S účinností pro zdaňovací období začínající od 1. 4. 2019 byla do českého právního řádu transponována pravidla, na jejichž základě může být za splnění dalších podmínek zvýšen základ daně českých společností o základ daně z některých pasivních příjmů, kterého dosáhly jimi ovládané zahraniční společnosti. V tomto příspěvku jsou na základě analýzy těchto pravidel identifikovány některé aspekty, které mohou vést ke sporům při jejich aplikaci.
Několik poznámek ke zdanění ovládaných zahraničních společností
Ing. Mgr.
Jiří
Kappel
| Poznámka redakce: Jiří Kappel pracuje jako daňový právník v nadnárodní poradenské společnosti a současně je studentem doktorského programu Právnické fakulty Masarykovy univerzity, kde se zaměřuje na daňové právo a jeho mezinárodní a evropské aspekty. E-mail: kappel@mail.muni.cz. |
Úvod
V souvislosti s akčním bodem 3 iniciativy BEPS Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj1) a navazující unijní směrnicí o vyhýbání se daňovým povinnostem2) byla do ustanovení § 38fa zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních příjmů“ nebo „zákon“) zákonem č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“), transponována s účinností pro zdaňovací období začínající od 1. 4. 2019 pravidla o zdanění ovládaných zahraničních společností (dále jen „CFC pravidla“).3) Pro většinu daňových subjektů se tak CFC pravidla uplatní pro zdaňovací období 2020 a budou je tedy muset zohlednit již v rámci aktuálně připravovaných daňových přiznání.
Na základě těchto pravidel se za splnění dalších podmínek zvyšuje základ daně české ovládající společnosti o část základu daně dosaženého zahraniční ovládanou společností z tzv. zahrnovaných příjmů, a to poměrně podle podílu, kterým ovládající společnost disponuje. Samotná úprava CFC pravidel v § 38fa zákona je ro