Bezúplatnými plněními (příjmy) v následujícím textu máme na mysli dary. V souvislosti se zaměstnanci se zaměříme na dvě možné situace: – zaměstnanec dar obdrží a – zaměstnanec dar poskytne.
Bezúplatná plnění a zaměstnanci
Ing.
Helena
Machová
Zaměstnanec dar (bezúplatný příjem) přijal
Připomínám, že od 1. 1. 2014 došlo ke zrušení darovací daně (a též daně dědické) a plnění, která byla předmětem těchto daní, jsou nyní předmětem daně z příjmů. U fyzických osob se jedná nejčastěji o ostatní příjem (§ 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ZDP“), je-li dar přijat v souvislosti se zaměstnáním (závislou činností) jedná se o příjem ze závislé činnosti (§ 6 ZDP), a je-li dar přijat v souvislosti se samostatnou činností, jedná se o příjem z této činnosti (§ 7 ZDP).
Tak jako existovala (do konce roku 2013) škála darů, které byly od darovací daně osvobozeny, existuje i nyní škála těchto příjmů, které jsou osvobozeny od daně z příjmů [§ 4a a § 10 odst. 3 písm. c) ZDP]. V žádném případě se ale nejedná o dary, které přijal zaměstnanec v souvislosti se svým zaměstnáním. Tyto dary tedy jsou předmětem daně z příjmů a nejsou [až na dále uvedenou výjimku – § 6 odst. 9 písm. g) ZDP] od daně osvobozeny.
Dar je součástí zdanitelné mzdy a podléhá odvodu nejen daně z mezd, ale i sociálního a zdravotního pojištění. Daň z příjmů (i obě pojištění) stanoví, srazí a odvede zaměstnavatel a zaměstnanci nevznikají v této souvislosti žádné daňové povinnosti.
Osvobození od daně (i od sociálního a zdravotního pojištění) připadá v úvahu podle již výše zmíněného § 6 odst. 9 písm. g) ZDP.
Podle tohoto ustanovení platí, že od daně z mezd je osvobozena hodnota nepeněžitého bezúplatného plnění poskytnutého z fondu kulturních a sociálních potřeb podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. U zaměstnavatelů, na které se tato vyhláška nevztahuje, je od daně osvobozena hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů, nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč u každého zaměstnance.
Citované ustanovení se tedy nevztahuje pouze na zaměstnance zaměstnavatelů, pro které platí vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb (a těmi jsou organizační složky státu, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky –příspěvkové organizace), ale i na zaměstnance ostatních zaměstnavatelů, které zaměstnancům poskytují dar buď ze sociálních fondů nebo ze zisku po zdanění, případně jako nedaňový náklad.
Podle § 14 vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb se jedná o věcné nebo peněžní dary poskytované v rámci těchto situací:
a)
mimořádná aktivita ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky;
b)
pracovní výročí 20 let a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele (do pracovního výročí lze započítat i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů, avšak nelze sem zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr),
c)
životní výročí 50 let a každých dalších 5 let věku,
d)
první přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
V těchto případech je dar pro zaměstnavatele nedaňovým nákladem (není-li poskytnut ze zisku) a u zaměstnance je považován za příjem osvobozený od daně.
Jiné dary (peněžní vždy a nepeněžní nesplňující výše uvedené podmínky) jsou pro zaměstnavatele nedaňovým nákladem (nejsou-li hrazeny ze zisku) a pro zaměstnance jsou součástí jejich zdanitelného příjmu (zdanitelné mzdy).
Poznámka
Vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb sice umožňuje poskytnout zaměstnanci dary věcné i peněžní, ale ZDP osvobozuje pouze dary věcné (nepeněžní). Hodnota jakéhokoliv peněžního daru – bez ohledu na důvod jeho poskytnutí a na jeho výši – je součástí zdanitelné mzdy obdarovaného zaměstnance.
PŘÍKLAD 1
Zaměstnavatel daruje zaměstnanci (při výročí jeho 60tých narozenin) hodinky za 1 800 Kč. U zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad.
Příjem je od daně osvobozen.
PŘÍKLAD 2
Zaměstnavatel daruje zaměstnanci při příležitosti přiznání starobního důchodu peněžitou částku ve výši 5 000 Kč.
Základ daně z příjmů zaměstnance bude zvýšen o 5 000 Kč.
PŘÍKLAD 3
Zaměstnavatel daruje zaměstnanci při příležitosti jeho čtyřicátých narozenin balíček s potravinami za 1 500 Kč.
Základ daně zaměstnance bude zvýšen o 1 500 Kč.
PŘÍKLAD 4
Zaměstnavatel daruje svým zaměstnancům poukázky na odběr zboží ve výši 1 000 Kč v určitém obchodním řetězci.
Základ daně každého zaměstnance je nutno zvýšit o částku 1 000 Kč.
Zaměstnanec dar (bezúplatný příjem) poskytnul
V případě, kdy zaměstnanec poskytne dar, může o jeho hodnotu snížit svůj základ daně a tím i daňovou povinnost. Podmínky jsou pro všechy fyzické osoby (bez ohledu na druh jejich příjmů) nastaveny stejně.
Podle § 15 odst. 1 ZDP platí, že fyzická osoba může od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek, a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost.
Dále lze dar poskytnout fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení.
Poznámka
Zatímco u obdarovaných právnických osob zákon požaduje pouze uvedený způsob využití daru (bez ohledu na to, jakou činnost právnická osoba provozuje), u obdarovaných fyzických osob je rozhodující i předmět podnikatelské činnosti.
Dar je možno poskytnout i fyzickým osobám (s bydlištěm v České republice), které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby (podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) na zdravotnické prostředky (podle zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu. Dále lze takto postupovat i u rehabilitačních a protetických pomůcek a u majetku usnadňujícího těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.
Podmínkou je, že úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně.
Obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárcem, kterému nebyla poskytnuta finanční náhrada výdajů spojených s odběrem krve, s výjimkou cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3 000 Kč. Hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč. Hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk (kostní dřeň) se rovněž oceňuje částkou 20 000 Kč.
Vše, co bylo výše uvedeno, se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.
Poskytnuté bezúplatné plnění prokáže poskytovatel správci daně dokladem (nemusí se vždy jednat pouze o darovací smlouvu, může jít např. o pokladní doklad apod.), ze kterého musí být vždy patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota bezúplatného plnění, předmět bezúplatného plnění, účel, ke kterému bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí (viz pokyn GFŘ č. D-22).
PŘÍKLAD 5
.
Zaměstnanec daruje pět diářů v hodnotě 200 Kč.
Základ daně lze snížit o částku 1 000 Kč.
PŘÍKLAD 6
Zaměstnanec daruje v průběhu roku dvakrát bezpříspěvkově krev.
Základ daně lze snížit o částku 6 000 Kč.
PŘÍKLAD 7
Zaměstnanec, který je v registru dárců kostní dřeně, je vyhodnocen a vybrán jako vhodný dárce a daruje kostní dřeň.
Základ daně lze snížit o částku 20 000 Kč.
PŘÍKLAD 8
Základ daně zaměstnance činí 400 000 Kč, hodnota poskytnutého daru je 70 000 Kč.
Základ daně lze snížit o částku 60 000 Kč.
PŘÍKLAD 9
Zaměstnanec daruje starší počítač, jehož hodnota (stanovená podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o oceňování majetku“) je 15 000 Kč.
Základ daně lze snížit o částku 15 000 Kč.
PŘÍKLAD 10
Zaměstnanec daruje starší automobil (dodávku), jehož hodnota (stanovená podle zákona o oceňování majetku) je 120 000 Kč.
Základ daně lze snížit o částku 120 000 Kč.
Poznámka
Ve všech výše uvedených příkladech předpokládám splnění podmínek příjemců a určení využití darů podle ZDP.
Poskytnutý dar jako položka snižující základ v ročním zúčtování a v daňovém přiznání
Zaměstnanec má v zásadě dvě možnosti, jak a kde uplatnit hodnotu poskytnutého daru jako položku snižující základ daně. Buď tak učiní jeho zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování, nebo dar uvede zaměstnanec ve svém daňovém přiznání, a to tehdy, pokud mu vzniká povinnost toto přiznání podat nebo když se tak rozhodne dobrovolně.
Podle § 38g ZDP musí zaměstnanec podat daňové přiznání v těchto případech:
a)
zaměstnanec měl příjmy od jednoho (event. od více zaměstnavatelů postupně), přičemž u něj (event. u všech nebo u některých) nepodepsal prohlášení k dani,
b)
zaměstnanec měl příjmy od více zaměstnavatelů souběžně,
c)
zaměstnanec měl příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele (event. od více zaměstnavatelů postupně), přičemž u něj (event. u všech) podepsal prohlášení k dani a kromě toho měl jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč (do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy zdaněné srážkovou daní podle § 36 ZDP),
d)
zaměstnanec – daňový nerezident uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g), daňové zvýhodnění nebo nezdanitelnou část základu daně,
e)
zaměstnanec uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí,
f)
u zaměstnance došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, v důsledku čehož došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti,
g)
u zaměstnance, jehož zaměstnavatel oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně, a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu.