Neoblíbená vykazovací povinnost související s obchodem zboží v rámci EU. INTRASTAT CZ. Otestujme se v jeho vykazování!

Každý subjekt obchodující s jinými členskými zeměmi musí od prvního uskutečněného obchodu sledovat objem svých zbožových transakcí v rámci EU a pokud překročí na vstupu (rozuměj do tuzemsk nebo výstupu (z tuzemska tzv. hodnotový limit), tak se stává tzv. zpravodajskou jednotkou. Následně podává s měsíční frekvencí hlášení INTRASTAT CZ.

Každý subjekt obchodující se subjekty z Evropské unie musí sledovat objem svých vstupů a výstupů. Pokud by vstup či výstup překročil tento limit, tak se stává tzv. zpravodajskou jednotkou a musí řádně vykazovat vstupy či výstupy. Jde o částku obratu mezi tuzemskou firmou a ostatními členskými státy a měří se za kalendářní rok. Zmiňovaná částka 12 mil. Kč platí pro oba proudy (do i vně) a musí si je počítat každá jednotka odděleně. Pokud je jedna z nich překročena, tak se subjekt stává tzv. zpravodajskou jednotkou a podává každý měsíc hlášení INTRASTAT CZ.

Přestože to vypadá jako dost kriticky rychlé, tak tato zpravodajská jednotka by měla vykázat poprvé statistiku INTRASTAT již za květen roku 2020. Samozřejmě ji podá za oba pohyby – tj. vstupy i výstupy bez ohledu na to, že v jednom z nich nemusela prolomit hodnotový limit. První hlášení se podává za celý měsíc, a to navzdory faktu, že k překročení limitu došlo někdy v průběhu tohoto měsíce.

Co se týče vlastní administrativy spojené s registrací do INTRASTAT CZ, tak musí být učiněna v den, kdy došlo k prolomení zmiňovaného prahu. První hlášení podává již za tento měsíc. Registrace včetně každoměsíčního hlášení INTRASTAT CZ je podávána elektronicky.

Jde o dvanáctý den měsíce následujícího po tom vykazovaném.

Přestože se lidově tomuto institutu říká „statistika INTRASTAT“, tak jde o přenesený význam. Správný termín je „hlášení INTRASTAT CZ“ ze strany zpravodajské jednotky a podává se celní správě ČR, a to jmenovitě místně příslušnému celnímu úřadu. Celní správa hlášení INTRASTAT CZ posléze předává statistickému úřadu, který hlášení posílá dále orgánům EU. Evropská unie ho statisticky testuje a hledá případné statistické odchylky významného řádu, které mohou vést ke kontrolám subjektů podávajících hlášení. Kontroly jsou samozřejmě realizovány opět celním úřadem nikoli statistickým úřadem.

Zjednodušeně řečeno celní správa shromažďuje data od zpravodajských jednotek a předává je Českému statistickému úřadu. Tam cesta hlášení nekončí a pokračuje do EU k dalšímu statistickému šetření. Evropská Unie tímto způsobem shromáždí statistiky INTRASTAT od všech zpravodajských jednotek ze všech států EU a provádí statistické a matematické testy s důrazem na hledání odchylek.

Ano, je to možné. Sada údajů je jasně daná právním předpisem 1932/ 2004 a je závazná pro všechny zpravodajské jednotky v EU. Zároveň dává právo jednotlivým státům si nastavit další údaje ke sledování. Tato data slouží ke vnitrostátním potřebám a analýzám. Právě z tohoto důvodu je oficiální názvem hlášení INTRASTAT CZ a nikoli pouze INTRASTAT.

Vedle tuzemských hlášení přirozeně podávají hlášení i zpravodajské jednotky z jiných členských států a taková hlášení se nazývají kupříkladu INTRASTAT DE nebo INTRASTAT AT. Základ všech tří zmiňovaných musí zůstat stejný a obsahuje data vyžadovaná výše uvedeným předpisem EU. Vedle povinných údajů se tam nachází údaje , které si sleduje každý stát pro svoje potřeby. V ČR se sleduje prostřednictvím statistického znaku alkohol a minerální oleje včetně směsí je obsahující. Sadu povinných údajů od všech zpravodajských jednotek v rámci EU shromažďuje Eurostat.

Jedním z povinných údajů v hlášení INTRASTAT je právě zařazení zboží do kombinované nomenklatury. Tato nomenklatura je jednotná pro všechny státy EU. Mezi členskými státy EU samozřejmě nejsou cla a clo není aplikováno.

INTRASTAT primárně zachycuje z pohledu tuzemských zpravodajských jednotek fyzický přechod zboží přes hranice ČR (vně či dovnitř). Nemusí jít nutně o přestup přes hranice v důsledku kupních smluv, tj. s převodem vlastnického práva na kupujícího. Jde kromě převodů vlastnického práva kupříkladu o zušlechtění polotovarů, dodávky zboží zdarma, zboží jako součást služby, zápůjčky zboží, pronájmy zboží, dočasné použití zboží, přemístění zboží za účelem další podnikatelské činnosti, reklamace zboží spojené s náhradním plněním atd.

Drtivá většina dovozů tuzemských dovozců je proclena a zdaněna daní z přidané hodnoty až v tuzemsku. Takové dovozy se přirozeně vykazování v INTRASTAT CZ nedotknou.

Roste nicméně počet dovozů, kdy k proclení a v návaznosti na to i odvedení DPH z dovozu dojde v jiném členském státu. V našem případě jde o Německo, které připouští institut tzv. fiskálního zástupce. Ten podá v zastoupení dovozce celní prohlášení k dovozu o propuštění zboží do volného oběhu v Německu. Dokonce za dovozce zaplatí clo, které vyúčtuje tuzemskému dovozci. Co se týče DPH, tak to bude přiznáno z dovozu také v Německu, neboť v tomto státě na dovážené zboží přestala platit dohledová pravidla celní správy. Ovšem následná transakce, která bude mít charakter unijního plnění mezi Německem a ČR, již bude podléhat vykazování v INTRASTAT CZ jako příjem pod kódem transakce 91. Stejně tak v INTRASTAT DE bude tato transakce zachycena jako odeslání.

Obdobným způsobem, jako si subjekt sleduje obraty pro registraci k INTRASTAT CZ, tak si zpravodajská jednotka nadále počítá vykazovaný objem na vstupu a výstupu za každý kalendářní rok. Pokud je na konci roku patrné, že objem vykazovaných dat klesl pod hranici 12 mil. Kč, tak od 1. 1. roku následujícího nesmí INTRASTAT CZ vykazovat. Za tímto účelem není třeba celnímu úřadu nic oznamovat, avšak jednoduše zpravodajská jednotka přestane posílat hlášení. Pokud by nadále jednotka pokračovala ve vykazování hlášení, ačkoliv by již se tzv. dostala pod práh, tak by došlo ke zkreslování statistiky INTRASTAT. V takovém případě je celní úřad oprávněn udělit pokutu, jejíž výše by se měla odvíjet od míry zkreslení.

INTRASTAT CZ je považován za jeden ze tří kontrolních pilířů unijního obchodu se zbožím. Jaké jsou ty zbývající dva pilíře? Jak všichni tušíme, tak se jedná o přiznání k DPH a souhrnné hlášení. Pokud má kontrolní instituce k ruce tato tři podání, tak si velmi dobře dokáže spojit parametry unijního obchodu za každý subjekt v EU. Kontrola na úrovni EU se odehrává spojením všech hlášení INTRASTAT posbíraných z celé EU a hledáním nějakých odchylek od trendů. V tuto chvíli jde o hru velkých čísel a odchylky se nejprve stanoví na úroveň států. Postupně se matematicko-statistické modely upřesňují a odchylka se postupně zužuje na určitý segment trhu či skupinu firem atd. Místně příslušné celní orgány dostávají výzvu ke kontrole subjektů, které uvízly v nějaké odchylce od dlouhodobějších trendů v obchodu EU. Tyto kontroly jsou již velmi adresné právě díky zacílení z výše uvedených matematických a statistických šetření.