Mateřská společnost přijala od dceřiné společnosti zálohu na podíl na zisku. Právo na výplatu zálohy platně vzniklo a peníze byly vyplaceny, o konečném rozdělení zisku však dosud rozhodnuto nebylo. Otázkou je, zda má příjemce již při přijetí zálohy vykázat výnos, nebo zda až do jejího konečného vypořádání vykazuje závazek. Současné české účetní předpisy upravují zálohu na podíl na zisku především na straně plátce a pro její zachycení u příjemce neposkytují výslovné pravidlo. Za platné právní úpravy lze nalézt argumenty pro oba přístupy. Za mírně přesvědčivější lze považovat vykázání závazku, pokud příjemci dosud nevzniklo konečné právo ponechat si vyplacenou částku. Návrh nového zákona o účetnictví pracuje s obecnou definicí dluhu, jeho vykázání však zároveň podmiňuje pravděpodobným úbytkem ekonomického zdroje. Může proto vést k jinému výsledku než konkrétní standard IFRS. V IFRS je třeba odlišit existenci současné povinnosti, pravidla jejího vykázání a vznik práva na dividendový výnos. Návrh nové účetní legislativy tak v tomto ohledu nemusí vždy vést ke stejnému výsledku jako IFRS.