Jednou ze stinných stránek (nejen) podnikatelského života je více či méně pravděpodobné setkání se se zlodějem, v jehož důsledku dojde ke zcizení majetku. Podnikatelé pak musí (na rozdíl od ostatních takto postižených občanů) správně posoudit vzniklou škodu i z pohledu daně z příjmů a účetnictví.
Zcizení majetku a daň z příjmů
Ing.
Helena
Machová
Škoda je nedaňový náklad
V zásadě – podle § 25 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) – platí, že manka a škody přesahující náhrady jsou – až na některé výjimky – nedaňovými náklady. ZDP definuje škodu jako fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve
vlastnictví
poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Zcizení majetku je tedy nepochybně škodou a obecně nedaňovým nákladem.PŘÍKLAD 1
Podnikateli byl zcizen osobní automobil, jehož zůstatková cena je 85 000 Kč.
Zůstatková cena je nedaňovým nákladem. Poplatníci, kteří vedou účetnictví, zaúčtují zůstatkovou cenu MD 549/D 082. Poplatníci, kteří vedou daňovou evidenci, zůstatkovou cenu žádným způsobem nezohlední, pouze tuto skutečnost uvedou v inventární kartě předmětného automobilu.
PŘÍKLAD 2
Podnikateli byly zcizeny zásoby v hodnotě 45 000 Kč.
Hodnota zcizených zásob je nedaňovým nákladem. Poplatníci, kteří vedou účetnictví, zaúčtují zcizené zásoby MD 549/D 1xx. Poplatníci, kteří vedou daňovou evidenci a částku 45 000 Kč při nákupu zásob zaevidovali jako daňový výdaj, musí ve zdaňovacím období, kdy ke zcizení došlo, o tuto částku základ daně zvýšit.
PŘÍKLAD 3
Podnikateli byla zcizena tržba ve výši 30 000 Kč.
Zcizená tržba je nedaňovým nákladem. Poplatníci, kteří vedou účetnictví, zaúčtují zcizenou tržbu MD 569/D 211. Poplatníci, kteří vedou daňovou evidenci, zaevidují zcizenou částku jako zdanitelný příjem, avšak jako daňový výdaj nelze uplatnit nic.
Poznámka:
Ve všech uvedených příkladech jsou použité nákladové účty 549 a 569 nedaňové a poplatníci je musí při úpravě výsledku hospodaření na daňový základ vyloučit.Škoda může být daňovým nákladem
Jak jsem již výše avizovala, za určitých okolností může škoda být daňovým nákladem.
Škoda do výše přijaté náhrady
V případě, kdy se škodou souvisí přijatá náhrada (nejčastěji od pojišťovny, ale i od jiných za škodu odpovědných osob, případně i od zaměstnanců), je škoda – do výše přijaté náhrady – daňovým nákladem. Na druhé straně přijatá náhrada je pochopitelně zdanitelným výnosem.
PŘÍKLAD 4
Poplatníkovi byla zcizena počítačová síť. Zůstatková cena počítačové sítě činila 150 000 Kč (vstupní cena byla 400 000 Kč), pojišťovna uhradila částku 120 000 Kč.
Zůstatková cena (do výše pojistného plnění) 120 000 Kč je daňovým nákladem, zůstatková cena (převyšující pojistné plnění) 30 000 Kč je nákladem nedaňovým, pojistné plnění 120 000 Kč je zdanitelným výnosem.
Účtování:
| Položka | Kč | MD | D |
| Počáteční zůstatek – vstupní cena | 400 000 | 022 | - |
| Počáteční zůstatek – oprávky | 250 000 | - | 082 |
| Odepsání zůstatkové ceny: | |||
| - do výše přijaté náhrady | 120 000 | 549.1 | 082 |
| - převyšující přijatou náhradu | 30 000 | 549.9 | 082 |
| Vyřazení počítačové sítě | 400 000 | 082 | 022 |
| Náhrada od pojišťovny | 120 000 | 221 | 648 |
Problémy v těchto případech někdy nastávají v situaci, kdy ke zcizení dojde na sklonku roku a k plnění až v roce následujícím. V takové situaci musí poplatník, který vede účetnictví (účetní jednotka) vytvořit dohadnou položku a (očekávaný) výnos zdanit. Poplatník, který vede daňovou evidenci, však příjmy a výdaje časově nerozlišuje a dohadnou položku netvoří. Protože v roce vzniku škody neobdrží související náhradu, nemůže uplatnit škodu jako daňový výdaj. Postupuje tedy tak, že zůstatkovou cenu jako daňový výdaj (položku snižující rozdíl mez příjmy a výdaji) v roce vzniku škody neuplatní a náhradu přijatou v následujícím roce do základu daně nezahrne [§ 23 odst. 4 písm. e) ZDP].
PŘÍKLAD 5
Poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, byl zcizen starší stroj, jehož zůstatková cena byla 30 000 Kč. Poplatník byl pro tuto škodu pojištěn. Pojistné plnění je:
a)
25 000 Kč
daňový výdaj 25 000 Kč
nedaňový výdaj 5 000 Kč
zdanitelný příjem 25 000 Kč
základ daně 0
b)
30 000 Kč
daňový výdaj 30 000 Kč
zdanitelný příjem 30 000 Kč
základ daně 0
c)
35 000 Kč
daňový výdaj 30 000 Kč
zdanitelný příjem 35 000 Kč
základ daně 5 000 Kč
Poznámka: situace uvedená pod písm. c) je spíše hypotetická, uvádím ji však pro názornost.
Škoda způsobená neznámým pachatelem
Škoda, kterou způsobil podle potvrzení policie neznámý pachatel, je rovněž daňovým nákladem. ZDP v tomto případě neuvádí jako podmínku potvrzení (vyjádření) od policie České republiky, ale potvrzení policie obecně.
PŘÍKLAD 6
Poplatníkovi byl zcizen osobní automobil. Policie ukončí pátrání a vyšetřování a vydá poplatníkovi potvrzení, že škodu způsobil neznámý pachatel.
Zůstatková cena automobilu v tomto případě bude daňovým nákladem, a to bez ohledu na to, zda automobil byl pro případ zcizení pojištěný či nikoliv i bez ohledu na to, zda se škodou souvisí nějaký příjem. Případné pojistné plnění (event. jiný související příjem) je zdanitelným výnosem.
Poznámka:
dojde-li ke zcizení majetku na konci roku, je – pro uplatnění zůstatkové ceny jako daňového nákladu – rozhodující datum (zdaňovací období), ve kterém policie vydá potvrzení, že pachatel krádeže je neznámý.PŘÍKLAD 7
Poplatníkovi je zcizen neznámým pachatelem ze skladu materiál (se vzniklou škodou nesouvisí žádný příjem).
Pokud poškozený poplatník vede účetnictví, vyřazení zcizeného materiálu bude daňovým nákladem. V případě daňové evidence však zcizení materiálu základ daně žádným způsobem neovlivní. V daňové evidenci byly totiž výdaje související s nákupem materiálu evidovány jako daňové, a základ daně tak již snížily. Uplatněním škody na materiálu jako daňového výdaje při zcizení by tedy došlo k uplatnění daňových výdajů ve dvojnásobné výši, což by nebylo správné.KONEC
Pro poplatníky je asi nejméně příznivá situace, kdy policie pachatele zjistí. Pachatel je v takovém případě povinen škodu nahradit. Nedělejme si ale iluze, skutečná náhrada je v naprosté většině případů nerealizovaná a poškozený je pak „bit“ vlastně dvakrát, protože:
–
vzniklá škoda mu s největší pravděpodobností nahrazena nebude,
–
škodu nemůže uplatnit jako daňový náklad.
PŘÍKLAD 8
Poplatníkovi bylo zcizeno zboží z prodejny potravin. Policie pachatele zjistila: jednalo se o dva občany bez domova a bez jakýchkoliv finančních prostředků, kteří v prodejně zcizené potraviny a nápoje do okamžiku zadržení zkonzumovali.
Hodnotu zcizeného zboží nelze v tomto případě daňově zohlednit a související náklad je nutno při transformaci výsledku hospodaření na základ daně vyloučit. Vede-li poplatník daňovou evidenci, musí o hodnotu zcizeného zboží zvýšit základ daně.