odst. 8 písm. b) ZDP]. Postupy úprav se liší podle toho, zda podnikatel vede účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje. Speciální pravidla platí pro zemědělské podnikatele při převodu majetku osobám blízkým.

Zákon o daních z příjmů stanoví, že příjmy z převodu majetku mezi blízkými osobami při ukončení zemědělské činnosti nejsou zdanitelné, pokud blízká osoba pokračuje v činnosti po tři zdaňovací období. Nesplněním podmínek se příjmy stanou zdanitelnými. Při darování majetku jako traktory či nákladní automobily není dar pro obdarovaného zdanitelný, pokud v podnikání pokračuje. Prodej majetku není zdanitelný pro prodávajícího, ale kupující může zahrnout majetek do výdajů a odpisů. Nesplnění podmínek vyžaduje dodatečné daňové přiznání.

Podnikatel může přerušit svou činnost buď krátkodobě nebo dlouhodobě. Pokud podnikání obnoví do termínu pro podání daňového přiznání, postupuje, jako by k přerušení nedošlo. Pokud neobnoví, postupuje jako při ukončení podnikání. Pokud uplatňuje paušální daň a neobnoví podnikání, paušální režim mu končí, což musí oznámit správci daně a podat daňové přiznání.

Při ukončení nebo přerušení podnikatelské činnosti musí poplatník uplatnit odpisy z hmotného majetku v poloviční výši, pokud aktivitu nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání. Pokud tedy podnikatel ukončí činnost ještě v roce 2024, uplatní za rok 2024 poloviční odpisy. Pokud by činnost ukončil až k 1. 1. 2025, měl by nárok na plnou výši odpisů za předchozí rok.

V září 2024 došlo v souvislosti s povodní a záplavami ke značným škodám na majetku, což ovlivní i výsledky podnikatelských subjektů a řada podnikatelů se dostane za zdaňovací období roku 2024 do daňové ztráty z podnikání. Tu je možné si odečíst od celkového základu daně podle zákona o daních z příjmů . Podnikatelé mohou ztrátu uplatnit jak v roce 2024, tak zpětně za dvě předcházející zdaňovací období nebo v pěti následujících obdobích. Prakticky to znamená, že mohou snížit svou daňovou zátěž a využít ztrátu k lepšímu plánování finančních toků. V článku si podrobněji uvedeme možnosti uplatnění vzniklé daňové ztráty v rámci daňového přiznání za rok 2024.

V září 2024 způsobily povodně v Čechách a na severní Moravě značné škody na majetku. Tento článek přináší přehled klíčových daňových řešení a poznatků pro škody na hmotném majetku a zásobách u podnikatelů: Škody způsobené živelními pohromami mohou být daňově uznatelné, pokud jsou doloženy posudkem pojišťovny nebo soudního znalce, i když podnikatel není pojištěn. Při škodách způsobených živelními pohromami lze zahrnout do daňových výdajů plnou výši zůstatkové ceny zničeného hmotného majetku a zásob, jestliže podnikatel vede účetnictví. Škoda způsobená neznámým pachatelem potvrzená policií nevyžaduje posudek znalce a může být daňově uznána bez ohledu na rok obdržení potvrzení policie. Ať už vedete účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňujete paušální výdaje, praktické příklady vám pomohou porozumět složitým daňovým otázkám a přinést jasná řešení pro každého podnikatele, který se potýká s následky přírodních katastrof.

Činnost podnikatele je nerozlučně spjata s obchodním majetkem. V článku si odpovíme na často kladené otázky související s obchodním majetkem podnikatele, týkající se případů, ve kterých dochází k vyřazení hmotného majetku z obchodního majetku, a ukážeme si, jaké je daňové řešení tohoto vyřazení.

Vymezením spolupracujících osob a jejich daňovým řešením se zabývá § 13 ZDP . Na spolupracující osobu lze rozdělit příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při výkonu samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP (s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti). Hlavním cílem využití spolupráce osob je optimalizovat daňové zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob. V článku se zaměříme na další možnost uplatnění spolupráce osob, a to s využitím spolupráce osob dosáhnout situace, kdy spolupracující osoba i podnikající osoba nemusí platit sociální pojištění a tím dosáhnout nejen daňové úspory, ale i úspory v neplacení jednoho druhu pojistného.

Repo sazba (2T repo sazba) patří k základním nástrojům měnové politiky České národní banky, v současné době (od 2. 8. 2024) činí 4,5 %. V článku si rozebereme druhy sankcí uplatňovaných dle daňového řádu v souvislosti s podáním daňového přiznání a ukážeme si, u kterých je jejich výše odvozena právě z repo sazby.

V článku se blíže zaměříme na podmínky osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí dle § 4 odst. 1 písm. a) a písm. b) ZDP s vazbou na vymezení bytových potřeb dle § 4b ZDP , přičemž si ukážeme změny týkající se plnění oznamovací povinnosti poplatníka o použití získaných peněžních prostředků na vlastní bytovou potřebu dle zákona č. 163/2024 Sb.

Hlavním cílem využití spolupráce osob je optimalizovat daňové zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob. Spolupráce osob může rovněž vést k vyhnutí se uplatnění progresivní sazby daně 23 % u podnikatele dle § 16 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů , ale v určitých specifických situacích může vést i k úsporám v odvodu pojistného na sociální pojištění. V článku se věnujeme jednak oblasti využití spolupráce osob vedoucí k optimalizaci daňové povinnosti podnikatele a spolupracující osoby, ale rovněž si ukážeme, kdy podnikající osoba nemusí platit sociální pojištění.

V článku si s využitím příkladů ukážeme základní řešení uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, a to v různých situacích.

V článku si uvedeme, s využitím řady příkladů, postup daňového odpisování zděděného a darovaného hmotného majetku, pokud jej poplatník použije k samostatné činnosti zdaňované dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) nebo k pronájmu se zdaněním příjmů dle § 9 ZDP .

Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 ke změně zákonů vztahujících se na podporu spoření na stáří. Jednak jde o zákon o daních z příjmů , zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem, zákon o podnikání na kapitálovém trhu , zákon o doplňkovém penzijním spoření ad. V článku si uvedeme stěžejní změny vztahující se ke změnám ve státní podpoře penzijního spoření, a především se zaměříme na zásadní změny týkající se daňové podpory produktu spoření na stáří.

Novela zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), obsažená v zákonu č. 349/2023 Sb. s účinností od 1. 1. 2024 zavádí limitování uplatnění daňových odpisů jako daňově uznatelných výdajů u vozidel kategorie M1, a to v nových ustanoveních § 30e–30g ZDP . Vozidlem kategorie M1 se dle § 30g odst. 1 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel [jedná se o Nařízení EP a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. 5. 2018]. V článku si blíže s využitím příkladů rozebereme tato nová ustanovení zákona a ukážeme si jejich praktické uplatnění.

V článku se blíže zaměříme na daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů v roce 2024. Daňové řešení u zaměstnance vyplývá z upraveného znění § 6 odst. 9 písm. d) a z nového písm. g) tohoto ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), na základě novely ZDP s účinností od 1. 1. 2024 obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. Daňové řešení u zaměstnavatele vyplývá z upraveného znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP . Dále si uvedeme daňové řešení sportovního vybavení, které je pro zaměstnance k dispozici na pracovišti ve vazbě na § 6 odst. 7 písm. e) ZDP . K daňovému řešení zaměstnaneckých benefitů vydalo v závěru roku 2023 GFŘ Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. 1. 2024.

Zavedením legislativní zkratky v § 317 ZP „práce na dálku“ dochází k pojetí výkonu práce konaného z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, nejen jako výkonu práce z domova (tzv. home office), ale i jako možnosti výkonu práce v dohodě se zaměstnancem také z dalších míst, jako je např. z rekreačního objektu a dalších objektů včetně práce zaměstnance ze zahraničí.

V článku se především zaměříme na daňové řešení nepeněžního příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců prostřednictvím poskytování stravenek a na daňové řešení peněžního příspěvku zaměstnavatele formou stravenkového paušálu. Rovněž si rozebereme daňové řešení pracovních obědů a občerstvení na pracovišti včetně poskytnutí pracovních snídaní, obědů a večeří při setkání s obchodními partnery.