Daňové aspekty volby prezidenta republiky

Vydáno: 28 minut čtení

Dne 8. února 2012 nabyl platnosti ústavní zákon č. 71/2012 Sb. , kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb. , Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. Tímto ústavním zákonem se do ústavního pořádku České republiky zavádí přímá volba prezidenta republiky.

Daňové aspekty volby prezidenta republiky
Lenka
Geržová
Novela čl. 58 Ústavy stanoví, že
„Další podmínky výkonu volebního práva při volbě prezidenta republiky, jakož i podrobnosti navrhování kandidátů na funkci prezidenta republiky, vyhlašování a provádění volby prezidenta republiky a vyhlašování jejího výsledku a soudní přezkum stanoví zákon."
. Tímto zákonem je zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o volbě prezidenta republiky"), který nabyl platnosti dne 18. července 2012.
Zákon o volbě prezidenta republiky upravuje podmínky výkonu volebního práva při volbě prezidenta republiky, podmínky navrhovaní kandidátů na funkci prezidenta republiky, možnosti financování kampaně, průběh voleb a jejich soudní přezkum.
Zákon nabyl účinnosti 1. října 2012, přičemž první volby se podle něj uskuteční v termínu 11. a 12. ledna 2013.
Cílem článku je identifikovat a popsat hlavní dopady, které má přijetí zákona o volbě prezidenta republiky, v daňové oblasti. Záměrem je poukázat na nedostatky tohoto zákona a jejich vliv v daňovém právu. Těmito nedostatky jsou například absence vymezení pojmu kandidát a okamžiku, kdy se jím osoba stává, legislativní provedení novely zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a problematické přechodné ustanovení k této novele. Závěr bude věnován pohledu
de lege ferenda
.
 
II Pojem kandidát
 
II.1 Vznik kandidatury
Pro oblast financování volební kampaně a posouzení daňových aspektů volby prezidenta republiky je stěžejní vymezení pojmu
„kandidát na funkci prezidenta republiky"
a okamžiku, kdy se jím fyzická osoba stává.
Ani jednu z těchto skutečností Ústava (u které se však vzhledem k její povaze není čemu divit) ani zákon o volbě prezidenta republiky výslovně nedefinuje.
Ústava obsahuje pojem kandidát v ustanoveních, která upravují, kdo je oprávněn navrhovat kandidáty (čl. 56 odst. 5) a jaké parametry musí kandidát naplnit, aby byl ve volbě úspěšný (čl. 56 odst. 24).
V samotném prováděcím zákoně je pojem kandidát poprvé1 obsažen v Hlavě III s názvem Kandidátní listina. Konkrétně v § 21, který upravuje pravidla pro podání kandidátní listiny, ať již ze strany poslanců, senátorů nebo občanů, je v druhém odstavci stanoveno, že kandidát může být uveden pouze na jedné kandidátní listině.
Jako záchytný bod by mohlo sloužit ustanovení § 21 odst. 3, které stanoví, že:
„Dnem podání kandidátní listiny je zahájeno řízení o registraci kandidátní listiny."
. V okamžiku, kdy je vytvořena kandidátní listina a je podána Ministerstvu vnitra, které s ní dále nakládá níže popsaným postupem, je možné hovořit o konečné kandidátní listině. Je možné dovodit, že od tohoto okamžiku