Dotazy a odpovědi: Občanský zákoník

Vydáno: 2 minuty čtení

Úspěšné žalobkyni A byl soudním rozhodnutím z roku 2015 vrácen dar, konkrétně pozemek, jehož součástí je rodinný dům, což bylo následně uvedeno v soulad s katastrem nemovitostí. Nadále však zůstalo vyznačeno v katastru nemovitostí zástavní právo v návaznosti na předchozí smluvní ujednání mezi bývalou vlastnicí věci nemovité B a třetí fyzickou osobou C s tím, že nynější vlastnice A nemůže dosáhnout výmazu či zrušení zmíněného zástavního práva pro nesoučinnost, resp. neochotu osob B a C, které odkazují na § 1376–1379 obč. zák. Je v dané situaci vůbec možné záležitost vyřešit ve prospěch osoby A, ať už prostřednictvím řízení před příslušným katastrálním úřadem, či soudem?

JUDr.
Petr
Hampel
ODPOVĚĎ
Zástavní právo vázne přímo na věci – na příslušné nemovitosti – a svědčí ve prospěch zástavního věřitele (tedy osoby C, jejíž dluh zajišťuje), a i když zástavce (osoba B) už není vlastníkem nemovité věci, zástavní právo nadále vázne na věci a z osoby A, na kterou bylo převedeno vlastnické právo k věci, se tak stává zástavní dlužník.
Katastr nemovitostí zástavní právo nevymaže, dokud nebude podán návrh na vklad výmazu, jehož přílohou musí být potvrzení zástavního věřitele – o zániku zajištěného dluhu (splnění, prominutí...) nebo vzdání se zástavy, vrácení zástavy... Příslušný katastrální úřad může provést výmaz i na návrh osoby A (zástavního dlužníka), ale až poté, co předloží listinu potvrzující zánik zástavního práva (a tu prozatím nemá).
Zároveň osoba A nemá žádný titul (k podání žaloby) ani vůči osobě C (protože ta neměla pochybnost o tom, že je osoba B vlastníkem nemovitosti, když byla zapsaná v katastru nemovitostí), ani vůči osobě B (protože ta byla v době vzniku zástavního práva vlastníkem), leda by osoba A prokázala, že osoba B nebyla v té době vlastníkem nemovitosti nebo byla ve zlé víře.
Obecně zástavní právo nesnižuje hodnotu věci a nebrání vlastníkovi v dispozici s ní (pořád ji může prodat, darovat, vyměnit nebo k ní zřídit další zástavní právo). Problém by mohl nastat až v situaci, kdy nastanou účinky zástavního práva (tedy osoba B bude v prodlení a osoba C se bude chtít uspokojit na nemovitosti). Jedinou možností, která přichází v úvahu, je požadavek osoby A po osobě B k náhradě škody v případě, že by se osoba C chtěla uspokojit ze zástavy.

Související dokumenty

Zákony

89/2012 Sb., občanský zákoník