Fyzické vs. "virtuální" umístění zboží ve skladu s daňovým dozorem

Vydáno: 3 minuty čtení

Rozsudek soudního dvora Evropske unie ze dne 17. července 2014, ve věci C-272/13, Equoland, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku

Fyzické vs. „virtuální“ umístění zboží ve skladu s daňovým dozorem
Jan
Rambousek
K předpisům:
-
§ 23 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
-
§ 71g zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
1) Článek 16 odst. 1 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu - Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, ve znění směrnice Rady 2006/18/ES ze dne 14. února 2006, ve znění vyplývajícím z článku 28c šesté směrnice, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která podřizuje přiznání osvobození od platby daně z přidané hodnoty při dovozu stanovené v této právní úpravě podmínce, že dovezené zboží, které je pro účely této daně určeno do skladu s daňovým dozorem, je do tohoto skladu fyzicky umístěno.
2) Šestá směrnice 77/388, ve znění směrnice 2006/18, musí být vykládána v tom smyslu, že podle zásady neutrality daně z přidané hodnoty brání vnitrostátní právní úpravě, podle které členský stát vyžaduje zaplacení daně z přidané hodnoty při dovozu i tehdy, když tato daň byla již zaplacena v rámci přenesení daňové povinnosti tím, že osoba povinná k dani vystavila fakturu sama sobě a zanesla toto do výkazu svých prodejů a nákupů.
Společnost Equoland dovezla zboží ze třetí země. V celním prohlášení bylo uvedeno, že zboží je určeno do skladu s daňovým dozorem pro účely DPH. V důsledku toho nebylo v den této operace požadováno zaplacení DPH při dovozu. Správce skladu zboží zapsal do rejstříku uskladněného zboží. Ukázalo se však, že zboží nebylo nikdy fyzicky ve skladu uloženo, nýbrž bylo uloženo pouze virtuálně, a sice zápisem do uvedeného rejstříku. Zboží tedy bylo okamžitě vyjmuto z režimu skladu s daňovým dozorem a DPH byla uhrazena na základě přenesení daňové povinnosti, které Equoland provedla. Správce daně měl za to, že pokud dovezené zboží nebylo fyzicky uloženo do skladu s daňovým dozorem, nezbytné podmínky pro odložení platby DPH při vývozu nebyly splněny, takže Equoland neuhradila splatnou daň, nařídil podle článku 13 legislativního nařízení č. 471/97 zaplacení DPH při dovozu zvýšené o sankci dosahující 30% částky této daně. Equoland na svou obranu tvrdil, že v některých členských státech je „virtuální“ uvedení zboží do skladu s daňovým dozorem legální.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty