Teorie a praxe účtenkové loterie

Účtenková loterie přinesla v říjnu 2017 na naši politickou scénu i do veřejného života obecně obdobnou vlnu kontroverze jako evidence tržeb. Smyslem tohoto článku je základní seznámení s problematikou a principy, na kterých účtenková loterie stojí a shrnutí prvotních zkušeností se zavedením tohoto projektu do praxe.

Oprávnění České republiky provozovat účtenkovou loterii je zakotveno v § 35 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen "zákon o evidenci tržeb"). Samotné provozování je kompetenčně svěřeno do působnosti Ministerstva financí (§ 35 odst. 2 zákona o evidenci tržeb). Jelikož je účtenková loterie opatřením na podporu evidence tržeb, je její pořádání limitováno, resp. podmiňováno právě vazbou na údaje povinně uváděné na účtence podle zákona o evidenci tržeb (§ 35 odst. 1). Účtenková loterie z toho titulu nemůže být koncipována například jako hra, ve které se budou výherní účtenky losovat například z účtenek, které naopak zákon o evidenci tržeb nesplňují, porušují či obcházejí.

Legislativní zakotvení dále vymezuje rozsah možných cen na peněžní nebo věcné výhry (§ 35 odst. 1 zákona o evidenci tržeb). Účtenková loterie, resp. výdaje na její pořádání a na výhry, jsou hrazeny ze státního rozpočtu (§ 35 odst. 3 zákona o evidenci tržeb). Ačkoliv je tento aspekt jedním z nejčastěji kritizovaných, je třeba vynaložení těchto prostředků posuzovat v kontextu evidence tržeb jakožto opatření, které má účtenková loterie podporovat. Předpokládaných výnosů (až 18 miliard Kč při plném náběhu všech fází) může evidence tržeb dosáhnout pouze za předpokladu, že bude stejně jako v ostatních evropských zemích samozřejmostí vystavovat a brát si účtenku.

Významným aspektem legislativního uchopení účtenkové loterie je též vyloučení režimu zákona o hazardních hrách. Premisou je v tomto případě vymezení v zákoně o hazardních hrách, které jako základní prvek vyžaduje peněžitý vklad - sázku. V případě účtenkové loterie není účast podmíněna žádným peněžitým vkladem, nýbrž pouze registrací účtenky splňující náležitosti podle zákona o evidenci tržeb. Jak vyplývá z textu důvodové zprávy, pro účtenkovou loterii se použije právní úprava losu obsažená v § 2882 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a potažmo přiměřeně právní úprava sázek (§ 2873 až 2880 občanského zákoníku). Při určité míře zjednodušení tak lze na účtenkovou loterii nahlížet jako obdobu spotřebitelské soutěže.

Myšlenka podpořit výběr daní, resp. povinnost vystavit a převzít účtenku není v právních řádech ojedinělá a je nebo v minulosti byla realizována jak v Evropě (například Slovensko, Polsko, Chorvatsko, Portugalsko nebo Malta) tak v mimoevropských státech (například Tchajwan, Chile, Brazílie).

Účtenková loterie svou povahou nemusí být přímo vázána na evidenci tržeb; obecně může sloužit jako podpůrné opatření předcházející daňovým únikům v podobě krácení tržeb. V porovnání s variantou založení povinnosti zákazníka převzít účtenku jde o nástroj pozitivní motivace, sloužící k vytvoření pozitivního návyku občanů vyžadovat a převzít účtenku.

Vedle států, které účtenkovou loterii využívají jako podpůrné opatření k evidenci tržeb (například Malta), se tak s účtenkovou loterií lze setkat i ve státech, které sice evidenci tržeb zavedenu nemají (Portugalsko), ale naopak mají ve vztahu k zákazníkovi stanovenu povinnost převzít účtenku a nějakou dobu po uskutečnění tržby ji držet. Obdobná povinnost převzít a držet účtenku je třeba i v Itálii. Matadorem v realizaci účtenkové loterie je především Tchajwan, kde tvoří účtenková loterie součást kultury země. Stát ji pořádá nepřetržitě už od roku 1951, losuje ze všech vystavených účtenek a do výher je ročně investováno téměř 200 mil. eur.

Ve všech státech vychází zavedení účtenkové loterie z myšlenky, že je pro poplatníka z pohledu možného doměření daně riskantnější zatajit tržbu, ke které je vystavena a předána účtenka, než tržbu, která nejen vůči zákazníkovi není žádným způsobem doložena. Pro zákazníka má účtenka díky možnosti zařazení do slosování psychologicky vyšší hodnotu, je pro něj zajímavější, a proto existuje vyšší pravděpodobnost, že ji převezme.

Ačkoliv je účtenková loterie opatřením na podporu evidence tržeb, není v České republice postavena na aktivním vyhledávání poplatníků, kteří řádně neplní svou evidenční povinnost, a na jejich sankcionování. Smyslem účtenkové loterie je v souladu s výše uvedeným vytvoření pozitivního návyku spočívajícího v automatickém vystavení účtenky ze strany obchodníků a automatickém přebírání vystavené účtenky zákazníkem, sekundárním efektem tohoto návyku je pak narovnání tržního prostředí a zvýšení daňového inkasa.

Výběrové řízení na dodavatele účtenkové loterie, který bude zajišťovat kompletní provoz účtenkové loterie jako celku ("na klíč"), vypsalo Ministerstvo financí v listopadu 2016. Jednalo se o otevřené nadlimitní výběrové řízení, do kterého se přihlásil jeden zájemce, který splnil veškeré požadavky. Kritériem pro výběr dodavatele byla pouze cena.

Na základě výběrového řízení byla dne 20. března 2017 uzavřena Smlouva o komplexním zajištění provozu účtenkové loterie s dodavatelem - obchodní společností Diebold Nixdorf s.r.o., která "na klíč" zajišťuje kompletní provoz účtenkové loterie a veškerých souvisejících služeb, včetně příslušného IT řešení. Obsahem smlouvy byl mj. závazek ze strany dodavatele dodat službu nejpozději do 15. září 2017. Ministerstvo financí rozhodlo o spuštění účtenkové loterie k 1. 10. 2017 s tím, že první slosování proběhlo 15. 11. 2017.

Měsíční paušální cena za provozování služby činí 1 032 785 Kč bez DPH s tím, že cena za odeslané sms a realizované bankovní převody (při výplatě výher) bude účtována za každý měsíc samostatně.

Ministerstvo financí nešlo cestou losování ze všech vystavených účtenek, tak jak je tomu například na Tchajwanu, namísto toho zvolilo variantu losování pouze z účtenek řádně registrovaných do slosování. Tento způsob losování významně zvyšuje pravděpodobnost výhry a minimalizuje riziko jejího nevyzvednutí. V případě losování ze všech vystavených účtenek by totiž reálně hrozilo, že bude výherní právě účtenka, kterou žádný zákazník nemá v držení, neboť ji prostě opomněl převzít, znehodnotil, či ztratil a tudíž ji už v době slosování nemá k dispozici. Takový model by s sebou mohl nést i riziko potenciálních podvodů, postavených například na dodatečném tisku podvodných "výherních" účtenek. Ačkoliv by při tomto modelu losování z pohledu hráče odpadla povinnost vyvinout úsilí pro registraci účtenky, bylo by toto zjednodušení na druhé straně potlačeno tím, že by na hráče byla přenesena nutnost vyvinout inciativu a manuálně zkontrolovat všechny obdržené účtenky, zda některá z nich náhodou není výherní. Kromě jiného by to pro hráče znamenalo též povinnost účtenky do slosování skladovat. V rámci zvoleného modelu po řádném zaregistrování účtenky a jejím zařazení do slosování již na straně hráče není důvod, aby účtenku nadále uschovával. Navíc systém sám hráče upozorní, zda některá z jeho účtenek je výherní.

Registrace účtenek probíhá prostřednictvím webu a mobilní aplikace. Mobilní aplikace disponuje funkcí autoOCR, která umí fotoaparátem (kamerou) mobilního telefonu snímat znaky na účtence a přenést je do formuláře pro registraci.

Do účtenkové loterie lze registrovat pouze účtenky, které byly vystaveny v měsíci, který bezprostředně předchází měsíci, v němž se koná slosování. Starší účtenku do účtenkové loterie registrovat nelze. Účtenky vystavené například v průběhu měsíce listopadu lze tedy registrovat do slosování konaného 15. 12.; nejzazším okamžikem registrace takové účtenky je 12. 12. ve 24:00 hodin.

Při registraci hráč v souladu s legislativními požadavky zadává vybrané údaje z účtenky vystavené podle § 20 zákona o evidenci tržeb, kterými jsou:

Jak je často účtenkové loterii vytýkáno, jedná se o poměrně hodně údajů; jejich vyplnění však není samoúčelné. Tyto údaje jednak slouží k jednoznačné identifikaci tržby za účelem ověření jejího řádného zaevidování v systému evidence tržeb, jednak je jejich zadání nezbytné k prověření dalších podmínek účasti v účtenkové loterii. Datum a čas slouží především k zařazení do správného slosovacího období, ve spojení s DIČ obchodníka pak údaje umožňují kontrolu naplnění pravidla, dle kterého může jeden zákazník od jednoho obchodníka z účtenek vystavených v jeden den registrovat pouze jednu z účtenek. S ohledem na mlčenlivost správce daně není možné, aby hráč zadal pouze FIK nebo BKP a následně potvrdil zbývající údaje automaticky načtené ze systému evidence tržeb. Vedle toho by to mohlo vést k podvádění, založenému například na kopírování FIK z jedné již zaevidované tržby pro další účtenky, a bylo by tak teoreticky možné vyhrát i na účtenku, která není řádně zaevidována. Takový postup by však byl v rozporu se zákonným zmocněním, resp. zákonnými mantinely pro účtenkovou loterii.

Cílem Ministerstva financí bylo zvolit takové rozložení výher, které bude pro hráče dostatečně atraktivní, jak z hlediska šancí na výhru tak z hlediska jejich hodnoty. Dle zahraničních zkušeností je lepší volit větší množství výher, které je nastaveno tak, aby hráč nebo některá z osob v jeho blízkém okolí alespoň jednou za čas vyhrála. Vidina reálnosti takové výhry výrazně zvyšuje motivaci se účtenkové loterie účastnit.

V účtenkové loterii je 21 024 peněžních výher a jedna výhra věcná. Při předpokladu 10 mil. účtenek v prvním slosování je pravděpodobnost výhry při zaregistrování jedné účtenky 1: 476. Při registraci více účtenek samozřejmě pravděpodobnost, že hráč vyhraje, roste.

Hlavní peněžní výhra je 1 000 000 Kč, druhou hlavní výhrou je automobil (v prvním losování jde o Ford Focus combi), třetí hlavní výhrou je 300 tis. Kč, čtvrtou hlavní výhrou 200 tis. Kč a pátou hlavní výhrou 100 tis. Kč. Každá z těchto výher je ve slosování jednou, vedle toho se losují další výhry, v 6. pořadí jde o 20 tis. pro 20 hráčů, 1 tis. Kč pro tisíc hráčů a 100 Kč pro 20 tis. hráčů. Měsíčně bude mezi výherce rozděleno cca 5,4 mil. Kč.

Výhry do 20 tis. včetně lze vyplatit převodem na účet nebo v hotovosti v sídle Sazka a.s. Výhry nad 20 tis. Kč lze vyplatit pouze bezhotovostně. V případě výher v hodnotě 20 tis. Kč a výše vyplácených převodem na účet je podmínkou vyplacení ověření totožnosti prostřednictvím služby MojeID. Službu MojeID provozuje nezisková organizace CZ.NIC. Jedná se o nejvyužívanější službu pro ověření totožnosti, která je široce dostupná, prověřená a již před zahájením účtenkové loterie byla využívána více než 500 tis. uživateli. Tato služba byla zvolena dodavatelem na základě obecných požadavků Ministerstva financí v zadávací dokumentaci, mimo výše uvedeného též z důvodu, že je pro hráče dostupná i zdarma. Nepodmiňování účasti v účtenkové loterii jakýmikoliv zbytečnými náklady na straně hráče bylo jedním ze základních požadavků Ministerstva financí definovaných v zadávací dokumentaci.

Do účtenkové loterie může být zařazena pouze účtenka s kladnou celkovou částkou tržby, která byla vystavena v souladu se zákonem o evidenci tržeb (je ověřováno v systému evidence tržeb), do slosování nikdo ji ještě nikdo nezadal a hráč, který ji registruje, ještě neregistroval jinou účtenku vystavenou stejným obchodníkem ve stejný den. Pravidlo jedné účtenky vystavené v jeden den od jednoho obchodníka je vázáno na poplatníka, resp. na DIČ, nikoliv na provozovnu. Z dvou účtenek vystavených v jeden den v rámci dvou provozoven jednoho obchodního řetězce tak do účtenkové loterie lze registrovat pouze jednu z nich.

Dle veřejně dostupných informací publikovaných Ministerstvem financí se prvního slosování účtenkové loterie účastnilo přes 450 tis. hráčů, kteří zadali téměř 14 mil účtenek. Do slosování z nich bylo zařazeno přes 11 mil. účtenek, což je cca 80 %. Přibližně 20 % účtenek nebylo zařazeno do slosování pro nesplnění podmínek stanovených herním plánem, většina pak z důvodu neověření v systému evidence tržeb.

Nejčastější důvod nezařazení do slosování tvoří překlepy při zadávání povinných údajů. Ty ve svém důsledku vedou k nemožnosti ověření účtenky v systému evidence tržeb. Na účtenku nenalezenou v systému evidence tržeb se pak hledí jako na účtenku, která nebyla vystavena v souladu se zákonem o evidenci tržeb a nesplňuje pravidla stanovená herním plánem.

V prvních dnech po spuštění se účtenková loterie potýkala s velkým počtem účtenek, které nemohly být zařazeny do slosování, neboť nebyly ověřeny v systému evidence tržeb. Dle zkušeností podpory účtenkové loterie byla většina těchto nevalidních účtenek zadána vadně, tedy s překlepem.

Ve vztahu k možnému překlepu je nejrizikovější zadávání kódu BKP nebo FIK, a to i přesto, že je nutné z nich zadat pouze prvních 16 alfanumerických znaků. Jde o většinu všech chyb, které jsou při zadávání hráči činěny. Bohužel jsou oba kódy nevýznamové, což jejich zadávání, ať už ručně nebo prostřednictvím mobilní aplikace, významně ztěžuje. Tím, že jde o pouhý sled znaků, je jejich přepisování pro hráče obtížnější, stejně tak čtení kódu prostřednictvím funkce autoOCR, která nemůže využít jinak běžně používaného vyhledávání slova v jazykových slovnících a může tak pracovat pouze s psanou, resp. tištěnou podobou jednotlivých znaků v běžně nejdostupnějších fontech. Úspěšnost správného načtení je tak limitována právě kvalitou tisku, fontem a velikostí písma. Data načtená funkcí autoOCR (DIČ, FIK nebo BKP) je z tohoto důvodu nezbytné překontrolovat a případně opravit. Při horším kvalitě účtenky může docházet k záměně znaků, například 8 a B, 5 a 6, apod.

Obdobné problémy, i když v menší míře, provází i zadávání DIČ. I zde se jedná o v podstatě náhodný sled čísel, pro hráče je tak velmi jednoduché se přehlídnout, resp. překlepnout.

Riziko překlepu je limitováno nastavením nepropustných chyb formuláře, které umožňují zadat pouze účtenku, která časově spadá do příslušného slosování. Nelze zadat ani účtenku s datem v budoucnosti. Pokud tedy hráč uvede jiný rok vystavení účtenky, formulář jej na nesprávnost data upozorní. Stejně tak je hráč upozorněn, pokud je zadávaná účtenka tak stará, že už její slosovací období uplynulo. Pokud se hráč překlepne při zadávání dne v rámci měsíce vystavení (například místo 26. 10. zadá 6. 10.), nelze takovou chybu automatizovaně předvídat a zabránit jí. Účtenka s takovým překlepem nebude logicky v systému evidence tržeb kladně ověřena.

V některých případech, například vystavuje-li poplatník pro zákazníka účtenku, která obsahuje vedle náležitostí podle zákona o evidenci tržeb též náležitosti dokladu vystavovaného podle jiného právního předpisu (zákon o ochraně spotřebitele, zákon o dani z přidané hodnoty), může být výjimečně uvedeno na účtence více dat. Pokud z jejich označení není jednoznačně zřejmé, které datum je datem přijetí evidované tržby, nezbývá hráči než otestovat při registraci všechna uvedená data.

I v případě času platí, že případné překlepy není možné nijak . Co se týče dalších chyb v souvislosti s tímto údajem, lze se setkat především se situacemi, kdy účtenka obsahuje více časových údajů a hráč zvolí nesprávný z nich. V daném případě je nezbytné zadávat čas přijetí tržby (někdy též například jako čas EET apod.). Dle zkušeností může účtenka obsahovat vedle tohoto časového údaje též čas započetí transakce (například zahájení markování do pokladny), datum a čas uskutečnění zdanitelného plnění, které s datem může (ale nemusí) být shodné, ale odlišuje se právě časem, či například čas tisku. Poplatník by měl tyto údaje na účtence označit tak, aby byly pro zákazníka srozumitelné a nezaměnitelné, pokud tak však neučiní a na účtence je uvedeno více časových údajů bez další specifikace, k jakému účelu se daný čas uvádí, nezbývá hráčům než pro zařazení otestovat všechny časy.

Vedle překlepů v DIČ se lze setkat také s tím, že je při zadávání účtenky uvedeno do formuláře jiné DIČ než DIČ poplatníka. Nejčastěji se jedná o situaci, kdy je na účtence uvedeno vedle DIČ poplatníka též DIČ poplatníka, který pověřil evidováním této tržby jiného poplatníka. Ačkoliv zní oba údaje obdobně, účtenková loterie pracuje pouze s DIČ poplatníka, který tržbu eviduje. V případě zadání DIČ pověřujícího poplatníka nebude účtenka ověřena v systému evidence tržeb a nebude zařazena do slosování. V malé míře se lze setkat též s tím, že hráč namísto DIČ zadává IČO. K takovému postupu hráči přistupují zejména v případech, kdy poplatník své DIČ na účtence opomene uvést. Další možnou kombinací vícero DIČ na účtence může být uvedení (standardního) DIČ a tzv. skupinového DIČ k DPH (zpravidla začíná CZ6990). V takovém případě je nutné zadat položku označenou jako DIČ, nikoliv položku označenou jako DIČ k DPH. I v tomto případě platí, že pokud je na účtence více DIČ s tím, že není zřejmé, které je DIČ poplatníka, který tržbu eviduje, nezbývá než pro zařazení vyzkoušet obě DIČ.

Do účtenkové loterie se zadává celková částka tržby (včetně DPH). Pokud je platba provedena platební kartou, může být na účtence celková částka tržby uvedena "na haléře". Do účtenkové loterie je tedy nutno zadat částku přesně tak, jak je uvedena na účtence, včetně haléřů, tj. neprovádět zaokrouhlení. Pokud je naopak platba provedena v hotovosti, je nutné zadat zaokrouhlenou celkovou částku tržby uvedenou na účtence. Potenciální problémy v rámci drobného zaokrouhlení na nejbližší celou korunu jsou eliminovány nastavením tolerančního pásma.

Zvláštním případem může být situace, kdy jeden doklad obsahuje více účtenek (například doklad z čerpací stanice, který byl vystaven za nákup pohonných hmot a dalšího zboží). V této situaci musí hráč rozlišovat dílčí celkové částky za jednotlivé druhy zboží prodávané různými poplatníky (například pohonné hmoty prodávané jménem čerpací stanice a ostatní zboží prodávané jménem jiného poplatníka). K jednotlivým dílčím celkovým částkám zasílaným do systému evidence tržeb jsou přiřazeny i odpovídající kódy FIK a BKP a bývají na účtence zpravidla vytištěny u této částky. Pro účely zaregistrování účtenky do účtenkové loterie nelze zadávat součet těchto dílčích celkových částek tržby. S takovou částkou systém evidence tržeb nepracuje.

Zjistí-li hráč po zadání účtenky chybu, která znemožnila její ověření v systému evidence tržeb, může účtenku do účtenkové loterie zadat znovu, se správnými údaji. V případě, že zadané údaje odpovídají údajům na účtence a přesto se nepodařilo účtenku ověřit v systému evidence tržeb, může se pokusit zadat účtenku s druhým z uváděných kódů - tím mohou být eliminovány chyby způsobené zhoršenou čitelností nebo nekvalitním tiskem.

Překvapivým vedlejším efektem účtenkové loterie je upozornění na skutečnost, že řada podnikatelů sice tržby eviduje a správci daně odesílá informace o svých skutečných tržbách, nicméně jejich nastavení pokladny neodpovídá zcela zákonným požadavkům zákona o evidenci tržeb a potažmo i technické specifikaci. Pokud se nastavení obchodníka od požadavků definovaných zákonem a potažmo technické specifikace nějakým způsobem odchyluje, vede to ve svém důsledku k nemožnosti registrovat účtenku do účtenkové loterie a zároveň i k nespokojenosti hráčů.

Podle § 19 odst. 1 zákona o evidenci tržeb musí pokladní zařízení odesílat mj. jako údaj o evidované tržbě datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve. Tento požadavek se pak zrcadlí v § 20 odst. 1 písm. f) zákona o evidenci tržeb, který vyžaduje, aby též na účtence (mimo dalších údajů) byl uveden datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud byla vystavena dříve. Dle výše uvedeného musí být údaje o datu a čase odesílané v datové zprávě správci daně totožné s údaji, které následně pokladní zařízení vytiskne na účtenku, v praxi však tento požadavek často činí problém, který může být následujícího charakteru:

Pokud by kterékoliv z uvedených pochybení bylo zjištěno v rámci kontrolní činnosti, vystavuje se poplatník riziku sankce.

Jde o problém analogický k zadávání nesprávného DIČ hráčem v případě, že jejich účtenka obsahuje více než jedno DIČ. V některých případech není problém na straně hráče, který namísto DIČ poplatníka zadává DIČ pověřujícího poplatníka, nýbrž na straně poplatníka, který tržbu eviduje, resp. osoby, která nastavovala jeho pokladní zařízení. V praxi pak může dojít k dvěma variantám:

V obou případech se jedná o pochybení na straně poplatníka, které je ve svém důsledku porušením zákona o evidenci tržeb a poplatník se tak vystavuje riziku sankce.

V některých případech se lze setkat s tím, že údaje na účtence sice odpovídají údajům v datové zprávě odesílané správci daně, nad rámec zákona o evidenci tržeb však podnikatel prostřednictvím této účtenky plní povinnosti založené jiným právním předpisem, například zákonem o ochraně spotřebitele, živnostenským zákonem či zákonem o dani z přidané hodnoty. Na účtence je pak jeden významově totožný údaj uveden vícekrát, vždy pro účely plnění povinnosti dle příslušného právního předpisu. Problém nastává v případě, že tyto údaje nejsou totožné, avšak z kontextu účtenky pro zákazníka není zcela zřejmé, k čemu slouží. Pro názornost může jít například o datum čas, resp. datum a čas uskutečnění zdanitelného plnění podle zákona o dani z přidané hodnoty. Není-li z uvedených údajů zřejmé, k jakému účelu slouží, může být kontrolním orgánem taková účtenka považována za nesrozumitelnou a poplatník se opět vystavuje riziku sankce.