Fyzická osoba (daňový resident v ČR) vlastní likvidní akcie společnosti (např. Apple), které se obchodují na americké burze. Koupila je před dvěmi lety, takže ještě neprošly tříletým časovým testem. Neeviduje je v obchodním majetku. Aktuálně jsou akcie v zisku, který samozřejmě není realizovaný. Pokud fyzická osoba akcie vloží do fondu kvalifikovaných investorů jakožto nepeněžitý vklad (tzn. za své akcie dostane podílové listy ve fondu), bude muset dosud nerealizovaný zisk zdanit, nebo nikoliv (např. protože se jedná o přeměnu formy majetku)?
Otázky a odpovědi: Vklad akcií do fondu
Ing.
Martin
Děrgel
Jádrem problému je v podstatě posouzení toho, zda je předmětem daně z příjmů fyzických osob dotazovaný (nepeněžitý) vklad akcií do podílového fondu – jestli při něm dotyčnému poplatníkovi (vkladateli) vzniká nějaký „příjem“, který by bylo nutno daňově řešit. Podle mě tomu tak není. Jedná se o obdobnou situaci, jako když dočasně volné peněžní prostředky poplatník uloží na termínovaný vklad v bance/kampeličce. Věcně bližší obdobou je v praxi běžný nepeněžitý vklad třeba auta, stroje, počítače anebo nemovité věci do základního kapitálu s. r. o. nebo a. s. Pokud je mi známo, tak nejen v praxi ale ani v odborné literatuře včetně teoretizujících akademiků nikdo ani na okamžik neuvažuje o tom, že vkladateli tímto vzniká nějaký potenciálně zdanitelný „příjem“. Ano, z právního hlediska nepeněžitý vklad zřejmě představuje úplatný převod, kdy je předmět vkladu (např. akcie) nahrazen majetkovými podíly na nabyvateli vkladu (např. podílovými listy) – coby tzv. protiplnění – ovšem pro účely daní z příjmů mám za to, že nelze hovořit o „příjmu“, který by byl předmětem daní z příjmů. Jde o obecnější trvalý problém vyplývající z neexistence jednoznačné definice ústředního pojmu „příjem“, který zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) nevymezuje. Pouze bez většího praktického významu uvádí v § 3 odst. 2 ZDP, že
„Příjmem … se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.“
. Proto ostatně raději v tomto sporném případě uvádím pojem „příjem“ pro daňové účely raději v uvozovkách…Podle mě při nepeněžitém vkladu akcií firmy A do vlastního kapitálu podílového fondu B vkladateli nevzniká „příjem“ z úplatného převodu podílu, který by byl předmětem daně z příjmů fyzických osob. Takže návazně není třeba ani posuzovat splnění podmínek pro jeho osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. w), resp. x) ZDP. Majetková hodnota – akcie firmy A – vložená do kapitálu firmy B se u vkladatele promítne do nabývací ceny podílových listů B. Přičemž se dle § 24 odst. 7 písm. b) bodu 1 ZDP u nepeněžitého vkladu fyzické osoby stanoví nabývací cena u majetku pořízeného úplatně před méně než 5 lety (nezahrnutého v obchodním majetku) ve výši jeho prokázané pořizovací ceny. Což bude v daném případě pořizovací (kupní) cena vložených akcií.
Určitou oporou pro výše zmíněný názor, že vklad akcií do podílového fondu nezakládá (zdanitelný) příjem vkladatele, může být srovnání se situací, kdy by vkladatel o předmětu vkladu účtoval. V tom případě z
de facto
pouze rozvahového účtování přímo vyplývá, že zde nevzniká žádný účetní výnos, a tedy návazně ani žádný „příjem“ pro účely daní z příjmů, viz § 21h ZDP. A těžko by asi byla ospravedlnitelná zásadní nerovnost dvou poplatníků na poli daní z příjmů, kdy jednomu vzniká (zdanitelný) „příjem“ jenom proto, že o předmětu vkladu neúčtoval… Ale samozřejmě se mohu plést, dnešní daňové právo je již příliš spletité a pojmy nejednoznačné…