Finanční úřad online a zjednodušení kontrolních postupů. Jaké změny přináší novela daňového řádu?

Zákonná podoba online Finančního úřadu spočívá v rozšíření již existující daňové informační schránky (DIS). Portál MOJE daně je podobný internetovému bankovnictví a uživatelé tak mají mít lepší přehled o svých daňových povinnostech. Komunikace se správcem daně má být tímto krokem umožněna většímu počtu daňových subjektů, tedy i těm, kteří nemají vlastní datovou schránku nebo si nezřídili zaručený elektronický podpis. Přístup do daňové informační schránky je možný na základě § 69a odst. 2 daňového řádu přihlášením:

Podání učiněná z daňové informační schránky budou navíc předvyplněná, tudíž k autorizaci bude stačit, že bylo podání odesláno z daňové informační schránky daného subjektu.

Kromě toho novela daňového řádu oproti současné právní úpravě motivuje k většímu využívání elektronických prostředků. Poplatníkům, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů. V případě, že daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, prodlužuje se lhůta o jeden měsíc na 4 měsíce.

Daňový subjekt je dle nového ustanovení § 259aa odst. 1 daňového řádu oprávněn požádat správce daně o prominutí části penále, jestliže byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Správce daně může na základě posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední prominout až 75 % penále. V takovém případě není vázán návrhem daňového subjektu. Žádost o prominutí penále lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti penále uhradit.

Daňová kontrola má být dle § 85 daňového řádu zahajována oznámením o zahájení daňové kontroly, což je typ procesního rozhodnutí bez odůvodnění, proti kterému nelze podat opravný prostředek. Stejně tak může být prováděna korespondenčně i následující činnost správce daně.

Novelou se mění také výše úroku z prodlení. Sjednocuje se sazba úroku z prodlení se sazbami úroků podle občanského zákoníku. Aktuálně je výše úroku z prodlení repo sazba navýšená o 14 procentních bodů. S účinností novely daňového řádu bude od 1.1.2021 výše úroků z prodlení snížená o 6 procentních bodů, úroky z prodlení totiž dle občanského zákoníku počítají s repo sazbou navýšenou pouze o 8 procentních bodů.

Obdobně se snižuje i úrok z posečkané částky, a to dle § 253 odst. 4 daňového řádu na polovinu výše úroku z prodlení. Úrok z posečkané částky je splatný do 30 dnů ode dne, kdy pominuly podmínky pro jeho vznik.

Novela daňového řádu upravuje i institut zálohy na daňový odpočet, který má umožnit dřívější vrácení části nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty. Podle původního návrhu na změnu daňového řádu (Sněmovní tisk 580) se o vzniku nároku mělo rozhodnout před zahájením daňové kontroly. Podle schválené úpravy ale bude nárok posouzen v průběhu daňové kontroly, případně při zahájení postupu k odstranění pochybností. Nárok na zálohu na daňový odpočet ale nevzniká, pokud by výše jednotlivé zálohy nedosáhla částky 50 000 Kč, podle prvního návrhu se mělo jednat o 10 000 Kč.

O zrušení ustanovení § 72 odst. 1 daňového řádu rozhodl v listopadu minulého roku svým nálezem (Pl. ÚS 19/17) Ústavní soud. Výše uvedené ustanovení řešilo přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, která šla podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má s tímto tiskopisem shodné údaje, obsah i uspořádání údajů.

Podle Ústavního soudu ve chvíli, kdy je vyplnění tiskopisu ukládáno jako povinnost, je třeba, aby jeho obsah byl stanoven právním předpisem. V případě tiskopisu, jehož forma není dána zákonem ani podzákonným právním předpisem, není možná kontrola ústavnosti ukládaných povinností. Ústavní soud proto ustanovení zrušil uplynutím dne 31.12. 2020, kdy zároveň nabude účinnosti novela daňového řádu.

Ustanovení § 72 odst. 1 nově definuje formulářové podání, kterým se pro účely správy daní rozumí daňové tvrzení, přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů včetně příloh, které jsou jejich součástí. Formulářové podání lze podat pouze:

V souvislosti s právními předpisy upravujícími daně došlo k více změnám. Od 1. 7. 2020 je účinný zákon č. 299/2020 Sb., kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2.

Nová úprava například upravuje ustanovení § 34 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Rozšiřuje se možnost uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně, a to na dvě zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která se daňová ztráta stanoví. Výše takto uplatnitelné daňové ztráty je omezena částkou 30 mil. Kč (v souhrnu za obě předcházející období).

Výše uvedeným zákonem zároveň dochází ke změnám sazeb daně. Nově jsou do druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši 10 % zařazeny:

Zmíněným zákonem došlo i k úpravě zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve zněních pozdějších předpisů. Dle § 17a zákona č. 338/1992 Sb. může obec osvobodit nemovitou věc z důvodu mimořádné události – povodně, vichřice, extrémního sucha, pandemie, opatření vyvolaném krizovými opatřeními podle krizového zákona – a to nejdéle na dobu 5 let. Osvobození od daně z nemovitých věcí může obec také stanovit za již uplynulé zdaňovací období.