Výzkum a vývoj ve správě daní

Nejvyšší správní soud shledal rovněž důvodnou námitku stěžovatele ohledně paušalizace závěrů, které krajský soud učinil ve vztahu k jednotlivým projektům výzkumu a vývoje při posuzování splnění formálních podmínek (včasnosti jejich vypracování). Rovněž v této části je rozsudek krajského soudu nepřezkoumatelný, neboť jeho skutkové a právní závěry vycházejí z tzv. souhrnného zjištění, aniž by krajský soud uvedl, na základě kterých konkrétních důkazů to které zjištění činí a z jakých důvodů.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že pokud krajský soud dospěl k závěru, že nebyly splněny formální znaky projektů, činí tak zcela předčasně, neboť dosud zůstala zcela nevypořádána celá řada námitek stěžovatele, které jsou pro takový závěr stěžejní. Především vyjasnění otázky, co se rozumí zahájením řešení projektu výzkumu a vývoje, je naprosto zásadní. Je třeba najisto postavit, zda se jedná o zahájení jakýchkoliv činností souvisejících s projektem výzkumu a vývoje (např. administrativní nebo obchodní povahy), či naopak výhradně jen o zahájení činností, které dosahují zákonem definovaných kvalit, tedy činností, ve kterých je přítomen ocenitelný prvek novosti a vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty a které jsou definovány jako činnosti konkrétního projektu výzkumu a vývoje. Bez jejího zodpovězení není z logiky věci možné správně posoudit, zda projekty výzkumu a vývoje stěžovatele byly vypracovány před zahájením jejich řešení tak, jak vyžaduje zákon, či nikoli.