Rozsah a způsob sestavování účetní závěrky nadací a nadačních fondů

Z uvedeného ustanovení zákona o účetnictví vyplývá, že účetní jednotky sestavují, v případech stanovených tímto zákonem, účetní závěrku.

Účetní závěrka musí obsahovat:

a účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) zákona o účetnictví, podpisový záznam účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) zákona o účetnictví nebo podpisový záznam osob stanovených v § 4a účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. i) až l) zákona o účetnictví; připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou podle písmene f). Pokud je den zápisu přeměny do veřejného rejstříku shodný s rozhodným dnem, u zanikající účetní jednotky se podpisovým záznamem podle věty předchozí rozumí podpisový záznam osoby, která vykonávala funkci statutárního orgánu k rozvahovému dni, neurčí-li nejvyšší orgán účetní jednotky jinak.

Nestanoví-li tento zákon jinak, ve

Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném rozsahu a ve zkráceném rozsahu.

Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek vysvětlující a doplňující informace, které jsou účetní jednotky povinny uvádět v příloze v účetní závěrce.

Ustanovení § 19 zákona o účetnictví mimo jiné vymezuje jakoden, kdy účetní jednotky uzavírají účetní knihy. Ustanovení § 17 zákona o účetnictví v odstavci 2 mimo jiné stanoví, ke kterému dni účetní jednotky uzavírají účetní knihy. Z tohoto ustanovení vyplývá, že v případě řádné účetní závěrky účetní jednotky uzavírají účetní knihy k poslednímu dni účetního období [viz § 17 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví]. V souladu s § 3 zákona o účetnictví účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí (dále jen „účetní období“); není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 8 zákona o účetnictví); přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.

Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců.

Předpokládám, že v případě výše jmenovaných účetních jednotek je účetním obdobím kalendářní rok, tj. nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců (viz § 3 odst. 1 a 2 zákona o účetnictví). Kalendářní rok-účetní období tedy začíná 1. 1. a končí 31. 12.

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy. a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku.

Pokud se týká je nutné tyto dva pojmy: