Uplatnění správné sazby DPH u oprav a rekonstrukcí staveb pro bydlení, použití režimu přenesení daňové povinnosti

Nejedná se o problematiku nové výstavby, ale o práce, prováděné na již dokončené stavbě, tedy stavbě, která byla již zkolaudována, nebo bylo povoleno její užívání a poskytnutím těchto prací se rozumí takové stavební zásahy na majetku, kterými nevzniká nová věc.

Například se může jednat o nástavbu, kterou se stavba zvyšuje, přístavbu, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, nebo například stavební úpravu, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby, zateplení pláště stavby, opravu stavby nebo stavební údržbu.

Pro správné uplatnění daně z přidané hodnoty u těchto stavebních prací je důležité vymezení staveb pro bydlení.

Stavbami pro bydlení jsou podle § 48 odst. 2 zákona o DPH stavba bytového domu, stavba rodinného domu, stavby, které slouží k využití stavby bytového a rodinného domu, obytný prostor a místnost užívaná s tímto obytným prostorem, která se nachází ve stejné stavbě pevně spojené se zemí, a dále to jsou stavby pro sociální bydlení.

Stavba bytového domu a stavba rodinného domu jsou vymezeny podle zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), která ve své příloze (Technické podrobnosti pro správu katastru, bod 4 Způsob využití stavby) dále odkazuje na vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

U stavby bytového a rodinného domu je důležitý údaj o způsobu využití stavby zapsaný v katastru nemovitostí. Kromě rodinného domu či bytového domu může být v katastru nemovitostí stavba zapsána jako např. stavba pro rodinnou rekreaci, zemědělská usedlost, garáž, stavba pro obchod a další.

V některých případech není možné podle správního rozhodnutí, případně stanoviska stavebního úřadu určit, zda se jedná o bytový dům nebo rodinný dům. Může také jít o situaci, že se skutkový stav liší od stavu formálně právního, například tím, že zápis v katastru neodpovídá skutkovému stavu.

V takových případech se při vymezení rodinného domu a bytového domu postupuje metodou stanovení poměru podlahových ploch určených pro bydlení k celkové podlahové ploše domu.

se rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena.

je stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena, rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

Stavba, která byla dříve označována za „příslušenství“ rodinného nebo bytového domu, je v § 48 odst. 2 písm. c) zákona o DPH definována jako stavba, které slouží k využití stavby bytového domu nebo stavby rodinného domu a současně je zřízena na pozemku, který tvoří funkční celek s touto stavbou bytového domu nebo rodinného domu.

Stavbami plnícími doplňkovou funkci ke stavbě bytového nebo rodinného domu jsou např. garáže, zahradní altány, kůlny, skladové prostory pro dům; podzemní stavby jako jsou například jímky, jámy pro měřicí zařízení, čističky odpadních vod sloužící domu, vinné sklepy, stavby pro tepelná čerpadla; přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizace, které jsou ve vlastnictví majitele rodinného domu nebo bytového domu; připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní (liniové stavby sloužící domu); studny; bazény; přístupové chodníky, zpevněná plocha k parkování apod.

(bytem) je podle § 48 odst. 4 písm. d) zákona o DPH soubor místností, popř. jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením odpovídá požadavkům na trvalé bydlení.

Obytným prostorem je tak například část stavby, která je určena k bydlení, přičemž stavba jako celek nesplňuje definici rodinného nebo bytového domu.

Proto se první snížená sazba daně uplatní také u stavebních nebo montážních prací, které jsou prováděny na jiné stavbě, než je rodinný dům nebo bytový dům za podmínky, že jsou prováděny v obytném prostoru, tedy výlučně v části stavby určené pro bydlení.

První snížená sazba daně se uplatní také u stavebních nebo montážních prací, které jsou prováděny na místnosti, která byla označována jako „příslušenství bytu“, např. komora umístěná mimo byt nebo sklep.

Tyto místnosti jsou podle § 48 odst. 2 písm. e) zákona o DPH také stavbou pro bydlení, protože za stavbu pro bydlení je podle tohoto ustanovení považována také jakákoliv místnost, která je užívaná spolu s obytným prostorem, která se nachází ve stejné stavbě. Může se jednat například o komoru, sklep, ale také o garáž, která je umístěna ve stejné stavbě.

například stavby pro rodinnou rekreaci, stavby ubytovacích zařízení jako je hotel, motel, penzion, kempy.

První snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací provedených na dokončené stavbě (opravy, rekonstrukce, modernizace) staveb pro sociální bydlení.

jsou podle § 48 odst. 5 zákona o DPH stavba bytového domu pro sociální bydlení, stavba rodinného domu pro sociální bydlení. Vymezení těchto staveb musí v první řadě vyhovovat vymezení staveb pro bydlení, tedy vymezení rodinného domu a bytového domu (více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení).

V případě, že tomuto vymezení odpovídají, uplatní se u stavebních nebo montážních prací provedených na těchto dokončených stavbách v rámci oprav nebo rekonstrukcí první snížená sazba daně, bez ohledu na to, zda jsou vymezením velikosti podlahové plochy stavbami pro sociální bydlení, či ne.

Jejich další vymezení jako staveb pro sociální bydlení má především význam z hlediska nové výstavby.

definovaný v § 48 odst. 6 zákona o DPH musí také především splňovat vymezení obytného prostoru. Pokud tomuto vymezení odpovídá, uplatní se u stavebních nebo montážních prací provedených v rámci jeho oprav a rekonstrukcí také první snížená sazba daně.

Obdobně se první snížená sazba daně uplatní také při provedení stavebních prací v rámci oprav na ostatních stavbách pro sociální bydlení.

jsou podle § 48 odst. 5 písm. b) až k) zákona o DPH například domovy důchodců, dětské domovy, školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, internáty škol samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením, hospice a další.

Pokud jsou jejich součástí nebytové prostory, jako například kancelář pro personál, ordinace lékaře, rehabilitační zařízení a podobné prostory, neprovádí se žádný poměr podlahových ploch, a pokud jsou v těchto prostorách prováděny stavební práce v rámci oprav nebo rekonstrukcí, uplatní se první snížená sazba daně.

Stavby, dříve označované za „příslušenství staveb pro sociální bydlení“ jsou podle § 48 odst. 5 písm. l) zákona o DPH také stavbou pro sociální bydlení. Jedná se o stavby, které slouží k využití staveb pro sociální bydlení a jsou zřízeny na pozemku, který tvoří se stavbou pro sociální bydlení funkční celek. Jedná se o vedlejší drobné stavby, jako je např. oplocení, studna, garáž, kůlna apod.

Při poskytnutí stavebních nebo montážních prací na těchto stavbách se také uplatní první snížená sazba daně.

V případě poskytnutí stavebních prací v souvislosti s rekonstrukcí, modernizací nebo s opravou již dokončené stavby je důležité, že podle § 36 odst. 3 písm. e) zákona o DPH základ daně zahrnuje materiál, stroje a konstrukce, které se do stavby jako její součást montážními nebo stavebními pracemi zabudují nebo zamontují.

V rámci různých oprav a rekonstrukcí bytů nebo rodinných domů se jedná například o zabudování kuchyňských linek, vnitřních rozvodů studené a teplé vody, vnitřních odpadových šachet, vnitřních rozvodů elektroinstalace, včetně nástropních a nástěnných svítidel, rozvodů zabezpečovacích a bezpečnostních zařízení, klozetů, van, umyvadel, dřezů, baterií, kuchyňských odsavačů par, karem, boilerů, ústředního vytápění včetně kotlů, krbů, tepelných čerpadel, vestavěného nábytku, protipožárního zařízení včetně rozvodů a hasicích přístrojů, technologií osobního výtahu, centrálních vysavačů, klimatizačního zařízení, dále u obkladů stěn a stropů, při zabudování okenic, mříží, žaluzií, rolet, markýz, pevně spojené podlahové krytiny apod.

tedy při poskytnutí služby, přičemž hodnota materiálu, konstrukcí a strojů, které se v rámci těchto prací zabudovávají do stavby, a stanou se tak součástí stavby, se zahrnou do základu daně za tuto poskytnutou službu.

Na daňovém dokladu musí být v takovém případě jako předmět plnění uvedeno poskytnutí příslušných stavebních nebo montážních prací.

Pokud má plátce potřebu sdělit zákazníkovi, jaké stroje a zařízení byly do stavby jako její součást zabudovány nebo zamontovány, je vhodné toto zboží uvést například na příloze daňového dokladu nebo na dodacím listě.

Při poskytnutí stavebních nebo montážních prací osobě, která není plátcem, použije plátce pro uplatnění daně z přidané hodnoty běžný režim.

V běžném režimu má povinnost přiznat a zaplatit daň plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.

Pokud poskytuje plátce stavební nebo montážní práce, které podle sdělení ČSÚ odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. 1. 2008 jinému plátci, použije podle § 92e zákona o DPH režim přenesení daňové povinnosti.

Kód CZ-CPA 41 zahrnuje budovy a jejich výstavbu, patří sem také služby developerských subjektů v oblasti bytových a nebytových stavebních projektů. Kód CZ-CPA 42 – inženýrské stavby a jejich výstavba zahrnuje služby developerských subjektů v oblasti inženýrského stavitelství. Kód CZ-CPA 43 – specializované stavební práce, tj. demoliční, průzkumné vrtné, elektroinstalační, instalatérské, topenářské, plynařské, omítkářské, truhlářské, obkladačské, malířské, sklenářské, pokrývačské, izolační, betonářské, zednické atd. a také mj. montáž ocelových konstrukčních prvků, prefabrikovaných dílů, stavbu a demontáž lešení a pracovních plošin a také instalaci topení, výtahů, klimatizačních, ventilačních a chladicích zařízení apod.

Při poskytnutí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku pro plátce je podle § 92a zákona o DPH v režimu přenesení daňové povinnosti povinen přiznat a zaplatit daň plátce, pro kterého je zdanitelné plnění uskutečněno.

Povinnost přiznat daň má plátce, příjemce zdanitelného plnění v režimu přenesení daňové povinnosti ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

Na rozdíl od běžného mechanismu uplatnění daně z přidané hodnoty nevzniká v režimu přenesení daňové povinnosti povinnost přiznat a zaplatit daň ze zálohy, přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění. Tyto zálohy se v režimu přenesení daňové povinnosti zahrnují do celkové úplaty za plnění.

Pro stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění je důležité, že při poskytnutí stavebních nebo montážních prací se jedná o poskytnutí služby.

Podle § 21 odst. 3 zákona o DPH se při poskytnutí služby zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve.

Při poskytování stavebních nebo montážních prací jsou často uzavírány smlouvy o dílo. V takovém případě se podle § 21 odst. 4 písm. a) zákona o DPH zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem převzetí díla nebo jeho dílčí části.

Plátce, který poskytl zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, je podle § 28 odst. 4 zákona o DPH povinen do patnácti dnů po uskutečnění zdanitelného plnění vystavit daňový doklad, který musí obsahovat základní náležitosti daňového dokladu, uvedené v § 29 odst. 1 zákona o DPH a navíc podle § 29 odst. 2 písm. c) zákona o DPH sdělení „daň odvede zákazník“.

Daňový doklad vystavený plátcem na zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti nemusí obsahovat sazbu daně a výši daně.

Za správnost uplatněné daně odpovídá plátce, který zdanitelné plnění přijal.

Plátce, příjemce zdanitelného plnění, je oprávněn k odpočtu daně na vstupu při splnění podmínek uvedených v § 72 a násl. zákona o DPH. Podle § 72 odst. 3 zákona o DPH vzniká plátci nárok na odpočet daně okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat.

Plátce, příjemce zdanitelného plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, má mít pro uplatnění nároku na odpočet daně daňový doklad.

Z § 73 odst. 1 písm. b) zákona o DPH však vyplývá, že pokud příjemce plnění v režimu přenesení daňové povinnosti uplatnil daň a v tuto chvíli nemá pro prokázání nároku na odpočet daně daňový doklad k dispozici, může nárok na odpočet daně prokázat jiným způsobem.

Může nastat situace, že poskytovatel zdanitelného plnění plátce nepostupuje podle režimu přenesení daňové povinnosti, ačkoliv měl a při uskutečnění zdanitelného plnění uplatní daň na výstupu v běžném režimu pro uplatnění daně a výši daně uvede na daňovém dokladu.

V takovém případě nemá plátce, který takové plnění přijme, nárok na odpočet daně uvedené na tomto daňovém dokladu, protože podle § 72 odst. 1 zákona o DPH je plátce oprávněn k odpočtu daně na vstupu a podle § 72 odst. 2 zákona o DPH se daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění rozumí daň, která je uplatněna podle zákona o DPH.

V režimu přenesení daňové povinnosti to znamená, že plátce, příjemce zdanitelného plnění, má nárok na odpočet té daně, kterou sám přizná.

Zdanitelná plnění uskutečněná v režimu přenesení daňové povinnosti jsou poskytovatel i příjemce plnění povinni uvádět v kontrolním hlášení.

Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, uvede tato plnění v kontrolním hlášení do oddílu A.1.

Plátce uvede údaje za každé jednotlivé zdanitelné plnění. Do řádku kontrolního hlášení uvede daňové identifikační číslo odběratele, evidenční číslo daňového dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně a kód předmětu plnění č. 4.

Poskytovatel plnění uvede plnění v režimu přenesení daňové povinnosti na ř. 25 daňového přiznání.

Příjemce plnění uvede plnění v režimu přenesení daňové na ř. 10 daňového přiznání, pokud se jedná o plnění, u kterého se uplatní základní sazba daně, nebo na ř. 11 daňového přiznání, pokud se jedná o plnění, u kterého se uplatní snížená sazba daně. Nárok na odpočet daně uvede na ř. 43 nebo ř. 44 daňového přiznání.

Plátce, který přijme zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, uvede toto plnění v části B1 kontrolního hlášení.

Plátce uvede údaje za každé jednotlivé zdanitelné plnění přijaté v režimu přenesení daňové povinnosti, jejichž souhrn uvádí na ř. 10 nebo 11 daňového přiznání. Do řádku kontrolního hlášení uvede DIČ dodavatele, evidenční číslo daňového dokladu, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, kód předmětu plnění č. 4.

Pro případy, kdy si nejsou plátci jednoznačně jisti, zda mají při poskytnutí stavebních nebo montážních prací použít režim přenesení daňové povinnosti, umožňuje zákon o DPH v § 92e odst. 2 využít institut „dobré víry“.

Z tohoto ustanovení vyplývá, že pokud plátce, který uskutečnil v souvislosti s poskytnutím stavebních nebo montážních prací zdanitelné plnění pro plátce, a plátce, příjemce tohoto zdanitelného plnění doplní v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty výši daně, tak se má za to, že toto plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá.

Pokud si plátce není jist, zda se při poskytnutí určitého zdanitelného plnění použije režim přenesení daňové povinnosti, může podle § 92h a 92i zákona o DPH požádat Generální finanční ředitelství o vydání závazného posouzení.

O závazné posouzení může požádat kdokoliv, tedy i osoba, která není osobou povinnou k dani (soukromá osoba). Je možné požádat o zatřídění jakéhokoliv zdanitelného plnění.

V žádosti musí žadatel uvést popis zdanitelného plnění, kterého se žádost týká, a je možné uvést pouze jedno zdanitelné plnění. Žadatel musí také uvést návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.

Generální finanční ředitelství vydá na základě této žádosti rozhodnutí o závazném posouzení pro použití režimu přenesení daňové povinnosti.