Stručně a prakticky k rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady s. r. o.

Vydáno: 7 minut čtení

Společnost s ručením omezeným je (spolu s akciovou společností) tzv. kapitálovou společností, neboť všichni její společníci mají povinnost majetkové účasti na společnosti, kterou plní prostřednictvím vkladu do povinně utvářeného základního kapitálu společnosti. Ačkoli s účinností zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích (ZOK ), došlo k redukci významu základního kapitálu společnosti s ručením omezeným na naprosté minimum, povinnost jeho tvorby nadále existuje, byť v minimální výši jedné koruny české, resp. v případě více společníků dvou či více korun českých.

Stručně a prakticky k rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady s. r. o.
JUDr.
Eva
Benešová
LL. M.
advokátka, Nezkusilová - Benešová, advokátní kancelář
Shora uvedené kapitálové společnosti mají vyjma povinnosti tvorby základního kapitálu ještě jedno společné. Mohou být založeny a následně vlastněny pouze jednou osobou (společníkem, resp. akcionářem), tj. mohou být jednočlenné. Zakládající společník je terminologií OZ nazýván jediným zakladatelem. Není-li s. r. o. jako jednočlenná založena, může se jí stát až v průběhu svého fungování, a to v důsledku soustředění všech podílů v rukou jediného společníka (zejm. převodem či přechodem podílu). Jediného společníka lze definovat jako společníka, v jehož rukou jsou soustředěny všechny podíly ve společnosti.
ZOK používá sousloví „jediný společník“ nejprve v obecné rovině, tj. pro všechny kapitálové společnosti (§ 11 - § 13 ZOK). Vyjma „jediného společníka“ společnosti s ručením omezeným ve smyslu hlavy IV. ZOK, pojednává ZOK v hlavě V. v totožném smyslu o „jediném akcionáři“. Předmětné sousloví tedy lze chápat v závislosti na jeho systematickém zařazení v širším a užším slova smyslu.
Jednočlenná s. r. o. nemůže z povahy věci svolávat valnou hromadu, neboť valnou hromadu tvoří vždy „společníci“ (§ 167 odst. 1 ZOK), tedy minimálně dvě osoby mající podíl (byť i zcela nerovnoměrných velikostí) na společnosti. Je-li podíl o velikosti 100 % v rukou jedné osoby, tj. jediného společníka, rozhoduje tento společník rozhodnutím jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti. Namísto zápisu z valné hromady tak jediný společník sepisuje rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady. Toto rozhodnutí je právním jednáním ve smyslu § 545 a n. OZ, pročež je třeba dodržet náležitosti právního jednání stanovené obecným občanským právem (avšak srov. § 45 odst. 3 ZOK). Aplikovatelná budou např. ustanovení OZ týkající se výkladu právních jednání.
Dle § 45 odst. 4 ZOK je rozhodnutí jediného společníka v působnosti orgánu obchodní
korporace
vůči korporaci účinné, jakmile jí dojde (za předpokladu, že v rozhodnutí není stanoveno pozdější datum účinnosti). Doručením rozhodnutí korporaci se rozumí okamžik, kdy členové statutárního orgánu
korporace
nabydou objektivní možnost seznámit se s obsahem dokumentu, tedy jakmile se rozhodnutí dostane do sféry dispozice obchodní
korporace
.
Pokud jde o obsahové náležitosti rozhodnutí jediného společníka, ZOK žádné zvláštní náležitosti nestanoví. Proti právní úpravě, která zde byla do 31. 12. 2013, je nově opuštěna
obligatorní
písemná forma rozhodnutí. K vymezení specifických obsahových náležitostí rozhodnutí jediného společníka lze využít § 188 odst. 3 a § 189 ZOK, jež pojednává o náležitostech zápisu z jednání valné hromady společnosti.
Náležitosti rozhodnutí jediného společníka, pro něž je
obligatorní
forma veřejné listiny, jsou určeny v notářském řádu.
Rozhodnutí jediného společníka může tak, jako každé právní jednání, trpět vadami. Kategorizace vad dle OZ na právní jednání zdánlivé a neplatné se užije i v případě rozhodnutí jediného společníka. Ustanovení obsahově vymezující předmětné vady se však na rozhodnutí orgánu obchodní
korporace
(potažmo na rozhodnutí jediného společníka) nepoužijí (§ 45 odst. 3 ZOK). Zdánlivost rozhodnutí dle § 45 odst. 1 ZOK odkazuje na ustanovení OZ upravující spolky, kdy současně stanoví odlišnosti proti obecné soukromoprávní úpravě.
Relativní neplatnost rozhodnutí je upravena v § 191 ZOK odkazem na ustanovení OZ upravující spolky. Proti úpravě neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku je v OZ podrobněji specifikována aktivní legitimace osob k napadání rozhodnutí, lhůty pro uplatnění vad rozhodnutí jediného společníka, jakož i odlišné vymezení důvodů neplatnosti rozhodnutí.
Specifika formy rozhodnutí jediného společníka obsahuje ustanovení § 12 odst. 2 a § 13 ZOK. Dle § 12 odst. 2 ZOK je nutné dodržet formu veřejné listiny rozhodnutí jediného společníka v případě, že ZOK či jiný zákon vyžaduje, aby i rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti bylo osvědčeno veřejnou listinou.
Dle § 13 ZOK vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy smlouva uzavřená mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem.
To však neplatí, je-li taková smlouva uzavřena v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých. V ostatních případech se na rozhodnutí jediného společníka použije obecná úprava ZOK (zejména § 6, § 45, § 191), potažmo OZ.
Závěrem lze upozornit na rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS), kterým se NS vyjádřil k převodu podílu jednočlenné společnosti. Ačkoli dle § 208 odst. 1 ZOK může společník převést podíl na třetí osobu jen se souhlasem valné hromady společnosti, nelze, resp. není nutné (dle názoru Nejvyššího soudu), toto ustanovení uplatňovat i vůči jedinému společníkovi společnosti.
Jinými slovy, není nutné, aby tento společník udělil souhlas s převodem svého podílu postupem podle § 12 odst. 1 ZOK, tedy přijal rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady. Požadovat udělení souhlasu jediného společníka s tím, že může (svým právním jednáním) převést podíl, nedává smysl. Převádí-li jediný společník svůj podíl, pak s jeho převodem ipso facto souhlasí.
Jako pokaždé na závěr tohoto krátkého příspěvku upozorňujeme, že předložený vzor rozhodnutí jediného společníka je typizovaný a nemusí odpovídat vámi řešené situaci.
 
Rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti XXXX, spol. s r. o. - vzor
Rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti XXXX, spol. s r. o.
IČ: 11111111
se sídlem Červená 134/2, Praha 7, 170 00
zapsané v obchodním rejstříku vedeném
Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 4583
Dne 16. 12. 2016 v 9:00 v sídle společnosti XXXX, spol. s r. o., se sídlem Červená 134/2, Praha 7, 170 00, IČ: 11111111, zapsané v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 4583 (dále jen „společnost“), jediný společník společnosti ing. Jan Svoboda, nar. 18. 12. 1950, trvale bytem Luhačovická 218/9, 160 00 Praha 6 - Břevnov, rozhodl jako jediný společník společnosti v působnosti valné hromady společnosti dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), takto:
„Odvolávám jednatele pana RNDr. Lukáše Procházku, nar. 10. 7. 1976, trvale bytem Kolkova 111/6, 132 25 Uhříněves, z funkce jednatele společnosti, s okamžitou účinností.
Jmenuji pana Davida Jánského, nar. 7. 7. 1971, trvale bytem Modrá 225/9, 145 00 Polička, do funkce jednatele společnosti, s okamžitou účinností.“
Dne 16. 12. 2016
____________________________
Ing. Jan Svoboda
jediný společník společnosti
XXXX, spol. s r. o.
Jednatel obchodní firmy XXXX, spol. s r. o., IČ: 11111111, se sídlem Červená 134/2, Praha 7, 170 00, zapsané v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 4583, svým podpisem současně potvrzuje, že toto rozhodnutí bylo doručeno společnosti XXXX, spol. s r. o. a toto za společnost převzal dne 16. 12. 2016. Současně se zavazuje dát toto rozhodnutí na vědomí všem osobám, jichž se týká.
Dne 16. 12. 2016
____________________________
Martin Chudý
jednatel
XXXX, spol. s r. o.