Odměny členů výboru SVJ

Odměny členů výboru SVJ patří mezi příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), jedná se o odměny členů orgánu právnické osoby podle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP. Tyto odměny se zdaňují v závislosti na tom, zda člen výboru jako zaměstnanec podepsal u SVJ jako zaměstnavatele prohlášení k dani či nikoliv. Pokud prohlášení k dani podepsal, bude tento příjem zdaněn zálohovou daní a budou uplatněny slevy na dani a daňové zvýhodnění, jejichž uplatnění bude člen výboru v prohlášení k dani požadovat.

V případě, že prohlášení k dani podepsáno nebude, zpravidla proto, že člen výboru má kromě výkonu této funkce další zaměstnání a tam prohlášení k dani již podepsal, potom bude rozhodující výše této odměny a podle toho bude příjem zdaněn zálohovou daní nebo daní srážkovou podle zvláštní sazby daně.

Z pohledu zdanění je důležité, že jak vyplývá z § 6 odst. 12 ZDP, základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel, tento základ daně se označuje jako tzv. superhrubá mzda. Nejdříve je tedy nutné zjistit, zda odměna vyplácená členovi výboru podléhá odvodu sociálního a zdravotního pojištění.

Pokud začneme z pohledu jednoduššího zdravotního pojištění, potom platí, že členové výboru SVJ se za zaměstnance považují a bez ohledu na výši odměny za tuto činnost se bude zdravotní pojištění odvádět. Vyplývá to z úpravy § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ze kterého plyne, že za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle ZDP, s určitými stanovenými výjimkami, mezi které ale členové výboru SVJ nepatří. Na dosažení určité výše příjmu je účast na pojištění vázána pouze u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, dále člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu a dobrovolného pracovníka pečovatelské služby. Z toho tedy vyplývá, že z odměn členů výboru SVJ se zdravotní pojištění odvádí vždy.

Poněkud složitější je situace z pohledu sociálního pojištění. Členové kolektivních orgánů právnické osoby, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle ZDP a nejsou od této daně osvobozeny, se považují za zaměstnance ve smyslu sociálního pojištění i nemocenského pojištění, tato skutečnost vyplývá z § 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podmínkou účasti zaměstnanců na pojištění je ale v souladu s § 6 tohoto zákona výše sjednaného příjmu alespoň ve výši rozhodného příjmu, tj. 3 000 Kč a výkon práce na území ČR nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie. Podmínkou účasti zaměstnance na sociálním (důchodovém) pojištění je jejich účast na nemocenském pojištění, což znamená, mimo jiné, výše sjednaného příjmů alespoň 3 000 Kč za kalendářní měsíc.

Pokud bychom to tedy měli shrnout, v současné době platí, že z odměny členů výboru do částky 3 000 Kč se nebude odvádět nemocenské a důchodové (tedy sociální) pojištění, bude ale odváděno zdravotní pojištění.

Z odměny nad částku 3 000 Kč měsíčně bude odváděno zdravotní, ale také nemocenské a důchodové pojištění.

Pro úplnost připomeňme, že sazby pojistného jsou v případě zdravotního pojištění 13,5 % (z toho 9 % zaměstnavatel a 4,5 % zaměstnanec) a v případě sociálního pojištění potom 24,8 % u zaměstnavatele a 6,5 % u zaměstnanců.

Pokud se následně vrátíme ke zdanění těchto odměn, velmi důležitou skutečností je, že v souladu s § 6 odst. 4 ZDP bude uplatněna srážková daň bez podepsaného prohlášení k dani u všech ostatních příjmů ze závislé činnosti (s výjimkou dohody o provedení práce, která má speciální úpravu), pokud v úhrnné výši nepřesahují u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, tedy částku 3 000 Kč. Tato úprava se vztahuje na všechny ostatní příjmy ze závislé činnosti, tedy např. i na příjmy z dohody o pracovní činnosti, z příjmů členů výboru SVJ atd. V praxi lze předpokládat, že příjmy plynoucí v souvislosti s SVJ, včetně odměn členů výboru, budou spíše příjmy příležitostné či vedlejší, proto lze předpokládat, že převážná většina příjmů bude zdaněna jako příjmy bez podepsaného prohlášení k dani.

K problematice zdanění srážkovou daní je ale nutné doplnit, že v souladu s § 36 odst. 7 ZDP platí, že pokud zahrne poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. Zaměstnanec se tedy může rozhodnout, že srážkovou daň u těchto příjmů uplatnit nechce a příjmy do základu daně zahrne touto formou.

V případě, že se ale jedná o poplatníka, který nemá jiné zdanitelné příjmy, typicky starobního důchodce, nebo studenta, nic nebrání tomu, aby poplatník u SVJ prohlášení k dani učinil a uplatnil tak příslušné slevy na dani, což zpravidla povede k tomu, že odměna nebude zdaněna vůbec.

V současné době tak mohou nastat tyto varianty: