Rozsudek Soudního dvora Evropského unie ze dne 17. ledna 2013, ve věci C-543/11 Woningstichting Maasdriel, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku
Dodání nezastavěného pozemku
Jan
Rambousek
K předpisům:
-
§ 56 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Článek 135 odst. 1 písm. k) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve spojení s čl. 12 odst. 1 a 3 této směrnice, musí být vykládán tak, že osvobození od daně z přidané hodnoty, které stanoví prvně uvedené ustanovení, se nevztahuje na plnění, o jaké se jedná ve věci v původním řízení, spočívající v dodaní nezastavěného pozemku po demolici budovy, která se na něm nacházela, i když ke dni tohoto dodání nebyly uskutečněny jiné úpravy pozemku než uvedená demolice, pokud z celkového posouzení okolností souvisejících s tímto plněním a převládajících k datu dodání, včetně úmyslu smluvních stran, je-li podpořen objektivními poznatky, vyplývá, že k tomuto datu byl dotčený pozemek ve skutečnosti určen k zastavění, ověření čehož přísluší předkládajícímu soudu.
Společnost Woningstichting uzavřela s obcí Maasdriel smlouvu o prodeji pozemku, na kterém se nacházela budova určená k demolici a parkoviště. Ačkoli kupní smlouva stanovila, že předmět prodeje bude dodán vyklizený, tak v době prodeje bylo ještě parkoviště využíváno. Spor se správcem daně nastal o to, zda se tedy jednalo o prodej zastavěného či nezastavěného pozemku.