Stručně a prakticky k plné moci pro zastoupení společníka na valné hromadě s. r.
o.
JUDr.
Eva
Benešová
LL. M.
advokátka, Nezkusilová - Benešová, advokátní kancelář
Není sporu o tom, že s účinností zákona o
obchodních korporacích, zákon č. 90/2012 Sb.
(dále jen „ZOK“), došlo k významným změnám u
jedné z nejpoužívanější formy kapitálové společnosti na českém trhu, a to společnosti s ručením
omezeným, a díky těmto změnám se otevřela cesta menším živnostníkům pro podnikání právě formou
společnosti s ručením omezeným. Lze tak usuzovat, že společností s ručením omezeným bude přibývat a
na podnikatele, kteří doposud byli zvyklí podnikat na základě živnostenského oprávnění, budou
kladeny větší nároky spojené s vedením a chodem společnosti, které by zajisté neměly být
podceňovány. Rozhodování o nejvýznamnějších otázkách společnosti pak náleží valné hromadě
společnosti, které se mohou účastnit všichni společníci.
Rozhoduje-li valná hromada o zásadních otázkách dalšího chodu společnosti, měl by být
každý společník aktivní a valné hromady se účastnit a o předložených návrzích hlasovat. Pokud by se
z jakéhokoli důvodu společník valné hromady účastnit nemohl, a přesto by chtěl uplatnit veškerá svá
práva, nabízí se zde možnost nechat se na valné hromadě zastoupit na základě plné moci zástupcem. Na
náležitosti plné moci se zaměříme v následujících odstavcích.
Zastoupení na základě plné moci přichází v úvahu u svéprávného společníka, který si za
sebe může zvolit jinou svéprávnou osobu, aby za něho vykonávala veškerá práva spjatá s jeho podílem
ve společnosti.
Plnou moc je tak možné udělit jak fyzické osobě, tak i právnické osobě, a to tuzemské i
zahraniční. Bude-li zmocněncem právnická osoba, náleží výkon zástupčího oprávnění statutárnímu
orgánu. V případech, kdy má společnost vícehlavý statutární orgán, setrvává odborná veřejnost na
judikaturních závěrech k původní úpravě1), tj. že právnická osoba může být na
valné hromadě zastoupena pouze jednou osobou, tzn., že bude nezbytné zmocnit jedinou osobu k výkonu
práv společníka na valné hromadě.
Podle ZOK musí plná moc obsahovat jednoznačné
určení osoby zmocněnce a zmocnitele a dále rozsah zástupčího oprávnění, tedy zda byla udělena pro
zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách (§ 168
ZOK). Plnou moc je také možné omezit na určité časové období.
Dosavadní
judikatura
Nejvyššího soudu dovozovala, že plná moc k účasti a hlasování na
valné hromadě by měla být vázána na danou valnou hromadu a neměla by mít povahu generální plné moci,
nýbrž plné moci speciální2). ZOK
tento judikaturní závěr nepřevzal, když na žádném svém místě neupravuje omezující podmínky pro
otázku, zda má být plná moc speciální nebo generální. I přes tuto skutečnost ovšem odborná veřejnost
zastává názor, že i nadále budou závěry Nejvyššího soudu použitelné.Ustanovení § 168 odst. 2 ZOK ve spojení
s obecnými pravidly pro zastupování uvedenými v občanském
zákoníku stanoví zástupci informační povinnost ve vztahu k zastoupenému společníkovi, která
zahrnuje oznámení všech skutečností významných pro úsudek o tom, zda zájmy zastoupeného společníka a
zástupce nejsou v rozporu.
Informační povinnost musí zástupce splnit v dostatečném předstihu před konáním valné
hromady, aby zůstal společníkovi zachován dostatečný časový prostor pro vyhledání jiného zástupce v
případě, že by zde konflikt zájmů skutečně existoval.
Podle ustanovení § 168 odst. 1 ZOK musí
být plná moc udělena písemně. Udělení plné moci je právním jednáním, platí pro ni proto úprava
občanského zákoníku o formě právních jednání. Rozsáhlé
diskuze o formě plné moci vyvolalo původní ustanovení §
441 odst. 2 občanského zákoníku, který ve své poslední větě druhého odstavce stanovil, že
plná moc má být udělena ve zvláštní formě (veřejné listině), je-li tato forma vyžadována pro právní
jednání, pro něž byla plná moc udělena.
Nejasnosti nad výkladem nejprve přinesla Expertní skupina Komise pro aplikaci nové civilní
legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ve svém výkladovém stanovisku č. 12 ze dne 14. 1. 2014,
která dovodila, že tento požadavek nelze klást na plnou moc udělenou pro zastupování na valné
hromadě společnosti s ručením omezeným (stejně tak i u akciové společnosti či členské schůzi
družstva nebo na shromáždění společenství vlastníků jednotek).
Následně byla zákonem č. 460/2016 Sb.,
kterým se mění občanský zákoník, na konci odst. 2
doplněna věta: „Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k
tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.“. Podpis zmocnitele tak
nemusí být úředně ověřen, pokud společenská smlouva nebo zákon nebudou toto úřední ověření
vyžadovat.
Stejně tak není vyloučeno nahrazení podpisu mechanickým prostředkem, tedy elektronickým
podpisem, byť tento způsob nebude obvyklý, nicméně je přípustný.
Jelikož v praxi často dochází k udělování plné moci zahraničními společníky, nesmíme
zapomínat také na úpravu zákona č. 91/2012 Sb. o
mezinárodním právu soukromém, který ve svém ustanovení § 44 odst. 4 stanoví, že pro zachování formy
plné moci postačí, vyhovuje-li forma, mimo dalších tam uvedených případů, některému z právních řádů
platných v místě, kde má zmocnitel své sídlo nebo obvyklý pobyt, anebo také právnímu řádu platnému v
místě, v němž byla plná moc vystavena.
Jako pokaždé na závěr tohoto krátkého příspěvku upozorňujeme, že předložený vzor plné moci
je typizovaný a nemusí odpovídat vámi řešené situaci - viz strana 43.
Plná moc - vzor
Společnost Skfuny s. r. o., IČ: 234 22 234, se sídlem Praha 8 - Karlín,
Thámova 183/11, PSČ 186 00, zastoupená panem Mgr. Petrem Novákem, jednatelem,
jako společník společnosti SNB, spol. s r. o., se sídlem Červená 134/2, Praha
7, 170 00, IČ: 987 11 987, zapsané v obchodním rejstříku, vedeném Městským
soudem v Praze, oddíl C, vložka 4583 (dále jen „Společnost“), zplnomocňuje
tímto paní JUDr. Janu Kvapilovou, LL. M., advokátku, registrační číslo 5555,
se sídlem Pražská 1, 110 00 Praha 1; k tomu, aby se za ni účastnila mimořádné
valné hromady Společnosti a činila za ni rozhodnutí před notářem při jednání
mimořádné valné hromady Společnosti, zejména za ni:
- se vzdala práva na řádné a včasné svolání valné hromady Společnosti ve
smyslu § 184 odst. 3 zákona o obchodních korporacích,
- hlasovala o změně společenské smlouvy spočívající ve změně předmětu
podnikání,
- hlasovala o přijetí nového úplného znění společenské smlouvy; a činila za
ni všechny úkony a podepisovala veškeré dokumenty a formuláře, které jsou
nezbytné nebo požadované s ohledem na výše uvedené.
Výše uvedený zmocněnec je oprávněn ve stejném rozsahu udělit substituční plnou moc.
V Praze, dne 15. 5. 2017
.......................
ABC s. r. o.
Ing. Petr Novák
jednatel
1) Např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2002, sp. zn.
29
Odo 215/2002 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2009, sp. zn.
29
Cdo 5297/2008.
2) Viz poznámka pod čarou č. 1.