Zásoby - výrobky

V rozvaze , kterou sestavují malé účetní jednotky s povinností auditu, střední a velké účetní jednotky, je (jako v jediné ze tří možných rozvah v současné době v našich podmínkách závazně sestavovaných) na samostatném řádku uvedena součtová položka která se skládá z položky a :

V rozvaze jsou vykazovány veškeré zásoby v jediné položce – (výrobky jsou její součástí).

V rozvaze není samostatně uvedena ani položka , ale je součástí součtové položky .

Podívejme se, co vše zahrnuje položka .

Vymezení výrobků v účetních předpisech je poměrně jednoduché – výrobky představují určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky.

Za touto jednoduchou definicí se však skrývá poněkud složitější rozklíčování toho, co všechno „věci“ zahrnují a dále, jak postupovat v účetnictví při účtování o celém procesu výroby, jehož konečným produktem je výrobek.

Dle občanského zákoníku (§ 489 a násl.):

Občanský zákoník dělí věci podle různých kritérií – například věci na hmotné a nehmotné a také na nemovité a movité; přičemž:

Tolik alespoň stručně k vymezení věcí. Jakým způsobem se výrobky oceňují a účtují?

Pro správné zaúčtování výrobků je třeba v každé firmě, která vyrábí jakékoliv věci, rozhodnout řadu pravidel, neboť účetní předpisy nabízí určité variantní možnosti – zejména:

Výrobky (obdobně i nedokončená výroba a polotovary) se oceňují vlastními náklady. Vymezit strukturu vlastních nákladů není nijak jednoduché. Účetní předpisy vymezují, že vlastní náklady se stanoví buď:

Vlastní náklady zahrnují vynaložené na výrobu nebo jinou činnost (buď ve skutečné výši, nebo na základě kalkulace), , které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti.

Do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností.

Přímé náklady mohou zahrnovat také poměrnou část variabilních a fixních nepřímých nákladů, příčinně přiřaditelných danému výkonu a vztahujících se k období činnosti. Náklady na prodej se do těchto nákladů nezahrnují. Konkrétní variantu oceňování výrobků, která nejlépe zobrazuje skutečnost, je třeba v každé firmě vyhlásit vnitřním předpisem.

je tedy v kompetenci každé firmy, je však třeba respektovat mantinely vymezené účetními předpisy.

Jakým způsobem se o zásobách vlastní výroby účtuje?

Při účtování o výrobním cyklu je třeba rozhodnout, zda v konkrétní firmě bude účtování provozních nákladů a výnosů nebo .

Porovnejme tyto dva způsoby.

Dále je třeba rozhodnout, zda bude v daném případě účtováno o zásobách průběžně způsobem A nebo periodicky způsobem B.

Při použití průběžného způsobu evidence zásob vlastní výroby – způsobu A – se o přírůstcích a úbytcích stavu zásob v průběhu roku na syntetických účtech :

Účetní případ – účtování podle druhů průběžně způsobem A	MD	D
Různé náklady na výrobu*)	5xx	**)
Zvýšení stavu výrobků (převod výrobků na sklad)	123	583
Snížení stavu výrobků (úbytek výrobků ze skladu např. při prodeji)	583	123

123-Výrobky,

583-Změna stavu výrobků,

^*) materiálové, mzdové a další (ve skutečné nebo kalkulované výši),

^**) souvztažnými účty jsou zejména: sklad materiálu, závazky vůči zaměstnancům a další.

K jednotlivým rozpracovaným zakázkám je třeba doplnit vhodné analytické účty.

Při použití periodického způsobu evidence zásob vlastní výroby – způsobu B – se o přírůstcích a úbytcích stavu zásob v průběhu roku na syntetických účtech .

Postup účtování na konci účetního období:

Účetní případ – periodický způsob B	MD	D
Převod počátečního stavu výrobků	583	123
Stav konečného stavu výrobků podle inventarizace	123	583

Druhou variantou účtování nákladů a výnosů je podle účelu.

Při tomto způsobu účtování o zásobách se náklady neúčtují podle nákladových druhů (tj. materiálové náklady, mzdové náklady atd.), ale účtují se podle účelu, tj. například, pokud účelem vydaného materiálu ze skladu je výrobek, potom se tento materiál neúčtuje na vrub nákladů (čili neúčtuje se na vrub účtu ), ale účtuje se přímo na majetkový účet . Z toho vyplývá, že při účelovém členění nákladů se neúčtuje na účtech

Účetní případ – účtování podle účelu	MD	D
Různé náklady vynaložené na výrobek	123	*)

^*) Souvztažnými účty jsou zejména: sklad materiálu, závazky vůči zaměstnancům a další.

Účty „se používají pouze v případě, že jsme účtovali o nákladech podle druhů, které nemají zatím souvislost s výnosy. V účetnictví hovoříme o respektování . Prostřednictvím účtů „ (kdy snižujeme druhové náklady vynaložené na výrobu na straně Dal) je tento princip zajištěn.

Náročné pro správné zaúčtování výrobků je zdokumentování celého výrobního cyklu. Většinou jsou v praxi účtovány jednotlivé stupně výroby (rozpracované výkony), výrobky jsou až poslední v řadě celého cyklu. Jednotlivé stupně výroby je třeba vhodným způsobem ocenit, a to v rámci variantních možností, která umožňují účetní předpisy.

V praxi se někdy zapomíná, že mezi výrobky patří i věci nemovité a z movitých věcí i věci nehmotné. I o nich je třeba v rámci výrobního cyklu účtovat a oceňovat je.

V každé výrobní firmě je třeba sestavit vnitřní předpis o účtování a oceňování zásob vlastní výroby, který bude odrážet skutečný stav v konkrétní firmě.