Přijaté faktury v cizí měně

Vydáno: 7 minut čtení

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. Většina účetních jednotek však nakupuje majetek nebo služby také v cizích měnách. Pokud jsou majetek nebo dluhy vyjádřeny v cizí měně je třeba pro zaúčtování případu provést přepočet cizí měny na měnu českou. Při přepočtech je třeba respektovat pravidla, která stanoví zejména zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví “), navazující účetní předpisy a dále i jiné právní předpisy. V některých případech nabízí účetní předpisy variantní možnosti a účetní jednotka má možnost výběru; v některých případech jsou pravidla jednoznačná a účetní jednotka žádný výběr nemá.

Přijaté faktury v cizí měně
Ing.
Zdenka
Cardová
účetní poradkyně
U přijatých faktur v cizí měně je třeba v průběhu účetního období rozhodnout zejména:
co se rozumí okamžikem uskutečnění účetního případu,
jaký kurs se k tomuto okamžiku použije pro přepočet cizí měny na českou.
 
Okamžik uskutečnění účetního případu
Český účetní standard pro podnikatele č. 001 – Účty a zásady účtování na účtech
uvádí:
Pro potřeby
oceňování závazků vyjádřených v cizí měně
ke dni jejich vzniku
lze
za okamžik uskutečnění účetního případu považovat
u odběratele den přijetí faktury nebo obdobného dokladu.
Standard tedy u závazků vyjádřených v cizí měně pouze doporučuje, že
lze
za okamžik uskutečnění účetního případu považovat den přijetí faktury. Okamžik uskutečnění účetního případu je třeba vymezit vnitřním předpisem a v souladu s ním postupovat.
 
Kurs pro přepočet cizí měny na českou ke dni uskutečnění účetního případu
Zákon o účetnictví připouští k okamžiku uskutečnění účetního případu použít pro přepočet cizí měny na českou dvě možnosti:
Účetní jednotka může použít pro přepočet cizí měny na českou měnu
aktuální kurs
devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou (dále jen „ČNB“) nebo
pevný kurs
, kterým se rozumí kurs stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kursu devizového trhu vyhlášeného ČNB, používaný účetní jednotkou po předem stanovenou dobu.
Stanovená doba nesmí přesáhnout účetní období. Jako kurs devizového trhu, na jehož základě se pevný kurs stanoví, použije účetní jednotka kurs devizového trhu vyhlášený ČNB k prvnímu dni období, pro které je pevný kurs používán. Při používání pevného kursu
ůže účetní jednotka tento kurs změnit svým vnitřním předpisem
i v průběhu stanovené doby; v případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí být pevný kurs změněn vždy.
Účetní programy zpravidla umožňují specifické okamžiky pro přepočty cizích měn na českou, například v případech účtování o DPH.
 
Přijaté faktury v cizí měně od tuzemských obchodních partnerů
Tuzemští dodavatelé mohou vystavovat daňové doklady v cizí měně i pro tuzemského odběratele, ale musí respektovat pravidla stanovená platnými právními předpisy. V případě plátců DPH je třeba respektovat zejména zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH), kde jsou v § 29 uvedeny náležitosti daňového dokladu. Mimo jiné je zde uvedeno, že daňový doklad musí obsahovat „výši daně; tato daň se uvádí v české měně“.
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, uvádí v § 163 mimo jiné: „Daň se platí příslušnému správci daně v české měně.“
V případě, že se jedná o tuzemského plátce daně z přidané hodnoty, který vystavuje daňový doklad pro jiného tuzemského plátce, může sice požadovat úhradu plnění (dodávky) v cizí měně, včetně vyčíslení všech dalších hodnot v cizí měně, ale
musí doplnit údaje o dani v české měně
. Tato povinnost je na straně vystavovatele daňového dokladu (dodavatele).
Příklad 1: Přijatá faktura v cizí měně od tuzemského obchodního partnera.
Dodavatel (vystavovatel daňového dokladu) uvedl přepočet daně na českou měnu dle dohodnutých obchodních podmínek dnem vystavení dokladu: kurs ČNB = 25,370 Kč/EUR.
Odběratel uhradil dluh z devizového účtu, v den úhrady byl kurs ČNB = 25,380 Kč/EUR.
Účetní případ
EUR
Kurs
MD
D
Nákup zboží na sklad (způsob A)
12 100
25,370
306 977
321
Základ daně v Kč
253 700
132
Daň 21 % v Kč
53 277
343
Úhrada
12 100
25,380
307 098
321
221
Kursový rozdíl
121
563
321
Účty: 321-Dluhy z obchodních vztahů, 132-Zboží na skladě a v prodejnách,
343-Daň z přidané hodnoty, 221-Peněžní prostředky na účtech, 563-Kursové ztráty.
Povinnost odvodu daně na straně dodavatele i nárok na odpočet daně na straně odběratele musí být shodné.
 
Přijaté faktury v cizí měně od zahraničních obchodních partnerů
Zákon o DPH v citovaném ustanovení dále uvádí, že daňový doklad musí rovněž obsahovat:
odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropské unie nebo jiný údaj uvádějící, že plnění je od daně osvobozeno (je-li plnění osvobozeno od daně),
„daň odvede zákazník“, je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno;
v těchto případech daňový doklad
nemusí obsahovat sazbu daně a výši daně
.
Jak v těchto případech postupuje příjemce faktury při přepočtu závazku z cizí měny na českou?
Zákon o DPH dále v § 4 uvádí:
Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurs platný pro osobu provádějící přepočet
ke dni vzniku povinnosti přiznat daň
, nebo
přiznat uskutečnění plnění
, a to
a)
kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, nebo
b)
poslední směnný kurs zveřejněný Evropskou centrální bankou; přepočet mezi měnami jinými než euro se provede za použití směnného kursu každé z těchto měn vůči euru.
Uskutečnění plnění a vznik povinnosti daň přiznat nebo zaplatit je uvedeno v zákoně o DPH v § 20a až 25.
Příklad 2: Přijatá faktura v cizí měně při dodání zboží od obchodního partnera z EU
Použité kursy jsou v souladu se zákonem o DPH.
Nárok na odpočet daně i povinnost jejího odvodu je podle platné sazby DPH u nás.
Účetní případ
EUR
Kurs
MD
D
Nákup zboží na sklad (způsob A)
10 000
25,370
253 700
321
Základ daně v Kč
253 700
132
Daň 21 % v Kč – nárok i povinnost*)
53 277
343.1
343.2
Úhrada
10 000
25,380
253 800
321
221
Kursový rozdíl
100
563
321
*) Postup účtování základu daně a daně pro účely nároku a povinnosti může být dle možností účetního programu i jiný.
Účty: 343.1-Daň z přidané hodnoty – nárok odpočtu,
343.2-Daň z přidané hodnoty – povinnost odvodu.
Na rozdíl od předchozího případu (nákupu mezi tuzemskými obchodními partnery), kdy daň v české měně měl povinnost vyčíslit a uvést na daňovém dokladu dodavatel (vystavovatel dokladu), tak v případě nákupu od obchodního partnera z EU, obdobně i od jiného zahraničního partnera, vyčíslí daň tuzemský odběratel podle platných pravidel tuzemského zákona o DPH. S nárokem na odpočet daně má povinnost i odvodu daně.
 
Závěr
Nakoupený majetek nebo služby v cizí měně se přepočtou v souladu s platnými zákony i vnitřními pravidly firmy k datu uskutečnění daného případu. Tento přepočet je definitivní. Jinak je tomu se vzniklým závazkem (dluhem), pokud předpokládáme, že nebyla provedena platba v hotovosti. Pokud tedy závazek vznikl, je nutné jej vést souběžně v cizí měně k přepočítané měně české, následně při jeho úhradě provést přepočet používaným kursem ČNB dle vnitřního předpisu firmy a vyčíslit kursový rozdíl. Pokud nebyl závazek uhrazen k rozvahovému dni, potom je povinností přepočítat tento závazek kursem ČNB k tomuto dni a vyčíslit kursový rozdíl.