Nelegální práce je v posledních měsících jedním z nejskloňovanějších témat na trhu práce. Státní úřad inspekce práce (SÚIP) jí věnuje dlouhodobě zvýšenou pozornost, kdy již několik let řadí postihování nelegálního zaměstnávání na první místo svých priorit. Téma začalo být diskutované ještě více poté, co má podle návrhu zákona o platformové práci projít definice závislé práce zásadní proměnou. Podobný zájem o téma nelegální práce ale projevuje v poslední době projevuje i finanční správa. Kromě pokuty tak může na zaměstnavatele dopadnout i doměření daně z příjmů ze závislé činnosti včetně penále. Nezřídka přitom jde o částku, která pokutu od inspekce práce několikanásobně převyšuje. Nejvyšší správní soud v nedávném rozsudku přezkoumával právě takové rozhodnutí správce daně, přičemž podrobně rozebral, jaký je vztah mezi závislou prací a závislou činností.
Postihování nelegální práce pohledem finanční správy
Vydáno:
9 minut čtení
Postihování nelegální práce pohledem finanční správy
Mgr.
Richard
Hajdučík
(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. července 2026, čj. 5 Afs 40/2025–53)
Velká reorganizace zaměstnavatele
V rozebíraném případě byla zaměstnavatelem konzervatoř, která přistoupila k zásadní reorganizaci své činnosti. Jednotlivým zaměstnancům (učitelům) tak byl zkrácen pracovní úvazek a v tomto rozsahu nahrazen smlouvami o dílo uzavřenými podle občanského zákoníku. Zaměstnanci tak nově pobírali vedle standardní mzdy i autorské honoráře, které byly vykazovány jakožto příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů.
Na reorganizaci zaměstnavatele se ale zaměřil správce