Čemu musí podnikatelé věnovat náležitou pozornost i v roce 2020, jsou změny v oblasti pracovního práva, a tedy pracovněprávních vztahů se zaměstnanci. Ke dni zpracování tohoto přehledu byly některé změny již v režimu přijatých a účinných, jiné se teprve projednávají. Vybrali jsme ty nejdůležitější.
Přijaté a připravované změny v oblasti pracovního práva v roce 2020
JUDr.
Petr
Bukovjan
Změny přijaté a účinné
Elektronická neschopenka
Na základě zákona vyhlášeného pod č.
164/2019 Sb
. došlo s účinností od 1. 1. 2020
ke změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“), a byl spuštěn v plném provozu systém
elektronických neschopenek (tzv. eNeschopenka)
. Elektronizace procesů spojených s řízením o dočasné pracovní neschopnosti přinesla přitom řadu důležitých změn i pro zaměstnavatele
. Upozornit lze především na následující:–
Zaměstnavateli se již
nedostává od zaměstnance příslušného dílu rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti
a nepřijímá od něho ani doklady potřebné k výplatě dávky nemocenského. Výplata náhrady mzdy v období prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti
zaměstnance tak již není ve smyslu ustanovení § 193 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), vázána na předložení příslušných dokladů ze strany zaměstnance.–
Výše uvedené nic nezměnilo na povinnosti zaměstnance dle ustanovení § 206 odst. 1 zákoníku práce, tj. povinnosti
uvědomit zaměstnavatele bez zbytečného průtahu o překážce v práci
(v daném případě o své dočasné pracovní neschopnosti) a o předpokládané době jejího trvání. Zaměstnanec tak může učinit telefonicky, elektronicky či jiným prokazatelným způsobem, aby měl zaměstnavatel dostatečnou informaci o omluvené absenci zaměstnance v práci a mohl to promítnout do svého provozu. Porušení této povinnosti zaměstnancem je i nadále porušením „pracovní kázně“
. Navíc od začátku roku 2020 hrozí zaměstnanci dle ustanovení § 129 odst. 1 písm. d) a § 129 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění pokuta od okresní správy sociálního zabezpečení až do výše 20 000 Kč
za nesplnění povinnosti dle ustanovení § 64 odst. 1 písm. o) téhož zákona „informovat neprodleně zaměstnavatele o rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) včetně čísla nebo identifikátoru rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, o rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), o době jejího trvání a v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti i o změně místa pobytu nebo doby a rozsahu povolených vycházek“.–
O dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance se zaměstnavatel dozví nebo si může oznámení od zaměstnance ověřit a zjistit podrobnější informace mj. také z
ePortálu
České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), do kterého má po přihlášení přístup. Pokud si zaměstnavatel podal žádost o zasílání notifikací o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců
, je mu do určených datových schránek, anebo na určené e-mailové adresy, které uvedl ve své žádosti, zasílána notifikace
o vzniku, trvání a ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Notifikace
zasílaná do datové schránky obsahuje údaje o zaměstnanci a jeho dočasné pracovní neschopnosti
ve formě PDF souboru i XML souboru pro případné automatizované zpracování. Obsahem notifikace
zasílané do e-mailové schránky je pouze obecné upozornění, že prostřednictvím služeb ePortálu jsou pro zaměstnavatele dostupné nové informace. Jak vyplývá z informací ČSSZ, prvotní
o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance je zaměstnavateli zasílána do datové schránky notifikace
v okamžiku doručení hlášení ošetřujícího lékaře ČSSZ
– jde o informativní zprávu zatím neověřenou v systémech ČSSZ, že u zaměstnance dotyčného zaměstnavatele lékař uznal pracovní neschopnost. Cílem je co nejrychlejší upozornění zaměstnavatele, zaslání ověřené
.notifikace
pak následuje po zpracování podání na straně ČSSZ–
Pokud bude zaměstnanec marodit déle než 14 dnů, je po uplynutí této doby
zaměstnavatel povinen zaslat ČSSZ přílohu k žádosti o dávku, a to v elektronické formě
. Do přílohy k žádosti o dávku zaměstnavatel nově uvádí informaci, kam je zaměstnanci vyplácena mzda,
protože stejným způsobem se zpravidla bude zaměstnanci vyplácet nemocenské. Chce-li být zaměstnavatel v obraze nebo si není v některých věcech týkajících se nového systému jistý, tím spíše by měl sledovat internetové stránky ČSSZ www.cssz.cz, konkrétně rubriku eNeschopenka, v jejímž rámci lze dohledat i
praktické základní informace pro zaměstnavatele
, a to formou buď souvislého textu, nebo odpovědí na nejčastější dotazy mj. právě ze strany zaměstnavatelů. Dotaz může položit i zaměstnavatel sám.Nové redukční hranice pro pracovněprávní účely
Pod číslem
270/2019
bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2020
.Tyto redukční hranice mají význam též pro
výpočet průměrného redukovaného výdělku,
z něhož se zjišťuje výše náhrady mzdy (odměny z dohod), kterou je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci v období prvních 14 kalendářních dnů jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
. Podle ustanovení § 192 odst. 2 zákoníku práce totiž platí, že pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění
s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175
a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Pro rok 2020 je nutné vycházet z těchto částek (v závorce po vynásobení koeficientem):
1 162 (203,35) Kč – 1 742 (304,85) Kč – 3 484 (609,70) Kč.
Základní sazby zahraničního stravného pro rok 2020
Stejně jako pro každý kalendářní rok i pro rok 2020 platí nové
výše základních sazeb zahraničního stravného
. Příslušná vyhláška byla publikována ve Sbírce zákonů pod číslem 310/2019
. Oproti roku 2019 je třeba upozornit zejména na zvýšení základní sazby u některých evropských zemí jako např. Norsko, Itálie, Dánsko, Irsko nebo Lucembursko. Změna výše minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy
Novelou vyhlášenou pod číslem
347/2019
Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2020 ke změně nařízení vlády č. 567/2006 Sb
., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy
, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Měsíční minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu (plný pracovní úvazek) se zvýšila na
14 600 Kč
a minimální mzda za hodinu na 87,30 Kč
(pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin; pro jiné délky stanovené týdenní pracovní doby se tato sazba přepočítává a činí u stanovené týdenní pracovní doby 38,75 hodiny částku 90,20 Kč a u stanovené týdenní pracovní doby 37,5 hodiny částku 93,20 Kč). Analogicky se zvýšily též měsíční a hodinové sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy
.Tuzemské stravné
Zvýšení se od začátku roku 2020 dočkaly samozřejmě též sazby
tuzemského stravného
. Pro zaměstnavatele odměňujícího mzdou platí dle ustanovení § 2 nové vyhlášky č. 358/2019
Sb., že za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné
podle ustanovení § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši
(v závorce je pak uvedena maximální sazba pro platovou sféru, která má pro tzv. podnikatelskou sféru význam z pohledu daňového):a)
87 Kč
(až 103 Kč), trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,b)
131 Kč
(až 158 Kč), trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, ac)
206 Kč
(až 246 Kč), trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.Změny (zatím) připravované
Novela zákoníku práce
V polovině měsíce října 2019 došlo mezi sociálními partnery a vládou k
dohodě o jejich společném postupu v rámci legislativního procesu ve vztahu k novele
. Zdá se tedy, že ke změnám v uvedeném právním předpisu přeci jen dojde, a to s účinností od 1. 7. 2020, resp. od 1. 1. 2021
. Vláda návrh novely již schválila a bude ho projednávat Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Novelou jsou navrhovány mj. následující změny: –
Základní stavební jednotkou právní úpravy dovolené bude
odpracovaná hodina, resp. týdenní pracovní doba
. Při splnění zákonem nastavených podmínek vznikne zaměstnanci právo na dovolenou za kalendářní rok v délce odpovídající násobku výměry dovolené a týdenní pracovní doby (dovolená vyjádřená v hodinách
). Novela připustí také např. možnost převedení určité části dovolené do následujícího kalendářního roku,
aniž by se zaměstnavatel musel obhajovat existencí naléhavých provozních důvodů nebo překážek v práci na straně zaměstnance, a ve vymezených případech i určení čerpání dovolené na den svátku
.–
Zaměstnavatel nebude muset až na výjimky vydat zaměstnanci
při skončení pracovněprávního vztahu založeného dohodou o provedení práce potvrzení o zaměstnání
. Taková povinnost zůstane zaměstnavateli jen pro případ, že dohoda o provedení práce by založila účast zaměstnance na nemocenském pojištění nebo pokud by byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce
srážkami ze mzdy.–
Měla by být zavedena možnost tzv.
sdíleného pracovního místa
. Zaměstnavatel se bude moci se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce dohodnout, že si tito zaměstnanci budou na daném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby
naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu v příslušném vyrovnávacím období.–
Bude zjednodušena právní úprava
doručování písemností
. Za zmínku stojí zejména to, že preference osobního doručení písemnosti zaměstnanci před jejím doručením prostřednictvím provozovatele poštovních služeb bude platit pouze při doručování do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti.
Zrušena bude naštěstí i nesmyslná úložní lhůta 10 pracovních dnů, která neodpovídá poštovním podmínkám žádného z provozovatelů poštovních služeb (nahrazena bude obecnou úložní lhůtou 15 kalendářních dnů
).–
Zákon má nově vymezit podmínky, které musejí být splněny, aby bylo možné hovořit o
převodu činnosti zaměstnavatele jako titulu k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů
.V dolní komoře Parlamentu České republiky jsou projednávány ještě
další návrhy na změnu zákoníku práce
(např. na zvýšení základní výměry dovolené dle ustanovení § 213 odst. 1 tohoto právního předpisu ze 4 na 5 týdnů), u žádného z nich nelze ale s jistotou říci, jestli a kdy budou přijaty, resp. s účinností od jakého data se tak stane
.