Zásoby - nedokončená výroba a polotovary

V rozvaze kterou sestavují malé účetní jednotky s povinností auditu, střední a velké účetní jednotky, je (jako v jediné ze tří možných rozvah v současné době v našich podmínkách závazně sestavovaných) na samostatném řádku uvedena položka

V rozvaze , jsou vykazovány veškeré zásoby v jediné položce – (nedokončená výroba a polotovary jsou její součástí).

V rozvaze není samostatně uvedena ani položka , ale je součástí součtové položky .

Podívejme se, co vše zahrnuje položka .

Mezi řadíme:

Jakým způsobem se uvedené zásoby vlastní výroby oceňují?

Nedokončená výroba a polotovary se oceňují vlastními náklady. Vlastní náklady se stanoví buď:

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že jsou:

Do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností.

Přímé náklady mohou zahrnovat také poměrnou část variabilních a fixních nepřímých nákladů, příčinně přiřaditelných danému výkonu a vztahujících se k období činnosti. Náklady na prodej se do těchto nákladů nezahrnují. provede účetní jednotka s ohledem na povinnosti stanovené zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Přestože volba ocenění vlastními náklady je na konkrétní účetní jednotce, je třeba respektovat mantinely vymezené účetními předpisy.

Jakým způsobem se o zásobách vlastní výroby účtuje?

Při účtování o nedokončené výrobě a polotovarech je třeba rozhodnout, zda v konkrétní firmě bude účtování provozních nákladů a výnosů nebo .

Při tomto způsobu je třeba rozhodnout, zda bude v daném případě účtováno o zásobách průběžně způsobem A nebo periodicky způsobem B.

Při použití průběžného způsobu evidence zásob vlastní výroby – způsobu A – se o přírůstcích a úbytcích stavu zásob v průběhu roku na syntetických účtech :

Účetní případ – účtování podle druhů průběžně způsobem A	MD	D
Různé náklady na nedokončenou výrobu a polotovary*)	5xx	**)
Zvýšení stavu nedokončené výroby	121	581
Zvýšení stavu polotovarů	122	582
Snížení stavu nedokončené výroby	581	121
Snížení stavu polotovarů	582	122

121-Nedokončená výroba,

581-Změna stavu nedokončené výroby,

122-Polotovary,

582-Změna stavu polotovarů,

^*) materiálové, mzdové a další (ve skutečné nebo kalkulované výši),

^**) souvztažnými účty jsou zejména: sklad materiálu, závazky vůči zaměstnancům a další.

K jednotlivým rozpracovaným zakázkám je třeba doplnit vhodné analytické účty.

Při použití periodického způsobu evidence zásob vlastní výroby – způsobu B – se o přírůstcích a úbytcích stavu zásob v průběhu roku na syntetických účtech .

Postup účtování na konci účetního období:

Účetní případ – periodický způsob B	MD	D
Převod počátečního stavu:
- nedokončené výroby	581	121
- polotovarů	582	122
Stav zásob podle inventarizace:
- nedokončené výroby	121	581
- polotovarů	122	582

Druhou variantou účtování nákladů a výnosů je podle účelu.

Při tomto způsobu účtování o zásobách se náklady neúčtují podle nákladových druhů (tj. materiálové náklady, mzdové náklady atd.), ale účtují se podle účelu, tj. například, pokud účelem vydaného materiálu ze skladu je nedokončená výroba, potom se tento materiál neúčtuje na vrub nákladů (čili neúčtuje se na vrub účtu ), ale účtuje se přímo na majetkový účet . Z toho vyplývá, že při účelovém členění nákladů se neúčtuje na účtech ani

Účetní případ – účtování podle účelu	MD	D
Různé náklady vynaložené na nedokončenou výrobu	121	*)
Různé náklady vynaložené na polotovary	122	*)

^*) Souvztažnými účty jsou zejména: sklad materiálu, závazky vůči zaměstnancům a další.

Účty „se používají pouze v případě, že jsme účtovali o nákladech podle druhů, které nemají zatím souvislost s výnosy. V účetnictví hovoříme o respektování . Prostřednictvím účtů „ (kdy snižujeme druhové náklady vynaložené na nedokončenou výrobu či polotovary na straně Dal), je tento princip zajištěn.

Vnitřních firemních rozhodnutí v souvislosti s nedokončenou výrobou a polotovary je celá řada. Především je třeba vymezit, zda bude účtováno o nákladech podle druhů či podle účelu.

Při účtování o nákladech podle druhů je třeba určit, zda bude účtováno o zásobách průběžně způsobem A nebo periodicky způsobem B.

Zaúčtování přírůstků a úbytků zásob vlastní výroby není nijak složité. Ovšem poměrně náročné je rozhodnout v jakém momentu, jakým způsobem a v jakém ocenění se přírůstky a úbytky účtují. Možností je více – je možné účtovat konkrétní přírůstky a úbytky zásob anebo například měsíčně změnou stavu. Rovněž více možností je při oceňování těchto zásob, zda bude ocenění ve skutečných nákladech nebo kalkulovaných a jaká je jejich struktura. Velmi záleží na typu výroby (krátkodobý cyklus, dlouhodobý cyklus, velkosériová výroba apod.).

Závěrem uveďme několik příkladů chyb, které se v praxi vyskytují při účtování nedokončené výroby a polotovarů.

V případě účtování provozních nákladů podle druhů patří mezi zásadní chyby neúčtování o změně stavu zásob vlastní výroby. Pokud o změně stavu neúčtujeme, porušujeme princip souměření výnosů s náklady, kdy ve výsledku hospodaření jsou ponechány náklady (materiálové, mzdové a další) bez odpovídajících výnosů (protože výsledek činnosti nebyl dosud prodán).

V praxi se někdy zapomíná, že položka rovněž obsahuje nedokončené činnosti, při nichž nevznikají hmotné produkty. To znamená, že o nedokončené výrobě je třeba účtovat i například apod.

Zásadní chybou je o oceňování, účtování a evidenci zásob vlastní výroby.