Vladimír Zdražil

  • Článek
Právní předpisy EU pro všechny členské státy sjednocují povinnosti pro ty, kdo vyváží i dováží zboží. Zatímco vývoz vně EU je oproštěn od fiskální zátěže v podobě uvalení cel, tak na dovoz do EU je ve vybraných celních režimech uvaleno dovozní clo a také vzniká povinnost uplatnit DPH z dovezeného zboží. Správné uplatnění celních předpisů při dovozu rozhodne o tom, zda jsou v odpovídající výši vyměřeny veškeré berní povinnosti. Znáte nejdůležitější pojmy a jejich aplikaci u vašich dovozů? Můžete se otestovat…
Vydáno: 22. 09. 2022
  • Článek
Při maximálním zjednodušení lze konstatovat, že EU se snaží podpořit ty, kteří vyváží zboží do třetích zemí, zatímco dovozy do EU jsou zatíženy hned dvojí fiskální zátěží – cly a daní z přidané hodnoty. Při jakémkoli dopravení movitých věcí do EU musíme takový dovoz podrobit testům celního řízení a na ně navazují ještě povinnosti vyplývající ze zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Dopad obou na sebe navazujících fiskálních zátěží dopadá nejenom na dovozce z řad podnikatelských subjektů, nýbrž i na občany dovážející cokoli ze třetí země. Jen si vzpomeňme na návraty z dalekých dovolených (Egypt, Turecko, USA atd.) a rozdělovník přijíždějících cestujících na letišti. V návaznosti na obsah zavazadel musí cestující posoudit, zda dovážené zboží podléhá proclení a vyměření daně z přidané hodnoty. V tomto případě dokonce celní orgány suplují druhou fiskální povinnost a stávají se také subjektem vyměřujícím a inkasujícím DPH z takových dovozů.
Vydáno: 23. 06. 2022
  • Článek
Obchod se zbožím do či ze třetích zemí podléhá jednotné harmonizaci EU. Na jedné straně existuje vývoz osvobozený od DPH i cel, a na straně druhé dovoz, kdy EU vyměřuje dovozní clo a v návaznosti na navržený celní režim některé dovozní transakce podléhají i DPH z dovozu. Jinými slovy EU se výše uvedenými parametry, kterými upravuje vstup a výstup zboží do třetích zemí, snaží podpořit exportéry a naopak zatížit dovozce, kteří musí odvádět do rozpočtu daně a cla. Z toho důvodu máme zaveden Jednotný celní sazebník EU, který slouží primárně pro zařazení dováženého zboží do tzv. Kombinované nomenklatury EU a následně se při použití celních předpisů aplikuje příslušná celní sazba a vyměřuje se clo. Díky tomu získáme tzv. celní hodnotu zboží, která je základním stavebním kamenem pro stanovení DPH při dovozu, pakliže jde o navržený celní režim, se kterým je spojena povinnost přiznat daň.
Vydáno: 21. 03. 2022
  • Článek
Již v roce 2019 byly unijní legislativou pro oblast DPH schváleny změny, které měly za cíl upravit uplatňování DPH v několika oblastech. V první řadě bylo záměrem poprvé zakotvit podnikání na internetu „e-commerce rules“ do problematiky DPH. Další ambicí bylo zavedení nového daňového režimu prodeje zboží na dálku, „distant selling“, nahrazujícího zasílání zboží. V neposlední řadě se změny zaměřily na drobné dovozy ze třetích zemí včetně těch, které jsou realizovány prostřednictvím takzvaných digitálních platforem. Z výše uvedených změn postihne největší podíl plátců DPH prodej zboží na dálku.
Vydáno: 13. 12. 2021
  • Článek
Globálně působící firmy, obchodní modely přenositelné do celého světa, práce na stavbách po celém světě ve funkci specialisty či třeba jen montážního dělníka a spousta dalších v praxi dostupných příkladů, které mají jedno společné. Poplatník má v konkrétním zdaňovacím období (zpravidla kalendářní rok) příjmy z různých států. Jak a zejména kde by měly být tyto příjmy zdaněny? Nejdůležitější principy používané v mezinárodním zdanění jsou použity v následujících otázkách a odpovědích.
Vydáno: 25. 03. 2021
  • Článek
Obchodovat se zbožím v rámci EU vyvolává povinnost podnikatele podávat hlášení INTRASTAT CZ. Vlastně se to týká pouze těch subjektů, které překročí tzv. hodnotový limit pro vykazování této povinnosti. Jde o nepříliš oblíbenou činnost, která je dost často upozaděna ze strany managementu. Ten jí zpravidla bere jako statistiku vycházející z faktur (přijatých a vydaných) a dává jí za úkol zpravidla účetnímu oddělení, případně obchodníkům. Pojďme se společně otestovat nad lehčími i méně lehkými otázkami a odpověďmi provázejícími podávání hlášení k INTRASTAT CZ.
Vydáno: 26. 10. 2020
  • Článek
Na přijatých fakturách z EU se objevuje spousta různých ustanovení v anglickém jazyce. Mezi nimi je často velmi titěrným písmem odkaz na příslušné ustanovení Evropské směrnice k DPH týkající se úpravy příslušného daňového režimu. V následujícím článku jsem vybral osm nejčastějších regulativů v oblasti DPH, které se objevují na fakturách.
Vydáno: 22. 05. 2020
  • Článek
Samotné provedení úhrady jakékoli přijaté faktury včas je v éře internetového bankovnictví hračkou a lze se to naučit během pár desítek minut. Zadání platby směřující do jiného členského státu Evropské unie či třetí země je jen o málo těžší než zadání tuzemského platebního příkazu. Zatímco u tuzemského platebního příkazu si zpravidla vystačíme s číslem účtu příjemce a kódem banky, tak u příkazu do zahraničí musíme znát IBAN, případně kód SWIFT nebo identifikátor BIC. Buď jak buď samotné administrativní provedení je jednoduché a zadání příkazu stejně tak.
Vydáno: 22. 12. 2019
  • Článek
Dodací podmínky INCOTERMS vznikly přibližně před osmdesáti lety se záměrem odstranit nejednotný náhled obchodních zákoníků různých zemí do kupních smluv. Jejich odlišnosti potom vedly ke sporům ohledně odpovědnosti za řádný způsob dodávky a zajištění přepravy mezi prodávajícím a kupujícím. Nyní jsou standardně obsahem kupních smluv v mezinárodním obchodu, avšak jejich využití se rozšířilo i do obchodu tuzemského.
Vydáno: 06. 11. 2019
  • Článek
Volba platební podmínky má bez jakékoli diskuze vliv na peněžní tok firmy a manažeři nákupu i prodeje jsou vedeni k tomu, aby zvažovali velmi pečlivě všechny nabízené možnosti. V první řadě jde o vliv platební podmínky na již zmíněné cash flow firmy a v neposlední řadě velmi dobře vybalancovaná podmínka kultivuje celý obchodní případ. Přestože neexistuje stoprocentně využitelná rada pro všechny, tak je dobré se držet při sjednávání platební podmínky několika obecných pravidel. Tato pravidla jsou obecně poplatná, nejen v tuzemských zakázkách, ale i v těch zahraničních obchodních případech…
Vydáno: 02. 10. 2019
  • Článek
Daň z přidané hodnoty se mezi ostatními daněmi pyšní hned několika NEJ. Jednak jde o daň s nejvyšším fiskálním přínosem pro stát, dále jde o nejvíce harmonizovanou daň z pohledu Evropského daňového práva nebo jde o nejčastěji kontrolovanou oblast ze strany správce daně. Výčet by mohl být jistě delší, nicméně velmi často se jí říká také „dokladová daň“. Tímto přízviskem mám na mysli fakt, že správně vystavené daňové doklady se všemi náležitostmi přispívají k dobrému průchodu přes elektronické systémy správce daně, kde jsou faktury párovány a podrobeny různým testům z hlediska časových souvislostí, přenesení daňové povinnosti, povinností přiznat daň v návaznosti na uplatněný odpočet atd.
Vydáno: 14. 08. 2019
  • Článek
V dnešním příspěvku bych volně navázal na příspěvek uveřejněný v časopisu DHK č. 5/2019 na s. 29, ve kterém jsem se věnoval podnikatelským modelům v oblasti zboží, které vedou k registraci k DPH v jiném členském státu EU. Na řadu přichází tudíž další typ zdanitelného plnění, který se nabízí – poskytnutí služeb. I poskytovatelé služeb mohou být „postiženi“ registrací v jiném členském státu.
Vydáno: 06. 05. 2019
  • Článek
V dnešním příspěvku bych se rád věnoval obchodním modelům v podnikání, které v určitém stupni rozvoje „překročí“ hranici uplatňování tuzemské daně z přidané hodnoty a vtáhne podnikatele do registrace v jiném členském státu.
Vydáno: 12. 04. 2019
  • Článek
Reklama na internetu se stává běžnou součástí marketingového mixu většiny tuzemských podnikatelů. Samotný internet nezná hranic a paleta, kde inzerovat, se rozšiřuje. Vedle tuzemských internetových portálů se o stále větší pozornost hlásí ty zahraniční. Není pochyb o tom, že každá firma nutně zvažuje způsob oslovení zákazníků. Zatímco pro jednu může být zajímavé plošné nastavení cílové skupiny a prezentace na nejnavštěvovanějších pozicích portálu, tak jiná firma může mít zájem o oslovení klientely v nějakém malém teritoriu apod.
Vydáno: 05. 02. 2019
  • Článek
Ne nadarmo platí rčení, že moderní technologie předbíhají legislativu. Ta daňová (legislativa) není výjimkou. Moderní technologie opřené o nejrozmanitější využití internetu a na něm postavených aplikacích v nejrůznější podobě mění po desetiletí či možná i staletí zavedená pravidla mezi dodavatelem a odběratelem.
Vydáno: 11. 01. 2019
  • Článek
Podnikat prostřednictvím e-shopu bývá považováno za nejsnadnější vstup do oblasti obchodu. Samozřejmě nic není ideální a mnoho projektů e-commerce končí po pár měsících fungování. Nejsme tady od toho, abychom snad tipovali komoditní mezery na trhu apod. To necháme na podnikatelích. Následující řádky by měly oslovit ty z vás, kteří řeší fakturaci transakcí na e-shopu uzavřených do zahraničí. Fakturovat prodeje přes e-shop v tuzemsku je přeci jen o poznání jednodušší než za situace, kdy do hry vstupují zahraniční klienti nakupující přes v tuzemsku registrovaného plátce DPH.
Vydáno: 01. 11. 2018
  • Článek
Majetek či hmotná aktiva nemusí být vždy využívány vlastníkem pro jeho potřebu. Pokud vlastník nemá pro svoji věc využití sám, tak přistupuje k nabídce nevyužité věci do užívání někomu, kdo ji potřebuje. Nedochází tím k převodu vlastnického práva na kupujícího, nýbrž dochází k dočasnému poskytnutí aktiva někomu jinému. Smluvním podkladem je smlouva nájemní s tím, že v nájemním vztahu vystupuje pronajímatel a nájemce.
Vydáno: 03. 10. 2018
  • Článek
Přijatá faktura ze třetích zemí nebývá příliš oblíbeným dokladem ve finanční účtárně. Jednak z pohledu větší či menší jazykové bariéry, a také kvůli velmi odlišným účetním a daňovým předpisům v zemi původu faktury, tj. v zemi dodavatele ze třetí země. Pokud bychom se na přijatou fakturu ze třetí země podívali optikou obchodní či manažerskou, tak je zřejmé, že tuzemské firmě bylo buď dodáno zboží ze třetí země, anebo jí odtamtud byla poskytnuta služba. Obě tyto transakce dobře rozeznává zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), který zbožovou transakci nazývá dovozem a objednanou službu přijetím služby ze třetí země.
Vydáno: 07. 08. 2018
  • Článek
Stále více podnikatelů řeší otázku fakturace práce na movité věci, pokud v transakci existuje nějaký přeshraniční prvek. Tuzemští plátci DPH vcelku přirozeně mají obavu, zda například servisní práce určené německému příjemci mají fakturovat s českou daní na výstupu anebo snad využít přenesené zdanitelné plnění. Podobnou obavu ohledně správného uplatnění DPH či správného účtování mohou mít za předpokladu, že si objednají službu od zahraničního poskytovatele, za kterou vcelku přirozeně musí dorazit i faktura. Zde sice nejsou povinni řešit správnost daňového dokladu z pohledu výstavce, avšak mohou být na pochybách, zda je přijatá faktura ve správném režimu. Následující řádky nabízí výčet základních rozhodovacích pravidel pro fakturační oddělení plátců s důrazem na správné uplatnění DPH v oblasti prací na věcech movitých.
Vydáno: 07. 08. 2018
  • Článek
Stále více výrobců či obchodníků se zajímavým sortimentem řeší otázku, jak expandovat do zahraničí. Domácí trh je jim buď moc těsný, anebo v zahraničí sice již jejich zboží přítomno je, avšak není zde prodáváno způsobem, který by je uspokojoval. Co mám tímto na mysli? Především způsob, jakým se jejich bezpochyby zajímavé zboží do ciziny dostává, a především to, že drtivá část obchodní marže zůstává u nějakého místního podnikatele (zpravidla velkoobchodníka), který si ponechá její podstatnou část, a domácí podnikatel se musí spokojit pouze s minimem. Takoví podnikatelé si logicky kladou otázku, jak prodávat nadále v zahraničí, avšak „obejít“ toho neoblíbeného obchodníka, který přemosťuje mezeru mezi ním a konečným zákazníkem.
Vydáno: 03. 07. 2018