Rozsah a způsob sestavování účetní závěrky nadací a nadačních fondů

Vydáno: 37 minut čtení
Rozsah a způsob sestavování účetní závěrky nadací a nadačních fondů
Jaroslava
Svobodová
Povinnost sestavit účetní závěrku ukládá, nejen výše jmenovaným účetním jednotkám, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), v § 18.
Z uvedeného ustanovení zákona o účetnictví vyplývá, že účetní jednotky sestavují, v případech stanovených tímto zákonem, účetní závěrku.
Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji:
a)
rozvaha,
b)
výkaz zisku a ztráty,
c)
příloha
, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6 zákona o účetnictví.
Účetní závěrka musí obsahovat:
a)
u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) a § 1 odst. 2 písm. i) až l) zákona o účetnictví obchodní firmu nebo název a sídlo; u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) zákona o účetnictví obchodní firmu nebo jméno, bydliště a sídlo, liší-li se od bydliště,
b)
identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno, a informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,
c)
právní formu účetní jednotky, případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,
d)
předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,
e)
rozvahový den (§ 19 odst. 1 zákona o účetnictví) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3 zákona o účetnictví),
f)
okamžik sestavení účetní závěrky,
a
musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu
účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) zákona o účetnictví, podpisový záznam účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) zákona o účetnictví nebo podpisový záznam osob stanovených v § 4a účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. i) až l) zákona o účetnictví; připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou podle písmene f). Pokud je den zápisu přeměny do veřejného rejstříku shodný s rozhodným dnem, u zanikající účetní jednotky se podpisovým záznamem podle věty předchozí rozumí podpisový záznam osoby, která vykonávala funkci statutárního orgánu k rozvahovému dni, neurčí-li nejvyšší orgán účetní jednotky jinak.
Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zkráceném rozsahu.
Nestanoví-li tento zákon jinak, ve
zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném rozsahu a ve zkráceném rozsahu.
Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek vysvětlující a doplňující informace, které jsou účetní jednotky povinny uvádět v příloze v účetní závěrce.
Ustanovení § 19 zákona o účetnictví mimo jiné vymezuje
rozvahový den
jako
den, kdy účetní jednotky uzavírají účetní knihy. Ustanovení § 17 zákona o účetnictví v odstavci 2 mimo jiné stanoví, ke kterému dni účetní jednotky uzavírají účetní knihy. Z tohoto ustanovení vyplývá, že v případě řádné účetní závěrky účetní jednotky uzavírají účetní knihy k poslednímu dni účetního období [viz § 17 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví]. V souladu s § 3 zákona o účetnictví účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (dále jen „účetní období“); není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 8 zákona o účetnictví); přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.
Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců.
Předpokládám, že v případě výše jmenovaných účetních jednotek je účetním obdobím kalendářní rok, tj. nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců (viz § 3 odst. 1 a 2 zákona o účetnictví). Kalendářní rok-účetní období tedy začíná 1. 1. a končí 31. 12.
Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy.
Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období
a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku.
Pokud se týká
řádné účetní závěrky,
je nutné
rozlišit
tyto dva pojmy:
a)
účetní uzávěrku,
tj. organizační a věcnou přípravu nejen v průběhu účetního období, ale zejména v posledních měsících účetního období (uzávěrkové práce, vlastní uzavírání účetních knih),
b)