V nadpisu článku mám samozřejmě na mysli inteligenci umělou neboli AI (Artificial Intelligence). Ta se stává fenoménem posledních několika let a proniká velmi rychle do běžné praxe. U některých z profesí je dokonce považována za hrozbu pro jejich samotnou existenci, resp. měla by zcela nahradit lidský faktor. Zpočátku na prvních příčkách ohrožených povolání figurovali hlavně advokáti, účetní a daňaři, dnes jsou uváděni především „pořizovači dat“ jako softwaroví kódeři, zpracovatelé prvotních účetních dokladů (book keepers), marketingoví analytici a pracovníci z oddělení podpory zákazníků (support). Je fakt, že schopnosti a dovednosti AI nástrojů se rychle vyvíjejí, nicméně riziko chyb, nepřesností nebo dokonce tzv. halucinací nelze zcela vyloučit. A proto se naskýtá otázka, jaké je v takových případech hledisko odpovědnosti, komu je přisuzována a jak je v souvislosti s umělou inteligencí pohlíženo na problematiku autorských práv. Rozhodnutí soudů v této oblasti zatím není mnoho, nicméně některé rozsudky již existují, a právě jejich hodnocení je obsahem následujících řádků.
Kontrolujete si inteligenci?
Vydáno:
25 minut čtení
Kontrolujete si inteligenci?
MVDr.
Milan
Vodička,
KDP ČR, TTC Europe
Autorskoprávní otázky
Záhy po objevení umělé inteligence se stala jedním z diskutovaných témat ochrana autorských práv, a to ze dvou pohledů. Jedním z nich bylo, zda může být výsledek činnosti technologického nástroje vybaveného inteligencí předmětem autorského práva. Na druhé straně se ale řešila i skutečnost, že k trénování AI modelů jsou využívána reálná autorská díla a bylo tedy logické, že autoři měli tendenci se takovému použití svých děl bránit, a to i soudní cestou.
Jedním z raných judikátů je rozsudek čtvrtého senátu Soudního dvora Evropské unie, C-5/08 provozovala službu monitoringu tisku, která spočívala ve vyhledávání článků podle klíčových slov a ve zpracování podkladů pro klienty. Ukládány byly krátké úryvky textu o délce 11 slov a následně tištěny. Sdružení dánských vydavatelů deníků Dánské Dagblades Forening namítalo, že takové zpracování zasahuje do autorských práv vydavatelů nebo autorů a že by měl být vyžadován jejich souhlas. SD EU dovodil, že ani krátký text nevylučuje autorskoprávní relevanci, pokud vyjadřuje autorovu vlastní duševní tvorbu. Dnešní jazykové modely jsou trénovány na obrovském množství textů, včetně takových, které požívají autorskoprávní ochrany, a tento rozsudek je významný i pro dnešní debaty o využívání a dolování textů a dat (text and data mining) za účelem trénování AI.
Infopaq
International
v. Danske Dagblades Forening
, z 16. 7. 2009. Jednalo se o posouzení toho, zda může automatizované zpracování textu zasáhnout do práva na rozmnožování autorského díla. Společnost InfopaqOchranu obrazového záznamu, resp. fotografií řešilo rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci
Eva-Maria
Painer v. Standard Verlags GmbH
, C-145/10, ze dne 1. 12. 2011. Předmětem sporu byl obraz vytvořený systémem AI na základě konkrétní fotografie. SD EU dovodil, že i portrétní snímek může být chráněným autorským dílem, jestliže je výsledkem svobodných a tvůrčích kroků fotografa, například při volbě pozadí, pózy, osvětlení, záběru nebo následného zpracování. Pro oblast AI je tento závěr významný zejména u obrazových datasetů a generativních modelů. Ani běžné fotografie nelze automaticky považovat za právně neutrální vstupní data, pokud nesou prvky autorovy vlastní duševní tvorby.Jednotný test originality rozšířil Soudní dvůr EU i na oblast užitého umění a módního designu, když v rozhodnutí
Cofemel
— Sociedade de Vestuário SA v. G-Star Raw CV
, C-683/17 ze dne 12. 9. 2019 definoval, že i oděv nebo jiný užitný předmět může být chráněn, pokud představuje autorův vlastní duševní výtvor vyjádřený v